Zrakové cvičenia na naše vnímania…

Zrakové vnímání aury

Večer před spaním si lehněte na posteli nebo jen zaujměte pohodlnou polohu. Je třeba, aby bylo šero. Natáhněte před sebe ruku tak, aby se pěst rýsovala na pozadí stropu. Roztáhněte prsty a dívejte se ve směru ruky, ale snažte se, aby váš pohled nedopadal na prsty, ale procházel jakoby skrze ně a zastavil se na stropě. Zkuste vnímat prostor bezprostředně před konečky prstů. Soustřeďte se na tento prostor a nějakou dobu se dívejte nehnutě. Nedívejte se však na tento prostor, ale skrze něj na strop. Po nějaké době zpozorujete v prostoru kolem prstů jakousi změnu. Tato změna může být u každého jiná (obr. 31). Někdo uvidí cosi, co vzdáleně připomíná bezbarvé paprsky, vystupující z prstů, jiný jakoby bělavé chomáče mlhy, u dalšího prostor kolem prstů podivně změní barvu, potemní nebo zesvětlá…

Zkuste lehce zahýbat prsty a s těmito paprsky nebo skvrnkami si pohrát. Není to nic jiného než vaše vlastní éterické tělo, které teď můžete vidět na vlastní oči. Zkuste prodloužit éterické tělo své ruky – uvidíte, jak se prsty natahují.

Nepokoušejte se vysvětlit si to tím, že vás klame zrak. Když si pohrajete s aurou, rychle se přesvědčíte, že se chová jako obyčejný materiální předmět jen s tím rozdílem, že se mění při změně vašich pocitů. Společnost prostřednictvím vašich vychovatelů a rodičů vás odmalička obelhávala, když vám tvrdila, že nemůžete vidět nic neobyčejného, že se vám to muselo jenom zdát. A stejným způsobem byli od dětství balamuceni vaši vychovatelé a rodiče, takže se na ně nezlobte. Přestali si všímat všelijakých nepochopitelných pocitů, které se u každého člověka vyskytují, protože se také domnívali, že se jim jen něco zdálo. Za léta se ve společnosti vytvořil názor, že pokud člověk zpozoruje něco, co tupá masa vnímá jako nevysvětlitelné, pak se nejspíše zbláznil.

Nyní jste připraveni na to, abyste se ke svým pocitům chovali pozorněji. Sami můžete potvrdit, že to, co jste právě viděli, se vám nezdálo, že jste se nezbláznili. To, co jste spatřili, byla realita, neboť éterické tělo existuje reálně, byť se je většina lidí odnaučila vidět. Stačí je ale jednou zahlédnout a pochybnosti jsou ty tam. Když uvidíte zřetelně éterické tělo své ruky, zkuste ji vztáhnout (éterickou, ne fyzickou ruku!) ke své druhé ruce. Dotkněte se této ruky rukou éterickou. Pocity budou zcela zřetelné, vždyť už se umíte virtuální rukou dotýkat předmětů. Dotkli jste se ruky éterickým prstem, pohladili jste ji éterickou dlaní. Právě jste sami se sebou uskutečnili éterický stisk ruky.

Až se vám zatajil dech, že? Ruka se vlastně nepohnula, a vy jste přesto pocítili, jak se dotýká druhé! Doteky éterických prstů cítíte právě tehdy, když se dotýkají „paprsky“, které z nich vycházejí. Když se náležitě vytrénujete, brzy se naučíte vidět nejen éterické tělo, ale i auru kteréhokoliv člověka, která obsahuje jemnější energetické vrstvy. Podívejte se na prostor obklopující hlavy kolemjdoucích. Uvidíte průzračnou korunu aury. Nebudete k tomu potřebovat žádný Kirlianův efekt, ale uvidíte moci vidět velikost i barvu aury, její tvar i tloušťku. Podle barvy, tvaru a tloušťky aury pak budete moci usoudit, zda je člověk nemocen nebo zdráv, je-li uhranutý nebo prokletý. Například pokud jste zpozorovali jakési zřídnutí aury, pak tento člověk byl uhranutý, je-li v jeho energetickém obalu znetvořený nebo kompaktní temný útvar, pak byl váš objekt proklet. Vidění aury vám umožní odhalit takové nepříjemné úkazy jako programování, vampyrismus, a dokonce kletbu (obr. 32). Ale o tom dále.

