Kategórie
Energia Liečenie

3. čakra Solar Plexus – Manipura

Stavba slinivky

Slinivka se nachází pod žaludkem v ohybu dvanácterníku. Játra a žlučník leží vedle její horní části v pravém hypochondriu; slezina je u její dolní části v levém hypochondriu.

Funkce slinivky

Slinivka je jak žlázou s vnitřní sekrecí, která produkuje inzulín, glukagon a somatostatin, tak žlázou s vnější sekrecí, která vylučuje trávicí enzymy. Inzulín je nezbytný pro vstřebání glukózy do buněk, kde se využívá jako zdroj energie pro většinu procesů, které tam probíhají. Inzulín také umožňuje uložení glukózy do jater a Čakra solar plexu valů v podobě glykogenu. V období zátěže se glukóza uvolní do krevního oběhu působením adrenalinu a kortizolu Tyto hormony mají tedy opačnou funkci než inzulín.

Síla přitažlivosti

Srdeční čakra a solar plexus jsou centra přání reagující na energie, které přicházejí z astrálního nebo emočního téla. Dokud je hlavním cílem našeho života naplnění potřeb osobnosti, prochází srdeční čakrou jen minimální energie a větší část míří dolů do solar plexu. Když však dojde k rozvoji vědomí duše, vzrůstá energie procházející srdeční čakrou a snižuje se v nižších čakrách. Solar plexus funguje jako slunce; přitahuje k sobě vše, co je třeba k dokončení procesu tvoření, který začal v oblasti základní a křížové čakry. Když se „vše potřebné” shromáždí, dojde k transformaci a nasměrování energie tak, aby bylo dosaženo cílů osobnosti. Na úrovni tělesného procesu se to nazývá asimilací.

Slunce vysílá elektromagnetické záření, které dává světlo a teplo; světlo je přitažlivá síla, zatímco teplo funguje jako transformátor. Glukóza jako zdroj energie je podstatná pro vytvoření transformační kapacity ve fyzickém těle. To nám umožňuje přežít, obnovovat se a tedy i růst.

Sídlo emocí

Přání osobnosti se uspokojují přeměnou energie myšlenky do emocí a jejich projevem. Emoce slouží jako magnet, který k sobě přitahuje vše, co si přejeme: cítíme se šťastní – přitahujeme štěstí. Bohužel jsou přání osobnosti často spojená s očekáváním a podmínkami a i když jsou některé spiněné, musíme se přizpůsobit i okolnostem, které nejsou tak ideální, např.: „Jsem šťastný, jenom když neprší” může vést k dlouhým obdobím rozlady, zvláště když si představíme typické anglické počasí! Vyjádřeni našeho přání bez podmínek nám dovolí se těšit ze života v jeho plnosti a žít zcela v přitom nosti, tedy Jsem šťastný!

Lze tedy říct, že solar plexus je sídlem emocí. Je to oblast, v niž se nachází ego (s malým „e”) a souvisí se silou osobnosti neboli vědomím vlastní ceny. Mnoho duchovních společenství věnuje velké úsilí snaze porazit ego a zcela se ho zbavit. Ale síla, která proti němu bojuje, není nic jiného, než ego samo v podobě osobnosti a brzy je jasné, že takový boj je zcela zbytečný.

Ego prostě potřebujeme. Je to nástroj pro přání duše. Naše ego nám dovoluje kráčet po naší cestě pevně a s důvěrou. Bez něj bychom byli tak zbytečně skromní, že bychom promarnili drahocennou inkarnaci.

Solar plexus je zdrojem podmíněné lásky, zatímco v srdci sídlí nepodmíněná láska.

Osobnost si klade podmínky, aby si udržela svůj vliv. Pokud přistupujeme k osobnosti jako k potřebné a užitečné, snadněji se podřídí vedení duše, než když ji chceme zničit. Pak přestává svazovat lásku podmínkami a začne důvěřovat ve vyšší sílu.

Duchovní aspekt: vlastní hodnota Vědomí vlastní hodnoty je schopnost ocenit sebe sama jen za to, že jsme takoví, jací jsme. Další stádium vztahující se k srdeční čakře, je naučit se sama sebe milovat. Oba tyto aspekty spolu úzce souvisí, avšak cesta k lásce musí projít nejdříve oceněním vlastní hodnoty. V našem bipolárním světě vychází vnitřní sebeocenění z hodnocení našeho vnějšího okolí které brzy ztrácí svou důležitost. To neznamená, že se nemůžeme radovat z ocenění nebo pozornosti, ale nejsme na nich závislí v otázce našeho vnitřního hodnocení.

Nejdříve tedy potřebujeme prožít vnější ohodnocení, což je hlavním obsahem každého sebekratšího rozhovoru: Jak se máte? Co děláte? Kde pracujete? Jste ženatý? Máte děti?” atd. Identita je založena na vnějších znacích, vnějším hodnocení. Osobnost potřebuje posílit vědomí vlastní ceny a proto k sobě přitahuje to, co uspokojuje její potřeby.

