Kristus objasňuje, opravuje a prohlubuje Slovo:

Co člověk žádá pro sebe osobně, je vztaženo na člověka, na jeho nízké já. Všechno toto je vazba. Vazba znamená být vázán na lidi a věci. Kdo se váže na lidi a věci, kdo je tedy k něčemu připoután, ten snižuje tok kosmických energií.

Když na sebe vážeš nějakého člověka jen kvůli svým výhodám, pak sleduješ svou svévolí zájmy, které tě odvracejí od života ve Mně, v Kristu. Tím opouštíš neosobní, nezištný život, zaplétáš se do touhy po majetku, bytí a vlastnictví a chudneš ve svém nitru na duchovním životě. Když včas nezanecháš touhy po vlastnictví, bytí a majetku, jednou ztratíš všechno.

Když se v účincích – třeba skrze ztrátu svého majetku a statku nebo v nemoci nebo v bídě a utrpení – sám nepoznáš a pak také nelituješ a nenapravíš, budeš jako duše a jako člověk putovat temnotou, protože jsi dbal jen na sebe, na své osobní blaho.

Proto se poznávej každý den znovu a uskutečňuj denně Boží zákony a upusť od toho, abys toužil po něčem pro své osobní já.

Zůstaň tedy upřímný ­a tím věrný zákonu Božímu. Potom vejdeš do života, jenž je tvým pravým bytím – a budeš bohatý v sobě, protože jsi v sobě odkryl nebe.

Kdo není nádobou pravdy, do toho také nemůže pravda, která je neosobní, vtékat. Takový člověk je vztahovačný jen k sobě samému a sbírá jen sám pro sebe. Toto chování vede k tomu, že se odvrátí od síly Boží věčně plynoucí a povede „život v louži“. Do té louže přitéká jen záporné a málo ho odtéká. To znamená, že pocítí na vlastním těle, co nasbíral ve své louži.

Věčná pravda protéká naproti tomu v člověku a skrze člověka, který je nádobou pravdy.

On přijímá od Boha a dává z Boha a stává se tak pramenem života pro mnohé. Kosmická životní energie, pramen všeho bytí, protéká všemi formami bytí a těmi lidmi a dušemi., kteří se obrátili k Bohu, tedy se stali Božími nádobami.

Poznejte: Věčně proudící síla protéká jen těmi lidmi a dušemi, kteří nesbírají pro sobecké účely, nýbrž NEZIŠTNĚ DÁVAJÍ. Jen skrze NEZIŠTNÉHO DÁRCE protéká nepřetržitě Boží proud !  Může-li Bůh proudit člověkem bez překážek, pak žije člověk v pravdě, v Bohu, v tom životě, který trvá navěky. Jen takoví lidé dávají ze Mne, ze života, protože stojí ve Mně, v životě a v pravdě.

Z knihy KAZANI_NA_HORE

Dokonce i teď, při čtení této knihy, řídí podvědomá mysl bezpočet automatických funkcí mysli a těla, zejména ty, kterých si nejste vědomi a které pokládáte za samozřejmé.

Jakmile předáte podvědomé mysli zprávu, nikdy ji nepropustí, dokud si vědomě o její uvolnění neřeknete. Nazývám ji „velký počítač“. Pokračovať v čítaní »

…Kristus objasňuje, opravuje a prohlubuje Slovo:

Žití ve smyslu Kázání na hoře je Vnitřní cesta k srdci Božímu. Co člověk nečiní nezištně, to činí sám pro sebe. Nezištnost je Boží láska. Vlastní zisk je lidská láska. Kdo svému bližnímu činí dobro jen tehdy, když mu tento za to děkuje a vychvaluje jeho dobré skutky, ten to nevykonal pro svého bližního, nýbrž sám pro sebe. Dík a chvála jsou tedy potom jeho odměnou. Pouze nezištnost je Bohem odměňována. Nezištnost roste a zraje jen v tom člověku, který učinil, tedy uskutečnil první kroky ke Království Nitra.

Prvními kroky k tomu je KONTROLA MYŠLENEK:

Dosaď místo na sebe vztažených, negativních, hloubajících nebo vášnivých myšlenek, myšlenky pozitivní, nápo­mocné, radostné, ušlechtilé a myšlenky vztahující se na dobro v člověku a na vše, co tě potkává. Pak budeš postupně dostávat své smysly pod kontrolu. Nebudeš pak už také od svého bližního nic žádat ani očekávat. Budeš v dalším průběhu Vnitřní cesty mluvit už jen pozitivní a podstatné. Tím dostaneš své lidské já pod kontrolu, protože ses naučil spo­čívat v klidu v sobě. Pak se tvá duše stále více vyjasní a poznáš ve všem, co tě potká, to dobré, tak že jsi schopen správným způsobem oslovovat a vyslovovat. Jestliže jsi toto pochopil, pak budeš i záporné oslo­vovat zákonitě. Tímto způsobem se v tobě probudí upřímnost a čestnost a zachováš přitom Bohu ve všem věrnost.

…Tento duchovní evoluční proces k nezištnosti je Vnitřní cesta k srdci Božímu. Vše, co činíš z nezištnosti, ti přináší rozličné plody.

Jsou-li tedy tvé pocity bez očekávání a tvé myšlenky šlechetné a dobré, pak je ve tvých slovech a ve tvých činech síla z Boha. Tato síla je Moje životní energie. Vstupuje do duše tvého bližního a způsobuje, že tvůj bližní se rovněž stává nezištným. Neboť co z tvé jasné duše vychází, to vchází – dříve či později, podle toho, kdy se tomu bližní otevře – i do duše a do mysli tvého bližního.

Kdo dává nezištně, neptá se, zda bližní se doví, co dal.

Nezištný člověk dává !  Ví, že Bůh, věčný Otec, nahlíží do srdce všech Svých dětí a že Věčný, Jehož duch sídlí v každém člověku, odmění nezištného tehdy, když k tomu nadešel čas. Jedině to je významné.

Poznejte: Všechna dobrá, tedy nezištná díla budou v pravý čas zjevena, aby je poznali ti, kteří je mají vidět, aby se také stali nezištnými tím, že i oni přijímají život ve Mně a usilují o něj – a činí to, co Jsem jim přikázal: Vzájemně se nezištně milovat, jako Já, Kristus, miluji je.

Najdi pravdu v sobě…

A když se modlíte společně, neužívejte prázdných opakování jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou pro svou mnohomluvnost vyslyšeni. Proto je v tom nenapodobujte; neboť váš Otec na nebesích ví, čeho je vám třeba, ještě dříve, než začnete prosit … (Kap. 26, 5)

…Kristus objasňuje, opravuje a prohlubuje Slovo:

Pouze člověk, který uskutečnil málo ze zákona pravdy, potřebuje v modlitbě a v každodenním životě mnoho slov a prázdných, neoduševnělých opakování.

