Přišel muž a žena k jednomu moudrému muži a ptali se:
Pociťujeme k sobě navzájem velkou lásku,
ale stále tam ještě také zůstává bolest, něco neukojitelného,
co mezi námi stojí jako zeď.
Co máme dělat?
Moudrý muž řekl:
Kdo z lásky chce tolik blízkosti,
Udělá dobře, když bude ctít i odstup.
Tak jako všechno, co má plynout,
Potřebuje dva protichůdné pohyby,
Tak se i láska zde na zemi projevuje
V muži a ženě,
V dávání a přijímání,
V láskyplném přivítání a svobodě odchodu,
V nejsladší blízkosti a nejbolestnější vzdálenosti.
Kdo chce cítit čerstvý vzduch,
Ten ho zhluboka nadechne,
Aby ho hned zase vydechl.
A kdo utrhne růži,
Je si vědom její smrti.
Vychutnává krásu okamžiku
A je ochoten se rozloučit.
Je to moudrost,
Která lásce propůjčuje trvání.
Vědouc o čase a prostoru
Zřekne se vlastnění
A žije v bytí přítomného okamžiku.
Kontrolování a chtění vlastnit
Selhává kvůli pomíjivosti času a prostoru:
Toto vymezuje i největší lásce na zemi hranice.
Kdo to cítí,
Ten je smrti Já velice blízko
Reinhard Lier
Cestou k sebe... 
