Jak myslíme, tak se cítí naše tělo!

2Jw5.emoce_pngNaše nemoc je důsledek způsobu myšlení, kterým ničíme sami sebe …Význam nemocí je symbolický. Každá část našeho těla je symbolická a charakterizuje vždy nějakou jeho specifickou funkci. Naučte se řeči vašeho těla, neboť k vám promlouvá každou vteřinu. Negativní myšlenka blokuje energii v těle. Naše myšlenky jsou vysílány z mozku a mozek řídí celé naše tělo. Všechny naše problémy, které se projeví ve fyzické formě, jsou odrazem našeho myšlení.Pokud máme již delší dobu nějaký duševní problém a neřešíme ho, pak se za určitou dobu promítne i na naše tělo. Tím, že se zablokuje energie v jednom konkrétním místě, vznikne nerovnováha a ta se projeví jako bolest. Podle druhu negativní myšlenky, například citíme-li hněv, nepřátelství, jsme-li mrzutí, bojíme se ztráty nebo máme pocity viny, jsme-li lhostejní nebo opuštění, projeví se tento stav na určité části našeho těla. Úžasným způsobem mapuje tyto souvislosti metoda ONE BRAIN – Jednotný mozek, kde můžete pochopit prostřednictvím “Barometru na těle”, na jaké části těla přesně a jakým způsobem se projeví určité druhy destruktivních pocitů. Význam nemocí funguje obecně u všech lidí stejně, jen každý z nás má k tomu ještě svůj vlastní příběh.

Tím, že mnohdy nevidíme řešení, nebo se na situaci nedovedeme prostě podívat “jinak”, ničíme sami sebe. Naše tělo nám dává zprávu, jak zhmotňujeme, co vlastně děláme, prostě jakým způsobem přemýšlíme. Porozumíme-li a změníme-li svoje chování, příznak většinou zmizí či se postupně zmírňuje. Čím více je poničené naše tělo, čím vážnější či dlouhodobější je naše nemoc, tím více musíme pochopit o své destrukci. A jak poznáme, že jsme pochopili? No přece když příznak zmizí a neopakuje se…

Jak úžasné je pozorovat vše kolem a poznávat všechny souvislosti! Jak úžasné je učit se z nich!

Jednou jsem byla v nemocnici. Bylo to v době, kdy jsem způsobila dopravní nehodu, o které jsem vyprávěla. V nemocnici jsem byla sedm dní. Měla jsem zlomený nos a nějaká žebra. Zpočátku jsem se nemohla moc hýbat, ale jak jsem postupně stále více chápala všechny souvislosti a přijímala nová rozhodnutí, vše se rychle zlepšovalo. Ležela jsem v nemocnici Pod Petřínem, kde nás jako zdravotní sestry ošetřovaly řádové sestry. Za nějakou dobu jsem ale vypozorovala (a měla jsem na pozorování času dost), že jedna jeptiška, která byla obzvláště snaživá, se téměř stále vyskytuje u nás v pokoji a stále někoho obsluhuje. Když se na chvíli vzdálila, jedna paní mi řekla, že tahle jeptiška tam neošetřuje, ale že sama jde na operaci. Trochu mě to překvapilo  a začala mě zajímat… Proč tohle dělá? Co jí asi bude, kladla jsem si otázku. Proč se ani trochu nezabývá sama sebou? Byla tak nepřirozeně snaživá, což většinou svědčí o velkém nedostatku své vlastní ceny…Brzy jsem dostala odpověď. Šla na operaci se svýma rukama, které ji brněly, neprokrvovaly se a necítila je. Ucpávaly se jí cévky a ruce vypovídaly službu. Vše do sebe zapadalo …