Kdo o zákonu pravdy a života mnoho mluví, tedy kdo kolem něj nadělá mnoho řečí, ten je nemůže naplnit silou a životem, protože sám není naplněn zákonem Božím. Taková slova jsou vztažena na sebe a proto bezcitná, i když jsou volena tak, jako by byla nesena láskou.

…Neoduševnělá řeč nepronikne do nej­hlubšího nitra duše tvého bližního a nemá proto ani žádnou odezvu v člověku, který v sobě a skrze sebe nechává vládnout Boží lásku.

 Kdo mluví neo­duševněle o zákonu pravdy a života, který však neuskutečňuje, podněcuje člověka, který to slyší a je taktéž orientován povrchně, jen k diskusím.

Poznejte: Kdo diskutuje o duchovních záko­nitostech, ten NEZNÁ zákony Boží. Každý, kdo chce diskutovat, je přesvědčen, že ví to lépe než jeho bližní a chce si to sám potvrdit. Kdo diskutuje, dává jen svědectví sám o sobě, totiž: Že nic neví a je nejistý. Proto diskutuje.

Kdo však nalezl pravdu, ten nediskutuje ani o pravdě, ani o tom, co je víra.

 Slovo „víra“ obsahuje též nevědomost: Konečně co člověk neví nebo nemůže dokázat, tomu věří. Kdo věří v pravdu, ten věčnou pravdu ještě nenalezl. Také se ještě nepo­hybuje v proudu věčné pravdy.

Víra je tedy ještě slepota.

Kdo však nalezl věčnou pravdu, ten již nemusí v pravdu věřit – on pravdu zná, protože se pohybuje v proudu pravdy. To je skutečně moudrý člověk, jenž v sobě vyzvedl poklad, pravdu. Skutečně moudří spočívají v sobě. To je vnitřní jistota a pevnost. Nediskutují o víře, protože nalezli cestu od víry k moudrosti, která je pravdou.

…Kdo tedy pouze věří v Boha, aniž by poznal hloubku věčné pravdy, věčný zákon, dělá mnoho řečí kolem své víry.

Také při svých modlitbách si bude počínat po­dobně: Dělá mnoho řečí, protože svá slova neodušev­ňuje nezištnou láskou. Je toho názoru, že může mnohými slovy Boha přesvědčit nebo Jej dokonce přemluvit. Myslí, že se musí před Bohem vyjadřovat srozumitelně, protože se domnívá, že by Bůh mohl jeho modlitby pochopit jinak, než je on myslel. Podobně myslí a modlí se pohané.

Poznejte: Čím hlouběji se člověk noří do Boží pravdy, tím méně slov potřebuje při modlitbě. Jeho motlitby jsou krátké, avšak plné síly, protože slovo vyzařuje zažitou sílu.

Z knihy KAZANI_NA_HORE

Jeden starý kňaz, prišiel raz v jedno veľkonočné nedeľné ráno do kostola a doniesol so sebou hrdzavú, skrivenú starú vtáčiu klietku, ktorú položil vedľa oltára. Viacerí ľudia v údive nadvihli obočie, keď prehovoril.

Včera som sa prechádzal po meste a uvidel oproti chlapca, ktorý niesol tuto klietku. Boli v nej tri malé vtáčiky, trasúce sa chladom a strachom.    

• Zastavil ho a spýtal sa: “Čo to tam máš, synak?”

“Len pár starých vtákov,” odpovedal.

• “Čo chceš s nimi robiť?“ spýtal som sa.

“Zobrať ich domov a hrať sa s nimi,” odpovedal. “Budem ich dráždiť, aby sa pobili. Stavím sa, že sa, že to bude zábavné.”

• “Ale skôr čí neskôr ich budeš mať dosť a prestane ťa to baviť.  Čo urobíš potom?”

“Ale, mam aj zopár mačiek,” povedalo malé chlapčisko. “Radi si na nich pochutia.”

• Keď som na moment onemel, zašepkal som “Koľko chceš za tie vtáky, synak?”

Čoo??!!! ” A na čo by vám boli, pán farár? Sú to len obyčajné vtáky z pola. Ani nespievajú – a vôbec nie sú pekne!”

• “Koľko?” Znovu som sa spýtal.

Chlapec si ma premeral, ako by som bol bláznivý a povedal:     “1000 korún!”

• Siahol som do vrecka a odpočítal peniaze. Na konci aleje, kde bol strom som klietku, otvoril a klopaním na mriežku klietky presvedčil vtáčiky, aby vyleteli.

To vysvetľuje prítomnosť klietky v kostole. V týchto prípadoch by sme sa mali riadiť učením pána Ježiša Krista.

Jedného dna sa rozprával Ježíš s Diablom.

Satan sa pravé vrátil z Rajskej záhrady a škodoradostné sa chválil: “Nuž, Pane, práve som nachytal plný svet ľudí. Nastavil som pascu, starú návnadu, vedel som, že neodolajú. Mám ich všetkých!”

• “Čo s nimi budeš robiť,” spýtal sa Ježíš.

Satan odpovedal: “Chaa, budem sa zabávať! Budem ich učiť ako sa sobášiť a rozvádzať, ako sa majú nenávidieť a škodiť si, naučím ich piť a fajčiť a preklínať. Naučím ich ako vynájsť pušky a bomby a navzájom sa zabíjať. Už sa teším na tú zábavu!”

• “A čo urobíš potom?” spýtal sa Ježíš.

“Zatratím ich!” hrdo sa vypol Satan.

• “Koľko za nich chceš?” spýtal sa Ježíš.

“Hádam by si tých ľudí nechcel?! Niet v nich ani štipky dobra. Keď si ich vezmeš, budú ťa len nenávidieť. Napľujú na teba, budú ťa preklínať a zabijú ťa! Určíte ich nechceš!”

• “Čo za nich chceš?” opäť sa opýtal.

Satan pozrel na Ježiša a zaškeril sa: “Každú Tvoju slzu a všetku    Tvoju krv!”

• Ježíš povedal: “Máš ich!” – a zaplatil.

Kňaz mlčky zdvihol klietku a otvoril na nej dvierka . Nie je smiešne, že posielame e-mailom tisícky vtipov a tie sa rozšíria ako požiar, ale keď začneš posielať správy tykajúce sa Krista, ľudia si dvakrát rozmyslia, čí ich pošlú ďalej?

