Kategórie
Duchovné

Spoznať hlboký mier…

1. Všechna utrpení naší duše pocházejí z omylů našich přání a z naší tvrdošíjnosti, kterou uskutečňujeme lež.
2. Všechna utrpení našeho srdce pocházejí z toho, že milujeme, abychom přijímali, místo dávali, abychom vlastnili místo zlepšovali, abychm pohlcovali místo činili nesmrtelným.
3. Abychom byli šťastni je nutno, abychom po ničem netoužili, ničeho si usilovně nepřáli: naproti tomu musíme souhlasiti se zákonem, chtíti dobro a doufati ve spravedlnost.
4. Nesmíme se ztotožňovati s ničím, co přináší zkázu, nesmíme se přivinouti k ničemu, co pomíjí a nesmíme svůj život věnovati ničemu, co jest smrtelné.
5. Nutno milovati krásu, dobro a lásku, které jsou věčné.
6. Nutno milovati přátelství v příteli, mládí a půvab v přítelkyni. V květinách obdivujeme jaro, které se obnovuje a neplačme nad jejich vadnutím nebo umíráním, jež proměňuje úrovně!
7. Pijme dobré víno a špatné vylijme.
8. Neoplakávejme krásné jehně, které jsme snědli.
9. Ztracený peníz z plna srdce věnujme nálezci.
10. Vidíme-li, že strom námi zasazený vadne, spalme jej a zasaďme nový.

11. Nereptejme, máme-li to, co jsme si zvolili.
12. Neobpovídá-li náš úděl naší volbě, pak vyjměme z něho to nejlepší pokud možno a čekejme pracujíce.
13. Hledejme v prostotě pravdu, aniž bychom vášnivě přilnuli k nějaké myšlence nebo víře.
14. Nikdy se s nikým nehádejme. Hádka vydražďuje samolibost a vyvolává předpojatost, nepřítele pravdy a míru.
15. Nikdy se nehněvejme; nic není hodno našeho hněvu a nic nám nedává právo, abychom se rozhorlili.
16. Nikoho nemějme v nenávisti a na nikoho se nehněvejme. Ti, kteří nám chtějí ublížiti, nevědí co činí, aneb se dávají strhnouti svou vvášní, která je činí nešťastnější než nás.
17. Milujme vždy! Poněvadž láska je nesmrtelná, nemůže její předmět nikdy umříti; avšak vášně pozemské trvají pouze na této zemi. Milovaná bytost, jež umírá individuálním životem, žije dále a více než kdy v obecném životě a milujeme ji stále v předmětu nové lásky.
18. Ubohý muži, jenž pláčeš a věříš, že tvoje žena je mrtva; ona se opět vrátí; sečkej jen, šla si pouze vyměniti šat.
19. My jsme druzí a druzí jsme my.20. Pouze málo mužů a žen oplakává po dvaceti letech ztrátu a chtělo by ji probuditi, aby ji znovu zakusili.

21. Stejně zřídka kdy lituje po dvaceti letech někdo, že nepojal za choť osobu, po které takovým žárem toužil a že prožil ve svém mládí nešťastnou lásku.
22. Věčnost pohlavní lásky trvá tak asi šest, nejvíce deset let.
23. Ve druhém životě bude vše zapomenuto a obrodíme se znovu ve svěžesti nového života a v cudné nevědomosti dětství.
24. Věčné bytí jest zapomnění, poněvadž vzpomínka by téměř vždy byla starostí nebo výčitkou.
25. Kdo umí zapomínati, nezná duševního utrpení.
26. Bůh jediný nemůže a nesmí zapomínati, poněvadž jest nutně a cele přítomen ve všech našich postupných existencích.
27. A ve všem co milujeme, hledáme onu jedinou radost, která od Něho přichází, v Něm zůstává a se kterou se vždy setkáme.
28. Ve všech bytostech, které milujeme, spočívá určité znamení, jež poznáváme jako rodinnou známku, a ve všech našich proměnách vždy nalezneme své.
29. Avšak toto znamení může se u jednoho či druhého prohloubiti; a po jedné přeměně bytí, nepamatujeme si již na toho nebo onoho, jako kdyby pro nás nikdy neexistovali.

30. Neoplakávejme tedy nikdy ničí ztráty. Nalezneme vždy opět ty, které vždy musíme milovati.
31. Praví přátelé nejsou nikdy skutečně odloučeni. Bůh vyplní všechny vzdálenosti a neponechává místa mezi srdci.
32. Snášejme hrdině trest za naše chyby a nerděme se již více, když jsme jim učinili zadost.
33. Přísloví praví: cesta k peklu je dlážděna dobrými předsevzetími. To však není pravda. Nebe jest ohvězdněno dobrými předsevzetími, která na zemi přivodila neobratné skutky a peklo jest dlážděno špatnými předsevzetími, která chtěla naplniti nebe falešnými ctnostmi.
34. V bibli jest dána přednost návratu k dobru před nevinností, a to jest spravedlivé, neboť život jest boj, nevinnost však není vítězstvím.
35. Bůh dává každému v jeho životě zvíře, které jest nutno zkrotiti. Nejobdarovanější jsou ti, kterým je bojovati proti lvu: jakou slávu mohou dobýti oni, kterým bylo zkrotiti pouze beránka.
36. Nic lidského nebudiž vám cizí a počítejte dobře s použitím svých sil. Máte-li mnoho studovati, postarejte se o rozptýlení. Mírněte vědění nějakou dobrovolnou vášní. Znechutí-li vám duchovní věci život, pak dejte si za pokání potěšení a veselou zábavu. Položte jako dobrý La Fontaine sv. Augustina a Rabelaise na misky vah. Pak můžete se obdivovat Baruchovi bez nebezpečí pro svůj rozum.
37. Šalamoun řekl, že počátkem moudrosti jest bázeň boží; Ježíš zaklínal lásku boží, která podle sv. Pavla může se postaviti na místo moudrosti a vysoké zasvěcení učí splynutí člověka s Bohem, který jest věčná dokonalost moudrosti a lásky.
38. Hluboký mír, bratře, praví otec. Věř, kdyby tak zdravil někoho jiného, odpoví druhý:

Emanuel! což jest Bůh buď s námi! Bůh jest se spravedlivými a v nich, s mudrci a v mudrcích.

