4546_uzdraveni-caker-a-vedomi-karmyKarmická zátěž je celkové množství podmíněné ener­gie, jež se nahromadilo v lidském energetickém poli bě­hem jeho života a předchozích inkarnací. Jelikož podmí­něná energie existuje v časoprostoru, má svou strukturu a funkci, které jsou ohraničeny pevnými principy. V tomto případě nezáleží na tom, je-li podmíněná energie umístěna do pole májá, jež obklopuje vyšší vědomí (světy ducha, intelektu a duše), nižšího vědomí (těla touhy), stupně sle­zinných čaker, světa čaker anebo do funkcí a vlastností vědomí.

Ježíš Nazaretský rozpoznal povážlivou moc a účinek karmické zátěže a instruoval své posluchače, aby nehřešili ve svých myšlenkách či skutcích. Uvědomoval si stejně jako mistři jógy a tantry že myšlenky, emoce a pocity jsou dílčími poli podmíněné energie. Svámí Šivánanda tento princip rozvedl: „Každá myšlenka má váhu, tvar, velikost, formu, kvalitu a sílu. Myšlenky jsou jako věci – hořkost a sladkost přebývají v mysli, neboť jsou vytvořeny myš­lenkou.“ Thought Power (Moc myšlenky), s. 10–11

Ve skutečnosti lze nahlížet na každou myšlenku, čin, emoci, pocit a zážitek jako na energetickou vlnu s charak­teristickými vlastnostmi, kterou může osobnost nevědomě vyzařovat nebo záměrně projektovat skrze větší pole pod­míněné energie. Také může být na takové pole napojena za předpokladu, že cizorodá vlna zasáhne její vnitřní pro­středí. Všechny skutky, ať už ve sféře ducha či ve fyzic­kém světě, jež vystupují z individuálního vědomí a ega, způsobují reakce dílčích polí podmíněné energie (v prvé řadě živých bytostí) v souhrnném poli májá. Reakce vyvolané interakcí dílčích polí vyzařují ve všech směrech včetně směru, odkud vzešla původní akce. Reaktiv­ní vlna rezonuje na stejné frekvenci energetického spektra jako původní vlna či projekce. Když se začnou tyto reaktiv­ní vlny vzájemně ovlivňovat s energetickým polem člově­ka, mohou navázat na vrstvy podmíněné energie, které se tam již usadily za minulých životů. Jakmile se podmíněná energie naváže, stane se součástí karmické zátěže a dal­ším spojením s vnější světem. Je to spojení, jež narušuje přístup člověka k bytostnému Já (univerzálnímu vědomí) a brání mu v dosažení blaženosti, lásky, důvěry a potěše­ní.

Karmická zátěž má tendenci se hromadit v určitých místech, včetně polí aury, které obklopují osobní těles­ný prostor. Jsou to místa, jež korespondují ve vyšších i nižších rozměrech s prostorem zaujímaným psychicko­-materiálním tělem, z něhož bylo do okolí vypuzeno tělo energetické. Připojuji poznámku, že duch, intelekt, duše a nižší vědomí se skládají ze skupin energetických těl, kte­rá fungují paralelně.

Projevy karmické zátěže

Pro lidskou bytost uvězněnou v individuálním vědomí a egu se může karmická zátěž jevit jako zdroj pozitivních i negativních důsledků, ale i to, co se jí jeví jako pozitivní, ji může připoutat k vnějšímu prostředí a zabránit toku prá­ny. Nakonec totiž jakékoliv pouto působí utrpení. „Všechny lidské bytosti jsou oběťmi pout a touhy po potěšení. Lačníc po nich jsou uvězněny v kruhu zrození a smrti. Vedeni touto žízní pobíhají vyděšení jako lovení králíci a trpí víc a víc…“ Dhammapada, verš 341–2, s. 185

Ulpívání způsobené karmickou zátěží působí utrpení narušením toku nepodmíněné energie (prány) skrze lidský energetický systém, jenž na oplátku brání přístupu k bytost­nému Já a zastavuje vědomí sebe sama a sebevyjádření.

Jelikož právě nepodmíněná energie oživuje vše, co pů­sobí potěšení, radost a blaženost, jakékoliv narušení její schopnosti protékat lidským energetickým systémem má za následek zastavení přístupu k potěšení, radosti a blaže­nosti, nebo přeměnu potěšení v nežádoucí aktivity.

