Vyžadujete si pozornosť?

download (1)Proč tolik žebrám o pozornost? Co s tím mohu udě­lat?

Snaha získat pozornost je jednou z nejhlouběji zakoře­něných lidských slabostí. Člověk usiluje o pozornost proto, že nezná sám sebe. Dokáže uvidět svou tvář pouze v očích druhých lidí, v jejichž názorech nalézá svou osobnost. Ne­smírně mu záleží na tom, co řeknou. Jestliže ho přehlíže­jí a nevšímají si ho, cítí se ztracen. Jestliže přejdete kolem a nikdo si vás ani nevšimne, začínáte ztrácet to, co jste spolu s nimi vytvořili – svou osobnost. Je to něco, co jste vytvořili. Neobjevili jste ji, není vrozená. Je naprosto vykonstruovaná a velmi svévolná.

O pozornost nežebráte jen vy, ale žebrá téměř každý. Situace se nemůže změnit, dokud neobjevíte své pravé Já, které není závislé na ničím názoru, pozornosti, posudku či lhostejnosti, které nemá nic společného s nikým jiným. Protože velmi málo lidí bylo schopno objevit svou skuteč­nou realitu, je celý svět plný žebráků. Hluboko uvnitř se všichni snažíte získat pozornost, protože to vyživuje vaši osobnost. I když vás lidé odsuzují a kritizují, je to vítáno, protože si vás alespoň všímají. Samozřejmě je lepší, jest­liže jsou přátelští a uctiví, ale bez nějaké pozornosti nedo­kážete jako osobnost přežít. Pozornost může být negativní nebo pozitivní, na tom nezáleží. Lidé o vás něco musí říci, a ať je to uctivé nebo neuctivé, plní to stejný účel.

Chtěl bych, abyste se zamysleli nad slovem respekt.

Ne­znamená to úctu, jak tvrdí bez výjimky všechny slovníky. Respekt znamená podívání se zpět, ohlédnutí se. Když jde­te po cestě a někdo se ohlédne, upoutali jste jeho pozornost – jste někdo. Protože díky respektu máte dojem, že jste ně­ kdo výjimečný, uděláte cokoli hloupého, jen abyste získali něčí pozornost. Ve všech epochách se lidé pokoušeli tisíc a jedním způ­sobem upoutat pozornost. Tyto způsoby nejsou nutně in­teligentní – například „pankáči“ na Západě. Co skutečně chtějí dokázat tím, že si podivně a výstředně stříhají vlasy a pak se barví různými křiklavými barvami? Co chtějí? Jsou to žebráci. Neměli byste se na ně zlobit, protože o to se jim jedná. Neměli byste je odsuzovat, protože o to se jim jedná. Jejich rodiče by je neměli kritizovat, protože právě o to usilují. Nedokáží přežít bez lidí, kteří si jich všímají.

Člověk provede vše, i kdyby to bylo jakkoli hloupé, jest­liže to přitáhne pozornost. V Rusku před revolucí existova­la křesťanská sekta, která si každoročně v konkrétní den veřejně uřezávala pohlavní orgány. Měla tisíce stoupenců, jejichž jedinou kvalifikací k tomu, aby byli hodnoceni jako duchovní lidé, bylo, že uřezali pohlavní orgán. Když ten­to den nastal, shromáždili se na nádvoří u kostela, uřezali si pohlavní orgány a shromáždili je. Tisíce lidí přicházelo, aby vidělo tuto hloupost. Ženy nezůstávaly pozadu… Sa­mozřejmě měly problém, protože nemají vnější genitálie, aby je mohli uříznout; jejich pohlavní orgány jsou vnitřní. Začaly si tedy uřezávat prsa, protože nebyly ochotny zů­stat pozadu. Byla to nemravná a krvavá záležitost, ale lidé se dotýkali jejich chodidel a obdivovali je, ovšem jediné, co udělali, byl pouze ohavný čin proti přírodě a proti sobě samým.

Co je významného na tom, jestliže se muž stále postí?

Mahátma Gándhí využíval tuto strategii celý svůj život: ne­bylo to nic jiného než upoutání pozornosti celého národa. Jestliže se postil až „do smrti“, pozornost celého světa byla okamžitě upoutána. Jinak na hladovění není nic duchov­ního: miliony lidí umírají hlady. Miliony umřou v příštích desíti dvanácti letech hladem. Nikdo jim neprokáže poctu ani úctu. Proč? Protože jejich hladovění je nevyhnutelné. Nehladovějí úmyslně, ale protože nemají jídlo; jsou to pou­ze chudí a hladovějící lidé.

