Kategórie
Energia

Transformace a zdokonalení těla…

Otázka: Jak můžeme správně používat smysly?

Sri Chinmoy: Správné naplnění smyslů přijde jedině od Boha. Tělo má smysly, ale tělo není majitelem; skutečným majitelem je Bůh. Můžeme-li jít vědomě k majiteli, potom nám majitel řekne, jak jeho majetku správně využít. Smysly jsou nástroje, nástroje Boha. Bůh nám původně tyto nástroje svěřil, ale my jsme se vědomě rozhodli neptat se Boha, jak tyto smysly využívat. Namísto abychom se zeptali Boha, jak použít smysly, které nám dal, zeptali jsme se špatného učitele, Nevědomosti. Nebo spíše předtím, než jsme skutečně požádali Nevědomost, aby nás učila, sama nám přiběhla nabídnout svou moudrost. Protože jsme s radostí naslouchali, platíme nyní pokutu. Mohli bychom například používat naše oči, abychom viděli v lidstvu a v celém Božím stvoření božskou krásu. Mohli bychom všude vidět božské světlo. Ale místo toho, co děláme se svýma očima? Používáme oči buď abychom vlastnili svět, nebo abychom jej zavrhli. Když vidíme něco, co se nám líbí, okamžitě se to snažíme přivlastnit. A když vidíme něco, co se nám nelíbí, snažíme se to zavrhnout.

Celý vesmír je Světlo, ale my je nevidíme. Kdybychom se učili u Boha, jak používat oči, nos, uši a další smyslové orgány, On by nám dal správné pokyny.

Vždy je čas na to přijmout od Boha radu; lépe pozdě než nikdy. Každý aspirující se může vědomě a oddaně modlit k Bohu, aby jej zevnitř naučil, jak smysly používat. Bůh bude nanejvýš šťastný a pyšný, že nás může učit. Ale nemusíme se ptát Boha na každý smysl jednotlivě. Potřebujeme se jen přiblížit k Bohu s upřímnou aspirací a On uvnitř naší aspirace uvidí, pro co pláčeme.

Otázka: Mohl byste říci něco o sebekontrole těla?

Sri Chinmoy: V duchovním životě je sebekontrola nanejvýš důležitá, významná a plodná. Žádná sebekontrola, žádná seberealizace. Mít sebekontrolu je nanejvýš obtížné. Chce-li mít člověk sebekontrolu, musí se odevzdat Zdroji. Tímto Zdrojem je Světlo; tímto Zdrojem je Bůh. Dítě chce mít mnoho věcí – mnoho zbytečných, škodlivých věcí. Ale matka ví, že pokud dítěti tyto věci dá, bude zničeno. A protože matka a dítě jsou jedním, matka bude také zničena. Proto matka nesplní nespočetné neosvícené, ničivé touhy dítěte. Podobně, tělo je dítě. Splníte-li všechny jeho tužby a požadavky, nakonec zničí váš život. Proč nás tělo neposlouchá, když se jej snažíme kontrolovat? Odpověď je velice prostá. Tělo nás neposlouchá, protože my neposloucháme svou duši. Když budeme poslouchat svou duši, tělo nás bude také poslouchat.

Otázka: Jak mohu přemoci své fyzické touhy?

Sri Chinmoy: Nejprve musíte vědět, zda vás touha skutečně naplňuje nebo ne. Myslíme si, že pokud budou naše touhy naplněny, budeme šťastní. Předtím než ve skutečnosti zatoužíme, máme na mysli plod naší žádosti; to znamená že cítíme, že nám žádost přinese uspokojení nebo naplnění. Ale protože jsme se pustili do duchovního života, svou vnitřní bytostí cítíme, že touha nás nemůže uspokojit ani naplnit. Jakmile toto jednou cítíme, můžeme se snadno vyvarovat tužeb a obrátit náš život k jiným věcem.

Jsme-li v běžném světě, vidíme, že naplnění touhy na sebe bere podobu uspokojení; proto máme určitou naději na štěstí, když se snažíme naplnit své touhy. Ale sledujeme-li život tužeb z duchovního hlediska, vidíme, že v první kapitole není žádné světlo, v poslední kapitole není žádné světlo, a ani v kapitolách uprostřed není žádné světlo. Světlo tužeb je temnota od začátku do konce.