Důležitost potěšení, lásky, důvěry a blaženosti nemůže být nikdy doceněna. V Yoga Sutras Pataňdžali zmiňuje to, že „absence kteréhokoliv z těchto pozitivních pocitů pů­sobí utrpení“. A opravdu, vnitřní prostředí a energetický systém člověka bude v takovém případě zaplaven nega­tivními zážitky, pocity, emocemi a myšlenkami pokaždé, když budou potěšení, důvěra, radost a blaženost vytlačeny z bdělého vědomí.

Karmická zátěž na duchovní úrovni

Jakékoliv narušení toku a přeměny nepodmíněné ener­gie rozvrátí osobní život na duchovní úrovni tím, že brání přístupu člověka k jeho bytostnému Já jako zdroji blaže­nosti. To na oplátku sníží jeho schopnost poznat a násle­dovat svou dharmu. Dhammapada (verš 354, s. 186) po­ukazuje na to, že „dar dharmy je darem nejvyšším, žádný dar není sladší, v žádném není více radosti. Ona ukončuje žádostivost i smutek, který přináší“.Dharma (individuální duchovní stezka) je cesta, jež vede dovnitř skrze světy nižšího a vyššího vědomí až k bytostné­mu Já. Následováním dharmy člověk správně volí pouze ty akce, které napomáhají toku nepodmíněné energie v jeho energetickém systému. Akce, jež pocházejí z karmické zá­těže a podrývají funkce vyššího a nižšího vědomí i lidský energetický systém, vytvářejí ulpívání, které působí kon­trakci. Kontrakce narušuje tok prány. Nedostatek prány následně brání člověku zakusit bytostné Já spolu s blaže­ností, radostí a potěšením, jež z něj vycházejí.

Jakmile byl člověk odříznut od vědomého zakoušení své blaženosti, převáží v jeho životě potřeba sebezáchovy nad seberealizací, což je dominantní lidská potřeba. Indi­viduální vědomí a ego, které se skládá z podmíněné ener­gie, vytlačí vlivy nižšího a vyššího vědomí i energetického systému z každodenního lidského života. Tento stav bývá často popisován jako „život v duchovní poušti“.

„Ztotožňování bytostného Já s ne-Já (individuálního vědomí a ega s vyšším a nižším vědomím), to je zotročení člověka, jež pochází z jeho nevědomosti a přináší v dru­hém sledu ubohost cyklu zrození a smrti. Jen kvůli tomu­to omylu považuje člověk své pomíjivé tělo za skutečné. Identifikujesesním, živí je a zachovává všemi prostředky, které ho omotávají jako housenku vlákna její kukly.“ (Šrí Šankaráčárja, Vivékačúdámani, verš 137, s. 51)

Nahromadění karmické zátěže na duchovní úrovni může způsobit množství vedlejších projevů. Může narušit hranice (obzvláště hranice aury), zastavit volný tok nepod­míněné energie (prána, kundaliní šakti a apána) a rozvrátit paralelní fungování společenství energetických těl ve svě­tě ducha.

Duchovní vědomí je v duchovní úrovni závislé na ne­podmíněné energii a podobně jako jakákoli jiná forma energie potřebuje energetické médium, pomocí něhož se bude pohybovat. Bez dostatečného množství nepodmíně­né energie, která by sloužila jako médium přenosu, bývá vědomí vnitřního prostředí omezeno a individuum se ocit­ne uzamčeno vně sebe. S tím následně koresponduje ztráta blaženosti, poznání a sebeuvědomění.

V extrémním případě může nadměrné nahromadění karmické zátěže vytvořit falešné osoby. Tyto falešné oso­by jsou na duchovní úrovni složeny z podmíněné energie a jemné látky, jež může vstoupit do osobního fyzického prostoru a přivlastnit si duchovní funkce, čímž stále sil­něji narušuje snahu zachovat si na duchovní úrovni plné vědomí.

Nahromadění karmické zátěže může dokonce vytvořit fragmentární spiritualitu, která rozloží esenciální aspekty lidské podstaty nebo poštve jednu část individuálního vě­domí a ega proti další v marné snaze dosáhnout falešných duchovních cílů. Konflikt tohoto druhu je nejen nesmysl­ný, ale v zásadě se jedná o klam užívaný individuálním vě­domím a egem ve snaze zmařit pokus člověka o vymanění se zpod kontroly karmické zátěže.