Co znamenají naše ruce? Naše ruce jsou nástrojem naší AKCE, jejíž pomocí se dostáváme ke svému cíli. Co děláme, tím jsme!!! Jsou to naše ruce, a tudíž je potřebujeme využívat především pro sebe, pro svůj život, pro svoji tvorbu, pro naplnění svojí touhy, pro vyjádření sebe sama, jsou naším základním nástrojem … Ležela jsem v posteli a přišla ke mně ona jeptiška: “Paní Jordánová, já zavřu okno, vy se budete mýt a byla by vám zima,” řekla naprosto samozřejmě a šla ihned konat. Byla jsem překvapená. Mýt jsem se nehodlala, protože jsem prostě nemohla, a zavřít okno jsem už vůbec nechtěla, protože se mi takhle lépe dýchalo. Za chvíli mi vše došlo. Co zbývá lidem, kteří se nikdy nepostaví sami za sebe, kteří nikdy neudělají nic pro sebe, ale přeci jen občas něco chtějí? Jediné, co mohou udělat, je zmanipulovat svoje okolí, aby případně chtělo to, co chtějí oni, a vypadalo to, že oni s tím nemají nic společného. Dosáhnou tak svého prostřednictvím druhých, ale oni vlastně nic nechtěli. Stejně to bylo s jeptiškou. Nedokázala být pro sebe ani tak málo důležitá, že by chtěla okno zavřít ona, protože si to přála. Okno totiž chtěla skutečně zavřít ona, jak mi za chvíli došlo, neboť umýt se chtěla též ona, protože za chvíli šla na operaci
opět ona. “Ach jo,” povzdechla jsem si, “ale to okno můžete klidně zavřít, chcete-li, umyjte se, udělejte si pohodlí.” Vyděšeně na mě hleděla: “Já? Ne, já nepotřebuji, to vy…” koktala. Rázně jsem se na ni podívala. Už jsem nechtěla slyšet další její řeči. Uhnula pohledem: “No, když to chcete, tak já se umyju …”

Za chvíli za ní přišel pan farář, byl celý červený a podobaný. Doléhaly ke mně útržky jeho monologu o tom, že jí bude pomoženo, ale že se musí více snažit, ještě více sloužit svým bližním a že jí bude odpuštěno… když ještě méně bude myslet na sebe a stále více jen a jen na druhé …

Takže naše ruce! Co uchopujete? Co neděláte pro sebe a sloužíte místo toho druhým? Proč nejste pro sebe důležití? Proč zapomínáte, že nejvíce posloužíte druhým tím, že se projevíte ve svém potenciálu a svojí jedinečností. To je ta pravá služba lidstvu …

Naše nehty! Proč se nedovedete za sebe postavit a zbavujete se schopnosti ochránit sami sebe? Nehty jsou symbolem agresivity. V dnešní době je velkou módou u žen lepení umělých nehtů. Je to nádherný symbol procesu vyrovnání mužů a žen, procesu rovnocennosti, kdy je nadřazenost mužů a podřízenost žen stále velkým problémem na naší planetě. Je to process uchopování vlastní moci u žen a jejich schopnosti se o sebe postarat. Nehty jsou zatím jen umělé, ale věřím, že všechny ženy světa pochopí rovnocennost obou pohlaví a ukončí svoji závislost na mužích a nastolí dokonalou spolupráci. Kousání nehtů symbolizuje naši neochotu či neschopnost se za sebe postavit.

Naše nohy! Jdete tím správným směrem? Vykračujete vstřic svým plánům, nebo stojíte na místě? Máte-li něco s nohama, nemůžete-li chodit, tak se znehybníte a neposouváte se dopředu. Naše stehna jsou o rychlé  nejdeme dál, a naše kotníky o naší nepružnosti. Uděláme-li si výron, pak nejsme ochotni přizpůsobit svůj pohyb podmínkám, které máme, a nejsme dostatečně naladění na svět kolem nás. Symbolizuje to neochotu změnit v určitých situacích náš postoj. Jakákoli bolest při chůzi opět symbolizuje naši bolest při žití, způsob našeho pohybu, způsob našeho myšlení. Naše kolena jsou naše sebedůvěra, při problémech s nimi spíše naše nesebedůvěra. A co prsty na nohou, především palce? První vykročují naším směrem, a nebo nevykročují. Naše případné zarůstající nehty znemožňují pohyb či způsobují bolest. Jak je někdy těžké prosadit si svůj vlastní směr… Naše chodidla, naše uzemnění, od čeho se oddělujete ve svém životě? Způsob naší chůze vyjadřuje způsob našeho života. Postoj symbolizuje náš postoj k životu, k sobě … Špičky k sobě je uzavřenost, od sebe;zase přílišná otevřenost a odpojenost od sebe atd.