To znamená, že hledáme ocenění, pozornost, obdiv a jsme se svým výkonem spokojeni jen tehdy, pokud se nám dostane z vnějšího světa kladné odezvy.

Cílem osobnosti je získat důvěru v sebe sama bez závislosti na kladné odezvě okolí. To není sobectví ani sebestřednost, ale plné přijetí nás samých s prožitkem vnitřního ocenění. Odmítat to, co jsme, znamená odmítat našeho stvořitele. Jakmile dosáhneme tohoto cíle, je naším dalším úkolem si uvědomit přání duše a přesunout přitahující sílu z potřeb osobnosti na potřeby duše. Při této přeměně dochází k přesunu energie ze solar plexu do srdeční čakry.

Na své cestě se setkáváme na astrální úrovni vztahující se k sebehodnocení s oběma póly.

Jedním pólem je člověk který se snaží každému vyhovět. Jeho identita je zcela závislá na tom, do jaké míry ostatní potěší a jak ho ostatní potřebují. Na druhém pólu je „sobec”, který se jeví jako velmi sebejistý a soběstačný. Ve skutečnosti ale není žádné oddělení, jen dva body v jednom ohnisku. Oba typy mají nízké sebehodnocení, ale jeden z nich to lépe skrývá.

Když pracujeme na úrovni solar plexu, můžeme přecházet z jednoho extrému do druhého nebo být trvale v jednom a bát se ukázat svou druhou skrytou stránku. Přinejmenším si můžeme uvědomit, že naši skrytou stránku znají všichni kromě nás a že navzdory tomu nás mají rádi. Člověk, který se snaží všem vyhovět, se děsí představy, že by se zachoval sobecky, ale jak už bylo řečeno, jeho neustálá potřeba pozornosti, ujišťování a lásky vede ke stavu, kdy se stává příliš zaměřený sám na sebe a může být lehce manipulovatelný.

Manipulace má vztah ke všem třem dominantním čakrám (základní, solar plexu a krční), kde je hlavním tématem kontrola.

Většinou je manipulace nenápadná, prováděná zdvořile a většinou k ní dochází na emoční úrovni. „Nikdo se na mě nepřijde podívat” – poté, co rodina chodí na návštěvy dvakrát denně. „Já vím, že to se mnou není zajímavé, že máš daleko zábavnější známé”. „Neboj se, trvá mi to sice čtyři hodiny, než si udělám něco k jídlu, ale chápu, že práce je přednější”. „Byla jsem strachy úplně nemocná: celý den jsi mi nezavolal!” A když se syn zeptá, proč mu tedy nezavolala sama, typická odpověď je: „Nechtěla jsem tě obtěžovat”. Všechny tyto výroky se stínem emočního vydírání dělají z mluvčího mučedníka, což je velmi obvyklé pro oblast solar plexu a zaručuje to vyvolání pocitu viny u příjemce, pokud má sám v oblasti solar plexu něco nedořešeného. Mučedník říká: „Abych měl ve společnosti nějakou cenu, musím trpět”.

„Nesmím si stěžovat”, což často odráží hluboce zakořeněné rodinné náboženské představy typu: „Jsme zde, abychom trpěli, ne abychom se bavili”. „Kříž” je málokdy odložen a následuje naprosté zděšení, pokud někdo nabídne, že mučedníkovi ulehčí jeho břímě a naloží si ho na chvíli sám. Prvotním přáním tohoto typu lidí je pečovat o druhé. Je to obdivuhodná snaha a já sama se o to snažím. Ale když je naše identita a sebehodnocení závislé jen na tom, jestli nás ostatní potřebují, pak je péče zatížena různými podmínkami a může to negativně ovlivnit i její kvalitu. Dávat a přijímat nepodmíněnou lásku není snadné.

Když dáváme ze srdce, není jednoduché oprostit dar, který nabízíme, od jakéhokoli očekávání.

Terapeut se klienta, který přichází na další návštěvu, obvykle ptá, jak se mu daří. Pokud má nízké sebehodnocení, pak odpověď, že to není lepší, příliš sebedůvěru nezvedne.

Okamžitá myšlenka bývá: „Je to jeho vina. Měl dělat, co jsem mu řekl”. A následují další: „Věděl jsem, že se nezmění. Řeknu mu, aby sem už nechodil”. Nebo: „Tak dobrá. Zavřu svou praxi a budu si v klidu meditovat!” Je to totéž jako v rodině, když chceme, aby nám někdo pochválil naši práci nebo nás ujistil, jak nás miluje. Odpovéď málokdy zvýší důvěru a většinou je to ještě horší, protože se člověk stydí, že se vůbec zeptal. „Sluší mi to?” směrem k unavenému a přepracovanému muži. „No jo, vždycky ti to sluší. Bude už ta večeře?” Tak upozorňujeme na dluhy, které je třeba splatit. Je to jako bychom ve chvíli dávání nahodili rybářský prut a chytli příjemce za háček, který ho má upozornit, že i když na jedné straně jde o dárek, na druhé straně je ale třeba něco zaplatit.

