Co je to osvícení ?

Je to všechno a nic.

Nechejte mne nalézt jiný způsob, abych Vám to vysvětlil. Pokud Vám řeknu: „Osvícení je vševěděním”, pak limituji osvícení. Pokud řeknu: „Osvícení je všezahrnující láska”, pak omezuji tuto lásku. V této věci neexistuje začátek a konec a Váš lidský slovník je omezení plný.

Proto řekněme, že osvícení je setrvání jednotlivce v záblesku věčnosti mimo své mysli, ale při uvědomění si všech věci. Je to okamžik absolutního pokoje bez uvědomění si stavu jeho absence.

Je to stav absolutní lásky bez uvědomění si nenávisti. Jsou to všechny věci bez konce, které již zapomněly na iluzi o konci. Je to okamžik blaha bez vzpomínky na chvíle bez něj. Je to jednoduše „existování”.

Jste to Vy bez svého fyzického aspektu, bez své osobnosti, bez svých šatů, bez svých omezení bez svých strachů, bez svých omezení a hranic, dokonce bez vědomí si sebe sama, kromě snad vědomí sebe jako neomezeného příjemce nekonečného Světla.

A přitom tento popis celou věc ani dost málo nevystihuje, ale je to prozatím to nejlepší, co pro teď mohu říci. Přes sebe uložené vrstvy popření Boha, které překrývají téměř všechny duše v tělesné formě, nemohou být odstraněny všechny najednou jako při operaci. Je nutné postupně obrousit jejich odpor pomocí zkušeností. Bohužel, mnohé zážitky jsou až do jistého bodu bolestné a negativní, později však učení postupuje se Světlem a radostí.

Existuje-li však hluboká touha vyhnout se pravdě a zodpovědnosti, bude tato radost využita jen jako prostředek úniku a ne poučení.

Jistěže, dojde i k odepření zodpovědnosti za bolest, ale bez bolesti by ke zrodu zodpovědnosti nedošlo nikdy. Bud te proto trpěliví a dopřejte si účast na sledování tohoto smývání jednotlivých vrstev odporu, který se objevuje v lidských cyklech.

Uvidíte, že věci, o nichž si myslíte, že jsou strašlivou zátěží, jsou ve skutečnosti jen příležitostí k učení. Konečná jednota je vzájemností a ne vymazáním sebe sama. Láska, kterou považujete za věčnou pravdu je vodítkem, které Vás vede skrze mnohé inkarnace ke konečnému cíli. Jak vzácné je to vlákno a jak je silné !

A tkaní pokračuje stále dál, tká se v průběhu každého jednoho života, což Vás nese stále blíže dlouho očekávanému cíli, kdy se vymaníte z koloběhu zrození a půjdete za touhou své duše, výše, na vyšší úrovně vědomí.

Slibuji Vám, že na konci, až všichni budou zase tím co Bůh a budou si toho plně a jasně vědomi, nikdy nepřijde takový okamžik, kdy se otočíte a pravíte: „To bylo ale hloupé.”

Povíte jen: „To se láska snažila poznat sama sebe.” Na duchovní úrovni je základem Vaší bytosti jen Láska. Hovořím o něžnosti a jemnosti uvnitř srdcí, která si jsou prostředkem uvědomování Boha.

To je Vaše pravá identita.

Dotknete-li se v lásce svého bližního, konáte skutek Boží. Uvnitř každého člověka byste měli vidět padlého anděla. Existuje univerzální plán, kterého si nejste vědomi a ke kterému můžete přispět jen tak, ze budete tím, čím jste, ze se budete snažit ze všech svých sil, ze budete hledat vyšší pravdu a následovat hlas svého srdce.

Existuje Boží plán spásy – nejen spásy vědomí duše, ale také spásy celé Země.

Nyní nadchází čas, kdy kulminuje období mnoha tisíciletí vyplněných námahou, která snese obnovenou sílu Světla dolů na Vaši planetu. Stale bude školní třídou, která dává šanci zvolit mezi negativními a pozitivními aspekty.

Bude v ní vsak přítomno více Světla a více jeho uvědomění. Nastane rovnováha, ve které může láska kvést a kde dobrota bude silou, která také bude takto vnímána, Vu kde Boha bude možno opět umístit do samotného středu vědomí každé lidské bvtosti. Pocit stavu milosti musí nalézt příjemce, aby se stal úplným. Jste drženi na rukou Božích a jste bezvýhradně milováni. A když bude tato láska přijata, kruh bude uzavřen. Když se dostanete blíže ke zdroji, nastane okamžik, který se těžce vyjadřuje bez ohledu na použitý jazyk.

Příjemce se stává dárcem a přijímané se mění v zdroj. …teprve nastává skutečný tanec věčnosti.

Z knihy: Emanuelova kniha Poselství z duchovních světů

Podobné články:

Osvietenie…

Reklamy

2 thoughts on “Co je to osvícení ?

  1. Proberme první možnost. Negativní posuzování sebe je pro Vnitřní Dítě/Ego velmi poškozující. Když říkáme věci jako „Jsem idiot“ nebo „Jak jsem mohl být tak hloupý?“, říkáme to vlastně Vnitřnímu Dítěti/Egu. Ono to slyší jako „Jsi idiot“ nebo „Jak jsi mohlo být tak hloupé“. Jak jsme se cítili, když o nás rodiče říkali takové věci, když jsme byli děti? Cožpak nás to hluboce nezasáhlo a necítili jsme se pak bezcenní? Stále se v takové chvíli cítíte milováni rodiči? Cítíte se přijímáni a hodnotní? Přesně tak, jak jsme se cítili tehdy, se naše Vnitřní Dítě cítí, když probíhá negativní posuzování sebe.

    Like

    1. Veľká časť problémov človeka v dospelosti má svoj pôvod v detstve. Ak boli v tomto období pocity dieťaťa potlačené, obzvlášť pocity hnevu a ublíženia, vyrastá v dospelého človeka so zlostným a zraneným dieťaťom v sebe. Môže sa zdať nezmyslom, že malé dieťa môže v dospelom človeku prežívať.
      Vnútorné dieťa označuje a symbolizuje pocity, spomienky a skúsenosti z vlastného detstva,ktoré sú uložené v emocionálnom tele človeka. Patrí sem široké spektrum intenzívnych pocitov, napr. neskrotná radosť, hlboká bolesť, šťastie a smútok, zvedavosť, pocity opustenosti, strachu a zúrivosti. Tie negatívne pocity ( čiže zranené a zanedbávané dieťa z minulosti) sú najväčším zdrojom ľudského utrpenia. Kým si ho „neadoptujeme“ a nezačneme ho podporovať, bude sa naďalej prejavovať a narúšať naše dospelé životy.

      Like

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s