Nie je smiešne, že keby si tento príbeh mal podať niekomu ďalšiemu, mnohým z tvojho okolia ho radšej nedáš, pretože si nie si istý, čo by si o Tebe pomysleli?

Nie je smiešne, ako sa viac trápim tým, čo si o mne pomyslia ľudia, než čo si o mne mysli Boh?

KTO PODÁ TENTO PRÍBEH ĎALEJ?!?

Před vnitřním zrakem se vám odvíjí film s titulem: „Příjemný vztah”. Teď se znovu zeptejte: Proč to chci? Co je na tom pro mě důležité? Potom porozumíte: Chtěl bych, aby se ten druhý změnil, protože pak bych se nemusel měnit já sám. Hned nato vsak následuje rozhodující otázka: Co bych měl změnit u sebe, abych se dostal do harmonie se situací, se vztahem k tomu druhému? Proč s tím tolik otálím? Proč to vlastně nechci? – Jestliže si dokážete odpovědět na tyto otázky a provést na sobě potřebnou změnu, už jste vztah vyléčili.

Uzdravení jakéhokoliv vztahu nemá nic společného s někým jiným, nýbrž se týká jen vás samotných.

Ten druhý je pokaždé jen posel osudu nebo listonoš, chcete-li. To VY sami jste vytvořili nastalou situaci jako nezbytnou. Toto cvičení vám navrátí „vládu” nad všemi vašimi vztahy stejně jako dostatek síly je léčit.

Představte si teď člověka, který vám způsobil to nejhorší, na co si jen můžete vzpomenout, kdo se vás nejvíc dotkl, urazil vás, zranil, ponížil nebo zklamal. Projděte si určitou situací a začněte se ptát: Čím jsem to zavinil? Nebo si položte ještě důležitější otázku: Proč jsem to způsobil? Proč jsem vyvolal tuto zkušenost? Kam mě to mělo zavést?

Jakmile si zase odpovíte, můžete v klidu začít provádět uzdravování vztahu (i kdybyste už k tomuto člověku neměli vůbec žádný kontakt!). Ale tím nejdůležitějším krokem by bylo, kdybyste tomu druhému odpustili, protože jste to byli vy, kdo mu „podstrčil” zodpovědnost, kterou jste měli převzít vy sami. Je třeba si uvědomit toto: Na nezdařeném vztahu mám přinejmenším také svůj díl.

Když vám poštovní doručovatel přinese obsílku k soudu nebo nepříjemný dopis z finančního úřadu či sdělení o přitěžující diagnóze z kliniky, nemůžete mu nic vyčítat. Jestliže vám v jiném případě přinese zprávu docela možné, že si s ním vypijete skleničku nebo mu dáte velkorysé spropitné. Byla by to pochopitelná spontánní reakce. Ale ani za to nenese zodpovědnost. Člověk, jehož prostřednictvím se vám něco přihodí, je pouze listonošem.

Takže ho přestaňte obviňovat (i kohokoliv jiného) nebo mu něco vyčítat a uznejte: sám jsem byl příčinou této zkušenosti. Ten druhý za nic nemůže, je „nevinný”. Tímto prvním krokem mu zcela bezpodmínečně odpustíte. Vždyť vám vlastně nic neprovedl. Něco se stalo jen jeho prostřednictvím. Při druhém kroku byste se mu však měli upřímně omluvit, že jste na něho celou dobu svalovali vinu za neúspěch vašeho vztahu a vyčítali mu jeho chování. Tak dáte situaci mezi vámi do pořádku a můžete se od ní odpoutat. K tomuto jednoduchému, ale velice efektivnímu cvičení patří seznam všech lidí, ke kterým máte skutečný vztah, to znamená, že vás s nimi pojí intenzivní city. Vaše rodina přitom samozřejmě stojí na prvním místě.

U každého z nich si překontrolujte

• Co mu vyčítám?

• Co nechci a co si přeji mít jinak?

• Jaké změny od něho čekávám? Potom změňte úhel pohledu

• Jak bych se měl změnit já, aby se vztah „uzdravil”?

• Jaká je moje odpovědnost za neuspokojivý vztah,za různá příkoří nebo sklíčenost? Promiňte mu

• Omluvte se.

• Už se od toho osvoboďte.

Potom budete volní – zbavili jste se všech „závaží”, které jste stále znovu vtahovali z minulosti do přítomnosti. Neboť pokud někomu něco vyčítáte, energie výčitek zůstává neustále živá, takže vy ji s sebou ustavičně vláčíte a ona může dál hrát ve vašem životě důležitou roli.

Sebeléčba, když si to tělo žádá. Když si to vy přejete. To znamená, že se učíte důvěřovat sami sobě.

Kdybyste chtěli přivést své dokonalé tělo k nějakému projevu, je přitom velice důležité, abyste se naučili mít se rádi a vážit si sami sebe. Všechno se rozvíjí do krásy, když je živeno láskou a oceněním. Sebeláska (nemyslím tím egocentrismus) je dokonalá strava pro dokonalé tělo. Napište teď co nejvíc věcí, jimiž byste mohli vyjádřit sebelásku. Soustřeďte se přitom především na věci, které můžete vykonat pro své tělo.

Příklady

• Připravit si horkou koupel

• Koupit si pořádnou kytici

• Pochutnat si na báječném jídle pro labužníky připraveném z přírodních, zdravých surovin

• Dopřát si drahou, profesionální masáž

• Jít si zaplavat

• Naplánovat si víkendový výlet

• Rozmazlovat se půl dne – zajít si na dobré jídlo, poslouchat klasickou hudbu, udělat si doma pohodlí a natáhnout se na pohovce

• Zapsat se jako člen do sportovního klubu a chodit tam dvakrát týdně

• Pustit si oblíbenou hudbu a zatancovat si

 Vnímejte energii těla

Jedním z největších zázraků těla je ten, že s námi stále „hovoří”, jeho poselství se jen musíme naučit vnímat. Mohou to být třeba bolesti. To už jsou celkem hlasitá poselství. Můžeme však vnímat i mnohem jemnější energie těla.

Z knihy Tepperwein_Sebelecba_-_Jak_aktivovat_sve_lecebne_sily

Peknú popolcovú stredu všetkým…

Ptáte  se, zda jsou emoce něco zlého. Ne, nejsou. Je to život. Zabarvují bohatost našeho života. Problém je naše chtivost. Většina lidí nevidí, že touha po citech je nejen psychologická záležitost, ale i biochemická. Přemýšlej o tom…..                    Josef Dispenza

Jeden z nejčastějších problémů, s nímž se při práci setkávám, tkví v tom, že příliš mnoho lidí ztratilo kontakt se svými city. Vidím v tom ale nastavené zrcadlo i pro sebe. Pomoc, kterou poskytuji jiným lidem, mi pomohla, abych se sám opět dostal do spojení se svými vlastními pocity. Neboť když potlačíme své city a „odřízneme” se od nich, nemůžeme se dotknout vesmíru ve svém nitru. Ani nezaslechneme svůj intuitivní hlas a život si také nedokážeme vychutnat.
Zdá se mi, že mnozí z nás nezažili v dětství dostatek citové náklonnosti. Naši rodiče sami nevěděli, jak nakládat s vlastní pocity, natož s našimi. Možná byli natolik přetíženi těžkostmi a povinnostmi života, že nám nedokázali dát lásku a pocit bezpečí, které jsme potřebovali.

