Kategórie
Príbehy

Sv. Anna chladná z rána…

Anna je jméno pradávné, dá se říci z úsvitu lidského věku. Podle nejranější křesťanské tradice se tak jmenovala matka Panny Marie, proto se jméno často vykládalo z hebrejštiny, v níž “Channáh” znamená “milostná”, “líbezná” (z naprosto stejného hebrejského základu je odvozováno – mnohem správněji – také jméno Hana).

Avšak ve starých písemných památkách můžeme najít Annu i v kulturách tak odlišných, že o hebrejské jméno jít nemohlo. Snad vůbec nejstarší známou Annou je mladší sestra královny Didony, podle pověsti zakladatelky Kartága. Dido usilovala o lásku hrdiny Aenea, který u severoafrických břehů přistál při své cestě ze zničené Tróje do Itálie. Ačkoliv jí Anna pomáhala, snažila se Dido marně o Aeneovu trvalou náklonnost, slavný Trójan odplul a nešťastná královna se upálila na hranici.

K zániku Tróje došlo patrně na začátku 12. století př. Kr., a i když je básnický popis událostí mnohem mladší, přesto je v něm jméno Anna situováno do této historicky nedozírné dálavy. Někteří badatelé pokládají proto Annu za jméno fénické. Známe je však také z ranných dějin Říma.

Jedna z původních bohyň se jmenovala Anna Perena. Byl jí zasvěcen háj na levém břehu Tibery, kde se na její počest konala po staletí vždy 15. března veselá slavnost; věřilo se, že každý má před sebou tolik let života, kolik tu vypije pohárů vína. Podle římské pověsti šlo vlastně opět o Annu, sestru královny Didony. Tato dívka se prý za Aeneem vypravila až do Itálie a slavný hrdina ji přijal s láskou ve svém domě, ovšem jeho žena Lavinia, bez sebe žárlivostí, chystala vraždu. V noci se sestře zjevila Dido a prozradila ji okolní úklady.

Anna se v zoufalství vrhla do řeky – bohové se však slitovali nad její krásou a proměnili ji v nesmrtelnou nymfu, vodní božstvo. (Podle stránky Anny-Marie Sukové)

 

Evangelium o narození Panny Marie

Anna, kterou my známe jako svatou, byla matkou Panny Marie, která porodila Ježíše Krista. V prvních stoletích křesťanství bylo rozšířeno evangelium o narození Marie, které bylo připisováno sv. Matoušovi. Mnohé staré křesťanské sekty je považovaly za pravé a autetnické. Toto evangelium nalézáme také ve spisech církevního otce Jeronýma, který žil ve čtvrtém století. Větší část tohoto evangelia je také obsažena v Evangeliu Jakubově. Celý text najdete na stránce serveru Astrologician www.

Jak se psalo o sv. Anně více než před sto lety … 

Anna (milosť, láska, laskavost Boží) narodila se v Betlémě. Ve 24. roce zasnoubila se se sv. Jáchymem, který měl v Nazaretě dům a majetek. Ročně rozdělovali své jmění (stáda ovec) na tři díly: prvý dávali do chrámu, druhý chudým a ze třetího sami žili. Bůh stále rozmnožoval jejich stáda, protože byli tak štědří. Stále byl mezi nimi čistý mír.

Jelikož však po 20 letech manželství neměli dítek, odstrčil je kněz od obětí, nad čímž se velice zarmoutili. Ještě vroucněji se modlili Boha o dítě – i byli vyslyšeni. Bůh jim dal nejsvětější dítko – nejblahoslavenější Pannu Marii. Sv. Archanděl Gabriel zvěstoval sv. Anně vyslyšení její modlitby i jméno, jaké by dítku dali.

Majíc už 44 léta, porodila sv. Anna 8. září nejbl. P. Marii. Radosť rodičů byla veliká. Po čtyřech letech zemřel sv. otec Jáchym. Sv. matka Anna zesnula ve vysokém věku. Její zásluha jest veliká, protože jest matkou Rodičky Boží. U Řeků byla již záhy ctěna. Teprve papež Řehoř XIII. zavedl všeobecně r. 1584. svátek její ve sv. církvi i ustanovil pro něj 26. červenec, kterýž dle podání byl dnem smrti její.

Mnoho kostelův a kaplí jest jí zasvěceno. Také poutní místa vznikla k její cti. Sv. Anna jest patronkou horníkův a paní ve stavu požehnaném. Její pravá ruka se uctívá ve Vídni a levá v Římě.

Poučení
Sv. Anna modlila se 20, až byla vyslyšena. křesťané milí ! buď vytrvalý v modlitbě a důvěřuj v Boha. Sv. Augustin praví krásně: “Modlitba jest základní pilíř sv. ctnosti, Božský řebřík, družka vdov, přítel andělů, základ víry, koruna mnichův a podpora manželů.”

Svatá Anna, chladna z rána …

Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Jakub načeše, Anna napeče.
Svatá Anna – chladna z rána.
Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
O svaté Anně žitečka se nažne.
Svatá Anna žito žala.
Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.

Tohle rčení asi zná skoro každý. Léto sice teprve pořádně začíná, ale ta “vlahá” rána jsou spíše doménou květnových a červnových dnů. Ale málo kdo ví, o jakou Annu se to vlastně jedná. A proč je svatá. Svatost získávali křesťané zpočátku za hrdinskou smrt za víru; teprve později, kdy již v arénách nečíhali hladoví lvi, za výjimečné skutky. Svatost té “naší” Anny je tak trochu výjimkou – jde o osobnost z počátků křesťanství, která však nezahynula násilnou smrtí – naopak život stvořila, a to život, který ovlivnil další dějiny lidstva.

Zdroj

 

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.