Ákašické záznamy…

Zaujala ma kniha Akašické záznamy, tak som si ju objednala. Vždy ma udivovali ľudia, ktorý dokážu čítať v človeku ako v otvorenej knihe. Vedia aká ste bytosť, čo ste si naplánovali a aké energie v sebe nesiete.

Ákášické záznamy sú akousi kronikou vesmíru; je v nich zaznamenané absolútne všetko, čo sa kedy stalo či ešte len stane. Táto kniha vás naučí, ako získať prístup k ákášickým záznamom. Nájdete tu techniky a cvičenia, ktoré vám umožnia získať odpovede na rôzne otázky a riešenie problémov (pre seba aj ako pomoc druhým). Okrem všeobecných návodov sa autorka zameriava na tieto konkrétne oblasti: uzdravovanie energie, uzdravovanie minulých životov, uzdravovanie negatívnych vplyvov predkov.

Uzdravování energie v ákášických záznamech

Dovolte mi, abych vás přivítala v dalším stupni práce v ákášických záznamech, jehož prostřednictvím byste měli do větší hloubky pochopit, jak Ákáša po­máhá lidem k uzdravení. Dříve, než se začneme za­bývat uzdravováním energie v záznamech, se nejprve podívejme na význam slova uzdravit. Uzdravit zname­ná podniknout kroky, které odstraní nežádoucí stav; znovu nabýt původní čistotu či neporušenost; nebo navrátit se do stavu zdraví. Takovéto uzdravování se v záznamech děje přirozeně, protože každé ákášické čtení nám umožňuje, abychom se viděli tak, jak nás vidí, znají a milují naši mistři, učitelé a milovaní, a tedy jako skutečně čisté a zdravé bytosti. Jakmile v průbě­hu čtení spatříme svou čistotu a zdraví a začneme si tuto pravdu o sobě uvědomovat, učiníme první krok k uzdravení. Spustíme tak proces, jímž se navrátíme do svého původního stavu čistoty a neporušenosti – do svého původního zdravého stavu – a nastoupíme cestu k uzdravení.

V tomto okamžiku se možná budete ptát: „Jest­liže k zahájení uzdravení stačí, abych se viděl z jiné­ho úhlu pohledu, proč bych to pak nedokázal udělat sám/sama? Proč potřebuji ákášické záznamy, aby mi řekly, kdo jsem?

Vždyť já už vím, kdo jsem.“ Odpověď na tyto otázky je jak jednoduchá, tak komplikovaná. Když se my lidé díváme na svůj život, je náš pohled jed­nak ohraničený možnostmi našeho současného hmot­ného těla, a jednak omezený jeho hranicemi; přesněji řečeno tedy našimi pozemskými zkušenostmi v tomto lidském životě. Takováto perspektiva nám otvírá po­hled na nemoc a nedokonalost. Často máme pocit, že je něco špatně nebo že nám něco chybí. Dostaneme-li však příležitost podívat se na svou skutečnou podstatu zorným úhlem záznamů, spatříme úplně jiný obrázek. Svou přirozeností, která je projevem Božského zdro­je, jsme věčně celiství, věčně zdraví a věčně dobří. Jak se často říká, jsme Božské bytosti v hmotných tělech, jež na této planetě prožívají lidské zkušenosti. Kronika Ákáša tuto pravdu vynáší na povrch a pomáhá nám si na ni upamatovat a přijmout ji za vlastní, abychom se mohli vysvobodit ze sítě iluzí.

„Během rutinního lékařského vyšetřením iz jistili vážné srdeční onemocnění. Sama jsem lékařka a tato diagnóza mě zasáhla jako blesk z čistého nebe. Věděla jsem, že potřebuji najít způsob, jak si vyléčit srdce. A tehdy jsem objevila, že k uzdravení mohu využít ákášické záznamy. Jakmile jsem se to naučila, našla jsem novou cestu ke svému srdci: otevřelo se uzdravení a přijalo hojivé světlo.“

Jedním z největších paradoxů duchovní pouti je skutečnost, že na úrovni duše jsme všichni ve všech směrech dokonalí, ale v současné tělesné podobě trpí­me značnými omezeními, jakými je například dušev­ní či fyzická nemoc, chronické onemocnění, finanční potíže nebo problémy ve vztahu. Zatímco tedy krá­číme po spirituální cestě, chce se po nás, abychom v sobě sloučili zdánlivě protichůdné pravdy: ačkoliv naše věčná duše je dokonalá a bezchybná, můžeme ve své smrtelné lidské formě trpět nevyléčitelnou nemo­cí. Jedním z možných způsobů, jak stávající paradox přijmout, je uvědomit si, že tyto pravdy existují sice současně, ale ve dvou různých dimenzích.

Dokonalost na duševní rovině existuje ve vnitřní neviditelné di­menzi, kdežto tělesná nemoc v dimenzi vnější a vidi­telné.

Tyto pravdy však nejsou ve vzájemném rozporu; vyskytují se souběžně jen do té doby, než na konci sou­časného života opustíme své hmotné tělo a přeměníme se ve zcela duchovní a celistvou bytost. Pokud tento spirituální paradox pochopíme, uvě­domíme si, že nemoc či jakákoliv katastrofa nejsou ani svědectvím, ani projevem stavu duše. Představují spíše prožitky, jež jako lidé zakoušíme proto, abychom se naučili milovat sami sebe i druhé navzdory – či ne­zřídka právě kvůli – daným nemocem či pohromám. Viac...v úryvku knihy.

 

Z knihy Akašické záznamy Linda Howe