Ať už bylo důvodem cokoliv, skutečností je, že se velmi brzy učíme skrývat své city, když v našem okolí není nikdo, kdo by na ně reagoval pozitivně. Pokud je v sobě „uzavřeme”, zároveň tím zahradíme i cestu životní energii, která proudí naším tělem. Energie potlačovaných pocitů zůstává v našem těle jako určitá blokáda a způsobuje řadu duševních a tělesných potíží. Až z toho nakonec onemocníme. A stáváme se otupělí a bezcitní.

Každý den potkávám na svých seminářích či při soukromých poradách lidi, kteří po celý život zanedbávali své pocity. Mnozí mají strach připustit si své takzvaně negativní pocity, jako je např. zármutek, bolest, vztek, strach a zoufalství. Obávají se, že je přemohou, když se jim otevřou. Lekají se toho, protože si myslí, že by v nich už nadobro zůstali vězet, kdyby si je dovolili. Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Pokud jste ochotni prožít určitý pocit do plné hloubky, jeho původně blokovaná energie se velmi rychle uvolní a pocit se rozplyne.

Při terapiích podporuji každého v tom, aby svým potlačeným pocitům nechával volný průběh. Jakmile se pocit jednou dostane napovrch a dojde k jeho vědomému prožitku, obvykle během několika minut zmizí. Je až s podivem, jak se v tak krátké chvíli rozpustí trýznivý pocit, který byl předtím třicet, čtyřicet nebo padesát dlouhých let potlačován. Poté co se znovu procítí, nastupuje na jeho místo pocit osvobození a vnitřního míru.

Teprve když se člověk zbaví zablokovaných emocí z minulosti, může čerpat víc životní energie a síly pro současnost. Je třeba učit se zůstat ve spojení s pocity, jakmile se jednou začnou drát do vědomí. Jen tímto způsobem v nás mohou žít bez překážky a naše energetické kanály se tak udrží volné a otevřené.

City a pocity jsou stejně jako počasí podrobeny určitým cyklům a neustálým změnám.

Během hodiny, dne nebo týdne zažijeme často pestrobarevnou paletu pocitů. Jakmile tomu jednou porozumíme, naučíme se vychutnávat všechny své pocity a nebráníme tomu, že se neustale mění. Pokud však máme strach z určitých pocitů, jako je třeba zármutek nebo zlost, potom zatáhneme za citovou záchrannou brzdu, sotva se připomenou. Jednoduše se k nim nechceme znát. Proto v nich dál zůstáváme vězet na půl cesty. A nikdy jimi úplně neprojdeme.

Lidé často přicházejí ke mně do workshopů, aby se naučili „pozitivně myslet”, protože už dál nechějí zůstávat zapleteni do svých negativních pocitů. A přitom žasnou, když je naopak vyzývám, aby je projevovali víc, a. ne méně! Jen když máme rádi všechny části své osobnosti a akceptujeme je, můžeme se uvolnit a najít naplnění. Bolest je reakce těla, která nám pomáhá ochránit se před nějakou tělesnou újmou. Dotknete-li se rozpálené plotýnky, ucítíte bolest. Je to reakce na žár, který jste ucítili, a přiměje vás k tomu, že rychle stáhnete ruku, a tím zabráníte většímu poranění. Na tělesné úrovni je tudíž bolest užitečný mechanismus, který nás chrání před nebezpečím.

Jestliže určitý pocit není skutečně nebezpečný, můžete se zase uvolnit a bolest se ztratí.

Když si například namůžete nějaký sval víc, než jste dosud zvyklí, bude zpočátku bolet. Pokud se poté uvolníte, bolest postupně odezní. Podobně to probíhá i u porodu. Když se žena „vzpírá” proti tělesným vjemům, bude mít bolesti. Čím víc se dokáže vcítit do porodních kontrakcí a uvolnit se, tím bude porod méně bolestivý .

Rovněž v citové oblasti nám protivenství proti pocitům způsobuje bolest. Jestliže umlčíme nějaký pocit, protože z něho máme strach, objeví se duševní bolest. Jakmile si ho však „dovolíme” a plně ho přijmeme, může to být sice velice intenzivní prožitek, ale nebude tak bolet. Ve skutečnosti neexistují žádné negativní nebo pozitivní pocity. Ty z nich děláme sami svým přístupem, nastavením a hodnocením, tím, že je odmítáme nebo přijímáme. Pro mne jsou všechny pocity částí věčně se proměňujícího smyslového vnímání, že jsme živí. Pokud přijmeme všechny své nejrůznější pocity, zabarví nám život barvami duhy.

Pocity – proměnlivé jako počasí …

Naše pocity jsou důležitou částí životní síly, která námi stále proudí. Tento přirozený proud životní síly však blokujeme, jakmile si je nedovolíme naplno prožívat. Pro většinu z nás je průzkum duchovní krajiny převážně příjemná, obohacující zkušenost. A protože je naše kultura tolik intelektuální, duchovní pojetí naší cesty „do hlubin” nám dodává i opravdu pozitivní dojmy.

Bohužel v této oblasti, která nutně potřebuje emocionální uzdravení, nepostupuje kupředu velké množství lidí.

Většina z nás má strach pustit se do léčebné emocionální práce, která obvykle zasahuje velice hluboko. Zatímco se mnozí úspěšně naučili své pocity tajit, jiní mají opačný problém – příliš rychle se jimi nechají ovládnout a je pro ně těžké zachovat si citovou rovnováhu.

Často s sebou životem vláčejí i potlačované emoce jiných lidí, takže navíc ke svým vlastním cítí a projevují ještě i pocity druhých. A také existují lidé, kteří „zatuhli” v určitém emocionálním postoji a z této emoce – například vzteku nebo strachu- neustále reagují. Tohle všechno jsou příznaky citové nerovnováhy. Mnoho učitelů a léčitelů zaměňuje duchovní a emocionální úroveň nebo je považuje za totožné. Hovoří o tom, že naše myšlenky se projevují na našem tělesném zdraví, ale vliv pocitů na zdraví nechávají zcela bez povšimnutí.

