Kategórie
Duchovné

Mystik, mystická, mystický…

Mystika

…je nauka o splynutí člověka s Bohem. Člověk tu může být myšlen jako sebe si vědomá bytost, Bůh jako faktor transcedentní. Obecně se myslí, že vše, o co se v mystice jedná, jsou skutečnosti smyšlené, subjektivní.

A přece je mystika nauka praktická, protože tkví v psychologii způsobu života; tedy sice v abstraktních faktorech, ale přeci jenom ve faktorech, jimiž vlastně každý žije. Kdo tedy nezná psychologii a neumí si ujasnit, že rozhodující jsou city a duševní stavy člověka, tj. cosi nezávislého nebo jen podmíněně závislého na zevních okolnostech, ten nemůže pochopit smysl mystiky a mystického školení vůbec.

Mystika však není naprosto jednoznačná co do snah a smyslu. Křestanská mystika obsahuje víc prvků abstraktního idealismu; orientální mystika je praktickou psychologii. Ale v samotném termínu mystika musíme hledat nauku opírající všechny postupy, vedoucí k mystickému zdokonalení, o citovou přirozenost a zkušenosti, obrážející se v této přirozenosti. Vzhledem k tomu náleží do mystiky i jóga, která si vynucuje postup k mystickému cíly tlaky na fyziologickou soustavu; buddhismus je mystikou pouze potud, že běžné funkce citů likviduje, aniž jiný druh citů hodlá rozvíjet.

Mystik

…kdo se oddává mystice. Správně by se měl za mystika označována pouze ten, kdo už měl v mystickém úsilí úspěch, neboť se jménem mystik jsou vždy spojeny představy o člověku schopném vykonat neobvyklé činy nebo o někom, kdo má nadprůměrné vědomosti.

Kdyby se dodržovala tato zásada při označování člověka slovem mystik, nedocházelo by k obvyklým omylům, kdy se mystika označují i lidé blouznící nebo libující si v tajnůstkářství, nebo také lidé v mystice jen teoreticky vzdělaní. Takovýto lidé by se vesměs měli pokládat za stoupence mystiky nebo za její žáky, dobré nebo špatné, podle toho, jak se chovají nebo jako dodržují předpisy mystické nauky.

Za mystika nelze také označovat básníky, kteří pro něco horují nebo o něčem sní či fantazírují. To proto, že mystika je nauka racionalistická, psychologická v nejhlubším pojetí. Nauka, která se drží metod, jejichž prostřednictvím se lidé propracovávají především k vládě nad sebou samým a potom k vládě širší, konkrétně nad okolnostmi a případně i nad jinými lidmi. Proto do ní nepatří nikdo z těch, kdo sní nebo básní o svých touhách, nikdo těch, kdo trpí světobolem následkem nesplněných tužeb, a nikdo z těch, kdo se domnívají, že tuší jakousi vyšší pravdu. Takoví lidé jsou pouze snílci, kteří ve skutečnosti mají k mystice dál než realisté a racionalisté nejhrubšího typu. Neboť pouze realisté jsou schopni pochopit význam mystickou naukou propagované sebevlády. Pak snad jej mohou pochopit i realisté, ale nikdy snílkové, kteří stále něco tuší aniž mohou najít předměty svých tužeb. Duch těchto lidí je jakoby v prostorách, kde cítí nebo jen tuší nějaké pachy, které stále unáší vítr.

Proto nehledejme mystika, nikde jinde než ve školách tuhé mravní a psychické kázně, v lidech tvrdě zkoušených svými elementárními sklony a v lidech, kteří mají úspěch v překonávání toho všeho .

Mystické znovuzrodenie

…je počátek rozvoje duchovně kvalitnějšího osobního vědomí, které postupně nahrazuje vědomí osobní, vznikající právě v procesech příslušející k mystické smrti. Kvalita nebo hodnota mystického znovuzrození je určena mentálním zaměřením a bytostnými tendencemi,  jež tomuto mystickému znovuzrození přicházely.

Nejvyšší druh mystického znovuzrození znamená vlastně počátek rozvoje osobního vědomí do transcedentních stavů a kvalit. Aby k takovému m.z. mohlo dojít, musí ten, kdo jde mystickou cestou, už od samého začátku velmi přísně dbát na to, aby se ani jedinou myšlenkou nedotkl hmotného světa. Za takových okolností se každý mytický stav, znamenající mystický postup, udá ve stavu vědomí oproštěného od hmotařských idejí; to je vlastně předpoklad pro m.z. adepta mystiky podle ideální představy o mysticky dokonalých lidech.

