splashPodotýkám, že nejsem diplomovaným specialistou na obor dějin církve a dokonce ani historii jako takovou. Ovšem léta nahlížení za závoje iluzí tohoto světa mi umožnily poznat a pochopit podstatu dějů i v této oblasti a já se chci o své poznatky podělit s těmi z vás, kteří jste stejné krve jako já.

Věřte nebo nevěřte, ono kromě poznání mysli, které je tak protežováno v dnešním světě, existuje také intuitivní poznání srdce. A jestliže to první ulpívá na povrchu a žádá si hmotných důkazů, to druhé čte v záznamech kroniky akaša, vnímá energie toho, o čem to je a prostě ví.  Mysl a s ní spojený intelekt jako zóna hmotného rozumu ulpívá na povrchu a libuje si v detailech, srdce se svojí intuicí proniká hluboko pod povrch dějů v této realitě bez ohledu na to, jak navenek vypadají.

Podrobnosti k tomu, jak maximálně posílit své intuitivní vnímání a učinit ho v sobě živým, najdete jinde v mých textech.

K napsání řádek o římsko-katolické církvi a jejím podílu na devastaci společnosti západního typu mne m.j. inspirovalo nedávné dění ve Vatikánu. Myslím, že bychom v souvislosti s událostmi výměny osob na papežském stolci mohli a měli nahlédnout do zákulisí dějů v této mocné světové organizaci a mnoha způsobů, jakými manipuluje s masami svých věřících a lidí žijících ve sféře svého vlivu vůbec. Protožekromě určitého pozitivního a dá se říci i sjednocujícího vlivu křesťanské církve v minulosti i dnes na většinu lidí v rámci jejího působení, u kterých je normou stále ještě vysoký podíl ega v rámci součtové dušeje naopak její vliv na konkrétního člověka usilujícího v současnosti o skutečný vzestup v duchu opravdu tragický. Osobně věřím, že to, co si snad právě teď při čtení těchto řádek uvědomíte, vám umožní, abyste se vymanili ze svého strnulého postoje byť nevědomé fascinace římsko-katolickou církví a jejím emocionálním a mentálním balastem, který vás, ať chcete nebo ne, provází životem.

Chcete-li být svobodní, chcete-li projít skutečnou transformací a čili tzv. spasením podle této církve samotné, máte šanci jen tehdy, když vlastním volním rozhodnutímvymažete církev a její všudypřítomné energie ze svého života.  Pokud tohle naprosto vědomě na základě relevantních informací neučiníte, zůstáváte byť třeba jen pasivně ponořeni do stáda touto církví pasených ovcí a její cvičení hlídací psi na všech úrovních vibrací si vás už pěkně ohlídají, abyste kráčeli pěkně v řadě a rozhodně z ní nijak nevybočili.

Ono totiž to stádo oveček se podle záměrů Vatikánu a skutečného hybatele za Vatikánem v pozadí nikdy nemá dobrat za svého života zde na Zemi pravdy o tom, o čem to tady vlastně všechno je. M.j. i proto, že prvotním zájmem všech entit na církevním spiknutí zúčastněných církevních špiček je, abyste jim neunikali z kruhu neustálého zrozování prostřednictvím nějakého pro ně pitomého „nanebevzetí“ a vůbec není náhoda, že vám brání v jakékoli aktivitě v tomto směru, Třeba i s ničím nepodloženým poukazem vlastních scholastiků na to, že to podstatné přece už kdysi za vás udělal Ježíš Kristus.

Ale o tom později. Podíváme-li se na onu výměnu v čele katolické církve, jsme svědky úsměvné / a bohužel vysoce účinné / snahy tímto divadlem zaujmout masy věřících a získat také alespoň jakés takés kladné body u široké veřejnostiVšechna čest, marketinkově to vše bylo bezchybné : dokonalá režie, trocha napětí, nová vlídná tvář muže, který si sedne se svými kardinály do autobusu místo do přistavené limuzíny. Papež, který si platí své výdaje sám a nepřijímá hold na svém stolci, ale vstoje v kruhu svých věrných. Papež, který dává před červenými „papabotami“ přednost normálním botám černým.

