1175468_297100390432203_1879418414_nDuši je třeba učit, rozvíjet a předat jí vědomí, propojit vědomí s jeho příčinou. Jinými slovy duše si musí uvědo­mit sama sebe a vědomí se musí propojit s duší do jediného celku čili oduševnit se. Jedině taková duše se může jednou osamostatnit, existovat nezávisle na fyzickém těle a stát se skutečně nesmrtelnou. Ale to ještě není všechno: pro člo­věka s uvědomělou duší a oduševnělým vědomím se změ­ní nejen posmrtná existence, ale i pozemský život v tomto fyzickém těle a při daném zrození tady a teď. Zkrátka brzy se přesvědčíte na vlastní kůži, že nová duše znamená i kva­litativně lepší žití.

Právě díky duši v sobě člověk odhaluje zdroje tvořivosti a tvůrčím způsobem vnímá jak celý svět jako celek, tak i konkrétní činnosti v různých uměleckých oblastech (viz obrázek č. 10). U většiny lidí je tento zdroj neprodyšně uzavřen, dřímá a nejčastěji se ani nikdy neprobudí. Přes­to všechno je absolutně každý člověk od přírody schopen tvořit. Jen se nad tím zamyslete: příroda stvořila všechny lidi tak, aby se stali skutečnými tvůrci a umělci, realizovali svůj talent a přinesli světu něco nového.

Obrázek č. 10 Vědomí, které obsahuje magický krystal duše, nachází zdroj tvořivosti.

 Schránka 01

Ale co se to děje ve skutečnosti?

Lidé jsou duševně zmr­začeni společností, takže nežijí naplno, ale v podstatě spí za pochodu a vůbec si neuvědomují, jak hodnotný dar do­stali od přírody do vínku a přechovávají uvnitř sebe. Člověk se stane tvůrcem jen při dodržení jisté podmínky: pokud má uvědomělou duši a oduševnělé vědomí. Jakmile se podstata člověka zdeformuje, člověk zbaví sám sebe této kouzelné vlastnosti a myslí šablonovitě. Naším základním úkolem je vrátit člověku jeho přirozenou magickou schopnost tvořit. Je to nezbytný předpoklad dalšího rozvoje; na novém stupni evoluce se člověk nezbytně stává tvůrcem.

Každý může získat uvědomělou duši a oduševnělé vě­domí – využije-li speciálních metod, které popisuji v ná­sledující kapitole a jež přinášejí nezapomenutelné, s ničím nesrovnatelné a nepopsatelné vjemy. Uvidíte, že se ve vás probudí dřímající tvůrce a ožije i zdroj tvoření, takže se naučíte vyjadřovat všechny své pocity v některé oblasti umění, která je vám nejbližší, například v poezii, hudbě, malířství, sochařství či v čemkoli dalším. Zcela jistě se to stane a přijde to samo o sobě nezávisle na tom, kolik je vám let, jakou máte profesi a jaké jsou vaše předchozí pracovní zkušenosti; ba nehraje roli ani to, zda jste se už tvorbou zabývali, či nikoli, a zda jste si již udělali předsta­vu o typech tvůrčí činnosti. Dovedete maximálně odhalit a vyjádřit sami sebe.

V životě nacházíme bezpočet podobných příkladů osob, které byly velmi vzdáleny umění a tvorbě, ale přesto na­jednou začaly malovat krásné obrazy (bez ohledu na věk), psát romány nebo hrát na harmoniku. Máme co do činění se spontánním oduševněním vědomí a otevřením pramene tvořivosti. Takové věci se někdy stávají i bez toho, aby dotyčný používal nějaké zvláštní techniky a metody.

Ale proč bychom se měli spoléhat na náhodu a čekat, zda se naše tvůrčí schopnosti náhodou samy neprojeví?

Za prvé pasivní čekání vůbec nemusí přinést kýžené výsledky a ani neexistuje žádná záruka, že se jednou dočkáme. A za druhé my už přece nyní víme, jak můžeme svému zdroji tvořivos­ti vědomě pomoci a otevřít jej. Byl by hřích, kdybychom těchto vědomostí nevyužili.

Nejzajímavější na tom všem je, že získáme nejen potěše­ní z konkrétních uměleckých směrů, které jsme si pro sebe vybrali, ale budeme vnímat celý svět ve všech jeho proje­vech tvůrčím způsobem, prostě jako umělecké dílo. Každý pohyb a každý, i zdánlivě banální čin, jako je například mytí nádobí, opravy v bytě nebo nákup, se stane zdrojem inspi­rací i nadšení a radostným tvůrčím aktem. A pouze takový život, jenž se promění v umělecké dílo a hojně naplní dojmy, má skutečný smysl.

Z knihy Duševní síla – Zralost Veriščagin Dmitrij