auraMezi lidmi existují i různé typy vzájemného energetického působení, jejichž názvy jsou relativní

1. rovnocenná výměna

2. přitahování energie na sebe

3. schopnost být energetickým zdrojem

4. neutrální pozice

Pokusme se nyní popsat jednotlivé typy podrobněji.

Rovnocenná výmena

Rovnocenná výměna existuje obvykle mezi blízkými lidmi s dobrými vzájemnými vztahy a pochopením. Taková výměna probíhá v těch případech, kdy je zachován vzájemný hermetický princip Shody lidí.Pokud se jedná o lidi v zaměstnání, pak jsou skvělými partnery, nepotřebují mnoho slov, aby si navzájem vysvětlili podstatu věci. Nehádají se kvůli tomu, kdo je první, nebo kvůli výši odměny, neboť si navzájem vyměňují ty impulzy, které partneři potřebují, a proto jsou schopni domluvit se na jakémkoliv problému.

Rovnocennou výměnu lze jednoduše vypěstovat a stabilizovat. Dva lidé se navzájem neunaví, nepřekážejí si, v jednom okamžiku začínají a končí práci, aniž by se vzájemně domlouvali.Manželské páry s rovnocennou výměnou energie jsou obvykle příkladem ideální pohody a štěstí. I v současné době, i když zřídka, existují harmonické rodiny, kde kraluje laskavost a hluboké vzájemné pochopení partnerů. Samozřejmě že i takové rodiny prožívají nejrůznější peripetie, ale i v různých nepříjemných situacích si uchovávají rovnováhu.

Někdy dochází k tomu, že okolí si nepovšimne rovnocenné výměny energie mezi partnery, a tehdy mohou vzniknout i jiné dojmy. Zdá, že jeden partner vede druhého na provázku, ale takový dojem může být mnohdy klamný. Tyto rodiny fungují jako uzavřený systém, mají vynikajícím způsobem seřízeny vnitřní mechanizmy a žijí nezávisle na vnějších okolnostech.

Partneři se přitom mohou donekonečna hádat a prakticky si sebe nemusí ani navzájem všimnout. (To se ovšem pouze tak jeví.) Ale pokud musí řešit velmi důležitou otázku, mají dostatek respektu, aby pochopili souhlas nebo nesouhlas svého protějšku. Partneři s rovnocennou výměnou energie nikdy nepřijímají rozhodnutí, aniž by se poradili se svojí „polovinou“, i když tuto „radu“ ostatní nepochopí nebo si jí ani nepovšimnou.

Na jaře přivážejí k domům chlévský hnůj ze sovchozů. Vozidlo přijíždí do vesnice. Šofér nabízí zboží. Jeden muž a žena chvíli přemýšleli, mlčky se podívali a vše zhodnotili. Žena začala lomit rukama a nahlas hodnotit lidi, kteří zneužívají obyvatele vesnic. Šofér se nazlobil a chtěl odjet. Muž však řekl: „Slož to tady.“ Šofér se velmi podivil, jak se manželé domluvili. Neudělal snad muž doma nějaký skandál? Za několik minut již spokojeně rozhazovali hnůj na bramborovém poli a žena si velmi dlouho pochvalovala, jaký dobrý hnůj koupili.

Manželské páry s rovnocennou výměnou energie jsou páry, které žijí velmi dlouho. Jejich energetická celistvost představuje rezervu úspěchu a spokojenosti. Rovnocennou výměnu energie mezi přáteli a sousedy charakterizuje absolutní nezávislost,vzájemná pomoca podpora.

Energetičtí upíři

Už jednou jsme hovořili o „upírech“, kteří vám neustále budou vyprávět o svém neštěstí a problémech. Tito lidé napoprvé vyvolávají soucit, následně se objeví prázdné podráždění, které přechází do beznadějného a zoufalého stavu, jenž je možné vyjádřit jedním slovem: „Utíkat!“ Nejlépe hodně daleko, mimo zónu dohledu.

V přátelských, sousedských a služebních vzájemných vztazích je přece jen možné se „upírům“ nějak přizpůsobit tím, že se pokusíme je „nekrmit“ a neztrácet energii, ovšem v manželství je vzájemné soužití pro „dárce krve“ prakticky neproveditelné. „Upír“ se však může projevovat i tak, že na sebe přitahuje energii pouze jednoho konkrétního člověka, zatímco s jinými lidmi udržuje rovnocennou výměnu.

