Už dlhší čas mi chodila po rozume myšlienka  o dvoch životoch. Možno sa ozval vo mne môj vnútorný rozprávač „Starý pán“, ktorý prežil veľa životov a spomína si na svoje zážitky. Takto mi chcel dať najavo, čo prežil a ako sa snažil prelúskávať  životom.

Žít  dva  životy

2396639Moje žena, kterou sem mel nesmírně rád, mne brzo opustila. “Bůh ať je milostiv k její duši!” Nikdy sem neměl v úmyslu se znovu oženit, a tak sem začal cestovat. Navštívil jsem hodně míst a naučil se mnoho věcí. Dá se říct, že sem měl mnoho dobrých učitelů, který mi mnohokrát dobře poradili. Mé sny bili až moc živé a já sem se vždy těšil, když zaspím a mohu se v nich toulat světem a říšemi, které se v tomto světě nacházejí. Když sem o tom řekl jednomu ze svých učitelů, tak mi podaroval jednu moc moudrou knížku, aby sem si ji důkladně pročetl. Byla to knížka o lucidním snění. Zjistil jsem, že mnoho věcí z toho dokážu, a tak sem se naučil ovládat své sny a mohl jsem v nich mít koho sem chtěl. Bylo to krásné. Můj fyzický život byl jenom o prožívaní každodenní reality, ale můj snový život byl tak živý, plný těch nejhezčích věcí mého života, které sem ve skutečnosti nikdy nemohl mít.. Začal jsem si všechny mé zážitky ze snů zapisovat.

Jednou ke mne přišel můj známy a řekl mi, že mne už dlouho neviděl. Byl zvědav, jak trávím svůj čas.

„Žiju dva životy, jeden ve snu a jeden sám se svým stářím.“

Karel můj známy se zasmál a řekl:“ Jak můžeš žít dva životy prosím tě, já si ani nepamatuji, co se mi zdá“.

Když sem mu řekl, že se těším, až usnu a že většinu svého života trávím spánkem a sněním, tak kroutil hlavou. „Vždyť přicházíš o svůj čas, si tu jen tak krátce a pak budeš z toho smutný, že si po smrti své ženy ani nežil a trávil si čas spaním a sněním!“ Nechápavě se na mě díval a dal si obličej do dlaní.

„Víš každý člověk má svobodnou vůlí, může se rozhodnout jak sám chce prožít svůj život. Někdo chce mít rodinu, děti, někdo chce prožít svůj život sám daleko od všech a někomu jsou milejší jen kamarádi a rodinu nezná. Jsme různý, ale každý si sám vybírá, jak bude žít. Moje žena mě už opustila a já sem se rozhodl žít s ní ve vzpomínkách a ve svých snech. Tam se spolu setkáváme a cestujeme, kam jen chceme. Když se naučíš ovládat své sny, pak je radost usínat a prožívat svůj život ve dne i v noci a žít tak dva životy najednou.”

“Jeden fyzický, který ti občas osud určí a připlete ti do něj něco, na co nejsi vůbec připraven a jeden snový, který si ty můžeš přizpůsobovat a žít jak ty chceš. Ve svém snu vyjdu ze svého domu ven a před domem mě už čeká moje žena. Usmívá se na mě a je spokojená. Nemusí nic říkat, čtu její myšlenky a on moje. Nic nás netrápí, žádné problémy či starosti. Jdeme po louce a pak se ztrácíme v dáli. Když se probudím do tohoto světa, sem tu sám, ale své sny si pamatuji a těším se na další noc, když opět zaspím a potkám se s ní.“

Karel mě sledoval s úžasem na tváři a viděl, že to opravdu prožívám. Vstal jsem ze židle a přinesl mu svůj zápisník, aby si v něm přečetl, co sem zažil. Po hodině čtení se otočil ke mně a říkal:Nauč mě prosím snít a pamatovat si své sny. I já chci žít dva životy!“…………

Je zajímavé, že keď som si dorozprávala tento príbeh a zvažovala ako to napíšem, tak som asi za týždeň pozerala na jeden film  o mužovi, ktorému sa opakoval jeden sen. Stretával sa v ňom s jednou dámou, ktorá ho veľmi očarila, ale zároveň mu dodávala sebadôveru, aby bol schopný ukázať svetu, čo dokáže. Ten muž bol tak posadnutý snením, že sa dal na kurz snívania, kde mu požičal lektor jeho  spracované skriptá ako sa naučiť ovládať sny. Sníval vo dne , v noci , len aby sa mohol stretávať s tou dámou.😀

Uff  teraz ako nad tým rozmýšľam to vyzerá, akoby môj vnútorný starec nahliadol do budúcnosti  a povedal mi upravenú verziu toho filmu.😆

Natrafila som na knihu  Brána do večnosti, ktorú napísal Gato. Je to učebnica lucídného snívanie, tak kto má záujem  pracovať na svojich snoch… Gato_Brana do vecnosti