Vnitřní cesta je cesta k srdci Božímu…

Každý začíná kontrolou svých myšlenek. Čelí lidským, negativním myšlenkám — myšlenkám nenávisti, závisti, nepřátelství, sporů, hádek — myšlenkami pozitivními, myšlenkami nezištné lásky, myšlenkami míru, naděje, důvěry a víry. Potom mizí mrzuté, pochybovačné, nevraživé a odsuzovací myšlenky. Skrze pozitivní myšlenky přijmeš mnohem více světla, a je ti potom i možné poznat a silou vnitřní lásky překonat všechno to, co je v tvém povrchním vědomí a podvědomí aktivní, eventuálně minulost. Tvá pozemská přání již nepudí tvé smysly navenek. Budeš si splňovat menší přání, podle své momentální situace, a z toho se těšit. Tím pomine i svévole, a na místo svévole, nízkého já, nastoupí božská vůle, která zní: „Ať se stane vůle Otce. Otče, ukaž mi Ty, co je dobré !“

 A Ten, jenž ve vás přebývá a ustavičně ve vás buší, vám pociťováním a city projeví, co je Jeho vůle.

Náhle pocítíte: „Proč mám smýšlet o svém bližním nepřátelsky ?  Udělám nyní první krok, půjdu tam a poprosím za odpuštění, ačkoliv jsem dosud věřil, že musí přijít ke mně on a prosit mě za odpuštění.“ Učiníš první krok a pocítíš svobodu. Odpoutal ses. Otec v tobě tě vedl a cítíš nyní mír a tento mír vyzařuješ. Tvůj bližní, ke kterému ses choval nepřátelství, je nyní vědomě tvůj bratr, tvůj přítel.

Toto povzbuzení z tvého nitra způsobuje další kroky. Očistíš minulost, odpoutáš se od toho, na co ses vázal, že tvůj bližní například by musel myslet a jednat tak, jak to chceš ty. Svobodná vůle znamená: Tvůj bližní je rovněž dítě Boží a zase jinak zatížen než ty. Musí ještě učinit ty i ony kroky, aby potom našel cestu, bezprostřední cestu k srdci Božímu. To byla vůle Boží v tobě. Odpoutej se, a buď svému bližnímu přítelem a bratrem, buď sestrou, buď dítětem Božím, a odpoutáš se v poznání: „Ano, on nebo ona vlastní svobodnou vůli. Nesmím svého bližního stále vodit na provázku, vnucovat mu svou vůli“.

Řídíš-li se jemnými po city svého nitra, probouzí se v tobě stále více nezištná láska a cítíš mír a radost. Cítíš odušev­ňující, volný pocit; to je světlo Otce ve Mně, Kristu. Tvé vědomí se rozšíří a ty uvidíš svět zcela jinýma očima.

Pocítíš: Světu je zapotřebí osvobození. Tolik lidí žije v poutech svého lidského já, jsou zotročeni svým vlastním já. Poznáš nouzi, nemoc, živoření a mnoho více. Co učiníš ?

Cítíš vůli Boží, jemné naléhání v sobě, chce ti říci: Mé dítě, učiň další krok směrem k božské moudrosti, k božskému činu. Vnes do tohoto světa spravedlnost, neboť spravedlnost má být před právem. Ve spravedlnosti se sjednocují všichni lidé a všechny bytosti, které v sobě pociťují Boha. — A ty učiníš první krok, a v tobě se probudí čin, moudrost.

Bůh, božství, proudí k tvým vjemům a citům a chce ti říci: Ó hleď, věčný zákon lásky znamená: Modli se a pracuj. Pravá práce se rovná pravému modlení, je zákonný život …

Náhle poznáš, že Vnitřní cesta, cesta k srdci Božímu, není určena jenom pro jednotlivce, nejen, aby ses sám rozvíjel. Na stupni moudrosti, činu, ucítíš: Nyní smíš čerpat ze svého nitra, ty to umíš, máš zkušenost díky překonání svého lidského já. Něco tě nutí napomáhat, aby se v zevnějšku vytvořila a aby rostla vnitřní říše, které jsi tak blízko.

Zdroj Škola léčitele