odsudzovanieVětšina lidí si zvykla vidět jen špatnou stránku lidí a věcí. Ten, kdo u druhého objeví nejvíce chyb, je považován za nejinteligentnějšího člověka. Já vám však povím, že naopak je nejinteligentnější ten, kdo se snaží objevit u druhých lidí dobré stránky. Mnozí samozřejmě řeknou, že s tímto přístupem snadno naletíme a draze za to zaplatíme, protože základ lidské přirozenosti je špatný, jak nás to učí samotné náboženství, tak proč si dělat mylnou představu? Odpovím vám, že jste nestudovali dobře. Je pravda, že má člověk nižší přirozenost, která se až příliš často projevuje, má však také vyšší přirozenost, jejíž manifestace vidíme velmi zřídka, ale existuje a je vždy schopná se projevit a vyjádřit, když se jí k tomu dají podmínky.

Když jednou provždy zaujmeme názor, že lidská bytost je špatná, nemůžeme jí připravit podmínky, aby se projevila její božská přirozenost. Nemyslete si, že mudrc nevidí špatnou stránku lidí; vidí ji, má pro to velice vyvinuté oči, nezastavuje se však výhradně u toho, tak jak to dělají jiní, protože ví, že nemůže někomu pomoci, když si bude všímat jen jeho chyb a nedostatků. S tímto přístupem tyto nedostatky dokonce zvětšujeme.

Moudrý člověk, který ví, že muži a ženy jsou synové a dcery Boha, se zastavuje u té myšlenky a s ní přistupuje ke všem bytostem. Koná na nich tvořivou práci, neboť je přeměňuje a  on sám se cítí šťastný. Věřte mi, je to ten nejlepší způsob, jak jednat s druhými: snažit se objevit jejich kvality, ctnosti, bohatství a soustředit se a ně. Tyto aspekty jsou totiž někdy natolik zamaskované, že i sama osoba o nich neví. Měli bychom se dívat do hlubin bytostí a nezastavovat se u povrchních, viditelných projevů, jež nás mohou nesmírně splést.

Je velmi snadné nalézt chyby, avšak nalézt ctnosti, které nejsou ještě projevené, na to člověk musí být znalý. Každý z vás má božské kvality, jež čekají na vhodnou chvíli, aby se mohly projevit, a právě o to se starám: hledám ve vás kvality, které se ještě neobjevili a takto pracuji na vás i na sobě. I vy byste měli pracovat tak, že budete živit svaté myšlenky jeden pro druhého. Když budete tyto svaté myšlenky živit, přestanete se zabývat detaily, které nejsou tak skvělé a zastavíte se u božské podstaty. Ano, proč nemít svaté pocity pro všechno, co je v člověku božské, nesmrtelné a věčné? Takto vykonáte dobrou práci na sobě a zároveň pomůžete ostatním. Zatímco když se staráte o jejich chyby, škodíte sami sobě, protože se živíte špínou a jim bráníte v jejich vývoji. Jaká nevědomost! Myslíme si, že když budeme zdůrazňovat jejich chyby, pomůžeme jim, ale ve skutečnosti se stane pravý opak.

Lidé jsou zlí, krutí a mají jiné špatné vlastnosti, to je pravda, ale není to důvod, abychom strávili svůj život tím, že vidíme jen tuto stránku a nebudeme hovořit o ničem jiném. Musíte otevřít své oči, ale to je pouze polovina vašeho úkolu. Chce-li vás někdo okrást nebo si dokonce přeje vaši zkázu, všimněte si toho, ale nezastavujte se zde. Řekněte si: „Chudák, prozatím je takový, protože neměl čas se vyvinout, když se však budu soustředit na jeho ducha, na božství, které je v něm, jednoho dne se změní.“ Tuto práci vykonává Mistr na svých žácích a tak urychluje jejich vývoj.

Nemáte-li někoho rádi, protože vás podvedl nebo opustil, samozřejmě bude těžké zažehnout božskou jiskřičku, která je ve vašem nitru. Máte-li však někoho rádi, není to vůbec těžké, ihned se pro vás stane božstvím, ani se k tomu nemusíte nutit. Pouze v případě, když někoho nemáte rádi, nastane problém. Tehdy musíte zvolit metodu, kterou budete vědomě aplikovat a současně vědět, jaké to má příznivé následky. Pro tuto práci však nesmíte žít výhradně v pocitech a emocích, je třeba uvažovat kontrolovat se a vědět, že když se budete věčně zastavovat u něčích chyb, stavíte se na jeho úroveň a dokonce k sobě přivoláváte jeho chyby, až budete najednou nespravedlivější, nečestnější a hříšnější než on. Kritizovali jste ho a nakonec jste ještě horší!

Vím, že to, co vám říkám, zatím ještě lidé nemohou přijmout. V budoucnu se však všichni takto naučí pracovat s myšlenku. Svou myšlenkou budou vysílat své rodiče, přátele a všechny další lidi, se kterými se setkají, a dokonce i své nepřátele, do daleko vyšších oblastí.Nebudou mít žádné potěšení z toho, aby je snižovali a špinili, jako to dělají nyní. Ano, v budoucnu se budeme zabývat jen vyšší, božskou přirozeností.

Ostatně, když se zmiňujete o něčích kvalitách,  když se zdá, že trochu přeháníte, tak nepřeháníte, protože ve skutečnosti to závisí na té části jeho bytosti, o níž hovoříte. Často, když o někom mluvíme, ve skutečnosti nemluvíme o něm, ale o jeho zažívacím ústrojí, pohlaví, jeho břichu či nohách (které nemá umyté). On je však božstvím. V Žalmech je psáno: “Jste bozi.“

A proč se tedy tito bozi, kterými jsme, neprojevují? Jsou někde pochovaní, ztracení pod vrstvami nečistot. Nemůžeme je spatřit, ale jsou tam, a právě tyto bohy je nyní třeba nechat projevit.

Ať už vnitrně konáte jakoukoli velkolepou práci, chovejte se k ostatním prostě a nevyvolávejte jejich negativní reakce. Představujte si, že jste krásní, světelní, zářící, že konáte Boží vůli, plavete ve světle, a že se vám podařilo nalézt sebe samé, nalézt se takoví, jací jste byli v minulosti, s Bohem, a že se stanete takovými i v budoucnosti: dokonalými, avšak s vědomím, že se to ještě neuskutečnilo na fyzické úrovni.

Všechnu nádheru a bohatství, které máme nahoře, musíme snést a zhmotnit na fyzické úrovni, abychom mohli zrealizovat nebe na zemi . Nebe je všechno, co je krásné a dokonalé ve světě ideí, a proto je zapotřebí, aby sestoupilo na zemi, což znamená do našeho těla a nahradilo všechny částečky našeho fyzického těla, částečkami nezničitelnými, křišťálovými a nesmrtelnými. Toto je vznešená a slavná práce, kterou nikdo nebo téměř nikdo nechápe a nedělá, ale přesto to je ta jediná práce, která stojí za to, aby byla zrealizovaná.

O lidské a božské přirozenosti   Omraam Mikhaël Aïvanhov