Partner – „dárce krve“, který neustále krmí svou polovičku – „upíra“, se může postupně také stávat „upírem“, a to ve vztahu k ostatním lidem: kolegům, přátelům nebo ve vztahu k vlastním dětem. Nebo dochází k tomu, že jeden z partnerů je podrážděn kvůli ztrátě sil a začíná vyvolávat skandály, které nakonec vedou k rozvodu. To je však lepší varianta.

Horší představuje ta, kdy partner – „dárce krve“ nemá síly odporovat tlaku „upíra“, začíná být nemocný, chřadne, a dokonce může ještě mladý zemřít. Představte si inteligentní rodinu: manžel – kandidát věd s významným postavením v zaměstnání, neúnavný pracovník, zajišťující rodinu, nenápadně terorizuje ženu, která pracuje ve zdravotnictví a kromě toho je talentovaná v mnohých oblastech; zajímají ji jazyky a historie měst. Teror se projevuje v tom, že manžel je stále s něčím nespokojen. Zavedl metodu, že při jeho příchodu domů musí být všechno ideálně čisté a na stole musí být teplá večeře. Jen co překročí práh domu, obchází byt a kontroluje, zdali je všechno v pořádku. Sedne si ke stolu a už se vyjadřuje k vidličce, která leží křivě na stole, k čaji, který není dostatečně teplý, k zápachu v kuchyni, který bylo možné vyvětrat ještě před jeho příchodem. Když přišel jednou domů, zůstal sotva tři vteřiny v předsíni, rozmáchl se rukama a na celou noc odešel z domu, aniž by řekl jedno slovo. Příčina jeho rozzlobení byla v tom, že neviděl své papuče v předsíni, protože si je obula přítelkyně jeho ženy, která k ní přišla na návštěvu.

Svými koníčky se žena zabývala potají, když její manžel nebyl doma. Několikrát chtěla od svého despoty odejít. Lidé v jejím okolí a její příbuzní ji nechápali a pokládali ji za nevděčnou: vždyť její manžel je slušný a pozorný, je vzdělaný, příjemný společník, dobře zajišťuje rodinu a hádky přece bývají všude. Manžel jako pravý „upír“ plakal a přemlouval ženu, aby se vrátila. Žena, která ve svých dvaačtyřiceti letech vypadala velmi dobře, se najednou začala cítit špatně a za několik měsíců se ocitla na onkologii. Napětí spojené s neustálým ubýváním sil vyvolalo smrtelné onemocnění.

Přijímání energie může mít i pozitivní charakter. Existují lidé, k nimž se všichni chodí „vyplakat do klína“. Tito lidé se obvykle stávají profesionálními psychology, pedagogy, lékaři. Přitahují na sebe negativní energii, mají schopnost ji zpracovat a vyslat ji do prostoru jako energii čistou. Nepředstavují „upíry“, jejich karmou je povinnost očistit psychické prostory planety. Tito lidé musí pochopit, že schopnost očisťovat duše jim nebyla dána k obohacení, ale jako prostředek ke zpracování jejich vyšší karmy. Ovšem jejich postavení také není jednoduché. Dnes je takových lidí mnohem více než kdykoli předtím, což svědčí také o tom, že planeta potřebuje velmi rychlou očistu, aby ji nezničila negativní energie lidí.Matky se někdy usilovně snaží pomoci svému nemocnému dítěti tak, že se jim podaří převzít na sebe jeho bolest a jeho trápení. Přitahují na sebe všechno negativní, co osud jejich dítěti nadělil. Žár jejich odpovědnosti je tak silný, že všechno špatné se v plameni takové energie okamžitě „spaluje“. Nejenže matka svému dítěti pomáhá, ale podílí se i na překonání jeho karmy.

Matka a dítě mají zvláštní energetické vztahy. Matka má právo a možnost pomoci svému dítěti prakticky ve všem (dokonce i v překonání jeho vlastní karmy), je však důležité, aby mezi nimi existovalo těsné spojení duševní příbuznosti a lásky.Matka je pro dítě průvodcem kosmickou energií a otec průvodcem energií pozemského života. Proto platí, že když se nám nedostává mateřské lásky, ztrácíme nebe, a pokud chybí autorita otce, pak se v lidské společnosti cítíme nejistě.