Mahátma Gándhí však měl k dispozici vše, ačkoli žil jako chudý muž. Velmi inteligentní žena Sarojini Naidu, jedna z jeho důvěrných stoupenkyň, napsala, že aby udrželi Mahátmu Gándhího chudého, museli utratit mnoho peněz. Nebyla to obyčejná chudoba, bylo to řízené představení.

Nepil buvolí mléko, protože je tučné a bohaté na vita­min A a další vitaminy. Nepil kravské mléko, protože je příliš tučné a chudí lidé si je nemohou dovolit. Pil pouze kozí mléko, protože koza je nejlevnější zvíře a chudí lidé si jej mohou dovolit. Budete však překvapeni: jeho koza byla umývána dvakrát denně toaletním mýdlem Lux! Jídlo jeho kozy se skládalo z tak drahocenné stravy, že jí ho jakýkoli bohatý člověk může závidět. Tento svět je tak bláznivý! Koze bylo dáváno k pití kravské mléko. Jejím jediným jíd­lem byly oříšky kešu, jablka a další výživné ovoce; neživila se trávou. Její denní jídlo v těch dávných časech stálo deset rupií na den; tehdy by deset rupií na den stačilo člověku na celý měsíc.

Gándhí cestoval třetí třídou. To samozřejmě přitahovalo pozornost – velký muž cestuje třetí třídou! Nikdo však ne­viděl kupé této třetí třídy, které mohlo vézt alespoň šedesát lidí, ale vezlo pouze jediného muže – bylo proto mnohem dražší než klimatizované kupé. Přitahovalo to však pozor­nost.

Začal nosit stejné oblečení jako indičtí zemědělci, kteří tvoří osmdesát procent obyvatel země. Protože nosil rol­nický oděv – horní polovinu těla měl nahou, pouze kolem dolní části těla měl omotaný malý kus látky – byli chudí lidé této země hned uctiví a začali ho nazývat Mahátma, Veliký duch. Já jsem však co nejpodrobněji prozkoumal jeho život, ale nenašel jsem velkého ducha; nenašel jsem dokonce ani malého ducha – pouze čistou politiku ve jmé­nu náboženství. Protože věděl velmi dobře, že Indii může zaujmout pouze náboženství, zpíval každý den ráno a ve­čer náboženské písně, ale to vše dělal pouze kvůli upoutání pozornosti.

Pozornost nesmírně vyživuje ego.

Politici mohou předstírat, že jsou zbožní, jestliže je ná­boženství přitažlivé. Protože potřebují pozornost, je celá jejich osobnost falešná. Jejich chování závisí na tom, kolik lidí je následuje; závisí to na počtu lidí, kteří jim věnují pozornost. Je to politika počtů. Katolický papež je proti antikoncepci a proti interrupci ne kvůli tomu, že je soucitný. Říká, že je to naprostá krutost a násilí, ale netvrdí to kvůli tomu, že má kladný vztah k ži­votu – celý katolický postoj k životu je negativní, je proti životu. Proč tedy klade takový důraz na to, že by neměla být antikoncepce a potraty? Protože to je jediný způsob, jak zvýšit počet katolíků, a je to jediná cesta, jak způsobit, aby ostatních lidí bylo tak málo, aby museli přijít do náruče katolické církve.

Nyní je v Indii mnoho sirotků a katolíci mají dobrou příležitost. Člověk se diví, že žena jako Matka Tereza je oceněna Nobelovou cenou, je oceněna mnoha doktoráty indických univerzit a je oceněna indickou vládou jen proto, že se stará o sirotky. Nikdo si však neuvědomí, že tato péče znamená pouze konvertování těchto sirotků ke katolictví. Matka Tereza samozřejmě nemůže být zastáncem antikon­cepce – odkud by získávala sirotky?

Křesťanství nemůže být zastáncem světa, kde nikdo netrpí nedostatkem. Vědci neustále prohlašují, že se nyní dostáváme do takové fáze technologického pokroku, že ne­bude muset nikdo hladovět ani umírat hladem kvůli nedo­statku jídla. Nikdy předtím to nebylo možné, ale nyní věd­ci tvrdí, že můžeme velmi snadno nakrmit pět miliard lidí, a že můžeme dát najíst dokonce i více lidem, ale tyto hlasy jsou umlčeny. Žádný politik jim nevěnuje pozornost, proto­že politici se zajímají o to, aby měli hodně stoupenců.

