Kategórie
Filmy

Co mi jen víme?

Proč děláme pořád dokola stejné chyby? Proč máme pořád stejné vztahy? Proč si pořád znovu nacházíme stejná zamestnání? Jak je možné, že si v tomto nekonečném moři možností, které nás obklopuje, vytváříme stále stejné reality?

Je možné, že jsme ve svém každodenním životě nějak naprogramováni?

Naprogramováni ve způsobu, jak vytváříme svůj život? A máme nad svým životem nějakou kontrolu? Nový vědecký model, který odhaluje film Co my jen víme?!, říká, že ano. Všechno, co se nám děje, je výsledkem našeho vědomí – jsme absolutní strůjci svého života a dokonce i života mimo nás samé. Jaké jsou důsledky tohoto zjištění, jaké objevy k němu vedly a co může jeho uvedení do praxe způsobit, vysvětlují vědci, lékaři, filosofové či učitelé životního růstu.

6 replies on “Co mi jen víme?”

zaujimavy film, ktory sumarizuje to vsetko, co uz kazdy viacmenej vie, pozna a chape. ale co s tym?:) pri pozerani som si okrem ineho spomenul na jednu ideu, ktoru som onehda rozoberal vo svojej hlave. ked vezmem 3 zakladne energeticke tela, fyzicke, emocne a mentalne (presne v tomto poradi), tak je emocne telo dolezitym filtrom medzi myslienkou a fyzickym zhmotnenim. preto to tu v 3D tak dlho trva, kym sa myslienka pretavi v skutocnost. a plati to aj naopak-fyzicka realita sa podpisuje na stave myslienok prave cez emocie. ked som nad tym davnejsie rozmyslal, prislo mi na um, ze emocie a anatomicke struktury, ktore su ich nedelitelnou sucastou (ako napriklad nervovy a hormonalny system) su v priamej suvislosti. cize, a teraz ma opravte ak sa mylim, staci eliminovat emocne telo a … nastane niekolko veci naraz-myslienka sa zhmotni okamzite, nebude viacej utrpenia a bolesti, nebude podmienenej lasky, atd. myslim, ze aj toto, co sa deje v suvislosti so vzostupom, nie je nic ine ako cielena energeticka intervencia zamerana na emocne telo. nuti nas postupne vypinat reakcie na podnety tak, aby sme nevytvarali “zbytocne” emocie. najjednoduchsie by bolo zrejme odfiknut hypothalamus aj s hypofyzou, ale toby bolo nielen po emociach, ale aj po fyzickej schranke, kedze hypofyza riadi ostatne zlazy s vnutornou sekreciou. na otazku, dokedy este budem trpiet/trapit sa/bude ma to boliet/atd. odpovedam-dovtedy, kym budes reagovat :))))))))))))))) samozrejme, emocne telo je nosic dolezitych informacii a najma poznania a jeho ovladnutie znamena osvietenie … preto aj zavoj na ociach, preto vela veci len tusime, lebo … toto je dizajn, akym to funguje. myslim, ze aj otvaranie tretieho oka nie je nic ine ako prestavba hypofyzy-bude cielenu aktivitou alebo zivotnymi okolnostami. prajem vam vsetkym pekny den 🙂

Páči sa mi

Nedávno som pozerala Hanibala. Vraj mozog nevníma bolesť a odkrojil mu z prednej časti mozgu, ktorá mu vôbec chýbať nebude, lebo nie je potrebná. Samozrejme ide o film. 😆

Poviem ti z mojej skúsenosti niečo. Bytosti pri mne si vyskúšali veľa experimentov a ja sama som sa pokúšala ako spracovať bolesť, prísť na spôsob ako ju eliminovať, alebo odstrániť. Boli to zväčša bolesti môjmu telu neznáme. Zistila som, že ak vysuniem bod vnímania na úroveň korunnej čakry, bolesť nevnímam, pretože moje vnímanie už nie je vo fyzickom tele, ale mimo neho. Tým, že vzostupom sa má naše vnímanie vyvinúť na vyššiu úroveň nastane posun vo vedomí ducha. Ak by sme nemali vôbec cítiť bolesť naše vedomie by muselo vystúpiť na ešte vyššiu úroveň, kedy by telo slúžilo len ako schránka pre rýchlejší duchovný rast. Len aj tak sa nás veci budú bytostne dotýkať, len budeme ich vedieť lepšie spracovať a hlavne prijať.

Dnes som čítala zápisky z minulých životov…..

Proč se furt musím vracet? Já nechcu na Zem! Je tam příliš těžko. Ježíš říká: „já ti pomůžu“. Na Zemi člověk lehko ztratí kontakt. Stojím před nějakým duchovním mistrem, je jich tu víc. Ježíš je po mém boku. Je to jako vždycky kvůli jedinýmu slovu „přijímám to“. Mám přijmout, že se budu vracet stále znovu na Zem. Naším úkolem je této planetě pomoct, aby se dostala na úroveň vyšších vibrací. Je to škola pro všechny bytosti vesmíru. Jsme tady, abychom jim pomáhali. Každý z nás má nějaký úkol. Někdo se stará o kontinenty, někdo o počasí, zvířata, rostliny, planetu jako takovou. Lidé stále zapomínají, že Země je živá bytost. Všechno má svůj duchovní princip. Všechno se vyvíjí směrem k Bohu. Někdo to musí lidi naučit. Patřím mezi ty, co chodí mezi lidma. Už se ale nechci vracet. Je mi z toho těžko. Stojím tu, jsem smutná, nesmírně unavená a nedívám se na mistra. Říká, že se budu tak dlouho vracet a můj osud bude tak těžký, jak se tomu budu vzpínat. Stejně se tomu nevyhnu. Nevadí mu, že se vzpínám, on má času dost. Prodlužuju to jenom sama sobě. Je to zajímavé, nemám pohlaví, jsem bytost, záleží to na tom, do jakých podmínek se člověk vtělí. Často takto stojím před jeho tváří. Stále dokola. Je to nejvyšší mistr pro tuto Zemi, kde mu říkají Bůh. Nad ním je však mnoho dalších. Všichni jsme jenom malí dělníčci. Nikdo není ani malý, ani velký, prostě jenom jsme. Vím, že to tak je, už se nevzpírám. „Já to beru“!
Viac http://atlara.wordpress.com/2012/07/02/zapisky-z-minulych-zivotu-lidske-inkarnace-mari-magdalena/

Páči sa mi

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.