Jiří Novák7Hledání vlastní správné vzestupné světelné duchovní cesty má následujících šest fází: 1. Hledání základních informací (U2). 2. Zhodnocení a přijmutí zásadního rozhodnutí (U2 a U3). 3. Přenos základních poznatků do praxe svého života (U3). 4. Získávání dalších detailních informací (U4, U5, U6). 5. Kontrola a zhodnocení prvních výsledků (U7 a U8). 6. Prohlubování a rozvíjení správné cesty (U9).

_______________________________________________________________

1. Fáze hledání základních informací (U2)

Na počátku je fáze hledání informací. Pokus o nalezení takových informací, které mne vnitřně osloví a především skutečně dovedou na světelnou cestu.

V záplavě hromadně rozšiřovaných protichůdných duchovních informací může člověku pomoci jen jeho vlastní vnitřní pocit a orientace na informace a principy, které vnímá jako čisté a správné. Nepomůže mu následování většinového mínění mezi duchovně probuzenými lidmi. Nepomůže mi ani následování největších světově uznávaných autorit v duchovní oblasti. Až na výjimky, jako jsou například knihy Jamese Redfielda, člověku nepomůže ani čtení světových bestsellerů, tedy knih, které vzbudily největší zájem a ohlas. Nepomůže ani co nejširší záběr – tedy zkoušení všech možných směrů, metod, technik, návodů dohromady.

Důležitější je naopak jednoduchost, jednoznačnost. Raději tedy zkoušet jedno po druhém, jinak bych to ani nemohl vyhodnotit. Být však důkladně obezřetný při výběru toho, co vyzkouším. Nenechat se bezhlavě zlákat na zkoušení dalších a dalších zaručeně zázračných metod, které mnohé knihy a webové stránky doporučují. Počítat s tím, že toto zkoušení nemusí zůstat bez následků. Jednak tím ztrácím čas a jednak se na mně nenápadně uchycují temné systémy z duchovního pozadí za mnohými metodami, učeními, pomůckami Staré duchovní cesty. Čím více jich vyzkouším, tím pevněji mne dohromady ovládnou a skrytě mne pak zneužívají jako zdroj energie i jako svůj nástroj na prosazování určitých temných cílů.

Ty správné informace musí člověk najít sám. Žádná další rada nemusí být dostatečně věrohodná na to, aby se odhodlal jí důvěřovat. Pokud je člověk připraven nové informace přijmout, cesta k nim se mu jednoho dne jakoby náhodou ukáže sama. Teď jde jen o to, aby okamžik prvního kontaktu s těmi správnými informacemi nepodcenil. Aby správně rozpoznal, že našel něco, co mu může pomoci změnit život. Aby si uvědomil, že právě v  jednoduchosti je vždy největší síla. Čím složitější se jeví popis určité cesty (co všechno je potřeba dělat a co vše je nezbytné znát) tím je méně pravděpodobné, že taková cesta povede k cíli.

2. Fáze zhodnocení a přijmutí zásadního rozhodnutí (U2 a U3)

Důležité je dokázat si v této situaci hledání uvědomovat detaily. Jak je na tom člověk, který doporučuje určitou zázračně fungující cestu? Dělá skutečně to, co sám radí dalším? Dopracoval se ke svým schopnostem, ke svému vnímání od píky? Nebo je získal jako náhlý dar třeba poté, co překročil bod klinické smrti? Nebo jako přenos z dávné minulosti? Je jeho cesta duplikovatelná? Může takovou cestou jít každý bez ohledu na věk, zdravotní stav, vzdělání, předchozí duchovní zkušenosti? Je ten člověk vnitřně srovnaný, čistý, nebo naopak budí dojem nadřazenosti nad druhými, vystupuje mnohdy s hrubou arogancí a přezíráním vůči jiným názorům druhých lidí? Je činnost, kterou tento člověk doporučuje naprosto přirozená? Rozvíjí taková činnost bytost člověka po všech stránkách? Nebo je již na první pohled příliš jednostranně zaměřená? Vyžaduje taková cesta po mně základní běžné životní činnosti, které současně podporují mé zdraví? Nebo jde o až příliš technicky či vědecky zaměřené popisy technik, rituálů, metod, které nejsou pro běžného člověka vůbec přirozené?

To vše jsou detaily, které mohou člověku usnadnit zásadní volbu. Aby dokázal jednoho dne přijmout konečné zásadní rozhodnutí. Aby dokázal sám sobě s pevnou rozhodností říci: Právě toto jsou informace, které jsem se rozhodl ve svém životě následovat. Právě toto je cesta, která mi připadá jako vhodná. Takto chci žít. Toto je cesta, kterou jsem schopen jít, aniž bych musel porušovat vyšší, univerzální etické zásady. Aniž bych ubližoval druhým, žil a fungoval na úkor druhých. Aniž bych musel absolvovat nějaké dalekosáhlé studium s pomocí kurzů, seminářů, zasvěcování, jehož náplní jsou navíc umělé metody, techniky, rituály, které se v běžném životě nevyskytují.

3. Fáze přenosu základních informací do praxe svého života (U3)

Jakmile člověk najde pár základních informací, u kterých vnímá, že právě ty by mu mohly pomoci zásadně změnit život a posunout jej do jiné polohy, je potřeba jít co nejdříve do akce. Začít podle těchto informací jednat. Měnit každodenní zvyklosti svého života. Projevit v praxi svého života vůli a odhodlání dostat se na tu správnou duchovní cestu.