Temnota znamená nepřítomnost Božího uspokojení. Není žádné uspokojení ani ve zrození, ani v naplnění touhy.

Touha a aspirace jsou dva světy. Pro neaspirujícího je touha nade vše důležitou věcí na zemi. Pro hledajícího je aspirace nade vše důležitou věcí na zemi. Obyčejný, neaspirující člověk nemá vědomě schopnost dostat se za hranice potěšení. Ale ten, kdo si hoví v blátě tužeb, nakonec cítí, že v blátě je zklamání a uvnitř zklamání je zničení. Nakonec zjistí, že pokud žije v říši fyzických a materiálních tužeb, je chycen v tlamě hladového tygra. Ale upřímný hledající začíná svou cestu s aspirací, prostředkem jeho cesty je aspirace a konec jeho cesty je také aspirace.

Uvnitř aspirace je od úplného začátku božské uspokojení. Ve chvíli, kdy člověk aspiruje, cítí pravé uspokojení, protože aspirace má schopnost vědomého a dušeplného ztotožnění se s nejzazšími kouty zeměkoule, s nejhlubší a nejvnitřnější Bytostí a s nejvyšším transcendentálním Já. Pokud člověk cítí skutečnou nezbytnost aspirace, potom uvidí, že žádná touha – ať fyzická, vitální nebo mentální – nemůže klepat na dveře jeho srdce. Namísto toho v něm bude volně přebývat Mír, Světlo, Blaženost a další božské kvality. Jak víte, slunce vychází na východě. Pokud budete ráno obráceni tváří ke slunci, když meditujete, vaše koncentrace a meditace bude zaměřena na východ. Když běžíte ke slunci, nebudete moci vidět pořádně ostatní směry. Ale pokud běžíte na východ a díváte se na západ, ztratíte rychlost a zakopnete. Takže pokud vidíte, že cíl je jedním směrem, musíte tam zaměřit svou pozornost a běžet tímto směrem. Vždy, v každém okamžiku, musíte mířit ke svému cíli. Je-li realizace Boha vaším cílem, je-li osvobození vaším cílem, potom byste se neměli dívat za sebe a kolem sebe, ale jen běžet ke Světlu.

Jak můžete porazit své fyzické touhy?

Nemyslete na fyzické touhy; myslete na svou aspiraci. Snažte se být běžcem a snažte se neustále překonávat a jít za vše, co vás obtěžuje a stojí vám v cestě. Buďte skutečným běžcem, tak aby nevědomost, omezení, nedokonalost skončily v závodě daleko za vámi. Pláč aspirace je jedinou odpovědí. Napsal jsem aforismus, který praví:

When I think, I sink……Když myslím, topím se.
When I choose, I lose……Když vybírám, ztrácím.
When I cry, I fly……Když pláču, létám.

Když myslím na celý svět, na problémy světa, topím se. Když si vybírám, když dělám svá vlastní rozhodnutí, skutečně ztrácím, protože je to Bůh, kdo by měl činit všechna rozhodnutí ve mně a skrze mě. Ale když pláču z nejvnitřnějších skrýší své bytosti, okamžitě získávám nezměrnou vnitřní sílu, vnitřní moc, vnitřní potřebu a vnitřní schopnost létat po obloze Světla a Blaženosti.

Otázka: Jaký je nejvyšší druh čistoty, o kterou mohu usilovat?

Sri Chinmoy: Nejvyšší druh čistoty, o kterou můžete usilovat, je čistota ve fyzickém, to znamená v nižším fyzickém, v emocionálním vitálnu. Oblast pod pupkem musí být naprosto pročištěna. Lidské bytosti mají do určité míry čistotu v srdci, v mysli jí je velice málo. Ve vitálnu je čistota smíšena s nečistotou; zde pracují dynamismus a agresivita společně. Takže kdykoliv cítíte agresi, je to nečistota; a když cítíte božský dynamismus, je to čistota. Pod vitálnem je fyzické. Tam, díky nečinnosti a lenosti, vládne svrchovaně temnota. Kde je temnota, tam nutně musí hrát svou úlohu nečistota. Musíte usilovat o čistotu v hrubém fyzickém. Jak to můžete udělat? Skrze neustálou modlitbu a neustálý vnitřní pláč pro Světlo. Světlo a temnota nemohou být společně. Nemožné! Tak jako strach a odvaha nemohou být společně, podobně čistota a nečistota nemohou být společně.

