Kategórie
Duchovné učenie Duša Myšlienky

Milovať jeden druhého…

To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Jan 15:12

Co je láska?

Podívejte se na růži. Může snad růže říct: „Nabídnu svou vůni lidem dobrým a odepřu ji lidem zlým?” Nebo dovedete si představit lampu, která zadržuje své paprsky před špatnými lidmi, kteří v jejím světle chtějí projít? Mohla by to udělat, jedině kdyby přestala být lampou. A všimněte si, jak přirozeně bez rozdílu dává strom svůj stín každému, dobrému i zlému, mladému i starci, bohatému i chudému, zvířatům, lidem, i každé žijící bytosti – dokonce i těm, kteří ho chtějí porazit.

To je tedy první vlastnost lásky: nečiní rozdílů. Proto jsme nabádáni, abychom byli jako Bůh, „který dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé… Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec”. Zamyslete se v úžasu nad tou čirou dokonalostí růže, lampy a stromu, neboť to je obraz o tom, co je láska.

Jak člověk dosáhne této vlastnosti lásky?

Cokoli pro to uděláte, z toho jen učiní cosi vynuceného, vypěstovaného, a tedy falešného, protože lásku nelze vynutit. Nemůžete nic udělat. Ale můžete něco odhodit. Pozorujte tu nádhernou změnu, kterou proděláte ve chvíli, kdy přestanete lidi rozdělovat na dobré a zlé, světce a hříšníky, a začnete se na ně dívat jako na nevědomé. Musíte opustit své mylné přesvědčení, že lidé mohou hřešit vědomě. Nikdo nemůže hřešit vědomě. Hříchy se dějí nikoli, jak se mylně domníváme, ze zlé vůle, ale z nevědomosti.

„Otče, odpusť jim, vţdyť nevědí, co činí.” Uvidět to znamená získat schopnost nerozlišování, kterou tak obdivujeme u růže, lampy a stromu.

Druhou vlastností lásky je to, že nic neočekává.

Jako ten strom, růže a lampa, láska dává a nic za to nechce. Jak pohrdáme mužem, který si nevybírá manželku podle jejích vlastností, ale podle toho, jak vysoké má věno! O takovém muži říkáme, že nemiluje svou ženu, ale ten finanční zisk, který mu přináší. Ale liší se v něčem vaše láska, když vyhledáváte společnost těch, kteří vám přinášejí citové uspokojení, a vyhýbáte se těm ostatním; když se pozitivně stavíte k lidem, kteří vám dávají to, co chcete, a chovají se podle vašich představ, a negativně nebo lhostejně k těm, kteří tak nečiní? Opět můžete udělat jen jedno, abyste získali tuto vlastnost lásky.

Otevřít oči a vidět. Uvidět svou takzvanou lásku takovou, jaká skutečně je: zamaskované sobectví a chtivost; už to je významný krok k dosažení této druhé vlastnosti lásky.

Třetí vlastností lásky je to, že si není sama sebe vědoma.

Láska se z milování tak těší, že o sobě ve své blaženosti ani neví. Tak jako lampa, která svítí a nemyslí na to, jestli z ní mají druzí užitek či nikoli. Tak jako růže, která voní, protože krátka nemůže jinak, ať už je nablízku někdo, kdo si té vůně užívá, či nikoli. Tak jako strom poskytuje stín. To světlo, vůně a stín se nevytvářejí jen v něčí přítomnosti a nemizí, když nablízku nikdo není. Tyto jevy, tak jako láska, existují nezávisle na lidech.

Láska prostě je, nemá žádný účel. Světlo, vůně, stín prostě jsou, nezávisle na tom, jestli z nich někdo bude něco mít či nikoli. Nejsou si tedy vůbec vědomy svých zásluh či vykonaného dobra. Jejich levice nemá ani ponětí o tom, co činí jejich pravice.

„Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?”

Poslední vlastností lásky je svoboda. Ve chvíli, kdy se objeví nátlak, dozor či spor, láska umírá.