Podle mých zkušeností jsou zablokované emoce jedním z nejdůležitějších příčin tělesného onemocnění.

Stejně jako všechny úrovně naší existence jsou samozřejmě i ty duchovní a citové vzájemně silně propojené. Člověk je nemůže od sebe zcela oddělovat. Přesto jsou myšlenky a pocity velmi odlišné, i když spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují.

Rád užívám příměr, že naše emoce jsou proměnlivé jako počasí – někdy pochmurné, jindy jasné, jednou nezkrotné a intenzivní, potom zase pokojné a mírné. Dosáhnout kontroly nad vlastními pocity je zrovna tak marná a nesmyslná troufalost jako pokus ovládnout počasí! Kromě toho by byl život celkem nudný, kdybychom měli stále jen sluneční svit a denně přesně 21 °C. Pokud dokážeme krásu deště, větru či sněhu ocenit stejně jako sluneční svit, jsme volníz. Můžeme si život vychutnávat v celé jeho hojnosti.

Cvičení na vnímání pocitů

Projděte se krátce tímto cvičením, když se ráno vzbudíte. Zavřete oči a obraťte pozornost na střed svého těla – na místo pod svým srdcem, na solar plexus, na břicho. Zeptejte se sami sebe, jak se právě cítíte. Pokuste se rozlišit pocity od myšlenek, které se vám zrovna honí hlavou.

Cítíte se klidně či vzrušeně, plni úzkosti, smutní, mrzutí, veselí, frustrovaní, provinilí, láskyplní, osamělí, naplnění, vázni nebo hraví?

Jestliže si připadáte nešťastní nebo jste v sobě objevili hněv či popudlivost, „vstupte” do tohoto pocitu a zaposlouchejte se do jeho hlasu. Ať vás zpraví o tom, jak se cítí. Pokuste se ho skutečně poslouchat, abyste poznali jeho mínění. Projevte soucit, laskavost a podpořte své pocity. Zeptejte se, jestli můžete něco udělat, abyste o sebe příště lépe pečovali. Totéž cvičení si zopakujte před usnutím a v jakoukoliv denní dobu, která vám bude připadat příhodná.

Pomoc lidem, aby si připomněli svou skutečnou podstatu a z té pak žili, vede k jejích sebe-identifikaci, a tím také k odstranění problémů, nemoci, bídy a utrpení. Jen to nám umožní, že budeme moci vykročit jako noví lidé do nového života.

Pokračovanie Liečenie vzťahov

Z knihy Tepperwein_Sebelecba_-_Jak_aktivovat_sve_lecebne_sily

Súvisiace články…

Liečenie na duševnej úrovni

Liečenie na duchovnej úrovni

Pojďme proto sami velmi konkrétně a prakticky posunout jednu důležitou etapu změn kupředu. Půjde o jednu jedinou minutu ve třech po sobě následujících dnech – jsou to dny magických číselných kombinací 20.2.2012, nádherně zrcadlové 21.02.2012 a následující 22.02.2012, kde by mělo vše vyvrcholit.

Je velice pravděpodobné, že se díky existujícím propojením, zapojí do této aktivity i mnoho spřátelených webů a tím desítky či stovky tisíců odpovědných lidských myslí v rozmanitých zemích světa, kterým není stav věcí kolem lhostejný, kteří již delší dobu podvědomě cítí, že je změna doslova nevyhnutelná a touží žít naplněným životem docela jinými hodnotami a pravidly, než nám jsou striktně diktovány.

Rozhlédněte se

Vše, co vidíme kolem nás, jsou v podstatě energie o různých frekvencích, intenzitách, formách i projevech. Pro zjednodušení můžeme říci, že hmotný svět je prezentován určitými strukturami obvykle ve třech základních skupenstvích (proto tající led na začátku) a živými organismy v něm. Nehmotný svět si můžeme opět pro jednoduchost představit jako svět pro nás neviditelného kosmického záření, radiových či televizních vln, jež jsou ve stovkách dosažitelné všude kolem – jen se naladit na správnou frekvenci. Mezi projev nehmotného světa patří i dar energie života samotného, který hmotný svět sám opačně stvořit nedokáže.

Náš domov

Fyzický svět přetváříme tím, že předměty hmotného světa (např. při stavbě domu pomocí stavebních dílů) uskupujeme tak, jak máme v dobře promyšleném průvodním plánu a elegantní představě šikovného architekta. Vidíte? Kdo tedy vlastně dům staví? Přímo to sice jsou osoby pracující na díle, ale nepřímo samotný architekt, který určuje směr. A jsme u toho – žádná změna hmotného světa by se nikdy nemohla realizovat, pokud by nevznikla nejprve konkrétní myšlenka, jak to či ono provést.

Již v Bibli je psáno, že na počátku všeho bylo Slovo, ale už se tam nějak nedostalo, že ještě dlouho před ním musela přijít prvotní myšlenka na jeho vyslovení a význam. Je přitom zajímavé, že samotná myšlenka na stvoření světa z hmoty je paradoxně zcela mimo něj – tedy mimo hmotný, či chceme-li fyzický svět. Je mu jistým způsobem dokonce nadřazena, neboť plán musí změnám hmotného světa nutně předcházet. Můžeme proto směle říci, že nehmotný svět je velice úspěšně schopen řídit svět hmotný i když to tak na první pohled nevypadá.

Naše myšlenky

Do nehmotného světa definitivně patří také naše vlastní myšlenky. O nich jsme si již psali více v tomto odkazu. Dále již v rámci zjednodušení nepůjdeme, pouze si připomeneme, že máme jako lidstvo mnohem větší sílu, než si o sobě skrytě myslíme – jen se jí musíme naučit využívat a sjednotit své úsilí.

Vše jsme se dnes naučili již poměrně úspěšně počítat a měřit, takže víme, že například události kolem 11.září 2001 vyvolaly s emocemi lidí a tím společným vědomím lidstva obrovské hnutí, které bylo dokumentováno extrémními výkyvy křivek na grafech registrovaných doslova po celém světě, kam informace dotekla. Nekončící vlna soucitu, lítosti, porozumění sdělení a souznění s pochopením, že se něco tak obrovského týká doslova každého z nás, bylo skutečně enormní. Bohužel jsme tehdy nevěděli, že to byla také ta nejlepší příležitost, jak již začít věci měnit ve prospěch celku.