Otázka: Říká vaše filozofie, že tělo musí být vždy překážkou v komunikaci s Bohem a nemůže být nikdy částí našeho sebenabízení Bohu?

Sri Chinmoy: Ne, tělo nemusí být vždy překážkou a na obtíž k realizaci Boha. Teď je tělo nevědomé, to je pravda. Ale nemusí tomu tak být vždy. Dítě je nevědomé, ale to neznamená, že nevyroste do dětství, mládí a dospělosti. Považujme tělo za nevědomé dítě. Dítě vyroste díky vnitřní potravě, kterou dostává od duše silou naší aspirace. Když dítě chodí do školy, získává znalosti. Den za dnem získává také vnitřní moudrost. Podobně, když se modlíme, koncentrujeme a meditujeme, vzýváme světlo uvnitř sebe a toto světlo se snaží prostoupit celou naši vnější existenci.

Máte naprostou pravdu, když říkáte, že tělo je překážkou. Je překážkou po dlouhou dobu, dokud nevyjde do popředí Světlo duše a nezačne se o tělo starat. Ale pokud říkáte, že tělo bude stát neustále a věčně proti duši, děláte chybu. Kdyby tělo neustále stálo proti možnostem duše, potom by nikdo nebyl schopen realizovat Boha. K realizaci Boha může dojít jen na této planetě, jen na Zemi.

Na počátku je naprostou pravdou, že tělo stojí proti pokroku duše. Ale přijde čas, kdy duše vyjde do popředí a donutí tělo, aby se stalo věrným, dokonalým nástrojem. Toto dosažení představuje vítězství jak těla, tak duše. Když duše nechá tělo vědomě pocítit, co by mělo dělat, a když je tělo ochotné poslouchat hlas duše, potom tělo a duše běží společně. V tu chvíli se realizace, odhalení a projevení stávají nevyhnutelnými. Jsme-li pokročilí, když se blížíme k našemu cíli, vidíme, že fyzické vědomí úplně splynulo s psychickým vědomím a vidíme tělo v jeho transformované zářivosti.

Duše a tělo se stávají částí a součástí jedné Pravdy a tou Pravdou je Bůh Nekonečný.

Je klavír a je klavírista. Oba jsou pro hru stejně nezbytní. Když není žádný nástroj, jak může hudebník hrát? A když není žádný hudebník, klavír nemůže fungovat. Podobně duše potřebuje tělo, aby naplnila svou nejvyšší misi. A tělo potřebuje duši, aby dala smysl jeho existenci, aby uskutečnilo Nejvyšší.

Otázka: Jak můžeme zbožštět lidské tělo?

Sri Chinmoy: Jsou dvě metody, jak zbožštět a transformovat tělo. Jedna je skrze neustálou aspiraci, kdy fyzické aspiruje společně s duší. Druhá je skrze vývoj. Poté co se duše mnohokrát vrátí do oblasti duší a zpět na zem, postupně dosáhne úrovně, kdy bude schopna jednat na zemi způsobem, jakým chce Nejvyšší. V tu chvíli bude moci transformovat tělo zevnitř.

Z knihy  Tělo, pevnost člověka Srí Chinmoy

19 replies on “Transformace a zdokonalení těla…”

dnes som si uvedomil … ak je vsetko od Boha, su aj “temne” myslienky od Boha. ak je Jeho vola prehnat vedomie istou situaciou, tak to On urobi. slobodna vola je termin, ktory velmi skreslene popisuje kvantovost systemu. “slobodny” nepopisuje kvalitu systemu, ale skor kvantitu v pritomnom okamihu zavislu od kvantit ostatnych sucasti, ktore su zasa zavisle navzajom od seba a aj od kvantity pozorovatela. ergo, vsetko so vsetkym suvisi a v kazdom okamihu sa v systeme deje to, co sa diat ma, co je “predurcene”, ale .. a tu prosim zbystrit … predurcenie podlieha ovplyvnovaniu zo strany systemu podla aktualneho kvantoveho stavu, cize sa neustale … meni. viac, ci menej:) dokonala tautologia:) z toho vyplyva, ze v kazdom okamihu je cesta cloveka presne dana a to, co zaziva, je to, co aktualne odraza stav “jeho” vedomia, aj ked skor by bolo namieste pouzit “JEHO” vedomia v parcialnej casti … neexistuju situacie, ktorym sa da vyhnut, rovnako neexistuju situacie, ktore sa dali riesit inak-moznost rozhodnutia je iba fikcia, ktora reflektuje aktualne dualisticke nastavenie vedomia “jedinca”, ktory je presvedceny, ze je individualny a tym padom do istej miery nezavisly od systemu. pochopenie, ze jedinec je sucastou systemu, ktory ho ovplyvnuje, je predpokladom k ukludneniu a castou cesty k osvieteniu …