Náboženství jest zlatý žebřík, který viděl Jakub ve svém snu a který spojuje nebe se zemí; avšak bonzové, marabuti, brahmini, fakiři, rabbíni, ulemové a mniši chtějí z něho učiniti Babylonskou věž, jež nese do myšlenek zmatení, vydává nesrozumitelné řeči a dělí národy.

Toto kněžstvo jest červ hlodající na strom universální víry. Také Kristus chtěl zničiti kněžstvo a nahraditi je presbyteriátem, to jest svobodou uspořádanou pod předsednictvím nejstarších. Kněžství jakožto kastu, jako výnosné povolání, samovládné kněžství svědomí, kněžství pletoucí se do časných poměrů chtělo křesťanství odstraniti; lidé je v jeho jménu znovu hrubě zřídili. Proto nahradil socialismus křesťanství. Jest to jen nové jméno, které představuje tutéž ideu.

Dokonalý socialismus stane se mesianismem, avšak toto jméno davům nesrozumitelné jest zasvěceno vyvoleným, to jest zasvěcencům. Náboženská výlučnost jest spor kněžských tržnic. Jeden volá: vezměte moji mast, mast mojich konkurentů jest jedovatá. Kupci s Kolínskou vodičkou! Mám pravou Jean Maria Farina! Ježíš se marně pokoušel vyhnati z chrámu obchodníky; neměl úspěchu. Jednoho dne je zcela nezákoně a neobratně vyhnal, ale nevyplatilo se mu to: rušitele klidu ukřižovali a pořádek byl opět obnoven.

Dokud náboženství bude příležitostí k jakémukoliv obchodu, pak nebude vážného náboženství.

Svoboda obchodu je principem a tato svoboda ospravedlňovala posud vykořisťování lehkověrných hlupáků.  Všichni, kdož si za jakoukoliv věc dávají platiti, prodávají; a všichni, kdo něco prodávají jsou kramáři. Kněžství jest obchod; presbyteriát měl býti čestným úřadem, poněvadž nemohl býti zaplacen. A řekl-li sv. Pavel: Kněz má žíti z oltáře, pak zaměnil presbyteriát s kněžstvím. Staré kněžstvo usmrcovalo, aby jedlo; presbyteriát Ježíše Krista dává se usmrtiti, aby jimí mohli jísti. Každý kněz, jenž žije z oltáře, jí maso chudých a pije krev národa.

Ježíš dal chudým a lidu za pokrm své vlastní tělo a za nápoj svou vlasní krev. Proto musila býti zničena časná říše Říma, a také jeho duchovní nadvláda musila skončiti, protože si osobovala božství a byla smělá, což bylo nesnesitelnější než smrt.

39. (není, pravděpodobně byla původně tvořena částí předchozího verše, a při překladu došlo omylem ke spojení…nebo to mohlo být úplně jinak)
40. Naproti tomu nezahynou nádhery katolického kultu jako nezahynula antická mytologie a krása Feidiova Pantheonu.

Marie jest stejně nesmrtelná jako Venus Urania, jejíž socha nalezená na Milu naznačuje lyru, která však chybí, jako její dvě ruce. Nalezněme opět lyru odvěké Venuše a navrátíme katolické církvi vědění o jejím dogmatu a harmonii jejího kultu! Mohu posuzovati architekturu chrámu a obdivovati se mu v jeho celistvosti, poněvadž jsem chrám opustil. Jsem svobodný a jdu kam chci, avšak poněvadž mi Věčný uchoval schopnost mého rozumu, nemohu kráčeti ani k ohyzdnosti ani ke lži. Miluji vše, co existuje, neboť v očích mých není zla.

Mluvím pravdu, aniž bych hledal hledal souhlasu a aniž bych se bál útoků. Žil jsem chudě a podle názoru světa také chudý zemřu a přece cítím, že jsem bohatý pravdou, svobodou a rozumem. Utvářel jsem, co mi dali uhodnouti Mojžíš a Kristus a nejsem proto ničím více, než dítě slabého a pokorného člověka. Pravda nepatří mně a podávám ji tak, jak se mi jí dostalo. Vešla sama do mého ducha a kdybych mohl, dal bych rád často přednost lži, která by mi získala obdiv a ušetřila mi nejhroznějších bojů mého života. Avšak každý musí dokonati svůj úděl.

Soucit zasluhuje jen ten, kdo na něco je hrdý.

Vše, co člověku zůstává k milování, jest přímost jeho úmyslů a naděje v lepší budoucí osud, který nikdo nemůže předvídati a kterému nikdo nemůže ujíti.

Elifas Lévi: KNIHA  ZASVĚCENÍ

Zdroj

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Google photo

Na komentovanie používate váš Google účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.