Pomyslete na to, jak vás ta růže, lampa i strom ponechávají naprosto svobodné. Strom se rozhodně nepokusí vás vtáhnout do svého stínu, když vám bude hrozit úpal. Lampa vám rozhodně nebude vnucovat své světlo ze strachu, že ve tmě zakopnete. Zamyslete se na chvíli nad vším tím nátlakem a ovládáním, kterému jste ze strany ostatních vystaveni, když tak úzkostlivě žijete podle jejich představ, abyste si tak koupili jejich lásku, či ze strachu, že je ztratíte.

Pokaždé, když se necháte ovládat či k něčemu donutit, ničíte v sobě schopnost milovat, což je vaše vlastní přirozenost, protože vy můžete činit ostatním jen to, co dovolíte ostatním, aby činili vám. Přemýšlejte tedy o všem tom ovládání a vynucování ve svém životě a snad vás už po této úvaze samotné opustí.

V okamžiku, kdy vás opustí, přijde svoboda. A svoboda je jen jiné slovo pro lásku.

Z knihy Cesta-k-lasce Anthony de Mello

4 replies on “Milovať jeden druhého…”

Kniha od Anthony-ho de Mello – CESTA K LÁSKE je super.
Sú v nej zaujímavým spôsobom alegoricky vysvetľované Kristove výroky čo môjmu srdcu osobne lahodí.
Napr. zoberme si záver v Tvojom príspevku.
“”V okamžiku, kdy vás opustí, přijde svoboda. A svoboda je jen jiné slovo pro lásku.””
Proste a jednoducho čistá pravda.
Nechcem aby to vyznelo sentimentálne, ale všetkým Vám prajem lásku a teda aj slobodu.

Isto chápete, že týmto vlastne túto knihu “doporučujem”.

Páči sa mi

Kniha je úžasným spôsobom písaná a som rada, že som na ňu u teba natrafila. 😉
Obmedzenia nám uzatváraju cestu a nemôžme tak byť sebou samým… Len vnútorná sloboda je cesta k láske.

Páči sa mi tento úryvok v knihe okrem iných:

HADI A HOLUBICE
Buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice. Matouš 10:16

Pozorujte moudrost, která je v holubici, v květině, ve stromu a vůbec v celé Přírodě. Je to ta stejná moudrost, která pro nás činí, co by pro nás mozek udělat neuměl: rozvádí krev, tráví potravu, udržuje v chodu srdce, roztahuje plíce, imunizuje organizmus a hojí nám rány, a to zatímco se naše vědomá mysl zabývá něčím docela jiným.

My tuto přírodní moudrost začínáme teprve nyní objevovat u tak zvaných primitivních národů, které, stejně jako ty holubice, jsou prosté a moudré. My, kteří se považujeme za vyspělejší, jsme si rozvinuli jiný druh moudrosti, inteligenci mozku, neboť jsme přišli na to, že můžeme Přírodu vylepšit a zajistit si bezpečí a ochranu a prodlouţení života a tempo a pohodlí, jež jsou primitivním národům neznámé. Všechno díky plně rozvinuté inteligenci. Na nás teď je, abychom znovu nabyli prostoty a moudrosti holubice, aniž bychom ztratili chytrost hadího mozku. Dokonale vysvetlené … 😉

Páči sa mi

Kde na správu informáciu natrafíme si myslím, nie je podstatné. Boh nás vždy privedie tak, kam je treba a poskytne nám vhodnú potravu pre dušu.
“HADI A HOLUBICE” ….. áno áno áno. Krásne vysvetlené 🙂

Páči sa mi

Máš pravdu, dnes niekto vo vyhľadávači hľadal knihy od autora Williama Atkinsona, tak so trocha googlila aké diela napísal, lebo ja ho na stránke neuvádzam, ale aj tak sa mi tu zobrazil. Natrafila som na knihu Napodobňovanie Krista, ktorú prekladal. Je v latinčine a v angličtine.

Ja to vnímam tak, že každý kto nám akýmsi spôsobom vstúpi do života nás priamo, či nepriamo ovplyvní a navedie na jeho smer. A vidím kam ten môj smer ukazuje…primo k Bohu ako každého z nás. 😉

Páči sa mi

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.