„Po tom všem, co jsem pro tebe udělala, se mnou budeš takhle jednat?” „Nikdy mi nepoděkovali za dárek, který jsem jim poslala… někteří lidé opravdu nemají žádné vychování.” „Já jsem jim vždycky pomohla – a kde jsou teď, když je potřebuji?” Je velmi obtížné vysvětlit takovému pečovatelsky zaměřenému člověku, že nemá žádné právo něco očekávat. Pokud něco očekáváme, znamená to, že je naše dávání spojeno s určitými podmínkami. Takový háček má za následek zášť a vztek z marného očekávání. Bohužel člověk, který chce být stále milován, se bojí dát najevo své negativní pocity z obavy, že by to vedlo ke scénám nebo to rozbilo rodinu. Skutečnost, že spolu členové rodiny nemluví nebo se častují jízlivými či posměšnými poznámkami, problém nijak neřeší. V mysli roste vztek a negativně ovlivňuje úroveň prováděné péče.

Příklad

Dcera chodí navštěvovat svou nepohyblivou matku spíš z povinnosti než z vlastní potřeby. Zlobí se na ní, když není připravená na vycházku a bouchá přitom kolečkovou židlí po schodech dolů. Na konci návštěvy je stará paní vyčerpaná a dcera otrávená. Z takové návštěvy nemá nikdo užitek. Byla vykonaná ze špatných důvodů, a proto také špatně dopadla. Opět je řešením komunikace. Pokud však byla nedostatečná už léta, není snadné najednou ten balvan odvalit. V této fázi se hraje hra na oběť a pronásledovatele. Obě účastnice se cítí jako oběť a žádná není ochotná přerušit kruh a „zachránit” situaci. Jediným řešením je připustit si své pocity a rozhodnout se, co chci opravdu nabídnout. Pak se může situace začít měnit. Možná tam budou nějaké slzy nebo vztek, ale mělo by se o tom mluvit, a ne to využívat jako prostředku, jak na toho druhého zaútočit. Spíše tedy „mám vztek” než „rozčiluješ mě”.

Nikdo nám totiž nic nepůsobí, pokud se my sami nerozhodneme hrát roli oběti. Je to neschopností říci „ne” ze strachu z odmítnutí, a ta vede k stále se opakujícímu typu chování, kdy chceme každému vyhovět. „Nechci nechat druhé na holičkách” (i když se to nehodí a jsem unavená). Takže to udělám, ale ne vždy s pozitivním naladěním. Někteří lidé tak skončí jako rohožka u dveří s minimální sebeúctou, což je následek nízkého sebehodnocení a přehnané snahy každému vyhovět. Ve chvíli, kdy řeknou „ne”, se jejich okolí zděsí: „Jak to, že nám najednou nepomůže, když nám dvacet let vždy se vším pomohla?” Pečovatel je vystaven pocitu viny, což většinou nevydrží a vrátí se ke své roli. Pokud ale nepodlehne, najde se pro roli pečovatele za chvíli jiná osoba a na toho původního se brzy zapomene. To je také jedna z obav lidí pečovatelského typu, že by mohl někdo jiný vykonávat jejich práci stejně dobře jako oni.

Potřebují být nepostradatelní, a proto přecházejí veš keré nemoci nebo nevolnosti. Takový člověk na otázku jak se má, odpoví vždy, že dobře, i když ho něco bolí nebo trápí. Jsou to svědomití pracovníci a „hodní chlapečci a holčičky”. Role pečovatele nás může dovést k problému vzájemné závislosti, kdy nás závislost na poskytování péče přivede do kontaktu s lidmi, kteří jsou závislí na prostředcích zvyšujících sebehodnocení jako je alkohol, gambling (patologické hráčství) nebo drogy.

Pečovatel vždy věří, že se jednoho dne jeho partner změní a snaží se o něj starat ještě lépe. Rozbití tohoto stereotypu vyžaduje odvahu a pochopení, že situaci nelze takto ovlivnit. V současnosti existuje mnoho svépomocných skupin pro závislé, protože se jedná o velmi rozšířený problém.

Pečování o druhé je kladně hodnocené a proto dosud na seznamu závislostí chybí.

Všichni jsme do určitého stupně na něčem závislí – na alkoholu, hraní, drogách, práci, pečování atd.; to, zda člověk potřebuje pomoc, se vyjadřuje stupněm závislosti. Není však bohužel snadné být objektivní v případě vlastní závislosti.

Pokud jsme dychtiví ostatním pomáhat, máme solar plexus široce otevřený a nasává jako houba veškerou energii, která je v naší blízkosti.