Protože domnívat se, že rozsáhlým studiem duchovních knih, učení, metod, praktik, se mu najednou vše samo otevře, je nesmírně bláhové. Cesta ke Světlu vede přes každodenní poctivou práci na světelných základech své bytosti. A nikoliv přes čtení stohů knih, masovou návštěvu přednášek, seminářů i jiných akcí zabývajících se duchovní problematikou. Cesta ke Světlu nevede ani přes zasvěcení a okamžité získání umělých nových schopností, mimořádných možností, privilegií.

Výsledky doporučené cesty může hledající člověk zhodnotit jedině tak, že si tu činnost sám po určité období vyzkouší. Ne pouze jeden či dva dny, ale nejméně jeden až dva měsíce. A pokud je navržená cesta správná, měl by za toto období sám na sobě vnímat první pozitivní náznaky.

Někdy je však správné na základě varovných reakcí opustit metodu co nejdříve. Důležitý je přitom vnitřní hlas, vnitřní pocit – například v situaci, kdy má člověk dojem stále se stupňujícího vnitřního ovládnutí (pocit mentálního nátlaku, tíhu na zádech, apod.). Jindy je naopak důležité vydržet.

Každá zásadní změna životního stylu, nejen například změna ve výživě, může na začátku vyvolat silnou hmotnou či duchovní detoxikaci. A ta nebývá zrovna příjemná. A mnoho lidí již v tomto bodě předčasně svůj pokus skončí. Protože od duchovní cesty přece očekávali příjemné zlepšení svého života.

Okamžité výsledky, pokud jde o nové schopnosti, například zásadně zlepšené vnímání, bývají vždy podezřelé. Protože v pozadí pak obvykle bývá skrytá magie. Typickým příkladem je zasvěcení, které může člověku okamžitě změnit duchovní vnímání. Naopak přirozená a eticky čistá metoda obvykle poskytuje zřejmý výsledek až za delší dobu. Taková cesta vyžaduje trpělivost, důslednost, pochopení a vnitřní důvěru. Je to podobné rozdílu, když budu nemoc řešit silnými chemickými léky nebo naopak pozitivními pravotočivými bylinami. První může přinést výsledek okamžitě (ale netuším přitom, co se stalo v duchovním pozadí mé bytosti). To druhé působí pozvolna, ale mám zase záruku, že mne přitom nic skrytě neovládá.

4. Fáze získávání dalších informací (U4 a U5)

Ve fázi zkoušení metody a uvádění metody do praxe svého života potřebuje člověk získávat další informace, aby lépe rozuměl cestě, kterou nastoupil. Aby plně pochopil veškeré možnosti a výhody, které mu právě tato cesta poskytuje. Aby prostřednictvím této cesty získal kompletní nový pohled na svět a jeho duchovní pozadí. A také aby pochopil principy a úskalí hloubkové očisty své bytosti. Aby se  vyhnul zbytečným zdržením a nepříjemnostem vyvolaných nepochopením situace, menšími či zásadními vlastními omyly a chybami.

5. Fáze kontroly a zhodnocení prvních výsledků (U6 a U7)

Pokud již člověk vnímá, že se jeho cesta skutečně rozběhla, potřebuje kontrolu. Oslovit důvěryhodného člověka s dotazem, jak vypadá jeho současná duchovní situace. Jestli se dostal na světelný vzestup. Nebo jestli je naopak v pádu směrem k temné straně světa.

Důležité je, že jakmile člověk začal na sobě soustavně pracovat ve správném směru, má už morální právo požádat o pomoc druhého, pokud se na cestě setká s určitými rozpory či destrukcemi. Takže toto je fáze přijetí pomoci od zkušeného člověka, který je sám na vzestupu ve Světle. Což by mělo člověku umožnit stabilizovat se na správné cestě.

6. Fáze prohlubování a rozvíjení správné cesty (U8)

Jakmile má člověk potvrzení, že se na správnou cestu dostal, potřebuje ji dále den za dnem rozvíjet. Potřebuje zjišťovat další detaily a důvody, aby vydržel v novém směru  a nezapadl nenápadně zpět do starých kolejí a nevhodných návyků. Potřebuje také vědět, co se na této cestě od něj dále očekává. Jaké činnosti má denně provádět, aby se na cestě udržel. A nejen to, aby také dále vnitřně rostl, zvyšoval svoji vnitřní harmonii, neustále se zlepšoval, vytrvale stoupal. Protože žádná stagnace nemůže trvat věčně. Pokud člověk nenajde ve stagnaci cestu k dalšímu vzestupu, dříve nebo později přejde nutně vlivem působení zatemněného vnějšího prostředí a okolí, i působením zatemněné části svého vlastního nitra, do duchovního pádu.

Potřebuje se dozvědět, jakých přirozených úrovní či stupňů může na této cestě dosáhnout. Jak pozná, že po této cestě pokračuje stále dál. Nebo jakým způsobem se dozví, pokud by udělal nějakou zásadní chybu (etické selhání, nevědomé ublížení druhému, Přírodě, Planetě, apod.).

Další pokračování

Další podrobnosti o tom, jak byla zahájena Nová duchovní cesta, co je skutečným záměrem těchto webových stránek www.novaduchovnicesta.cz  a čím musí začít každý člověk, pokud chce pomoci změnit současný nepříznivý vývoj na Zemi,  budou v dalším pokračování

U2. Co udělat, pokud chce člověk pomoci světelnému vývoji na Zemi?

_______________________________________________________________

© Jiří Novák, květen 2012

    www.novaduchovnicesta.cz