Touha být učitelem není ze mne. Jsem Světlo Pravdy očím, ale kdo jedná z touhy, nevidí mne. Jsi-li slepý, byť bys znal moudrá slova, rozhazuješ je víc do bahna, než do úrodné země. Neboť rozséváš z touhy a přes ni nevidíš žíznícího po tvých slovech, ani toho, jenž před tvým hlasem své nitro zavřel.
Pravý učitel zůstává v tichosti. V hlubinách naslouchání je mistrovství. Učitel více naslouchá než žák, aby nepřeslechl žádnou otázku skutečně vyslovenou. Ne však ústy, ale Srdcem. Touha činí učitele hluchým Srdci. Z touhy šířit moudrost se moudrost nerodí. Kdo mluví z touhy a ne ze Srdce, svá slova tvoří z bahna a v bahně je ztrácí, byť by je zdobil krásnými jmény.
Pravda je prostá jako Chudobka. Čím více je zahalena symboly, tím jasnějším hlasem oslovuje připravená Srdce. Najdeš-li Moudrost, staneš se chudobkou, která nekřičí, ale nechá spatřit svých sedm krás tomu, kdo jí míjí na své Cestě.
Jindra Pokorná Cesta srdce
