Význam utrpenia…

Utrpení je zkušenost, kterou má Bůh v nás a skrze nás. Je to výsledek našeho omezeného vědomí. Když pracuje neomezené vědomí, vidíme výsledek v podobě radosti a blaženosti. Když dosáhneme něčeho v Nekonečném, jsme uspokojeni. Nyní se však nacházíme v konečném. Když dosáhneme něčeho v konečném, uspokojeni nejsme. Má-li někdo pět dolarů, chce mít deset. Trpí, protože cítí, že je omezený. Když potom vydělá deset dolarů, vidí, že někdo jiný má dvacet dolarů. Znovu trpí a je zmaten a přemýšlí o tom, jak vydělat dvacet dolarů.

V konečném bude vždy utrpení, protože se snažíme soutěžit, uchopit, vlastnit. V Nekonečném však není žádné utrpení, protože jakmile vstoupíme do Univerzálního Vědomí, naše vůle a Univerzální Vůle jsou stejné. V této chvíli se snažíme uspokojit svět naším omezeným vědomím, a svět se snaží uspokojit svým omezeným vědomím nás. Omezujeme druhé a my sami jsme omezeni. Náš hlavní zážitek v tomto světě je zážitek omezení, a to je důvod, proč trpíme.

Z nejvyššího pohledu Bůh ztělesňuje jak omezené, tak neomezené vědomí. Je nejmenším hmyzem a zároveň je nezměrným vesmírem. Je menší než nejmenší a větší než největší. Je dále než nejdále a blíže než nejblíže. Je blíže než nejblíže pro koho? Pro hledajícího. Je dále než nejdále pro koho? Pro nehledajícího.

Pro ty, kteří si hoví v potěšeních nevědomosti, je Bůh dále než nejdále. Tito lidé přirozeně trpí. Ale když se hledající modlí k Bohu a medituje na Boha, cítí, že je nejdražším dítětem Boha. Když se modlí k Bohu, cítí, že Bůh Vševědoucí je zde a naslouchá mu. Když medituje na Boha, cítí, že Bůh k němu hovoří a on Mu naslouchá. Když poslouchá Boha a Bůh poslouchá jeho, nemůže zde být žádné utrpení.

Je-li Bůh milující, proč nás nechá trpět?

Z našich špatných činů vznikly negativní, neaspirující, nebožské síly. Když do nás tyto síly vstoupí, trpíme. Na druhou stranu, cokoliv nazýváme utrpením a čemukoli říkáme hříšné, zlé, nebožské nebo neaspirující, je také částí Boha. Boha zažíváme ve všem a skrze vše. Když vidíme utrpení, okamžitě cítíme, že Bůh je krutý. Toto je lidský způsob posuzování Boha. Ale jdeme-li hluboko dovnitř, vidíme, že to, co my nazýváme utrpením, není ničím jiným než zážitkem. A kdo má tento zážitek? Bůh sám. Bůh je Ten, kdo činí, Bůh je činem a Bůh je plodem.

Trpíš-li, děkuj Bohu, protože nic nepřebývá vně Jeho Oka Vize a Jeho Srdce Soucitu.

Lidské v nás vidí utrpení jako něco strašného a nebožského, ale božské v nás ho vidí jako zážitek Boha v procesu kosmické evoluce. Čím výše jdeme, tím jasnější se pro naši lidskou mysl stává, že všechny události, které se odehrávají na zemi, jsou zážitky Boha v každé a skrze každou lidskou bytost. V Kosmické hře Boha působí současně rozmanité činnosti a nespočetné síly. Ale přijde den, kdy upřímní hledající realizují nejvyšší Pravdu a převýší počet neaspirujících lidí, a potom budou muset nebožské síly ustoupit z cesty.

Když hledající vědomě vstoupí silou své aspirace do moře míru a světla, stává se nedílnou součástí Boží Vůle. Tehdy nedělá chyby, které dělají neaspirující lidské bytosti. Bohužel, z miliónu lidí teď aspiruje možná jeden nebo dva, a z těchto aspirujících je jen velmi málo nanejvýš upřímných ve svém duchovním životě.

Přišli jsme zpívat písně radosti v tomto trpícím světě.

Svět směřuje ke světlu, ačkoliv tento pokrok je velmi pomalý. Lidské utrpení skončí, protože Bůh je veškerou Blažeností. Přicházíme z Blaženosti. Na zemi vrůstáme do Blaženosti. Na konci cesty naší duše se do Blaženosti vrátíme. Tento zážitek Blaženosti si rozvíjíme, když meditujeme a modlíme se.