Karmická zátěž na mentální úrovni

Jakákoli porucha toku nepodmíněné energie má na mentální úrovni (ve světě intelektu) za následek narušení sebeuvědomění, kreativity, duševního klidu, paměti a rov­nováhy induktivní i deduktivní argumentace. Jakmile byla oslabena přeměna a přenos nepodmíněné energie na men­tální úrovni, stává se pro lidský rozum naprosto nemožné učinit jakýkoliv pokrok směrem k vlastnímu nitru. Namís­to toho se člověk ocitne lapen v pasti niterného dialogu (nepřetržitého rozhovoru mezi individuálním já a egem) a stane se citlivým na dílčí pole a projekce podmíněné energie na mentální úrovni.

Lidské uvědomění na mentální úrovni funguje díky nepodmíněné energii a potřebuje stejně tak jako všech­ny druhy energie energetické médium, pomocí něhož se může pohybovat. Nedostatek nepodmíněné energie, která by jako takové médium sloužila, vede k závažnému po­tlačení uvědomění mikrokosmu a individuum se ocitne v zajetí mentální úrovně, za což zaplatí ztrátou kreativity, soustředění, intuice a paměti.

Během dostatečného časového úseku dojde k rozvrá­cení intelektuálního života. Intelekt se skládá z energetic­kých těl, jejichž funkce se realizuje v horizontu omezeného lidského vědomí, a je to intelekt, který má vnitřní kapacitu k rozpoznání a utřídění fenoménů a objektů vnějšího pro­středí do koherentní struktury. Právě funkce a aspekty spo­jované s intelektem umožňují osobnosti kognitivně fungo­vat a manifestovat své znalosti v rámci těchto struktur.

Jak podmíněná, tak i nepodmíněná energie obsahují na mentální úrovni informace o externím prostředí, jež zpracovává intelekt. Karmická zátěž může tento proces narušit. Méně šťastní jedinci, jejichž mentální funkce jsou poznamenány karmickou zátěží, často pociťují, že jejich vědomí se zamlžilo a vymyká se kontrole.

Jestliže jsou hranice oslabeny a do lidského osobního tělesného prostoru vstoupí dostatek podmíněné energie, mohou se v extrémní situaci vyvinout na mentální úrovni falešné osoby. Falešné osoby na mentálním stupni mohou být natolik vytrvalé ve svém týrání a obtěžování nešťast­ného jedince, až začne přemýšlet a cítit (nebo se dokonce i chovat) proti svému bytostnému Já a proti společnosti. V průběhu času si falešné osobnosti s podporou individu­álního vědomí a ega přivlastní funkce intelektu. Po čase mohou dostatečně zesílit a přimět osobu, aby k vlastní škodě nebo ke škodě jiných plnila jejich utkvělé potřeby a touhy.

Karmická zátěž na emocionální úrovni

Každé narušení toku nepodmíněné energie bude mít na emocionální úrovni (ve světě duše) člověka za následek snížení schopnosti cítit, vyjadřovat nebo dokonce vnímat emocionální energii.

Lidské cítění na emocionální úrovni funguje díky ne­podmíněné energii a potřebuje stejně tak jako všechny druhy energie energetické médium, pomocí něhož se může pohybovat. Nedostatek nepodmíněné energie, která by jako takové médium sloužila, vede k tomu, že se emoce potlačí a lidské vědomí vnitřního prostředí bude ve světě duše vý­znamně omezeno.

Známe pouze čtyři základní původní pocity: zlost, strach, bolest a radost. Jsou autentické, protože vystupují z čaker hluboko uvnitř osobního tělesného prostoru. Zlost pochází z druhé, strach ze třetí, bolest ze čtvrté a radost z páté čakry. (Více o čakrách si řekneme v kapitole dva­náct.)

Jestliže prána řádně protéká lidským energetickým systémem a není omezena karmickou zátěží či ulpíváním na emocionální úrovni, zmiňované emoce budou vyjadřo­vány spontánně a bez obav. Očistná moc citů bude zasaho­ vat jak do svalstva obličeje, tak do orgánů jejich vyjadřo­vání – do úst a očí.

U lidských bytostí se vyvinula schopnost vyjadřovat tyto čtyři pocity pláčem, nářkem, křikem a tak podobně nebo pohyby očí a obličejového svalstva. Jestliže je emoce projevována spontánně, poté následuje pocit uspokojení, jenž potvrzuje, že se nahromaděná energie uvolnila, a celý organizmus je zaplaven zdravým proudem nepodmíněné energie, který obnovuje celý lidský energetický systém. Karmické ulpívání, jež zablokovalo pohyb nepodmíněné energie, neumožní na emocionální úrovni emocím dosáh­nout třetí a finální fáze tohoto procesu – uskutečnění.