Tajné projekty a světová elita

Protože neveřejné vědecké/armádní projekty a světová elita si je velice dobře vědoma toho, co je výše popsáno, je logické, že se z podobných úvah neradují a dělají vše proto, abychom byli názorově roztříštěni a myšlenkově rozdělení. Je k tomu používána celá řada chytře a velmi nenápadně implementovaných nástrojů, mezi něž bezpochyby patří různě deformované druhy náboženství, nesmyslné rozdělení moci a tím světových zdrojů a naše myšlení programované tím směrem, jak je nastaveným Systémem požadováno – viz tento odkaz.

Demokracie – názor většiny?

Je nejvyšší čas toto vše obrátit a doslova nekonzumovat světové zdroje podle pravidel, která z velice zištných důvodů určuje několik nejmocnějších rodin světa, ale začít tvořit takový svět, jaký si přejí miliony a miliardy běžných rodin, pro které jsou hodnoty jako štěstí, spokojenost a láska nade všechny ekonomické modely. Doma po nedělním obědě peníze jednoduše nejsou třeba, všimli jsme si? Vyjmenované hodnoty se totiž nedají za nic na světě koupit, musí se prostě vlastní pílí nechat vzniknout a udržovat, protože si tak sami přejeme a protože to tak chceme. Viz tento důležitý citát.

Člověk a planeta

Možná jsme nad naším bytím takto kriticky ještě nepřemýšleli, ale člověk je v podstatě jediný tvor na planetě, který musí za svůj vlastní život po celou dobu jeho trvání platit. Doslova a do písmene. Pokud nechceš skončit na ulici, snaž se a vydělávej, plať všechny účty, poplatky a daně, plať za zboží i služby, plať za všechno, co vidíš kolem. Můžeš si klidně koupit i pozemky na Měsíci. Jsi-li právě nemocný, zaplať si za lékaře, léky a léčbu, zaplať si za své zdraví i za svůj život.

Žádný jiný tvor na planetě podobné nesmysly dělat nemusí, pouze a jedině dle jeho vlastních slov “nejmoudřejší bytost na vrcholu evoluce” – člověk. Ostatní tvorové do života dostávají automaticky přesně to, co právě potřebují v kombinaci s tím, o co se musí též sami zasloužit. Není to přinejmenším podivné, že celá planeta funguje na zcela jiném základě a v podstatě mnohem lépe, než se snaží po celá staletí přežívat lidstvo? Není to třeba proto, že je kosmický model fungování vytvořen jejím architektem mnohem důmyslněji, než ten, který si uměle vytváří člověk?

Dosti slov a nyní o co přesně půjde

Nastavte si budík, mobil, připomínku, cokoliv, protože půjde o jednu jedinou minutu – přesně ve 12:00 našeho času se 20., 21. a 22.2.2012 pomyslně zastavíme a soustředěnou vizualizací našich myslí vyšleme jasný signál, co a jak přesně chceme (nikoliv co nechceme – pozor na to).

Zapomeneme na všechny nesmyslné domněnky, předsudky a negativní postoje, že to je stejně k ničemu a jdeme do toho s tím, že to funguje. Tečka. Jedna jediná minuta za to stojí, ne?

Vše postavíme do roviny, že jsme již cíle dosáhli, nikoliv že to tak možná někdy bude – v dalším článku bude vysvětleno proč. Vyšleme jasný impuls vděku a obdivu, jak úžasnou a krásnou máme planetu – matku Zemi a na ní vytvořený harmonický svět, do kterého vše dokonale zapadá jako kousky puzzle – včetně nás samých.

Vyšleme myšlenku, že je svět již zcela oproštěn ode všeho (především lidského) zla, násilí, chamtivosti, chudoby, zloby, závisti a nenávisti. Vyšleme myšlenku upřímného porozumění a pochopení druhých bez jejich soudu i vděk za to, že jsme aktivní součástí tohoto obrovského živého celku v úsilí o lepší svět.

Přejeme všem ve svém okolí to nejlepší, co si sami dokážeme představit. Totéž pozitivní poselství přání dobra a všestranné hojnosti odesíláme nejen druhým bytostem, ale i všem živým tvorům a rostlinám na planetě, neboť i oni jsou součástí všeho kolem a nemůžeme je opominout.

Společně a jednotným hlasem Srdce člověka odeslaná myšlenka je základní stavební kámen pro zjemnění všech stávajících hrubohmotných dějů a posunutí transformace na naší planetě směrem k lepšímu zítřku a přiklonění se k ušlechtilým hodnotám. To věděli již staří Mayové a respektují to dodnes.

Čím více osob se k této aktivitě připojí, tím bude mít společná myšlenka větší sílu, proto prosím přepošlete odkaz, nasdílejte jej do různých komunitních sítí, pošlete info mailem, zapojte se. Díky všem za pomoc.

Každý z nás je nyní důležitý a každá pozitivní myšlenka je velice potřeba.

Mnoho štěstí   Aridan

Zdroj 1 Zdroj 2

________________________________

P.S.: Protože máme milé čtenáře i v zahraničí, doplňuji odkaz na další časová pásma: Anglie 11:00, USA+Kanada 6:00AM, Sydney 22:00, Tokio 20:00

Vzniklý kanál pak můžeme dále „rozšiřovat“ a tím zvyšovat svůj „energetický potenciál“. Toto už je však samostatná práce na sobě. Energetickým potenciálem se rozumí schopnost žáka nechat sebou proudit určité množství energie za určitý čas. Jinak řečeno, čím rozšířenější kanál máte, tím více reiki vámi může protékat.

Pravidelnou prací s reiki si svůj „reiki-kanál“, umístěný v korunní čakře, upevňujete. Funguje jako „vstupní brána reiki“. To stejné platí i pro čakry (energetické body) v rukou a světelné cesty v těle (meridiány). Těmi je reiki vaším tělem rozváděna (podobně jako krev tepnami.) Tím že pracujete s reiki, se všechny tyto cesty, kudy proudí, pročišťují. Čím čistší a zvyklejší je vaše tělo na reiki, tím více energie může protéct. Rovněž hraje roli, do jaké míry reiki věříte, aneb kde lidská víra končí, tam končí i reiki.

Když budete dávat reiki někomu jinému, sami se nevyčerpáte. Nejprve energie proudí do vás a potom až tomu, komu ji předáváte. Tím se dárce i příjemce čistí a nabíjejí. Část energie si vždy sami necháváte. Dávání reiki třetí osobě, věci či zvířeti je vlastně prospěšné oběma stranám. Můžete všemu a všem, kterým jste kdy reiki dali a dáte, být neskonale vděční. Díky tomu, že smíte působit, si vy sami prospíváte.