Lidé tohoto typu jsou často na sklonku dne vyčerpaní, protože jednak nasbírali různou pozitivní i negativní energii a jednak se na nich přiživují „energetičtí upíři”. U pečovatelských profesí je běžné, že se klient cítí po sezení výborně a terapeut je vyčerpaný. Jedním z důvodů, proč se schovat za psací stůl nebo do bílého pláště, je snaha ochránit se před únikem energie ze solar plexu.

Čím je člověk pod větším tlakem, tím víc se snaží pomáhat a k tím většímu vyčerpání to nakonec vede. Nakonec dojde k syndromu vyhoření, prázdnotě, což se týká krční i základní čakry. V takovém případě je třeba naopak poskytnout péči vyčerpanému pečovateli, a to může, spolu s uzdravujícím působením času, napravit způsobené škody. Pečovatel bývá velmi citlivý na poznámky okolí a může se stát i paranoidní v tom smyslu, že jeho myšlenky přináležejí ostatním.

Přání vyhovět může vést k chování typu chameleona, kdy se citlivosti solar plexu využívá pro zjištění, co si druhý člověk přeje. Je to nebezpečná lira, protože může vest k naprosté ztrátě sebe sama. Mnoho lidí podvědomě hraje tuto hru a ocitají se tak zcelamimo kontakt se svou vlastní vnitřní pravdou. Citlivost vzhledem k druhým lidem vede k neschopnosti se vystavit prostředí, které není energeticky vyrovnané.

Dochází k tomu např. u lidí s rozvinutými parapsychologickými schopnostmi, kteří používají solar plexus jako anténu pro přijímání jemných energií.

Velmi špatně snášejí, když jsou v nestabilním prostředí nebo když sedí vedle někoho, kdo je energeticky nevyrovnaný. Tito lidé se musí naučit, jak se ochránit nebo jak si toto centrum uzavřít a raději se spolehnout na svou intuici pomocí srdeční a korunní čakry, než na své „břišní” pocity ze solar plexu. Na druhé straně spektra jsou lidé, kteří se jeví jako sobci, vždy zabezpečující především vlastní potřeby.

Zjistila jsem, že je to získaná vlastnost, vybudovaná během mnoha let pocitů nepatřičnosti a nízké sebedůvěry. V mnoha případech napomáhá ke zvednutí sebedůvěry alkohol a stává se součástí každodenního programu. Je velmi obtížné zbourat hradby, které jsme si postavili abychom ochránili zranitelné vnitřní jádro. Lze toho dosáhnout jen zvýšením vnitřní důvěry, takže se pak cítíme natolik bezpečně, že odstraníme zdi vlastníma rukama.

Ten, kdo skutečně věří ve svou vlastní cenu, to nemusí každému vykládat. Tito lidé vystupují otevřeně a objektivně.

Potřeba se vychloubat nebo si dělat reklamu odhaluje nemocnou sebedůvěru toužící po opětovném ujišťováni a podpoře. Nízké sebehodnocení znamená, že je obtížné požádat o pomoc nebo o splnění svého přání. Taková žádost odhaluje nějakou nedostatečnost nebo slabost, a proto je třeba si takové věci nechat pro sebe. Lidé tohoto typu si nikdy nestěžují: raději snášejí jakýkoli typ zneužívání, než aby „zranili ostatní”. Někdy mají na sobě obrovské břemeno, které odhodlaně snášejí, místo aby se postavili proti těm, kteří je utlačují. Vyhýbají se konfliktu za jakoukoli cenu a snaží se udržet klid a mír. Nakonec dojde k vnitřnímu duševnímu boji mezi snahou pečovat a pocitem, že ho ostatní využívají:

„Hrozně mě zlobí, ale nechci mu nic říct, protože je tak náladový”. „Vadí mi, jakým způsobem mě využívá, ale nechci ji rozčílit”. Pokud se pečovatel neodhodlá promluvit a riskovat konflikt, situace se nezmění. Ve většině případů není reakce nebo konflikt o nic horší než původní patová situace.

Lidé s nízkým sebehodnocením bývají dobrými posluchači. Naslouchají, ale sami nemluví, protože mají pocit, že nemají co říct; nechtějí ostatní obtěžovat a mají strach, že je nebude nikdo poslouchat. Když však dostanou prostor se projevit, nejsou k zastavení a pokračují bez ohledu na ostatní. Nyní je na jejich posluchačích, aby zaujali pozici odrážející jejich vlastní sebedůvěru, kde si stanoví hranice, kolik času a energie jsou v této situaci ochotni určitému člověku věnovat. Není neobvyklé, že se taková situace mnohokrát zopakuje a že nový posluchač je vždy ujištěn, že je jediný, komu je možné věřit, což může samozřejmě bolavé, nedostatečné ego také pozvednout.

