boh-vo-mneIndická moudrost

Moudrý Mistr se rozhodl přezkoušet svoje žáky, jak hlul)oko poznali a pochopili jím přinášenou duchovní pravdu.Dal každému dřevčnou hůl a řekl jim: ,Jdčte na mbto, kde vás nikdo nemůže pozorovat. Zlomte tuto hůl a zahrabejte ji do zeme. Žáci se rozloučili s Mistrem a vydali se hledat místo, kde by je nikdo neviděl, jak zahrabují zlomenou hůl.

Jeden šel daleko do vysokých hor, vystoupil na nejvyšší vrcholek,kde vyhledal osamělou jeskyni. Tam zlomil a schoval Mistrovu hůl. Druhý volil cestu hustým pralesem. Když neviděl žádné zvíře, rozlomil a skryl svoji hůl pod hustým keřem. Třetí putoval dlouho po břehu moře, než se ponořil až k jeho dnu, kde zahrabal do písku zlomenou hůl. Další žák využil svoje vnitřní síly k deportaci až do nejvzdálenějšího koutku vesmíru, kde nepozorovanč, v samotě rozlomil hůl a schoval ji.

S hrdostí a radostí vrátili se žáci zpět ke svému Mistrovi a vyprávěli mu, jak splnili jeho přání. Jen poslední z nich se dlouho nevracel. Když se konečně objevil, pokorně a se smutkem podal svému Mistrovi svěřenou mu hůl se slovy: “Milovaný Mistře l Dlouho jsem hledal. Přešel jsem hory, putoval pralesem, prošel jsem pouští a ponořil se na dna oceánů, hledal jsem ve vesmíru a všude, kde bych mohl ukrýt tvoji hůl tak, aby ji nikdo neviděL Nedokázal jsem to, Nikde jsem nebyl sám. Všude jsem cítil přítomnost Boha, který mne provázeL Nemohl jsem tvoje přání splnit.” Mistr obejmul tohoto žáka s radostí: ,Jen ty jediný jsi porozuměl měmu učení a poznal, že nikde nejsi sám. Bůh je všude s teboul”

Z knihy Rozhovory zo životom