Co naše trávení? Případné bolesti žaludku, nevolnosti… Co nemůžete ve svém životě strávit? Kdo nebo co vám vadí? Co nemůžete přijmout? Oblast solar plexus, která nám dává odpověď, jak dokážeme, či nedokážeme propojit svůj vnitřní svět s vnějším světem. Nevěřte tomu, že je-li vám špatně od žaludku, může za to jídlo. Jídlo vám jen pomůže pochopit váš stav. I v případě, že něco špatného sníte, neudělali jste to náhodou, neboť vždy to souvisí s nějakou situací venku a vaším postojem k ní. Naše oči! Velké téma mnoha lidí. Jakýkoli problem s očima je o tom, co nechceme ve svém životě vidět, na co se nechceme podívat. Problém vidět do dálky je strach z naší budoucnosti, špatné vidění na blízko je neochota podívat se na některé věci zblízka. Šilháním nevidíme svůj cíl přímo, prožíváme rozpor ve svých rozhodnutích a nesledujeme přímo svoji cestu. Barvoslepost je nedostatek radosti v životě, potlačování emocí a málo aktivity. Tlak v očích je náš vnitřní tlak, který na sebe neustále vyvíjíme …

Naše páteř! Opora pro náš život, naše osa, která drží celé tělo. Symbolizuje jednoznačný směr ve smyslu našeho cíle a jakékoli vychýlení je problém se srovnáváním a očekáváním, soutěživostí a pocitem nedostatku své vlastní ceny. Kdykoli máme pocit, že jsme neobstáli, či nenaplnili očekávání svoje nebo druhých lidí, většinou se objeví problém s páteří. Přestaňte se srovnávat, milujte sami sebe, jděte svoji vlastní cestou a nebudou vás bolet záda.

Máte ztuhlý krk? Kam se nechcete ve svém životě podívat? Proč nechcete změnit svůj postoj a podívat se na věci trochu jinak? Čím více hledisek dokážeme  vidět, tím pružněji můžeme ve svém životě reagovat… v život je zábava!!!

Bolesti hlavy. Naše hlava! Pro některé lidi je to celovživotní téma a věčná závislost na prášcích. Přitom stačí tak málo. Přestat se trestat prostě za cokoli, přestat pouvžívat mechanismus sebetrestání na cestě životem, neboť v každou vteřinu svého života se chováme nejlépe, jak jen umíme. Jak časté jsou migrény, kdy trpící odstaví sami sebe na nějakou dobu ze života. Bolest, tedy jejich trestání se je tak veliké, že nemohou nikoho a nic vidět. V některých zdrojích je migréna nazývána “orgasmem v hlavě” a vyskytuje se především u žen, a to v souvislosti s nenaplněným sexem. Je to problém velmi snadno řešitelný tím, že pochopíme, proč ho máme.

Srdce. Nedostatek lásky k sobě. Srdečními chorobami trpí vždy lidé, kteří nevěří, že mohou ve svém životě dostat lásku, že jsou dostatečně dobří a že žádné trápení nemusí být součástí jejich života. Potlačují většinou svoje pocity i svá přání…

Plíce a s tím související dýchání. Dýchání je život sám. Symbolizuje naši komunikaci s vnějším světem, to, jak vyměňujeme svoji energii s ostatními, jak si dovolíme projevit se. Jak hodně se při tom dokážeme nadýchnout je otázka naší sebedůvěry. Někteří lidé ve svém životě téměř nedýchají, dá se říci, že se skoro dusí.. Jakýkoli problém s dýcháním symbolizuje, že vlastně “dusíme” sami sebe, nedovolíme si nadechnout se… A proto užívejte si života, neboť bude takový, jaký si ho uděláte …