Lidské tělo se neustále mění a vyvíjí. Stejně tak váš reiki-kanál. Ten se podle vašeho emočního stavu, toho jak jste pročištění a míry práce s reiki, buďto rozevírá, nebo do jisté míry přiškrcuje (jen v %, zasvěcení do reiki vám zůstane na celý život). Reiki-kanál lze přirovnat například ke svalu. Je-li sval pravidelně používán a protahován, sílí. A nikdy není pozdě začít.

V rámci svého aktuálního stupně lze průtok energie vystupňovat řádově o 20-30% oproti stavu, kdy byste reiki nepoužívali pravidelně. Cvik dělá mistra. Na průtok reiki vámi mají vliv i určité vaše vrozené schopnosti pro práce s energiemi a to, jak reiki chápete.

Někdo je citlivější, někým proudí více reiki. Někomu přichází úžasná poselství z vesmíru, jiný vidí aury… Každý člověk je naprosto individuální a každý má jiný dar. Kdybychom měli všichni to samé a všichni byli naprosto dokonalí, vytratila by se z pozemského světa různorodost a jeho přirozená krása.

Energetický potenciál žáka se nejvíce zvyšuje každým zasvěcením do dalšího stupně. Navíc je pak vždy zesílena žákova vlastní ki (tělesná energie) – díky pročištění a zvýšení přílivu vesmírné duchovní energie (reiki) do energetického oběhu. Já sám i mé okolí jsme kupříkladu zaznamenali obrovský posun po mém zasvěcení do 2. stupně.

Může vás také napadnout, zdali by nešel energetický potenciál zvýšit také tím, že vás bude mistr neustále znovu-zasvěcovat do vašeho stupně. Můj názor je, že znovuzasvěcení je určitá forma služby mistra žákovi. Energeticky se zharmonizuje, pročistí se zablokované energie a vyčistí se aura od nemocí, které postupně sužují jednotlivá aurická těla, až se nakonec projeví na těle fyzickém. Znovu-zasvěcování do aktuálního stupně žáka jeho schopnost pracovat s reiki nijak výrazně neovlivní.

Pokud chce žák svůj energetický potenciál zvyšovat, neměl by spoléhat jen na zasvěcování od mistra. Naopak – energetický potenciál vůbec není to, o co v reiki jde! Celý tento článek je spíše pro vaši informaci, jak funguje reiki ve spolupráci s vámi samotnými. Pamatujte, že reiki máte hlavně sami pro sebe, pro své „léčení“, posouvání se v duchovní cestě, pro poznání a přijetí sebe sama takového jací jste. O tom je pravé reiki.

Autor: Martin Ospalík

Zdroj

Reiki Self Healing

Tento zákon říká, že všechno , co je, má dva póly, ale je ve skutečnosti jedno a totéž. Všechny zdánlivé protiklady jsou podle své podstaty identické, jen se liší stupněm svého výrazu. Štěstí a neštěstí, láska a nenávist jsou ve skutečnosti jen dva póly téže věci.

Každý jev na tomto světě má dvě strany. Oblast ležící mezi těmito dvěma stranami je však jen jedna. Jakmile dojdeme k pochopení, poznáme jednotu mezi oběma póly;zdánlivá dualita se vytratí a my budeme opět v souladu, sami se sebou, se životem, s veškerým stvořením. Poznáme to docela snadno, když své vědomí zaměříme na protiklady, jako jsou „studený-horký“.

Představte si, že venku je 20 stupňů Celsia. Pravděpodobně to nebudete vnímat ani jako chlad, ani jako horko, nýbrž jako příjemnou teplotu. Obyvatel střední Afriky to může považovat za chladno, Eskymák naproti tomu za horko. A přesto to není ani jedno, ani druhé.

Jelikož protiklady jsou podle své pravé podstaty totožné, můžeme je kdykoliv přeměnit v jejich opak. Nenávist se tak může změnit v lásku. Musím jen změnit svůj postoj – a všechny věci se změní také. Mohu změnit strach v odvahu a tmu ve světlo.

Tím, že změním vibrace svého vědomí, změním svůj „postoj“. Použitím duchovních technik mohu nějakému člověku pomoci, aby své slabiny změnil v silné stránky.

Toho dosáhne, když zvýší vibrace svého vědomí, neboť pozitivní pól má vždy vyšší vibrace. Zvýšením vibrací svého vědomí změníme nejen sami sebe, nýbrž i celý svůj život, protože pak budeme podle zákona rezonance přitahovat jiné zážitky, jiné osoby a jiné životní okolnosti.

Když zvýšíme vibrace svého vědomí, změníme také lidi, s nimiž se setkáváme. Podle zákona rezonance totiž narazíme i v nich na nové oblasti, které tím aktivujeme.

Probudíme v nich síly a schopnosti, o jejichž existenci možná dosud nevěděli. V pravém slova smyslu tak „probudíme“ dobro v člověku. Sami se staneme „lékem“ pro ty druhé – a požehnáním pro svět. Kdo se duchovně povznese k vyšší úrovni vědomí, vyvolá tím samozřejmě odpovídající reakci na nižší úrovni.

Jestliže se nadále drží na vyšší úrovni, nemůže ho tato protireakce dostihnout. Tím se cílevědomě vyvíjíme od pólu „já“ k pólu „já jsem“, ke svému pravému bytí. Zatímco budeme docházet k poznání, pochopíme, že polární není svět, nýbrž pouze naše vědomí. Tím, že jej změníme, změníme svůj svět.

Cíleným a vědomým zvyšováním vibrací vědomí se staneme pánem svých vibrací, stejně tak jako svého zdraví, životních okolností, a tím i osudu. Ujali jsme se svého duchovního dědictví.

Tu je návod…

Dvakrát denne – najlepšie ráno a večer, si treba rukou – celou dlaňou chytiť miesto, kde je piata čakra (na hrdle), pozerať sa do zrkadla priamo do očí a koncentrovať sa.

Teraz je potrebné nahlas povedať, čo chceme na sebe zmeniť – môže to byť aj fyzické  – každý má niečo, čo by si želal dosiahnuť, alebo to zmeniť. Odporučila by som robiť len jedno prianie na týždeň a až potom ho zmeniť. Ruku môžete použiť ktorúkoľvek, “receptívna “ ruka je citlivejšia. U pravákov je to ľavá ruka a naopak…proste to robte intuitívne.

Prečo práve krčná čakra?

Podnět z duše, jež je projevem vyššího já, vstoupí do systému čaker přes korunní centrum a pravou mozkovou hemisféru.

Odtud míří dolů do krční čakry, kde se přemění na myšlenkovou formu. Zde ji převezme astrální tělo a vyjádří s pomocí srdečního centra nebo solar plexu, což závisí na tom, zda podnět uspokojuje přání duše nebo osobnosti. K takové změně dochází často v krční čakře, kde se osobnost učí užívat síly mentálního těla ke svému prospěchu. Proto když se podnět z duše objeví v tomto centru, může to vést k problémům, pokud odporuje plánům a hodnotovému systému osobnosti.