Páči sa mi

erha pouze doplním… 🙂

*inak-moznost rozhodnutia je iba fikcia, ktora reflektuje aktualne dualisticke nastavenie vedomia “jedinca”, ktory je presvedceny, ze je individualny a tym padom do istej miery nezavisly od systemu.*
možnost svobodného rozhodování je omezena(téměř nulová), pro nevědomé jedince, kteří žijí dualitou mysli-ega…
protože nevědomý jedinec prožívá svůj život v důsledku svých činů…
jeho život sestává z žití v důsledku…

ten kterýž pozná své ego, vymaní sebe sama ze spárů duálního myšlení,
očistí a uskuteční poznání “já jsem”
stává se počátkem – příčinou svého prožívání… 🙂
má možnost “svobodného rozhodování”
rozhoduje plně vědom co a jak hodlá prožívat…

krásný den přeji nejen Vám erha… 🙂

Páči sa mi

martin dakujem za doplnenie, vedel som, ze sa ozvete. system funnguje naozaj jednoducho-na zaklade zakona zachovania energie, pripadne s moznou entropiou a naozaj staci iba precitit, ze JA SOM system, jeho integralna “cast” (v ponimani dualistickom), presnejsie jeho integralna vseobsaznost (v ponimani osvietenom) 🙂 obcas sa dostanem na hranice, kde uz slova nedokazu presne popisat to, CO JE a tam sa k slovu dostava intuitivne pochopenie a viem, ze sa najdu entity, ktore … rozumeju:) (PS: vyrazy ako entita, viem, rozumiet, etc. berte prosim iba ako nedokonale popisy zohladnujuce moznosti lingvisticke, semanticke, kognitivne, etc.) system si praje krasny den, amen:)

Páči sa mi

ten kterýž pozná své ego, vymaní sebe sama ze spárů duálního myšlení,
očistí a uskuteční poznání “já jsem”
stává se počátkem – příčinou svého prožívání… 🙂
má možnost “svobodného rozhodování”
rozhoduje plně vědom co a jak hodlá prožívat…

jak je to možné… ?
protože poznal systém, stojí vně systému, může být pouhým pozorovatelem, nebo se může kdykoli zůčastnit a vědomě do něho zasahovat… 🙂

Páči sa mi

Martin čakala som na váš koment, popravde som nevedela čo Rolandovi odpovedať. 😆
Roland dostala som sa k prekladu knihy Šrí Aurobindova integrálna joga
a mapa nadvedomia , tak si prečítaj , ak si ju už v rukách nemal. Je tam veľmi dobre spracované vedomie, nevedomie a jeho roviny.

http://sabda.sriaurobindoashram.org/preklady/text.php?id=SA02

Psychická premena je jednou z troch kľúčových transformácií integrálnej jogy: vyčistiť studňu a oslobodiť psychickú bytosť, aby vyplávala na povrch a nahradila ego v role dominatného princípu, ktorý priamo a bezprostredne riadi náš život. Zbaviť sa egoizmu, najmä jeho temnej a agresívnej zložky, je na duchovnej ceste veľmi dôležité: oblasti vnútorného vedomia totiž obývajú nielen pozitívne, ale aj negatívne energie, konštruktívne i deštruktívne mechanizmy, a tie sa nás snažia ovládnuť cez naše ego: „brnkajú na strunu“ našich tajných túžob a prianí, povzbudzujú našu pýchu (napríklad pod hlavičkou „oprávnenej hrdosti na dosiahnuté výsledky“) a snažia sa nás vylákať do neznámych končín vnútorných svetov, spravidla do zradných zákutí vitálneho (astrálneho) sveta. Neomylná „psychická“ intuícia a čistota „duchovného dieťaťa“ je najlepšou ochranou proti týmto pokušeniam sprevádzajúcim každé duchovné snaženie.