Řeč těla

Solar plexus je čakra, která nejčastěji potřebuje ochranu, protože touto oblastí člověk vnímá.změny vibrace v atmosféře, zvláště pokud se týkají emocí Ruce zkřížené na žaludku mohou znamenat rozvážnost, ale důležitější je, pokud k tomu dojde bezděky, po osobní otázce. V tom případě to odhaluje citlivost na určité téma zasahující do sebehodnocení a potřebu ochránit se před další bolestí. Jak už bylo řečeno, solar plexus si chráníme běžně tehdy, když sedíme za stolem.

Pokud si chcete s někým otevřeně promluvit, požádejte ho, aby odešel od stolu a promluvil si s vámi z očí do očí.

Objemné „pivní břicho” také chrání solar plexus a často ho vidíme u lidí, kteří jsou navenek samolibí a sebejistí, ale uvnitř skrývají nízké sebehodnocení a nedostatek sebedůvěry.

Mnohým dodává sebedůvěry alkohol, ale je to berlička, ne skutečnost. Nahlédnout pravdu obvykle znamená berličku odhodit, ale dojde k tomu jen za předpokladu, že je člověk připraven si vybudovat vnitřní sebedůvěru. Pojídání sladkostí vede také k ukládání tuku v oblasti solar plexu, zvláště u žen. Když se cítí depresivní, v napětí nebo nemilované, řeší to jídlem. Nejobvyklejším pamlskem je čokoláda, ale bývají to jakékoli sladkosti. Nebo třeba škroboviny, chleba, koláče atd., ale výsledek je vždy stejný. Misto lepšího sebeocenění se pak člověk cítí provinile a sklíčené z toho, že tloustne. Pojídání sladkostí je zvláště rozšířené u lidí, kteří o věcech nechtějí mluvit z obavy, že to vyvolá konflikty. Náplni si tedy ústa a nemohou promluvit.

Cesta k prolomení tohto způsobu chování vyžaduje:

a) Uvědomit si, co a jaké situace nejčastěji vedou k pojídání sladkostí.

b) Rozhodnout se pro změnu a zvolit si, že budeme raději mluvit, než své emoce skrývat.

c) Nahradit mlsání jinou činností, která zaměstnává ruce. Pokud musíte jíst, vyberte si potraviny, po kterých se netloustne. Tento problém je běžný zvláště u žen, které posuzují věci často kritičtěji než muži, ale nejsou schopny se jasně a objektivně vyjádřit. Velmi užitečné pro ně mohou být kurzy asertivity.

Nemoci související se solar plexem

1) Cukrovka

Jsou dva typy diabetických pacientů; jedni potřebují inzulín, protože jejich potíže souvisí s problémem autoimunity (produkce protilátek proti vlastnímu organismu) a druzí, jejichž buňky už nereagují na vlastní inzulín a proto glukóza nemůže proniknout přes buněčnou membránu.

Druhý typ se často objevuje u starších lidí, kteří měli celý život vysoký příjem cukru díky pojídání sladkostí. Tělo se jednoduše stalo vůči cukru imunní. U obou skupin pozorujeme sklon potlačovat emoce a nikdy si nestěžovat, což je vidět i na jejich přístupu k přísné dietě a lékařským vyšetřením. Může to však vést k citové manipulace, zvláště v blízkých vztazích.

Často mají také nedostatek sebeúcty, což se projevuje buď jednoznačnými názory a dogmatismem, kdy s nimi musí všichni souhlasit, nebo nedostatkem vlastního názoru. Dalším jejich problémem jsou potíže s vytvořením bezpečného partnerství, které vedou k závislosti na rodičích a v dětském věku se to naopak projevuje jako zjevná nezávislost. Diabetici se potřebují naučit, jak vyjadřovat své pocity vyváženým způsobem a uvědomit si svou vlastní hodnotu. Případy způsobené autoimunitní reakcí jsou složitější a budeme o nich mluvit v kapitole věnované srdeční čakře.

2) Jiné nemoci slinivky břišní

Slinivka je zdrojem nejen inzulínu, ale také trávicích enzymů, které jídlo rozkládají na zpracovatelné kousky. Trávení probíhá v ústech, žaludku a v tenkém střevě. Bez potřebných enzymů trpíme zažívacími poruchami a jídlo může procházet trávicím systémem nezměněno, což se projevuje jako průjem se světlou, mastnou stolicí, nevolnost, nadýmání a plynatost. Z ezoterického pohledu to znamená, že je člověk zahlcen zážitky, které nestrávil a není schopen se s touto situací vyrovnat. Takoví lidé se potřebují naučit, aby si nebrali „větší sousto, než mohou strávit” a potřebují si uvědomit, že místo toho, aby se nechali zavalit, by si měli věci rozdělit do menších úkolů, se kterými jsou schopni si poradit. Enzym funguje jako katalyzátor a proto zůstává nezměněný,bale působí změny ve svém okolí. Všichni terapeutibať už mají jakékoli zaměření, by měli být takovými enzymy, t. j. vykonat svůj úkol a zůstat citově nezávislými

