Kategórie
Liečenie psychosomatika

Detoxikace – tajemství kamene mudrců

Rozum je světlo, kterým má být příroda osvětlena, a ne zapálena.
Giacomo Leopardi

Zbavit se jedovatých látek není jednoduchý proces. Naše tělo tvoří řada různých tkání, jako jsou svaly, kosti, nervy, játra, ledviny a další, které mají různé vlastnosti, liší se kvalitou z hlediska genetické informace, ale jsou také pod rozličným tlakem neboli stresem vyvolávaným každodenností.

Mnohdy se potýkáme s anorganickými toxiny, jind s organickými či živými, jako jsou viry, bakterie a plísně. Množství toxinů v organismu je přímo úměrné závažnosti zdravotního poškození. To znamená, že lehké zdravotní poruchy jsou charakteristické tím, že se v těle nachází jen málo toxinů. Pro těžké zdravotní poruchy, například zhoubné nádory, revmatismus, závažné duševní poruchy, je typické velké množství jedů.

I fixace toxinů ve tkáních se liší. U dětí a zdravých lidí se snadno uvolňují a organismus se regeneruje.

U starších lidí a pacientů se závažným onemocněním jsou pevně zakotveny a proces jejich uvolňování trvá měsíce či spíše roky. Záleží i na psychickém stavu. Stresovaná tkáň pouští toxiny jen neochotně a obtížně, protože chronický stres vždy poškozuje funkci ledvin ve smyslu oslabeného vylučování a snižuje i výkonnost imunitního systému. Stres bývá situační, tedy způsobený danou situací, v níž se člověk nachází, například pracovní, rodinný, vztahový, existenční, nebo ho vyvolá úraz či vážná nemoc. Může být ale i součástí povahy, která se vytváří na základě dědičnosti, a zejména s ohledem na podmínky plodu v průběhu těhotenství a raného dětství.

V tomto období dochází k fixaci negativních emocí, jako je třeba úzkost, nebo k chybným emocionálním návykům a modelům chování. Tyto jevy jsou příčinou celoživotního stresu.

Hladina stresu je přímo úměrná množství toxinů. Z toxického zatížení lze usoudit, v jaké stresové kondici dotyčný v minulosti žil. Součástí detoxikace je proto rozbor příčin stresu a posouzení, do jaké míry je člověk schopen je změnit. Pokud není šance na změny, je třeba smířit se s faktem, že organismus bude trvale stresem poškozován a množství hromadících se toxinů bude natolik vysoké, že bude obtížné zachovat si zdraví.

Ventilace stresu a symboly

Mnohdy si tělo najde „protistresový“ ventil, například v podobě patologického chování nebo jednocestné nemoci. Ve svém okolí možná znáte osoby, které se chovají podivně, jsou agresivní, útočné, nesnášenlivé, mrzuté a podobně, a přesto jsou zdravé a vykazují minimální zatížení toxiny. Na druhé straně ti, kteří působí přívětivě a vyrovnaně, mohou být těžce nemocní, plní takzvaných vnitřních emocionálních blokád, což znamená, že jejich organismus nenalezl vhodný způsob ventilace stresu a emoční patologie.

Rovněž některé takzvané jednocestné choroby, jako je kupříkladu deprese, bývají tímto ventilem. Chování člověka, který se uzavře před okolím, odstěhuje se na samotu, mívá charakter adaptační a ventilační a může být pro celkové zdraví pozitivní. Z chování se tedy jen těžko usuzuje na míru stresu, která má rozhodující vliv na hromadění toxinů. Najít zdroje stresu bývá obtížné, protože jimi mohou být i takzvané symboly, kdy jednotlivý orgán nebo část těla zosobňuje některé nevyřešené otázky života.

Dolní končetiny bývají symbolem odchodu, kůže vztahů, prsa erotiky, pohlavní orgány mateřství apod. Někteří lidé dokážou formálně hovořit o své psychice, ale v podstatě nejsou ochotni v ní cokoli měnit, jiní se těchto hovorů obávají, rovnou je odmítají nebo na ně reagují až agresivně. Jen malá skupina lidí dokáže svoji psychiku měnit a pracovat s ní v dlouhodobém horizontu; vzdělanost je v tomto směru na velmi nízké úrovni.

Vzpomínám si na nedávnou oslavu narozenin jisté osoby, kde se mimo jiné probírali lidé z okolí, a já jsem utrousil, že není divu, že ten či onen onemocněl anginou pectoris, když jej provázejí vážné stresové situace. Překvapilo mne, když se mě s nelíčeným údivem ptali, zda to myslím vážně a jestli by skutečně psychika mohla vést k takovým objektivním problémům, jako je infarkt myokardu nebo jiná hmatatelná, zřetelná a tedy i materiální nemoc. Od dalšího vysvětlování jsem raději upustil, protože jsem viděl, že chuť naslouchat vztahům mezi psychikou a tělem není u přítomných nijak velká. Pochopení těchto vztahů totiž zároveň vede k pochopení vlastní účasti a odpovědnosti za svůj zdravotní stav, což je jev v České republice málo frekventovaný.

Ložiska jsou nejhorší

Za nejzávažnější toxiny považuji takzvaná mikrobiální ložiska, tedy ložiska mikroorganismů, která se nacházejí v hlenových obalech v libovolné tkáni či orgánu. Ta produkují mikrobiální toxiny, které mají zásadní vliv nejen na tkáň, v níž se nacházejí, ale i na tkáně vztahové a na chod centrální nervové soustavy, jež prakticky řídí většinu pochodů v těle. Hovoříme-li o orgánech souvztažných, doporučuji prostudovat teorii o vztazích orgánů v lidském organismu, jak je chápala staročínská medicína a na nichž založila celostní učení o zdraví a nemoci.

Ložiska umístěná v takzvaných hlavních orgánech, tedy v srdci, játrech, slezině, ledvinách a plicích, poškozují chod organismu, především koloběh energie Číňany nazývané „čchi“, která prochází po drahách vedoucích přes tyto orgány.

Čchi má nejen vlastnosti, které přisuzujeme jiným energiím, ale je také nositelkou informace o celém organismu, čehož se využívá při akupunktuře i při metodě takzvané řízené detoxikace založené na vlastnostech Vollova přístroje. Ten pomáhá určit jednotlivé druhy toxinů v těle, lokalizovat je a stanovit vztahy k dalším orgánům a funkcím. Díky němu tedy dokážeme sestavit toxickou mapu organismu a kontrolovat léčebné detoxikační postupy. Umožňuje měřit jakoukoli lidskou tkáň z hlediska přítomnosti toxinů a zaznamenat změny její funkce. Náš přístroj je z tohoto důvodu doplněn o počítačový program nebo takzvané testovací sady umožňující klást mu otázky týkající se přítomnosti toxinů.

Orgány jako klíče

Odstranění ložisek představuje jednu z nejsložitějších činností detoxikačního procesu, protože je při tom nutné využít takzvaných klíčů, jak dokázal mnohaletý výzkum. Klíče se v těle nacházejí v naprosto jiných orgánech než v těch poškozených, proto je náročné je objevit a ještě složitější otevřít. Teprve po jejich otevření lze zbavit napadené tkáně ložisek – nastává spontánní detoxikační proces. Otevření klíčů může ovšem znamenat i to, že se mikroorganismy z ložisek uvolní, což se projeví jako některé infekce, a s nimi je nutné pracovat, ať už jde o borrelie, mykobakterie, viry, plísně a další.

Viac v knihe Jozef Jonas-Kde_konci_duse_a_zacina_telo

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.