Robíme prehlásenia, ktoré fungujú…

Prohlášení je výchozím bodem, otevírajícím cestu ke změně. V podstatě jím oznamujete své podvědomé mysli, že přebíráte zodpovědnost. Že jste si vědomi skutečnosti, že můžete udělat mnohé pro nastolení potřebných změn. Když mluvím o prohlášení, mám na mysli vědomý výběr vět nebo slov, která buďto pomohou z vašeho života určité věci vyloučit, anebo v něm naopak něco nového vytvořit. Je to však třeba provádět pozitivním způsobem.

Když řeknete: „Už nechci nikdy více onemocnět”, podvědomí zaregistruje slova, více onemocnět. Musíte jasně vyjádřit, co chcete.

Můžete říci například: „Cítím se naprosto skvěle. Překypuji zdravím.”

Podvědomá mysl je velmi přímočará. Nemá žádnou strategii ani plán. Dělá pouze to, co slyší. Když řeknete: „Nesnáším tohle auto”, nedá vám skvělé nové auto, protože neví, že je chcete. Nehledě na to, že když je získáte, budete s ním pravděpodobně brzy také nespokojeni, protože jste zvyklí o něm takto mluvit. Podvědomí slyší pouze slova: nesnášet tohle auto. Je třeba zcela jasně, pozitivním způsobem prohlásit, jaká máte přání.

Třeba: „Mám krásné nové auto, které vyhovuje mým potřebám.”

Zjistila jsem, že pokud se v našem životě odehrává něco, co nám skutečně nevyhovuje, je požehnání plné lásky jedním z nejrychlejších způsobů, jak se od toho osvobodit.

 „Žehnám ti s láskou, propouštím tě a nechávám tě odejít.”

Tuto metodu je možno aplikovat v případě problémů týkajících se lidí, situací, věcí i obytných čtvrtí. Můžete ji dokonce vyzkoušet i v případě návyků, kterých byste se rádi zbavili, a uvidíte, co se stane. Znala jsem člověka, který začal říkat každé cigaretě, kterou si zapálil: „Žehnám ti a propouštím tě ze svého života.” Po několika dnech se jeho potřeba kouřit výrazně snížila a během několika týdnů bylo po návyku.

Zasloužíte si dobro

Přemýšlejte chvilku nad tím, co právě teď, v tuto chvíli, skutečně chcete. Co byste dnes rádi ?  Zamyslete se nad tím, a pak řekněte, že to, co si přejete, skutečně přijímáte. Zjišťuji, že právě tady se většina z nás ocitá v nesnázích.

Podstatou problému je vnitřní přesvědčení, že si nezasloužíme to, co chceme.

Naše síla závisí na způsobu, jakým se stavíme k vlastním nárokům. Pocit že si něco nezasloužíme, pramení z výroků, které jsme slýchávali v dětství. To ovšem neznamená, že se kvůli tomu nemůžeme změnit. Často ke mně přicházejí lidé s tím, že pozitivní prohlášení nefungují.

Problém ale nespočívá v prohlášeních. Jeho příčinou je nedostatek víry, že si zasloužíme něco dobrého.

Pokud chcete zjistit, nakolik věříte ve svůj nárok, stačí učinit pozitivní prohlášení a všimnout si myšlenek, které se vzápětí vynoří. Potom si je zapište, protože až je uvidíte na papíře, bude vám mnohé jasné. To jediné, co vám brání v dosažení určitého přání nebo v nalezení lásky k sobě, jsou cizí přesvědčení a názory, které jste přijali jako pravdu.

Jestliže nevěříme, že máme nárok na něco dobrého, sami si pod sebou podrážíme stoličku. To je možno provést nejrůznějším způsobem. Můžeme začít zmatkovat, něco ztratit, poranit se, můžeme upadnout, nebo se vybourat. Potřebujeme začít věřit, že si zasloužíme všechno to dobré, co život nabízí.

Jak by asi mohla vypadat první myšlenka, potřebná k přeprogramování nesprávných, negativních postojů, tak aby se ve vašem životě mohla začít projevovat všechna požehnání ?  Co by mohlo být základním kamenem vaší stavby ?  V čem se potřebujete utvrdit ?  Co potřebujete přijmout ?  Čemu potřebujete uvěřit ?

Pro začátek by mohly být dobré myšlenky typu:

O „Mám na to nárok.”

O „Zasloužím si to.”

O „Miluji se.”

O „Otevírám se plnosti.”

Tyto koncepce formují základ, na kterém pak můžete stavět. Stavte svá prohlášení na těchto základních kamenech, abyste skutečně vytvořili to, co chcete.

Kdykoli mám nějakou přednášku, vždycky po skončení někdo přijde, nebo mi alespoň napíše lístek s tím, že v době, kdy byl on nebo ona v místnosti, došlo k uzdravení. Někdy jsou to maličkosti, ale bývá to i dosti dramatické. Nedávno za mnou přišla jedna žena s oznámením, že měla v prsu hrudku, která během přednášky úplně zmizela. Ano, vyslechla určité myšlenky a rozhodla se něco opustit. To je dobrý příklad našich schopností a síly, Pokud jsme ještě nedozráli natolik, abychom dokázali určitou věc uvolnit, a ještě se jí chceme držet, protože nám nějakým způsobem slouží, pak se můžeme snažit sebevíc, a přesto to nebude fungovat. Když jsme ale skutečně zralí nechat ten problém odejít, jako tomu bylo v případě oné paní, pak stačí jen trochu příhodné podmínky a dojde ke změně. Pokud máte nějaký návyk, kterého jste se ještě nedokázali zbavit, zeptejte se sami sebe, k čemu vám slouží.

Co z toho máte ? 

Pokud nemůžete nalézt žádnou odpověď, zeptejte se jinak: „Kdyby již nebyly problémy s tímto návykem, co by se stalo ?” Odpověď často zní: „Můj život by byl lepší.” Vše se znovu vrací k faktu, že jsme vnitřně přesvědčeni, že si v určitém směru nezasloužíme lepší život.

Z knihy LECENI_L-Hay_Sila_je_ve_vas