Pankreatitida (zánět slinivky břišní): je porucha, kdy dojde k zánětu slinivky a enzymy jsou volně vylučovány do krevního oběhu a do tkáně okolo slinivky, kterou začínají trávit. Tato nemoc se objevuje často po prožití nějakého traumatu, tělesného i duševního, a dochází k ní také u lidí s vysokou spotřebou alkoholu. Z ezoterického pohledu poukazuje na potlačení emocí zvláště strachu u velmi citlivých osob. Aby se opět nastolila rovnováha, je třeba je povzbudit ke zpracování a uvolnění emocí.

3) Nemoci jater

Játra mají mnoho funkcí. Je to hlavní detoxikační centrum v těle a vyrábí pro tělo vitamíny a proteiny. Je to také hlavní centrum zpracování potravy, kde dochází k jejich přeměně v energii a kde se ukládá pro další použití. Na emoční úrovni se však bohužel neukládá jen pozitivní energie, ale i ta, která je pro tělo negativní. Nejhorší z nich -co se týče funkce jater— je potlačený vztek.

Tento problém je velmi rozšířený na celém světě, a to i ve společnostech, kde je projev negativních emocí běžný. V takovém případě dochází k tomu, že se vztek ve svém projevu ze strachu nevyvolávat další potíže zaměřuje na vše možné, jen ne na problém, který jej způsobil… syndrom pečovatele.

Potlačené emoce způsobují v játrech nerovnováhu, únavu a poruchy zažívání. Setkala jsem se s případy hepatitidy, kde nebyla nalezena žádná organická příčina, ale nemoc se projevila po události, kdy pacienti cítili velký vztek a zášť, ale potlačili jej, aby nedošlo ke konfliktům. Když se nahromadí toxiny hněvu, pak mohou potraviny, které mají samy o sobě také toxický účinek, jako např. alkohol, tuky, káva, čaj a sladkosti, vést k další energetické nerovnováze v játrech. Lidé s těmito potížemi, zvláště pokud mají oříškově hnědé nebo zelené oči, by měli přejít na jednoduchou stravu a zároveň se snažit nějak zpracovat svůj potlačený vztek.

4) Žlučové kameny

Játra produkují žluč, která se shromažďuje ve žlučníku. Žluč je potřebná pro rozložení tuků v dvanácterníku, aby mohly být stráveny a vstřebány pro potřeby těla. Žlučník pracuje jako spojovací článek mezi játry a střevem. Ezotericky jsou také spjata s přáním ostatním vyhovět a potlačenou lítostí nebo vztekem, což vede k nerozhodnosti. Nakonec se hněv ukládá do připravené nádoby, do žlučníku, abyste jednoho dne, až se rozlobíte, mohli ty kameny vyndat a po někom je hodit!

Bohužel, když je žlučník chirurgicky odstraněn, začnete hromadit opět další exempláře tam, kde jen je to možné. Lidé s těmito potížemi potřebují, aby si uvědomili nejen svou potřebu ostatním vyhovět, ale i svůj vztek. Tak se mohou naučit se stáhnout a dělat jen to, co chtějí udělat skutečně od srdce a ne z pocitu viny nebo povinnosti. To chce čas a člověk potřebuje ubezpečení, že je velmi nepravděpodobné, že by se stal zcela nedbalý… to není v jeho povaze.

5) Peptický vřed

Vřed je poškození povrchu sliznice, ať už v žaludku, na střevech nebo na kůži. Jsou dva typy peptických vředů- dva náctemíkový a žaludeční. Toto jsou jejich charakteristiky

A) Dvanácterníkový vřed

Bolest se u tohoto typu vředu obvykle dostavuje 2 – 4 hodiny po jídle. Někdy je to později, s typickým průběhem kdy se člověk probudí ve dvě hodiny v noci a musí si jít vypít trochu mléka a sníst sušenku.

Z psychologického pohledu se jedná o lidi velmi svědomité, kteří pečlivě vykonají cokoli, aniž by si stěžovali Navenek se zdá, že jsou důvěryhodní a spolehliví; uvnitř se však obávají, že nedosáhnou očekávané úrovně a nebudou za své činy pochváleni. Uprostřed noci nebo večerního odpočinku se ozvou jejich úzkosti a starosti a „prokousaji” se ven z útrob, dávají o sobě vědět.

Konečným důsledkem dvanácterníkového i žaludečního vředu je perforace. Lidem tohoto typu lze pomoci tím, že je naučíme hovořit o svých pocitech nebo je přinejmenším popsat, než jdou spát. Takto mohou objektivněji zhodnotit své obavy a rozhodnout se pro konkrétní činy a nedovolit problémům, aby v mysli narůstaly. Je dobré se podívat na otázku potřeby být užitečný a být dokonalý a učinit vhodné kroky k uvědoměnísi své vlastní vnitřní hodnoty a možnost být nedokonalý.

