I kdyby Ti bolest srdce z hrudi rvala, zůstaň klidný. I kdyby sebevětší ponížení Tvé a nezasloužené vyzvedávání někoho jiného nastalo, zůstaň pokorný. I kdybys dostal za moc nic a druhý za nic vše, zůstaň tolerantní a smířen s vůlí Boží. I kdyby Tě někdo zpolíčkoval, pomluvil a křivě o dreaming_wip_by_thubakabra-d373gt9  Tobě svědčil, Ty k němu vždy vyzařuj jedině lásku.

Vše, co se děje, povstává z Boží vůle a je cennou zkušeností pro další dny našeho života. Mnohé situace, jež jsme dosud řešili, v budoucnosti v trochu pozměněné podobě opětovně nastanou. Zvládneme-li k nám přicházející problémy, výzvy a léčky s klidem, přiměřeným nadhledem a vedeni láskou, budou naše zítřky spíše radostné a dobré. Nestane-li se tak a nelehké prověrky lidskosti dostatečně nezvládneme, nezoufejme. 

Setřesme ze sebe vše minulé, odpoutejme se od svých neúspěchů, chyb i námi vytvořené zloby a nové peripetie řešme s rozvahou, přičemž nezapomínejme na milosrdenství. Co nejlépe dokončeme své rozdělané úkoly i vyjasněme nás právě trápící nedorozumění. Moc se nevracejme k tomu, co jsme pokazili či úplně rozbili. Lidem, které jsme svými slovy či skutky zranili, se vhodně omluvme (pohybují-li se v naší blízkosti a je-li to možné).

A jestliže si během dne na ně vzpomeneme, tak se za jejich pěkný život u Boha přimluvme. Morálním chováním se připravujme na příští dny, neboť principem odpuštění vedená Boží spravedlnost nám dá možnost napravit minulé chyby. Stane se tak „skoro opakováním”  situací, jež jsme doposud náležitě nezvládli. Jestliže jsme kdysi někomu v nouzi nepomohli, začas nám „do cesty vstoupí” jiná osoba, která bude potřebovat vlastně totéž…

Zůstávejme na vlnách dobra také v časech plískanic a mezilidských bouří. Smýšlejme i chovejme se morálně a mravně, abychom šli správně dál a náš duch zrál jako vzácné víno.

Miroslav Harabica