Může dojít k tomu, že se podnět zastaví a vrátí zpět přes korunní centrum a levou mozkovou hemisféru. To může zabrzdit vývoj duše a vést ke konfliktu vůle osobnosti a vůle duše, což se může projevit jako některá nemoc v oblasti krční čakry. Zjistila jsem, že tato čakra bývá velmi často v nerovnováze, protože člověk se nyní učí používat své mentální tělo a jeho tvořivou sílu nejen pro vyjádření přání osobnosti, ale také duše.

Takže vďaka nej svoje myšlienky premietame v mentálnom tele na skutočnosť. Myšlienka je silná a zákon rezonancie platí na každej úrovni.

Krátce se dotkneme základů učení:

Súfijsmus vychází z představy o tom, že vesmír se skládá ze sedmi “oblastí existence” a zahrnuje v sobě několik “druhů bytí”, které se od sebe liší “amplitudou kmitů” (2). Jinými slovy uznávají mnohorozměrnost prostoru. Nejjemnější prostorový rozměr, který súfijci nazývají Zat, je Příbytek Boha v aspektu Stvořitele. Stvořitel a veškerá mnohotvárnost Jeho Stvoření (v súfijské terminologii Sifat) vytvářejí Absolutno.

Stvořitel naplňuje veškeré Stvoření svou Láskou.

Súfijci vycházejí z předpokladu, že mnohorozměrný organismus člověka je podobný svou stavbou mnohorozměrnému vesmíru a člověk v sobě může odhalit jemnější “druhy existence”. K tomu dochází v procesu sebepoznání a sebezdokonalování. Pouze postihnutím své pravé podstaty může člověk dosáhnout bezprostředního vnímání Boha a docílit jednoty s Ním.

Velmi lakonicky to vyjadřuje jeden z chadísů Sunny (Posvátný islámský text ve formě chadísů, krátkých vyprávění o činech a výrocích proroka Mohameda), který říká: “Kdo pozná sebe, pozná Boha.” (Totéž přímo či nepřímo hlásají všechna náboženství. Například stejnou myšlenku lze najít v Novém zákoně: “Království Boží je v nás.” [L 17,21], ve Védantě: “Sebepoznání je pravá podstata života.”) V závěrečných etapách individuální lidské vědomí splývá s Božským Vědomím. Tento konečný cíl je v súfijské tradici popisován jako nejvyšší stav vědomí “Bakibi-Allah” (Věčnost v Bohu). V hinduistické a buddhistické józe tomuto termínu odpovídají Kajvalja, Mahanirvána, Sahadža-Samadhi, Mókša.

Základem súfijsmu je Láska (mahabba, hubb).

(Súfijci dokonce někdy mluví o svém učení jako o “hymnu božské lásky” a nazývají je tassa-vuri – láska-vidění. Míní se tím láskyplný přístup ke skutečnosti. Chápe se tím zamilovanost do Stvořitele.) Lásku súfijci vidí jako trvale se zesilující cit sebeobsažnosti v Bohu, jenž je dovršen pochopením, že ve světě není nic kromě Boha, který je současně i Milujícím i Milovaným. Proto má súfismus jeden základní princip: “Íšk Allah, Mabut Allah” (Bůh je Láska, Milující i Milovaný.). To je v plném souladu s klasickou hinduistickou jógou, jejímž základním principem je Láska, i s Kristovým pojetím, že “Bůh je Láska” (1 Jan 4,8), i s klasickým buddhismem, který zdůrazňuje nejvýraznější aspekt lásky, soucit. O lásce mluví i Juan Matus na stránkách knih Carlose Castanedy.

Súfijci se domnívají, že Lásku vnesla do súfismu mystička Rabia-al-Adavija. Říkala, že její “milostný žár k Bohu spaluje srdce”. Farid-ad-Din Attar v “Životech súfijských svatých” o ní vypráví, že láska k Bohu natolik ovládala celou její bytost, že nezanechávala místo pro žádnou jinou pozemskou připoutanost (11). To je pro súfismus velmi charakteristické, protože pravý, opravdově milující súfijec se postupně noří, tone a rozplývá se v Bohu, ve svém Milovaném, jak často súfijci Boha nazývají.

Vnímání Boha jako Milovaného vychází z přímé bezprostřední zkušenosti. Súfijci říkají, že když člověk ujde určitou vzdálenost na Cestě Lásky, Bůh začíná hledajícímu pomáhat a vede ho ke Svému Příbytku. Když k tomu dojde, člověk začíná cítit odvetné vibrace Božské Lásky.

Známý perský súfijský básník Džaláluddín Rúmí, též Maulaví (1207-1273), v díle Masnaví-ima’naví (Masnaví obrácené k vnitřnímu smyslu) píše: Zahoří-li světlo lásky v tomto srdci, věz, že láska hoří i v Něm. Roste-li Láska k Bohu ve tvém srdci, Bůh tě bezpochyby miluje. Tlesknutí nezazní z jedné dlaně, není-li účastna druhá (10).

Sledujme, jak se rozvíjí pravá, dokonalá Láska, vedoucí k Bohu. Vyjdeme z představ Džaláluddína Rúmího:

1. rozvojem emocionální srdečné lásky ke všemu nejkrásnějšímu a nejharmoničtějšímu na světě

2. aktivní, účinnou, obětavou, altruistickou láskou, službou lidem

3. potom rozšířením okruhu své lásky na všechny projevy světa bez rozdílu.Súfijci říkají: “Činíš-li rozdíly mezi věcmi, které přicházejí od Boha, nejsi člověkem duchovní cesty. Jestliže si myslíš, že tě diamant učiní velikým a obyčejný kámen tě poníží, Bůh není s tebou” .

4. Rozvinutá láska ke všem prvkům Stvoření se nasměrovává na Boha a pak člověk začíná vidět, slovy D.Rúmího, že “Milovaný je ve Všem” (4,10). Je zřejmé, že tato koncepce Lásky je identická s koncepcí Bhagavadgíty a Nového zákona. Stejné ideje, stejný důraz. Pravá Láska v súfismu, stejně jako v nejlepších duchovních školách hinduismu, buddhismu a křesťanství je hodnocena jako jediná síla schopná přivést k Bohu, jako trvalý faktor formující člověka na Cestě k Bohu. Pouze láskou v souladu s těmito duchovními tradicemi může člověk uskutečnit své snahy.

Autor… T. Kaširinová

Viac o duchovnom učení v súbore Sufijske-praktiky

Zdroj