František první prostě svými prvními krůčky chce dát najevo, kterak nový svěží větřík profukuje zatuchlé síně římských paláců náboženské elity západního světa. A svěží větřík naděje na změnu vyvolává mezi věřícími doslova euforii. Je to zároveň ideální sousto pro všechna světová média vytvářející novodobý mýtus papeže jako nejčistšího mezi čistými. Již Ježíš Kristus blahé paměti však údajně pravil „po ovoci poznáte je“. O jaké ovoce tady jde, si nejlépe uvědomíte při pohledu na seznam mocných tohoto světa, kteří tato tzv. „nezávislá“ masmédia vlastní. Vrána k vráně sedá, podobný podobného si hledá.

Zajímá vás všechny, nakolik jde skutečně o pokus o sametovou revoluci při přechodu z pozice církve jako největšího světového kapitalisty v církev sociálně citlivou, která své obrovské bohatství vydřené z krve svých poddaných a tohoto lidstva vůbec dá k dispozici potřebným?  Zajímá vás, zda nejde náhodou při prezentaci prvních kroků nového papeže o už milióntou a první kamufláž, která se stala novověké / údajně / modernizující se církvi samozřejmostí?  Tyhle otázky budou rychle zodpovězeny. Po více než tisícileté zkušeností s Vatikánem bychom měli být v této věci naprosto skeptičtí. Nakonec vše zhasne v každodenní rutině a změna bude veškerá žádná.

Ba dokonce jsem si osobně téměř jist tím, že i kdyby František toho jména první překonal neblahou pověst, která ho předchází a pokusil se silou skutečně prosadit ve Vatikánu nějaké zásadní reformy, nepobude na papežském stolci příliš dlouhoS rebely ve svých řadách si katolická církev již mnohokráte v minulosti snadno poradila. A to i s rebely mezi papeži. Ti se sice neupalovali na hranicích, ale jsou známy případy, kdy nově zvolení umírali brzy po sobě záhadnou smrtí až do chvíle, kdy se podařilo nainstalovat toho pravého, pro suitu kardinálů a tahačů za nitky v zákulisí přijatelného.  Takže nepochybně budeme v krátké době svědky toho, jak i tenhle pokus o nátěr sociální citlivosti a lidovosti, štědře nanášený na osobu nového papeže, rychle odprýská a nezůstane po něm nic než pachuť na jazyku.

Katolická církev je totiž z mého pohledu v současné podobě jako Titanik. Míří přesně na ledovec a žádný kormidelník už není schopen ovlivnit její směřování. Tyhle tanečky s papeži, to jen takový koncert na palubě lodi odsouzené k záhubě. Smrtelným pro současnou podobu římsko katolické církve bude okamžik, kdy se vám lidem dostane pravdivých informací o tom, jak to s vámi, s touto planetou a vašimi životy na ní vlastně je. Ta chvíle byla oznámena mnoha proroky a ta chvíle je tady !

Těmi pravdivými informacemi je třeba rozumět zcela nový pohled na historii dnešního člověka páté rasy v kombinaci se skutečným gnostickým poznáním principů církví nedeformovaného Kristova učení tak, jak bylo ve své pravé podobě kdysi tomuto lidstvu představeno.

Až se tak stane, je na vás, abyste dokázali odhodit po staletí a tisíciletí funkční brýle mámení a pohlédli na svět takový, jaký skutečně je. A že to nebude jednoduché, jistě tušíte především vy sami.

Tyhle články podobně jako ostatní mé texty mají vám tuto pravdu pootevřít a učinit vám ji dostupnou. Píši to s vědomím, že mnoho je povolaných, ale jen málo vyvolených k pochopení toho všeho. Píši to s vědomím, že se jedná proces, nikoli jednorázovou kampaň. Ale nenapsat to prostě nelze.

Církev přežívá tisíce let jen díky lhostejnosti a absolutní nevědomosti naprosté většiny lidstva o určitých oblastech bytí, ve kterých je mu zde dáno žít. Nový papež je jen pokusem dále odvádět pozornost k nepodstatným věcem a nasadit si v krizi víry novou renovovanou přívětivou masku, za níž jsou ovšem jako vždy jen nedokonale skryty dravčí rysy zlé sobecké touhy po moci nad vámi a touhy po majetku. Je zde opět snaha dokonalou režií vést váš pohled opět jako tolikrát v minulosti k tomu, aby utkvěl jen na povrchu dění a dal tak šanci zainteresovaným stranám v církvidéle maskovat jejich skutečné zájmy, které jsou tady ve hře. Když pozorujete církev zblízka a víte, jaké energie proudí hlubinami jejího zbytnělého těla, zjišťujete věci nevídané a mnohdy se různými paradoxy přímo pobavíte. Podobně jako já, když jsem si maně vzpomněl, jak jsem při studiu některých materiálů narazil již předloni na internetu na autentický církevní a papežským stolcem posvěcený materiál z června 1895 v jakémsi spisku s názvem The Catolic Nacional.