Lidé jako zdroje energie

Ten, kdo se snaží nezištně obdarovávat lidi, má radost tehdy, když vidí, že ostatní mají radost, a tehdy se otevírá také zdroj energie Vyšších sil. Proto se není třeba bát, když se ocitnete v pozici „dárce krve“.Je důležité, aby toto dárcovství bylo vědomé, aby odpovídalo úrovni energetického rozvoje vaší duše. V opačném případě vás spálí cizí problémy, protože neumíte vyřešit ty svoje.

Samozřejmě je také důležité, aby jakési „postrčení“ probíhalo podle svého „určení“, to znamená, aby přineslo prospěch duši relativního „upíra“. Jestliže však někoho nekonečně živíte ve snaze mu pomoci a člověk pouze s uspokojením „pojídá“ vaši „chutnou“ energii a sám nechce ve svém životě nic změnit, pak mu prospěch zcela jistě nepřinesete. Jen prohlubujete jeho karmu tím, že na svoje bedra nakládáte cizí nůši. Vaše energie není vyslána správným směrem. To rovněž znamená, že i vaše karma trpí. Ne každý je schopen stát se zdrojem energie pro ostatní.

Čím je karma u člověka těžší, tím těžší pro něho je, aby se naučil dávat. Když člověk nezištně, bez postranných úmyslů něco předává lidem, získává mnohem více – schopnost duše vnímat a přijímat energii Vesmíru, energii vysokých vibrací prostoru, čímž se stává silnějším a více rozvíjí svého ducha. To však ještě neznamená být zdrojem energie. Něco vykonat a předat – to je celý smysl našeho života.Pokud dáváme, vypěstovali jsme energii ducha k novým cestám ve Vesmíru, to znamená, že jsme náš život neprožili zbytečně.

Nashromáždit, získat, uchovat, pochopit – to je první polovina našeho pozemského úkolu. Právě v důsledku našeho nepochopení a nedokončeného dětského vývoje vyvíjíme v průběhu této časti života nátlak. Vyhraje však pouze ten, kdo nashromáždil potřebné, ale přemýšlí, kam to předá. Při předávání člověk řeší druhou, pro duši nejdůležitější, polovinu svého úkolu. Když člověk předává, duše se raduje, rozšiřuje, stává se větší. Když pak duše odejde z pozemského života, je schopná do sebe pojmout obrovský kosmický prostor nadpozemského štěstí. Představte si dva podnikatele. Cílem prvního je mít plné kapsy a nezáleží na tom, proč. Druhý přemýšlí o bohatém smysluplném životě rodiny, společnosti, chce vyrábět krásné, kvalitní a potřebné zboží. Oba mají stejné množství počáteční energie a touhu pracovat, ale první velmi rychle vyčerpá své energetické možnosti, zatímco druhý, tím, že vkládá a předává, zmnožuje svoji energii pokaždé, kdy uvidí užitečnost své díla.

Jedna žena si chce koupit drahou kosmetiku. Co v takovém případě bude předávat? Žena se stará o svůj vzhled, chce být přitažlivá – v těchto okamžicích hromadí energii,kterou následně použije. Kde? To závisí na její vnitřní hlubinné touze a přání. Pokud si přeje darovat radost z nadšení a obdivu jednomu člověku, pak „bezděčně“ obdaruje také všechny lidi v okolí. Září jako slunce, dává teplo, dává, to znamená, že v tomto okamžiku získává schopnost být průvodcem kosmickou energií do duší lidí. Mezi dávajícím člověkem a nekonečnou vesmírnou energií se vytvoří přímý spojovací kanál, zásobující všechny kolem čistou energií Světla: „Jsem šťastná, že se ti to líbí!“

Jiná žena nahromadila energii pro konkrétní cíl, aby od života nebo od určitého člověka získala pro sebe nejlepší výhody. Nic nedává, ale prodává se. Její krása je chladná a nepřitažlivá. I když má vytříbený vkus, lidé se cítí nepříjemně, mají-li s ní komunikovat, protože energetický impulz, vycházející z této krásy nám říká: „Je možné z vás něco získat?“ Nemá žádný zdroj světla, nic nemůže darovat, je to pouze obchodní výměna. Svítí pouze lampa, zažehnutá velkým přáním dostávat. Taková žena velmi brzy shoří, pohasne a nezíská nic pro svoji duši; navíc ztratí energii mladých sil.