B) Žaludeční vřed

Lidé s těmito potížemi jsou velmi odlišní. Bolest nastává zpravidla bezprostředně po jídle. V minulosti mohli mívat záchvaty gastritidy způsobené tučnými jídly, alkoholem, kořením, kávou, kouřením a stresem. Nejčastější příčinou potíží bývá stres: protože během působení adrenalinu (ke kterému dochází jako reakce na stres) je omezeno zásobování krví a trávicími enzymy, znamená to, že relativně nechráněná sliznice žaludku může být těmito toxickými látkami snadno poškozena. Z psychologického pohledu jsou lidé s těmmi příliš starostliví a místo toho, aby se úzkosti zbavili, skladují ji v žaludku. Částečný důvod je ve strachu otevřeně o ní mluvit, ale často je úzkost natolik součástí jich samotných,nže by nevěděli, co mají dělat, kdyby si nedělali starosti. Jsou dokonce na svou starostlivost pyšní a tráví hodiny tím, že se o něco nebo o někoho strachují.

Také jim by pomohlo, kdyby uvolnili své starosti tím, že o nich budou mluvit neboje budou psát, ale v mnoha případech je ještě důležitější jim raději nabídnout jinou identitu, než je povzbuzovat v jejich způsobu myšlení. Zábrany, které mají, těsně souvisejí s krční čakrou.

6) Uskřinutá kýla a pálení žáhy

Tyto dvě potíže se mohou projevovat společně. K uskřinute kýle dochází, když část žaludku projde díky ochablosti bránice až do hrudní dutiny. Znamená to, že obsah žaludku tam není pevně zadržován a potrava a kyseliny se mohou vracet nahoru do jícnu. K navracení potravy do jícnu a pálení žáhy dochází také tehdy, je-li žaludek pod tlakem, např. v těhotenství, při obezitě nebo v případě těsného oděvu (když se nosily korzety).  Ezotericky to ukazuje na spojení mezi solar plexem a krční čakrou a odhaluje nedostatky ve vyjádření pocitů, prohloubené starostlivou povahou. Odpovědí na tento problém je zpracování úzkostí, ať už vyřčených nebo ve formě myšlenek (nebo si rozepnout těsný korzet a zhubnout!).

7) Celiakie

Následkem této nemoci dochází k nedostatečnému růstu klků tenkého střeva. Klky dosahují běžně velikosti prstu a to zvětšuje plochu, kde dochází ke vstřebávání natrávené potravy. Nejčastější příčinou potíží je nadměrná citlivost na lepek, který je obsažen v různých zrnech včetně pšenice. Vyloučeníblepku z potravy vede k obnovení střevních klků.

Ezotericky se neschopnost vstřebávat potravu vztahuje k neschopnosti nebo nechuti přijímat zkušenosti, které mohou být zraňující. To vede na tělesné úrovni k průjmu jako pokusu těla odstranit něco, co je nepříjemné. Tím, že nepřijmeme určité zkušenosti, však bohužel přijdeme o cenné poznatky a stejné situace se budou objevovat znovu a znovu a přinášet sebou další bolest a nejistotu. Nehledě na celiakii je mnoho lidí, kteří jsou duchovně podvyživení, protože nejsou schopni přijmout od života lekce, které jsou sice bolestivé, ale vedou k větší svobodě a radosti.

8) Nemoci sleziny

Slezina je součást hlavního imunitního systému a podílí se na produkci protilátek, vylučování zplodin a odstraňování starých buněk z krve. Skutečná slezina neodpovídá přesně slezině, která se popisuje v orientální medicíně. Tam se mluví o tom, že se slezina podílí na přeměně jídla na energii a reguluje oběh krve. Na emoční úrovni má slezina souvislost s přemýšlivostí, a kde je tedy stagnace myšlení, tam je také stagnace trávení a krevního oběhu.

Z ezoterického pohledu s fyzickou slezinou souvisí energetické centrum. To přijímá pránickou energii, základní životni sílu obsaženou ve všem živém, přes kterou je člověk spojen se svým okolím. Jc možné říct, že slezina řídí procesy pod bránicí, zatímco srdce řídí oblast nad ní. Pokud dojde v této oblasti k nerovnováze, objeví se pocity osamělosti nebo nepřátelství vůči zbytku světa. Může dojít ke zkreslenému vnímání toho, co se nabízí a nedostatku důvěry. Pomoc je třeba zaměřit na to vidět věci, jaké skutečně jsou, obnovit spojení se světem a dovolit životní energii opět volně proudit.

Cvičení na harmonizaci solar plexu

1) Napište seznam svých šesti schopností, na které jste hrdí a pak napište Bohu svůj životopis, kde uveďte, proč by vás měl zaměstnat.