Určite v nej nájdeš odpovede. 😉

Páči sa mi

dobrý den Martinko… 🙂
Vy, že by jste nevěděla… ? … 🙂
jestli že jste vyvolala svou myšlenkou energii na mou osobu,
ta se ke mne dostala, přijmul jsem a rád se zůčastnil… 🙂

PS: poslední dobou jsem vybíravý… nekomentuji Vše… 🙂
(vidím u Vás i změnu článků, které přikládáte, jsou velmi přínosné a vyvážené,
což vypovídá i o Vašem vnitřním světě…)
to víte ………

Martinka, přeji slunce v duši nejen Vám… 🙂

Páči sa mi

este mi napadlo – ego, karma, lekcie, skola, … su nastroje, ktore system pouziva na to, aby kazdej svojej sucasti umoznil evoluciu vedomia. neexistuju oddelene, pretoze su sucastou systemu. akonahle si toto parcialna cast systemu uvedomi, vsetky uvedene veliciny “zmiznu”, rovnako ako zmizne jeden pixel pri pohlade na celu A4. uvedomenim dochadza k premenovaniu, resp. k absencii ci anulacii, absorpcii pomenovania, i.e. hodnotenia, …. potrieb, tuzob, atd.:))) na otazku “dokedy budem zazivat toto a toto” existuje jedina odpoved “dovtedy, kym system zhomogenizuje svoju strukturu v parcialnej casti”. napada mi v suvislosti s tymto tolko myslienok, ze je to mozno aj na knihu:) mozno si ju raz precitame, ked ju JA system cez niektoru svoju cast pustim do obehu na homogenizaciu (lepsi vyraz mi nenapada … mozno este vyvazenie, harmonizacia) dalsich mojich casti:) so systemom na vecne veky a nikdy inak, howgh:)

Páči sa mi

Ja kormidlujem len svoju loď, ale občas fúknem aj cudzím do plachiet a potom mi dajú vedieť, že moje navedenie bolo správne. 😉

Každá chyba, tak ako každé zlo, vzniká násilným delením nedeliteľného. Pretože Boh má nespočet prejavov, myseľ rozbíja jeho jednotu a vnáša umelé protirečenia do inak jednotnej rodiny univerzálnych Ideí a Síl, koordinovane pôsobiacich vo vesmíre. Naše myslenie vztyčuje ideu tajomného Osudu, alebo rovnako tajomnej slobodnej vôle a trvá na tom, že buď jedno, alebo druhé, ale v žiadnom prípade nie obe súčasne. Je to chybný a zbytočný spor. Mám vôľu, to je jasné, určite však nie je absolútne slobodná v tom zmysle, že by mohla determinovať samu seba, svoju aktivitu a jej výsledky izolovane, akoby v šírom svete nič iné neexistovalo. Nemôže sa sama formovať viac, než sa formuje spenený hrot neviditeľnej vlny. Ba aj vlna presahuje seba, veď cez ňu sa na pobrežie vrhá celý nezmerný oceán Energie a Času. Na druhej strane, nejestvuje nič také ako slepý, nevypočítateľný Osud, žiadna krutá a nezmeniteľná Nutnosť, do ktorej by krídla ľudskej duše museli naveky márne narážať ako vták lapený v dákej prízračnej, pobosorovanej klietke.

Páči sa mi

Preto sa pýtam, lebo tvoje myšlienky sú akési rozcuchané . 😆 Občas ak niečomu venujeme väčšiu pozornosť nás to dosť ovplyvní.

V časoch, keď som bola pod vplyvom tých bytosti, moje zmýšlanie bolo iné. Tvorila som vety a sama im nerozumela o čom boli. Potom ak som sa dostala k niečomu, čo som si zapisovala z toho obdobia, tak som na to pozerala ako puk a nestíhala čítať samú seba, lebo tá energia v slovách bola taká silná a moje myšlienkové pochody úplne niekde inde. 🙄
Keď som spadla na dno a snažila sa pozbierať, čítala som si na internete aspoň niečo, nech ich nepočujem, ale vôbec som nemala šajnu o čom čítam, lebo v hlave sa nič neuchovalo, moje myšlienky boli akoby vykradnuté.

Niekto mi napísal, že si zrejme nahliadol do 13 šuplíka vo svojej hlave a vynorilo sa niečo čo si očisťuješ. Nejako to už bude, vieš ty sám.
Pekný deň.

Páči sa mi

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.