Připravujete sváteční stůl, budete mít hosty. Chcete připravit všechno lépe než přítelkyně, aby nikdo z hostů nemohl nadšeně říci: „Ano, u Světly byl stůl přepychovější než u Máši!“ Hledáte exotické recepty a sháníte neobvyklé potraviny. Všechno je velmi krásné a hosté jsou spokojeni. Ale do úplné spokojenosti a nadšení přece jen něco scházelo. Všechno jste připravovali proto, abyste získali energii z jejich nadšení, čímž jste provedli rovnocennou výměnu.

Ale Máša napekla obyčejné bliny a chtěla obdarovat hosty, kteří k ní přišli. Vložila do nich radost z dávání a nic nechtěla dostat na oplátku. Každý, kdo jedl tyto bliny, jako by zvláštním způsobem přikusoval také kousek čisté síly, proud svěží energie, darované z hluboké duše tak, že každému se zdálo, že je to nejlepší jídlo na světě.

„Existuje jen jedna mouka, ale různé ruce,“říká jedno přísloví, přičemž podtrhuje vážnost nejen mouky, ale i rukou, lidské duše, vložené do práce. Pro lidi, kteří dokáží obdarovat, je to stejné, jako když dýchají vzduch, a proto pro ně není obtížné plnit druhou (a hlavní) polovinu svého pozemského úkolu. Takoví lidé fungují jako zdroje energie.

Upřímná touha dávat je skutečně nejvyšším stavem duše, je to schopnost vytvářet přímý kanál spojení mezi Vyššími silami a lidmi. Dokonce je možné říci, že skrze člověka, který je schopen dávat, posílá samotný Bůh svoji lásku k lidem.

Lidé, kteří jsou zdroji energie, ve skutečnosti nevytvářejí její množství sami, ale jsou pouze průvodci nebeských sil. Je to jejich osud (pokud se lze dívat na osud jako na úkol od Boha Otce, který uložil svému synovi nebo dceři a který je vyslán na zemi).

Proč se jim dostalo takového osudu, nebudeme nyní rozbírat. Řekněme si jen, že tito lidé nemají méně problémů než ostatní. Jejich problémy se však vyznačují určitou zvláštností. Všechny jsou spojeny s tím, že tito lidé neumějí nashromáždit vlastní síly a řešit vlastní karmické problémy. Přijímají vysoké energie a předávají je ostatním, a neumí – dokonce jako by se styděli – využít tuto energii pro sebe. Ovšem zbytečně!

Pro ně je umění právě nashromáždit energii. Na první pohled se rozšiřování duše jeví jako zvláštnost, ale ve skutečnosti tomu tak není. Všechno má svůj vývoj. Pokud lidé dávají a neumějí nashromáždit, pak dříve nebo později začnou cítit rozmrzelost toho, že jejich vlastní problémy se neřeší. Může to v nich vyvolat dokonce i zlobu: „Pomáhám všem a mně nikdo nemůže nebo nechce pomoci!“Ale pokud se člověk s takovým osudem naučí využívat nebeské síly jako pomoc při řešení svých problémů, pak je určitě řešit bude a zároveň bude překonávat karmu. Jeho duše se bude rozvíjet, a dokonce i rozšiřovat. V tom případě i úloha Boha Otce je splněna nejlepším způsobem. Osud bude šťastný.

Jak vidíte, nashromáždění energie a její předání jsou dvě strany téhož procesu života, přičemž přehlížet nelze ani jednu z nich. Každému je dáno, aby se stal zdrojem energie. Někdo to více potřebuje v rodině, někdo v zaměstnání, v partnerství, v léčitelství. Není možné zapomenout, že tento vysoký a čistý stav nelze nijak zaměnit. Tuto energii pociťuje každý, avšak stačí jedna lež a Světlo přestává existovat a není co darovat. Je nezbytné si také uvědomit, že v tomto vysokém stavu ducha není možné nic ztratit, tento stav vás spojí s vysokými energiemi Vesmíru.„Kdo zná míru, ten zná všechno,“ říká jedna moudrost. Dříve, než začnete dávat, přesvědčete se, zdali si to opravdu přejete, zdali se nacházíte ve správném stavu a zdali máte co předat. V životě se setkáváme s nezištnými lidmi, usilujícími pomoci všem a každému. Někdy to vyvolává nadšení, protože disponují energií, o níž jsme hovořili. A někdy, když se na takového člověka díváme, máme divný pocit.