Většina z nás se upřímně a oduševněle nemodlí ani nemedituje; proto je pro nás existence Blaženosti vzdáleným pláčem. Ale když budeme oduševněle meditovat a bezpodmínečně odevzdáme svou každodenní existenci Všemohoucímu, našemu Božskému Otci, Blaženost bude naší každodenní skutečností. Každou vteřinu budeme cítit přítomnost Blaženosti. Náš vnější zážitek může být jiný. Může se zdát bolestivý nebo ničivý. Ale v našem vnitřním zážitku se staneme neoddělitelně jedním s kosmickou Vůlí. V této Vůli není žádné utrpení. Utrpení je v lidské mysli a v pozemském vědomí.

Když se dostaneme za pozemské vědomí, když nabídneme naši samotnou existenci Nejvyššímu a staneme se nedílnou součástí Jeho kosmické Vůle na zemi, zjistíme, že není nic takového jako utrpení. Uvidíme jen zážitek, božský kosmický zážitek, který má Bůh sám v nás a skrze nás.

Dokonce i v zahradě utrpení našeho srdce radost vůně květiny Božskosti nakonec rozkvete.

Viac na stránke SRI CHINMOY

Reklamy

2 thoughts on “Význam utrpenia…

  1. Hroznê čo som sa v tomto člãnku dočítal.Dáva mi to,že človek je vazalom akéhosi svetla v ďiaľavách ktoré sa ukája z ľudskêho utrpenia!!!Ak ho ćlovek mã mať u seba
    musí meditovaťýtam sa a kedy má pracovať,potom plniť ostatné povinnosti?Keď
    Boh chce stãle modliace ľudské bytosti mal sa postarať,aby všetky boli farmármi a mal saostarať nech nemusia prijímať stravu!!!Prakticky jedna ideológia sa prepletá
    vo všetkých têmach.Zatiaľ som ako ćlovek naučený žiť pozemský život zhrozený, vyplašený z informãcii ktoré sa v blogu ponúkajú.Možno až všetky preštudujte
    ukľudňím sa.Škoda môhlo to byťre ćloveka naprogramované aj lepšie!

    Like

  2. Otázkou je, ako seba vnímate, či ako telo, alebo ako duševnú bytosť v tele. Ak seba vnímate, že ste len človek ..nejaká osobnosť, stotožnujete sa so svojim telom, váš prejav je viac menej nevedomý si seba samého —duševnej časti. Vidíte nespravodlivosť a veľa vecí obmedzene, ste v zajatí strachu, obáv, programov. Ak seba vnímate ako duševnú bytosť v tele, vaše vedomie je už prebudené a duša sa prejavuje cez cítenie, intuitívne vám vnukne ako konať, prichádzajú vnemy, myšlienky z vyššej časti a vy sám vidíte, že len strach vás držal v zajatí utrpenia, nízkej sebadôvery a môžete žiť inak…veriť v seba, vyššiu silu našej duševnej časti, ktorá je naplnená božskou esenciou.

    Sri Chinmoy v článku poukazuje ako žijeme, ak sme nevedomý seba samého, žijeme z osobnosti, myslíme si, že my sme telo, bojíme sa, trpíme, ale ak žijeme s vedomým, že sme duševné bytosti plné svetla a lásky, vidíme, čo všetko nás spútavalo, obmedzovalo a ukazuje sa nám, ako môžeme žiť inak, šťastne s láskou, lebo o tom to je naplniť náš život radosťou a potešením, žiť pre niečo.

    Celý náš život je duchovný vývoj..nie je to žiadne učenie niekoho, ale len pochopenie, prečo sa rodíme do života a snažiť sa ho zvládať čo najlepšie..s láskou a využívať múdrosť duše, ktorú si v sebe nesieme.

    Meditácia je pre niekoho len vnútorné skludnenie sa…myseľ produkuje veľa myšlienok, ktoré nám hýria v hlave a nútia nás sledovať ich a tak sme pod ich vplyvom,(vplyvom ega), ale ak sa vieme skludniť…napr. meditáciu, alebo len vnímaním seba samého…lásky z duše, ktorú vyžarujeme, či vnímaním krásy v prírode, vtedy sa môžeme priblížiť k sebe…ladíme sa na vyšie vibrácie vedomia, ktoré nás učia vnímať svoje bytie inak.

    Odporúčam vám prečítať si v tomto článku zážitok klinickej smrti a pochopenia autorky o tom…kto vlastne sme…Musela sem zemřít od Anity Moorjani https://anitram.wordpress.com/2017/12/27/spoznajme-kym-v-skutocnosti-sme/

    Jeden uhoľ pohľadu na niečo neznamená, že je jediný a pravdivý…vo všetkom treba hľadať hĺbku.

    Like

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s