Cvičení

Vnímání aury je cvičení psychologicky složitější než práce s éterickým tělem. Skutečně: máme před sebou úkol uvidět něco v prostoru, o němž předpokládáme, že je prázdný (a on je!). Mohou být nápomocny jednoduché instrukce. Za prvé si vyberte stejnorodé, nelesknoucí se pozadí, tmavé nebo světlé. Vaším úkolem je vyhodnotit změny v prostoru, který obklopuje váš prst. Dívejte se klidně, volně skrz ruku na pozadí a soustřeďte pozornost na prostor, obklopující prst. Potom prstem pohněte – přitom uvidíte mlhu, která prst obklopuje, jak se hýbe spolu s ním.

Není správné mhouřit oči ani hledět upřeně, upírat pohled ze všech sil. Není ani správné očekávat, že tam bude něco svítivého, zářícího nebo barevného. Zpočátku to není nic než našedla mlha. Tak tedy, co vidíte? Všimněte si, že aura je krásně viditelná, i když se díváte jedním okem. Popište strukturu mlhy. Správně –je tmavá nebo světlá podle toho, jaké je pozadí (světlá na tmavém, tmavá na světlém). Samotný prst je obklopen jakoby milimetrovou průzračnou vrstvou a nad ní je onen opar. Před konečkem prstu je průzračná vrstva i vrstvy mlhy tlustší. Existence dvou vrstev aury je důležitý prvek. Jedna je průhledná, druhá zamlžená. Zóny bohaté na receptory mají více oparu, zóny silně vnímané více průhledné vrstvy.

Pokud se jedná o auru kolem hlavy a ramen člověka, je tato aura především průhledná a připomíná potápěčskou helmu z kresleného filmu – průhlednou bublinu, pohybující se společně se siluetou. V auře člověka lze pozorovat plno poruch, které jsou odrazem jeho vnitřního stavu, ale o tom budeme hovořit později.

Kontrola

Nasměrujte ukazováčky k sobě a připravte se na vnímání aury. Spojte je tak, že se skoro dotýkají, aby se opar aury sloučil. V konečcích prstů ucítíte maličko šimravý pocit kontaktu. Udržujte tento pocit. Nyní pomalu rozpojte prsty a oddalte je od sebe do stran. Uvidíte, jak se šedavá mlha natahuje… Centimetr po centimetru.

Jakmile ale ztratíte šimravý pocit kontaktu, mlha zmizí a aura kolem prstů se obnoví v původní podobě. To je příznak, který umožňuje vnímat auru jako samostatný fenomén.

Zrakové vnímání záření (nepovinný)

Oči jsou unikátní nástroj. Pokud chcete ještě jednou prověřit jejich možnosti, zkuste v rámci experimentu například uvidět teplo. Podívejte se nejprve na strop, potom na horkou čajovou konvici a několikrát to zopakujte. Vidíte rozdíl? Jestliže ruka cítí teplo hořící sirky na vzdálenost do jednoho metru, může oko rozpoznat dokonce jeden jediný foton. Oko je supercitlivý výtvor přírody. Proto může snadno registrovat éterická těla i auru a bioenergetické záření vůbec. Jen je třeba, aby člověk sám byl na takové vnímání jemných signálů připraven. Pamatujete? „Mající oči uvidí…“ Udělali jste to, co se pro člověka v principu považuje za nemožné –“uviděli jste“ infračervené záření!

Cvičení

Tento cvik je nesmírně jednoduchý. Strop – horká konvice, rozpálené ústřední topení – studená minerálka, sníh a plamen zapalovače. Jeho cílem je naučit se pozorovat slabé podněty. Během jiných tréninků se používá k vypracování návyků potřebných k orientaci ve tmě.

Ale i tento cvik skrývá malé užitečné tajemství. Naše psychika je závislá na množství a kvalitě vnímaných pocitů. Když si zvyknete vnímat rohovkou rozdíly venkovní teploty, budete bohatší ještě o jeden způsob vnímání světa. Budete se díky tomu cítit dobře i na podzim.

Kontrola

Tento úkol se nedá provést špatně, ale kontrola neuškodí: vezměte několik hrnečků, naplňte jeden z nich teplou vodou (ale takovou, aby z ní nestoupala pára) a do ostatních dejte vodu studenou. Nechť vám někdo pomůže a přestaví hrnečky, abyste to neviděli. Určete podle pocitu očí, ve kterém z hrnků je teplá voda (pro začátek ze vzdálenosti půl metru). Potom zvětšete vzdálenost tak na dva metry.

Zasloužíte si další gratulaci! Vaše vnímání už překročilo úroveň, jíž dosahuje obyčejný člověk běžné společnosti. Vnímání se vrací přímo před očima. Brzy už nebudete moci bez těchto pocitů žít, protože stupňovitá evoluce DEIR je nevratná.

Z knihy Oslobodenie-Ako sa stať odolným voči ochoreniam a neúspechom Dmitrij Veriščagin