Vylučování. Touto funkcí vylučujeme z našeho těla vše nepotřebné, co nám již neslouží. Pokud máte problem s vylučováním (zácpy, hemeroidy atd.), znamená to, Že se nechcete ve svém životě zbavovat věcí, které vám již neslouží, a uchováváte ve svém životě to stare haraburdí z minulých vztahů či vašich postojů, které se  ukázaly jako nefunkční. Proč se tolik bojíte změny ve svém životě? Zbavení se starého vždy symbolizuje příchod nového a není se čeho bát…

A co vaše ramena? Jakou tíhu na nich nesete? Zbavte se všeho, co není funkční pro váš život, nepřejímejte cizí břemena a buďte sami sebou …

Co vaše uši? Co a proč nechcete ve svém životě slyšet? Jednou za mnou přišla jedna starší paní a chtěla lépe slyšet. Tvrdila, že jí moc vadí, že je nedoslýchavá, a že to chce změnit. Začaly jsme pracovat. Vysvětlila jsem jí, že problémy se sluchem máme tehdy, když některé věci v životě neumíme, nebo máme pocit, že je nemůžeme vyřešit, a tak začneme dělat, že je neslyšíme. Většinou se to týká nějakého člověka, kterého nechceme poslouchat, nebo určitého druhu informací, se kterými máme problém. Chvíli to funguje, ale je to únik před řešením věcí a ten se za nějakou dobu projeví tím, že skutečně neslyšíme. Když problém vyřešíme, můžeme o něm i slyšet a nemusíme mít ani problem se svým sluchem. Chápavě pokyvovala a vypadala, že rozumí. Ptala jsem se jí, co že to ve svém životě nechce slyšet. Chvíli se zamyslela a pak vyhrkla: “No pře ci mého manžela!!! Ten se prostě nedá poslouchat. Už ho prostě neposlouchám.” “No tak to budeme muset změnit,” povídám, “jinak slyšet nezačnete …” Paní se silně rozčílila: “No to teda ne, toho já už poslouchat nebudu, to je jediný způsob, jak přežít, to bych se zbláznila. To už jsem si vyzkoušela, to je k zešílení, a vůbec, paní doktorko, vy ho neznáte, ale kdybyste ho znala, tak byste ho taky neposlouchala!l!” Takže, milá paní … chápu, ale v tomto připadě není jiná cesta, neslyšet je vlastně mechanismus na přežití…

A co naše kůže? Kůže je vlastně největší orgán těla. Má největší plochu a zprostředkovává naše spojení s vnějším světem. Tvoří naše hranice, kde se s druhými lidmi rozcházíme, ale také scházíme. Naše kůže prozradí všechny naše pocity, které potlačujeme. Vzpomeňte na červenání se, na akné dospívajících či na lupénku, která nás chrání před nepřízněmi vnějšího ovzduší, která je jakousi “hroší” kůží, abychom nemohli být zraněni, a tudíž necítili bolest. S lidmi, kteří mají lupénku, se většinou špatně pracuje, neboť silně potlačují svoje pocity, které nás právě navracejí zpět k sobě samým. Princip je podobný jako u nadváhy. Lidé, kteří mají hodně ki I navíc, si vytvářejí image takzvaných .pohodářů” a nic pro ně není problém. Mají, díky svým kilům, vytvořeno ochranné brnění, které jim zajistí umělý odstup od okolního světa. Je pro ně někdy velmi složité zhubnout, neboť jejich vnitřní ochranné programy jim to nedovolí. Je třeba se napřed zbavit strachu, kterým si vytvářejí tuto obranu a pak to většinou jde. Lidé, kteří mají nadměrnou chuť k jídlu, tím prožívají náhradní naplnění svého života místo toho skutečného, které popřeli. Začněte si vážit svého nádherného těla. Nebojte se. Zjistěte proč si nevěříte a nemusíte se nadbytečně ochraňovat! !