2) Uvědomte si svou potřebu být potřebný. Pochopte, že si zasloužíte lásku jen proto, že to jste vy.

3) Rozhodněte se, že pocity jsou vašim vlastnictvím a nenechte se jimi zaplavit. Uvědomte si jejich přítomnost a pak se rozhodněte, jestli si přejete být „naštvaný, náladový, žárlivý, smutný atd.”, t. j. zda se chcete se svými emocemi ztotožnit nebo na sebe pohlížet jako na něco víc než jen pocity a jít vpřed. Pokud se rozhodnete zůstat se svými emocemi, co od tohoto přístupu očekáváte?

4) Pokud se rozhodnete se změnit, je třeba nejprve své pocity vyjádřit. To lze udělat tak, že napíšete dopis, který nikdy nepošlete (dokonce i tomu, kdo už zemřel), s někým si o věci pohovoříte, uvolníte svůj vztek mlácením do polštáře a křikem (výborně se to dělá v autě) nebo jednoduše vezmete zpět svou sílu, akceptujete situaci a necháte pocity odejít. Nemůžete změnit druhé, ale můžete změnit způsob jak si přejete žít. Když jste v situaci, kdy se cítíte emocemi zavaleni, udělejte něco, co změní momentální atmosféru, t. j. jděte si dát kávu, pusťte si hudbu, umyjte si ruce atd. To utlumí situaci a mělo by následovat klidné, ale upřímné vyjádření vašich pocitů. (Potlačení vyčerpá vaši energii a je daleko obtížnější je později vyjádřit.)

5) Rozhodněte se jednat nepodmíněně a bez pocitu viny nebo strachu, že budete sobečtí. Pravá nepodmíněná láska na úrovni duše je oboustranně výhodná.

6) Pomozte a poraďte jen tehdy, jste-li o to požádáni. Nehledejte naplnění svých potřeb u těch, kteří vaši pomoc nepotřebují. Byli byste jen zklamáni a sklíčeni.

7) Pokud je pro vás obtížné vyjádřit své pocity, vědomě začínejte vždy slovy „cítím”. A veďte si deník, kde si zaznamenáte své pocity, nejen denní události.

8) Pokud jste citliví a ostatní vás snadno připraví o energii, představte si mezi vámi zrcadlo a raději nechejte veškerou negativní energii odrazit se zpět, než ji nechat vstoupit do vašeho solar plexu. Veškerá energie, která se soustřeďuje v této oblasti, může být vizualizovaná a odeslaná z těla pryč nohama do země. Země je hlavní transformátor a promění negativní energie v něco pozitivnějšího.

9) Pokud se dostanete do obtížné situace nebo cítíte stres, zakryjte si solar plexus a využijte ostatní čakry. Mějte přitom nohy pevně na zemi. Můžete si tuto čakru ochránit také pomocí krystalu (vyčistěte jej potom) nebo rukama, které jsou vhodnými nástroji ochrany. po prožití takové vyčerpávající situace vám pomůže tekoucí voda, tedy např. umytí rukou a změna pozitivních iontů na negativní.

10) Zeptejte se sami sebe, proč jste tak citliví a snažte se rozvíjet lepší sebehodnocení. Třeba je čas říct „ne” v situacích, které vás stresují. Neboje třeba čas vyjádřit své mínění a nezůstat zticha.

11) Pokud se cítíte prázdní a bez nápadů, použijte žlutou, barvu solar plexu, aby vám zvedla energii. Na druhé straně příliš mnoho žluté může vést k vyčerpání. Pak je vhodné použít zelenou a modrou, aby pomohly znavunastolit mír a uzdravení.

Shrnutí tří nižších čaker

Základní čakra je centrum vůle osobnosti a stane se nakonec příjemcem vůle duše (Otce/Ducha).

Křížová čakra souvisí s tvořivostí osobnosti a má jednou přijímat tvořivou energii duše (Matka/Hmota). Čakra solar plexu souvisí s naplněním potřeb osobnosti a má jednou přijímat a plnit přání a potřeby duše (Syn/Duše). Síla vůle, tvořivosti a síla přitažlivosti jsou tři charakteristiky mysli příslušející mysli Zdroje všeho stvoření. Odkrytím těchto vlastností v našem životě nebudeme zvyšovat jen vědomí naší duše, ale vědomí veškerého života, který známe.

Z knihy Léčivá-síla-čaker-v-praxi

Pokračovanie : 4.čakra Anahata – srdcová čakra

One reply on “3. čakra Solar Plexus – Manipura”

Som rada, že som dala tento článok, lebo som pochopila, prečo sa dokážem tak ľahko napojiť na niekoho pocity. Používam solar plexus ako anténu na vnímanie jemnejších energii. Martinka ďakujem za ten článok, zase som sa dozvedela veľa nového….. 😉

Páči sa mi

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.