Kdo tedy usiluje o mystický růst nebo vývoj, aniž dbá o mravní kázeň podle mystické nauky, ten sice při dostatečně intenzivní snaze dosáhne m.z., ale z toho vzejde opět on sám jako vitálně oživený a posílený, ale s neodstraněnými  známkami duchovní, mystické a lidské nedokonalosti. Proto si musí každý vždy dobře rozmyslit, jak si bude  při mystickém úsilí počínat. Když na sobě pozná, že nemá dost sil dodržet příkaz absolutní zdrženlivosti, týkající se kázně smyslů, totiž hlavně mysli a vědomí, nechť se pak raději věnuje pouze mravní kázni, která – když se jí člověk věnuje po celý život vede zpravidla k m.z. právě v okamžiku smrti. To je významné potud, že tu dochází k rozvoji podprahového vědomí(podvědomí) do lepších posmrtných stavů, do rájů nebo božských oblastí (nebí)

Mystická svadba

…realizace trvalé spjatosti mystika s konkretizovanými kvalitami abstraktního, tj. duchovního světa. Jde vlastně o psychologickou záležitost. Když člověk mocnými nápory vůle vnitřně uniká obklopujícímu ho zevnímu světu, tvoří současně nebo konkretizovaně svou osobní idealizovanou atmosféru a tak ji přetváří v božské bytosti, z nichž některá – dalo by se říci – jej vytrhuje z jeho nežádoucího prostředí. Tomuto vytržení předchází pocit, že nějaká duchovní bytost člověka objímá a zachraňuje před návratem do jeho dřívějšího nežádoucího mu již světa. Jde tedy o tajemný proces mystických transmutací a transfigurací, které nemají nic společného se stavy, jimiž bývají postiženy psychotikové.

Mystické stavy

…duševní a pocitové stavy související s přetvořovacím procesem vyvolaným mystickým úsilím. Jsou dvojího druhu podle povahy mentální náplně, provázející toto úsilí. Jedny vyplívají z extatické povahy mysli; druhé jsou projevem psychických nebo i fyziologických změn, vyvolaných napětím vůle, což   mystické snahy obvykle doprovází.

První druh mystických stavů je z hlediska vývoje bezvýznamný. Vypětí až ke stavům extatickým může být jen dočasné, takže psychické stopy po něm jsou mělké a neodrážejí se v žádné trvalé psychické změně. Druhý druh mystických stavů může člověka, který je prožívá, sice dobře na sebe upozornit, ale on je nedovede hodnotit, ježto nerozumí jejich souvislostem a vztahům. Mají spíš význam pro guruy, mystické vůdce, kteří v nich nacházejí milníky mystického vývoje. Proto by je neměl sám u sebe nikdo hodnotit. To platí i pro případ, že na ně zapomene, a proto o nich nebude moci informovat ani svého gurua ani je uvést v souvislost s mystickými procesy, které se u něho dostaví poději. Existují totiž ještě další rozpoznávací znaky mystického postupu.

Mystický cíl

…nižší – stav vnitřního oproštění živočišných popudů podmaňujícího si člověka; vyšší – odstranění diferencující funkce mysli a vědomí, což má za následek tak hluboké odcizení světu, že se to dá nazvat vykoupením, spásou.

Stav oproštění od živočišných popudů souvisí se zánikem neblahých duševních stavů a s rozvojem, která vrcholí v prosvícení prostoru vědomí jasem; to se odráží v dosažení vnitřní spokojenosti, již běžný člověk nejen nezná, ale ani nedovede pochopit. Zrušení diferencující funkce mysli a vědomí souvisí s rozvojem vnitřní netečnosti k zevnímu světu, která pramení z jeho překonání nadsvětskými stavy mysli a vědomí. Tento mystický cíl znamená ztrátu sebe ve stavu blaženosti a naprostého uspokojení  i zánik touhy po životě. To umožňuje jakoby pomalu usnout ve stavu dokonalého indiferentismu, který je předzvěstí “žádného návratu po smrti” (do sansára”)

O Mystickej smrti som písala tu.

Zdroj: Malý mystický slovník

2 replies on “Mystik, mystická, mystický…”

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.