Naše komunikace. Naše mluvící orgány, krk, mandle … Máte-li angínu, ptejte se sami sebe, co jste neřekli a chtěli, či případně řekli a nechtěli? Co držíte v soběm a zadržujete? Proč si nevážíte své schopnosti svobodně se vyjádřit? Jednou jsem pracovala s jednou holčičkou, která měla silnou angínu. Dostala antibiotika a její maminka, ještě než je holčina začala užívat, s ní zašla ke mně. Co kdyby se to prý dalo vyřešit. Přišly jsme s její dcerou na to, co vlastně neřekla, kde se nevyjádřila. Problém souvisel s jejím otcem, který hodně pracoval a nebýval často doma. Dívka se cítila otcem odmítnutá a nevyjadřovala nadále svoje přání v domnění, že stejně nebudou otcem splněna. Byly jsme nadšeny. Dívka tolik přijala celé řešení, že telefonovala dvě hodiny po návštěvě, že mandle má úplně čisté.

Jak velkou moc nad svým životem všichni máme a jak úžasní jsme … Neřešíme-li naše “nevyjadřování se”, problém postupuje hlouběji do těla. Další na řadě v tomto připadě je štítná žláza, která, pokud s ní máme problém, vyjadřuje v našem životě již poměrně velké téma. Naše mlčení se stává již chronické a poškozujeme se tím již poměrně dlouhou dobu. Vyjadřujte se! Uvědomte si svoji důležitost! !! Pokračujeme-li v této sebedestrukci, tedy v procesu “nevyjadřování se”, přichází na řadu většinou naše játra. Je to náš imunitní systém, který přestává fungovat, neboť ho nepoužíváme. Začneme mít pocit ohrožení ve vztahu k vnějšímu světu a to vše proto, že se o sebe nepostaráme. Svět pro nás přestává být bezpečným místem. Pochopte svoji rovnocennost i to, že vám nikdo nechce ublížit, pokud si to nebudete neustále přivolávat tím, že se většinou cítíte jako potenciální oběť…

A co sex? A vše, co s tím souvisí? Ženské orgány a s tím související časté potíže, od různých zánětů, výtoků až po operativní zákroky, kdy se vyjímají vaječníky, děloha či vše ostatní? Proč ženy tolik popírají svoji ženskost a nekonečnou tvořivost a tolik pocitů viny prožívají pro svoje pocity naplnění? Proč zůstávají ve vztazích, kde nejsou milovány a nedostávají dost lásky? Buďte samy sebou a tvořte …milujte a nedělejte z toho problém … Přátelé, je toho hodně, co bychom mohli ještě vyjmenovat,
neboť vše má nějaký důvod a smysl. Vše můžeme pochopit, a tudíž i změnit.

Nemocný žlučník je potlačený a neprojevený hněv, cukrovka je soustavný pocit, že mě nikdo nemá rád, rakovina je též dlouhotrvající potlačovaný hněv, otočený proti vlastní osobě, křečové žíly souvisejí s tím, že neumíte říkat ne a cítíte se neustále přetíženi. .. Vždy najdete odpověď. Možná se občas vyskytne názor: “No, to víte, křečové žíly měla už moje maminka, také moje babička a já to mám po nich. Je to prostě dědičné …” Co kdyby to bylo třeba takhle? Jestliže vaše maminka měla křečové žíly, znamená to, že si sebe příliš nevážila a nedovedla odmítnout. Dělala proto mnoho věcí, které nechtěla, a důsledkem tohoto byly její křečové žíly. Totéž chybu dělala její matka, která ji tento životní postoj naučila, a samozřejmě, že na jejím těle se projevil stejný problém, křečové žíly. No a jejich dcera? Domyslete si sami. V mé poradně se dějí zázraky, ale také ne. Vše záleží na každém z vás, jak chcete žít. Odpověď můžete dostat na každém kroku, kdekdo ji totiž zná, jen naslouchejte … Převezměte zodpovědnost a využijte samoobnovovací funkce vašeho těla a změňte myšlenku. Pochopíte-li vaši nemoc a změníte-li vaše chování, nemusíte ji mít. I v případě, že je vaše nemoc vážná, nebojte se poznat všechny souvislosti, nehledejte jen univerzální lék, ale dejte všechno dohromady, neboť vaše tělo a jeho stav je dokonalý symbol každé vaší myšlenky! Milujte ho a láskyplně se o něj starejte.

Z knihy Poznej svúj cíl Zdenka Jordánová