imagesZ celého srdce jsem si přála stát se léčitelem a duchovním učitelem. Během dalších dvanácti let se můj život od základů změnil. Vydala jsem se po duchovní cestě, ačkoli to nebyla cesta náboženská. Nyní jsem došla k poznání, že všechna náboženství představují stezku vedoucí k duchovní hoře. Všechna náboženství uznávám, ale k žádnému z nich nepatřím. Ačkoli jsem čas od času pociťovala, že okolo mě existují andělé, rozmlouvala jsem nejprve a především se svým duchovním vůdcem Zažívala jsem v těchto letech mnoho duchovních zkušeností.

Jednou jsem se večer v létě koupala ve vaně, vstřebávala jsem do sebe měkké teplo bublinkové vody a rozjímala jsem o své příští seminární hodině „léčení a duchovního růstu“. Prosila jsem o duchovní radu a ptala jsem se: „Čeho se má ta hodina týkat ?“ Náhle se ozval hlas, nebo spíš přesněji — silná a jasná myšlenka v mé hlavě řekla: „Tvým úkolem je seznámit je s léčebnou silou andělů.“ Naprosto překvapená jsem zvolala: „Ale já nevím vůbec nic o léčebné síle andělů.“

Hlas mi odpověděl: „Ale ano, víš. Jen si toho zatím nejsi vědoma.“ „Ach jo“‘ řekla jsem, „ale to přece nemůžu udělat v první hodině nového semestru. Někteří jsou tam poprvé.“ Odpověď přišla okamžitě: „Kdo vede tvoji hodinu — tvé ego nebo tvé vyšší vedení ?“ Chytila jsem se toho a zeptala jsem se: „Aha, takže to je ten rozdíl mezi léčením s pomocí vůdců, duchovním léčením a léčením s pomocí andělů ?“

Hlas odpověděl: „Andělé vás oba vynesou k Bohu.“ Předpokládala jsem, že slůvko „oba“ znamená léčitele a osobu, která je léčena. Aniž udělal hlas nějakou pauzu, pokračoval: „Potřebuješ skutečně jasnou představu zlatého prostoru, do kterého pak takové anděly pozveš. Udělej to.“ Rozmluva skončila. Zcela ohromená jsem vyskočila z vany a jen tak, zabalená do ručníku, jsem napsala vše, co se odehrálo. Tušila jsem, že jakékoli další informace, které budu potřebovat, mi budou sděleny, ještě než moje hodina začne — a měla jsem pravdu.

Z knihy Svetla anjelov Diana Cooper