Dobrý a na první pohled nezištný člověk vyvolává naši lítost a podráždění, přání se odpoutat a rychle utíkat. V tomto případě se nejčastěji jedná o skryté energetické „upíry“. Pod maskou laskavosti a úsilí všem pomáhat se snaží přitahovat na sebe naši energii díků. Často nevědomky. Je těžké je soudit. Jsou to většinou lidé, kterým se v dětství nedostalo lásky. Celým svým srdcem se snaží být dobrými, aby alespoň nějakým způsobem nahradili tento nedostatek, chtějí získat energii lásky a poděkování za jakoukoli cenu, dokonce i za cenu ponížení. Emoce se sice dají lehce oklamat, ovšem energetické vnímání nikoliv. Pokud cítíte, že z vás někdo „odnímá“ energii, vyšlete takovému člověku své teplo a laskavost a Bůh na vás nezapomene. Buďte jako Slunce! Slunce svítí a zahřívá všechno kolem a nic nežádá na oplátku. Buďte jako Slunce a přiblížíte se k němu, pochopíte ho a stanete se něčím větším než jen živým tvorem na zemi, stanete se živým tvorem ve Vesmíru, živou bytostí ve Věčnosti.

Neutrální pozice

Neutrální energetická pozice je spojena s ochranou a uchováním energie. U každého člověka jsou v jeho životě okamžiky, kdy by neměl vstoupit do energetické výměny s lidmi v okolí. V následujícím přehledu uvádíme jejich stručnou charakteristiku:

• když cítíte, jaký je rozsah vašich sil, a víte, že napětí je na hranici; víte, že odpočinek je nezbytný

• když cítíte přítomnost „upíra“ a nechcete ho „krmit“

• když o sobě nechcete poskytovat žádné informace

• když jste podráždění nebo nazlobení a nechcete, aby se vaše negace dostala do okolí; chcete se s tím vyrovnat sám

• když na sobě cítíte psychický tlak a chcete si zachovat svoji energetickou svobodu. Každý člověk má právo vstupovat do vzájemného energetického působení s okolním světem nebo z něj vystoupit. Toto právo bychom u každého člověka měli ctít. Připomeňme si: jsem svobodný natolik, nakolik uznávám svobodu okolí, včetně svobody, že mohu udělat chyby!

Uvěřit tomu, že je potřeba se někdy „ukrýt“, není problém. Ale mnohem obtížnější je naučit se „zavírat“ a přitom být neutrální.Velmi často si myslíme, že „jsme se zavřeli“, ale místo toho jsme vysunuli trny a nepozorujeme, jak projevujeme agresi ve vztahu ke všem, kteří se nacházejí kolem.Jak se tedy dostat do neutrální energetické pozice? Co udělat, abychom nenarušili harmonii světa ani harmonii svého vnitřního prostoru?V energetice se tento stav nazývá střední režim vnímání, v psychologii se označuje jako uzavření se do sebe, v ezoterice se blíží pojmu meditace. Je to změněný stav vědomí, který v každodenním životě není pro člověka běžný. Když jsme bdělí a nacházíme se v tomto stavu, náš mozek začíná pracovat tak, jako bychom „se vzdálili“ okolnímu světu. Zároveň však kontrolujeme všechny své projevy a naše vnímání informace je mnohem hlubší, protože jsme schopni vzít si pro sebe to nejdůležitější. Šetříme energii, ale přitom vidíme svět mnohem jasněji a zřetelněji a více sami sebe chápeme. Jak se do takového stavu dostaneme? Nejdříve je důležité, abyste si to zkusili sami, aby vás nikdo nerušil a nic vás nerozptylovalo.

Z knihy Jak změnit svoji karmu Eľ Tat