thoughts_by_finomaxpicturesJednou navštívil velmi známý profesor jednoho slavného mistra meditace. Jak si tak začali povídat, byl jim přinesen čaj a mistr začal nalévat tento ča do šálku určeného profesorovi. Naléval a naléval až začal přelévat a stále pokračoval v nalévání. Nakonec to profesor nemohl již déle vystát a zeptal se: „Co to děláte? Proč stále přeléváte čaj přes okraj šálku?!

Proč se stále snažíte dostat do šálku více čaje než je jeho kapacita?“ Mistr odpověděl: „Ano, drahý příteli, máte pravdu. Vaše mysl je jako tento šálek čaje. Je zaplněna až po okraj vašemi představami a názory, teologickými dogmaty, logickými schématy a argumenty. Již nic dalšího, co bych vám chtěl říci, se tam nevtěsná a vše nové začne hned přetékat. Nezůstal vám v ní sebemenší prostor pro cokoliv nové.

Co bych vám mohl poradit, když nejste schopni vyprázdnit svoji mysl?“

Na Východě se často tato anekdota vypráví začátečníkům, kteří se zajímají o meditaci. Když přicházejí noví studenti k učiteli, tak tuto příhodu poslouchají jako svoji první lekci. Meditací se nemyslí proces získávání něčeho, co již ve vaší mysli je. Když přidáte nějakou čerstvou věc k něčemu zkaženému a prohnilému, tak i z té čerstvé věci se později stane prohnilá a zkažená část toho starého. A proto se musíme na rozdíl od získávání naučit naopak vyprazdňovat a zbavovat se falešných představ, abychom byli schopni pojmout nové a čerstvé učení, které přijímáme.

Meditace má tři vedlejší významy.

Prvním z nich je umožnění jasně věci vidět takové, jaké ve skutečnosti jsou. Když se nám ve škole některý učební úkol zdá být nevyřešitelný, učitel nás vybídne k tomu, abychom k němu zaměřili svoji pozornost a dívali se na to svojí přirozeností a tím jej vyřešili. A právě tímto způsobem jsme schopni nalézt řešení.

Druhým významem meditace je vnímání neviditelného, neboli toho, co je skryto za věcmi, když se dostáváme za povrch vnímaného světa. Dá se to přirovnat k zrnku a obalené slupce kolem něj. Při normálním způsobu myšlení a vnímání si uvědomujeme pouze slupku neboli vrchní vrstvu všech věcí. Po sloupnutí vrchního obalu nalezneme zrnko, které je skryté za povrchem a které je zdrojem výživy a energie. Při meditaci se dostáváme za tento povrch a objevujeme zdroj života.

Třetím významem meditace je schopnost soustředit se v přítomném okamžiku pouze na jednu věc. Tím se naučíte ovládat svoji mysl tak, aby dělala pouze jednu věc a další závazky a povinnosti nechávala na pozdější dobu. Zabraňujeme tak blokování energie, které vzniká právě těkavostí mysli a neustálým přenášením pozornosti někam jinam. Svůj životní proud ucítíte tehdy, když budete cvičit praxi meditace. Vaše dílo bude den za dnem precizněji prováděno. Tento následující příklad ilustruje sílu meditace velmi výstižně.

Jeden z největších vědců Indie, C. Raman, obdržel Nobelovu Cenu za svoji práci ve vědě. Na jeho počest se shromáždila elita národa, která ho požádala o proslov: C. Raman řekl:„To, co jsem získal, je výsledkem meditace a učení mého otce. Když mi bylo 10 let, otec ke mně přišel s lupou a řekl mi, abych šel za ním. Byl krásný letní den a šli jsme na zahradu, kde otec posbíral trochu suché trávy a udělal, z toho hromádku. Potom se mě zeptal, zdali si myslím, že slunce může zapálit tuto trávu. Na chvíli jsem se zamyslel a řekl:

„Myslím že ne. Slunce samo nyní nic nezapálilo a tak nevidím důvod, proč by mělo zapálit tuto hromádku trávy.“ „Potom mě otec požádal o zkoušku. Držel lupu nad trávou tak, aby jí sluneční paprsky prostupovaly a svítily na trávu. Zanedlouho tráva hořela. Otec mi řekl, že je to zázrak, protože stejným způsobem svítilo slunce na ostatní místa na zemi, ale nikde se nevznítil oheň. Všechny paprsky jsem shromaždil a skrze tuto lupu se z nich stala síla, energie, oheň. Rozptýlené paprsky nezapálí trávu, ale pokud jsou soustředěné společně na jeden bod, vytvoří energii a oheň.

Nakonec mi otec pověděl: „Předpokladem jakéhokoliv úspěchu v tvém životě a k dosažení čehokoliv se musíš naučit shromaždovat své myšlenky k cíly. Musíš stále zaujímat jednobodovost. Potom poznáš, že ve světě není ničeho, v čem bys neuspěl. Úspěch není určen některým speciálním lidem či nějaké speciální rase, kastě, sektě či druhu pohlaví. Úspěch náleží těm, kdo zaměří celou svoji pozornost k jednobodovosti. Srdce pozorovaného objektu se ti otevře tehdy, když na něj plně zaměříš svoji pozornost. Nyní ti již nic dalšího neřeknu. Nebudu ti určovat, co bys měl dělat nebo jak bys měl žít svůj život. Ponech si tuto lupu jako svého učitele a žij dle svého mínění a pracuj kdekoliv. Ale nezapomeň se soustředit plně na to, co děláš.“ „Tuto lupu nosím stále při sobě a výsledkem této lekce v soustředění je Nobelova Cena, kterou jsem obdržel,“ řekl vědec. Tímto způsobem C. Raman ukončil svůj proslov k velmi vzdělanému publiku. Toto je krásné podobenství našeho růstu.

Každý z nás chce dosáhnout určitého vzrůstu, naplnění či nějakého poselství. Meditace vám nejprve pomůže objevit a uzřít své poselství a potom jej naplnit. Pomůže vám k tomu pomocí zaměření své pozornosti a energie, která je doposud užívána mnohými různými směry. Bez tohoto poselství nemá život význam. Ze života se potom stane jen honba za jídlem, pitím, spánkem a vůbec přežíváním, což mohou dělat zvířata. Účelem meditace podle moudrých Mistrů je dosažení dokonalého lidského života a otevření se k vyšším stupňům vědomí. Potom vyvstává otázka, co se skrývá za tím výrazem „vyšší úrovně vědomí“ a kolik stupňů toto vědomí má?

Vědomí je tu vždy, když uvidíte pohyb svých vjemů a pocitů. I v mravenci či listu stromu je vědomí. Jestliže zalejete rostlinu vodou nebo na ní vylijete kyselinu, tak uvidíte její reakci, která je závislá na tom, co ta rostlina obdržela. Jestli se pokusíte zahnat a chytit mravence na kus papíru, uvidíte, jak mravenec okamžitě měn směr svého útěku. Moucha se vás také dost obratně vyhne v případě, kdy se jí snažíte chytit. Ucítí svým specifickým způsobem nebezpečí a tak uprchne aby mohla zachránit svůj život. I netopýři, kteří nejsou uzpůsobeni k vidění, jsou schopni vnímat nebezpečí a ulétnout. Všechny živé objekty vlastní vzláštní druh vědomí. Ptáci se stěhují a přelétávají z jednoho místa na druhé bez zmapování okolí či plánu. My se můžeme lehce ztratit na cestě do New Jersey, ale oni si nalétají každou zimu a léto tisíce mil. Mají toto instiktivní vědomí, které jim umožní přežít a nalézt potravu a útulek. Toto je první stupeň vědomí.

Z knihy Poznajte kto ste…Šrí Gurudev Čitrabhanu