V něm jistě své věci jistě dokonale znalí církevní teologové ve vnitřním sdělení do řad funkcionářů církve rozhodli o tom, že / cituji / :

„papež není pouhým představitelem Ježíše Krista zde na Zemi, on je Ježíš Kristus sám, ukrytý pod pláštěm / papežova / těla“.

Taky se válíte smíchy? S chutí nyní představuji ten zmatek ve Vatikánu, když nyní po více než tisíci letech nastupuje na uprázdněný papežský stolec papež nový, aniž by ten starý zemřel. Bude jistě velmi zajímavé sledovat, kterak si církevní protokol poradí se situací,kdy bude muset Ježíš Kristus ukrytý pod pláštěm těla Benediktova přejít pod plášť těla Františkova. Věřme, že nám tuto významnou a dosud nevídanou událost média přiblíží a my budeme mít možnost se pobavit jejím průběhem.

Líbilo se mi také, jak nám nějaký človíček s kolárkem v den volby papeže v české televizi vyprávěl v přímém přenosu o tom, že je skvělé, že papež je z jižní Ameriky a k tomu jezuita.  Pane jo, rozplýval se před televizní obrazovkou onen bodrý muž, o novém papeži je prý známo, že je sociálně citlivý. Aby ne, dodal také, vždyť oni ti jezuité vždy ty Indiány v minulosti milovali a vedli je k Bohu silou své lásky a svého příkladu ! A já jsem se během jeho řeči musel zamyslet nad tím, zda znám dobře historii. Studoval jsem sice za komunistů a ti nám, jak je dnes zvykem říkat, ve všem lhali. Je proto možné, že mylně vnímám dobu staletí kontaktu křesťanské civilizace s civilizacemi obou Amerik jako silně problematickou ze strany bílého muže ?

Nebylo tomu tak, že skutky tlup lupičů a nájezdníků v čele s těmi „svatými muži“ v mnišských kutnách řádu jezuitů a Kristovým křížem v rukou při tzv. láskyplném obracení amerických Indiánů na víru v mnohém inspirovaly k podobným postupům vůči vybraným etnikům o pár století později Stalinovu NKVD a Himmlerovu SS ?

Tolik Amerika. A co Evropa ? Ve své praxi při rekonstrukcích lidské psychiky v posledních třech letech jsem řešil již nejméně třikráte obtížné stavy lidí s panickou poruchou intenzívního strachu z ohně. Ve všech případech nešlo o nic jiného než o následky hrůzných prožitků z upálení na hranici v některé z předchozích inkarnací laskavými a podle všeho sociálně citlivými členy jezuitského řádu, tentokráte pro změnu v Evropě. To jsou ovšem jen maličké střípky z rozsáhlé mozaiky falešných postojů, lživých dogmat a kouřové clony zhoubných iluzí, které proudí z Vatikánu do vašeho každodenního života.Tenhle svět a vy s ním máte bohužel zatraceně krátkou paměť.

Tak to vidím já. Někdy mne přátelé napomínají, že bývám ve svých textech příliš drsný a jak říkají, „negativistický“. Hluboce s nimi nesouhlasím. Mé řádky nejsou psány z ega, jsou vedeny láskou mého ducha k pravdě takové, jaká skutečně je. Věci je třeba nazývat pravými jmény a není možno nadále k nepravostem tohoto světa mlčet.

Mám za to, že v tomto konkrétním případě katolické církve a jejich odnoží je nejvyšší čas hlasitě volat : lidé této Země, vzpamatujte se! Co vás nutí líbat ruce těm, kteří vás po tisíciletí zotročují a vodí na provázku jako loutky? Prohlédněte konečně a staňte se volnými a svobodnými ve svém myšlení, cítění a jednání! Protože právě ti, kteří si osobují právo být prostředníky mezi vámi a Bohem, jsou ve skutečnosti těmi, kteří vám v nalezení té pravé cesty k Bohu zcela úmyslně a zcela vědomě po dlouhá staletí velmi účinně brání.

Pavel Karpeta

http://www.ragauian.cz/

Pokračovanie:

 

01/ Církev jako biblická šelma

 

02/ Církev jako biblická šelma

 

04/ Kristus nebo Satan ?

05/ Kristus nebo Satan ?

06/ Kristus nebo Satan ?

Reklamy