Uskutečnění je možné pouze v případě, že emocionál­ní energie dorazí k orgánům exprese, potom je vyjádře­no hlasem, pohyby očí a obličejového svalstva. Protože nahromadění karmické zátěže zablokovalo proud emoci­onální energie, nedojde většinou k jejímu úplnému uvol­nění a její zbytky v systému zůstanou. Žádný pláč, křik či řev nepřemění tuto zbytkovou energii a neuvolní ji. A tak se emocionální systém, jemuž se nedostalo jeho spon­tánního vyjádření, usadí v lidském energetickém systému a vytvoří na emocionální úrovni součást karmické zátěže, která je umístěna v polích aury obklopující osobní tělesný prostor.

V extrémních případech, kdy na této úrovni došlo k mimořádnému nahromadění karmické energie, může být z osobního tělesného prostoru vytlačeno jedno či několik energetických těl. Jakmile k tomu dojde, může člověk reagovat uzavře­ním se do sebe, nebo může emocionální život zcela opustit a přijmout za své falešné city utvářené podmíněnou ener­gií (karmickou zátěží). Ta narušila lidský tělesný prostor nebo se uložila jako sediment ve světě duše.

Za takových podmínek nezřídka dochází k vytváře­ní falešných emočních person, jejichž původ lze odvodit od vniknutí podmíněné energie do lidského tělesného pro­storu, kde společně vytvářejí falešnou vůli. Falešná vůle může být na této úrovni obzvláště nebezpečná, protože může vést ve své obsedantně-kompulzivní formě k oslabe­ní či rozvrácení individuální sebekontroly. Všechny formy násilí a sebedestruktivního chování vděčí za svou charak­teristiku falešným personám z emocionální úrovně.

Ztráta sebekontroly a nahromadění falešné emocionál­ní energie může u některých lidí vést k závislostem všeho druhu. Vznik nutkavé sexuální aktivity, poruch příjmu po­travy, užívání drog či závislosti na druhých lidech může být způsoben vypuzením jednoho či více energetických těl na emocionální úrovni a jejich nahrazením falešnými emocemi či personami.

Karmická zátěž na éterické úrovni

Pocity pocházející z éterického plánu vibrují na nižším spektru frekvencí než emoce, jež vyzařuje astrální rovina, svět duše. Z toho důvodu jsou pocity z éterické úrovně neu­rčitější a méně přesné než emoce z astrálního plánu. Některé jsou natolik nejasné, že blízce připomínají úroveň fyzických prožitků. Mnoho z psychosomatických onemocnění a cho­rob ze stresu rozšířených v současném světě je ve skutečnosti způsobeno akumulací karmické zátěže na éterické úrovni.

Pocity a prožitky na éterické úrovni jsou projevem ne­podmíněné energie a potřebují stejně jako všechny druhy energie energetické médium, pomocí něhož se mohou po hybovat. Nedostatek nepodmíněné energie, která by jako takové médium sloužila, vede k tomu, že lidské vědomí vnitřního prostředí bude významně omezeno. Lidé jsou uvězněni v sobě samých, což vede ke ztrátě citlivosti, se­beuvědomění a potěšení.

Karmická zátěž na fyzicko-materiální úrovni

Prožitky pocházejí z fyzicko-materiální úrovně, což znamená, že vibrují na nižším spektru frekvencí než po­city. Když dojde k omezení v toku nepodmíněné energie na této úrovni vinou karmické zátěže, následně dochází ke ztrátě schopnosti tělesného prožívání a radosti, což může vést například v sexuální oblasti k předčasné ejakulaci u mužů a k orgazmické dysfunkci u žen. Averze k nor­málnímu sexuálnímu životu bývá způsobena rozvrácením přenosu a přeměny nepodmíněné energie na fyzicko-ma­teriální úrovni.

Karmická zátěž vytváří negativní vliv na životní sílu a může mít také drtivý dopad na fyzickou výkonnost. Je­likož se akumuluje v klíčových bodech fyzicko-materiál­ního těla, může dokonce vytvořit příznivé podmínky pro vznik zranění. Úrazy se objevují ve chvíli, kdy nahroma­děná karmická zátěž přivede člověka ke kompenzaci toho­to nevyjasněného fyzického stavu. To zpravidla postihuje tělo v jeho nejzranitelnějších bodech, v místech, kde se stýkají šlachy a chrupavky. Tento nahromaděný tlak pů­sobí zvláštní obtíže vrcholovým atletům, po nichž je vy­žadován extrémní fyzický výkon, a může u nich vést až ke vzniku vážných zranění.

Z knihy Uzdravení čaker a vědomí karmy Sherwood Keith 

Reklamy