Vaši takzvaní náboženští vůdci a vaši takzvaní političtí vůdci potřebují pozornost, ti všichni potřebují svá jména a fotky neustále v novinách, protože jestliže noviny za­pomenou něčí jméno na pár měsíců, lidé zapomenou také na tohoto člověka. Co nyní víte o Richardu Nixonovi? Kde je ten ubožák? V jednu dobu to byl nejvýznamnější a nej­mocnější muž na Zemi, ale nyní o něm uslyšíte pouze v ten den, kdy umře, a to také bude v malém sloupku až na tře­tí čtvrté straně novin. Co se stalo těmto mocným lidem? Když ztratili pozornost lidí, jejich osobnost začala mizet.

Znal jsem mnoho politických vůdců této země. Tato země má zřejmě více exministrů, bývalých premiérů a gu­vernérů než jakákoli jiná země. Jakmile se stanou „ex“, skončili. Pak jim nikdo nevěnuje pozornost, nikdo je nežá­dá, aby slavnostně otevřeli mosty, železniční tratě, nemoc­nice a školy. Žádné noviny nezajímá, kde jsou, zda jsou na­živu, nebo mrtví. Byla doba, kdy byli v novinách, v rádiu a v televizi každý den.

Není to pouze váš problém, že žebráte o pozornost; je to lidská realita. 

Důvodem je, že jste závislí na své osobnos­ti, která je falešná, byla vytvořena společností a může být společností odebrána. Nebuďte na ní závislí. Není ve vaší moci. Ve vaší moci je vaše vlastní jedinečnost. Odhalte ji! Objevte ji díky meditaci. Jakmile poznáte sami sebe, nebudete se starat o ostatní. I když na vás zapomene celý svět, nebude na tom záležet, nebude v tom pro vás ani nejmenší rozdíl; i kdyby vás znal celý svět, nepodpoří to vaše ego. Víte, že ego je falešné, a být závislý na falešném egu je jako stavět dům bez zákla­dů na písku. Vaše osobnosti jsou téměř jako podpisy psané na vodu. Ještě jste nedokončili podpis a ony zmizí.

Skupina židovských matek spolu popíjela kávu a chlubila se svými dětmi. Jedna měla čtyřleté dítě, kte­ré již dokázalo číst. Jiná měla čtyřleté dítě, jež se již objevilo v televizi. Pak promluvila Becky Goldberg a řekla: „To nic není. Měli byste vidět mého malého Hymnieho. Má tepr­ve pět, ale už docela sám šel k psychiatrovi!“ Žena středního věku se přiznala svému knězi, že je domýšlivá.

„Proč si to myslíte?“ zeptal se kněz.Žena odpověděla: „Protože pokaždé, když se podí­vám do zrcadla, obdivuji, jak jsem krásná.“„Netrapte se tím,“ řekl kněz, „to není hřích, to je pouze omyl!“ Bylo uspořádáno velké setkání lékařské společnosti na počest ušního specialisty, jenž po více než padesáti letech služby odešel do důchodu. Předali mu tam jako dárek zlaté ucho. Stoupl si, aby pronesl proslov, a když se utišil po­tlesk, podíval se na svůj dárek a řekl: „Naštěstí nejsem gynekolog.“

Nebuďte závislí na ostatních! Buďte ve svém bytí nezá­vislí. Stačí naslouchat svému vnitřnímu hlasu.

Můžete mu naslouchat od okamžiku, kdy se vaše mysl začne zklidňovat a umlkat – pak to není obtížné. Když tvr­dím, že to není obtížné, říkám to naprosto oprávněně. Není to obtížné! Jestliže se to podařilo mně, může se to podařit i vám – není v tom žádný rozdíl. Všechny lidské bytosti jsou potenciálně schopné poznat samy sebe. V okamžiku, kdy poznáte sami sebe, vám nemůže nikdo vzít vaši indi­vidualitu. I kdyby vás zabili, mohou zabít pouze vaše tělo, ne vás.

Pouze když budete jedincem, můžete se zbavit tohoto stavu žebrání; jinak zůstanete žebrákem po celý svůj život. Jestliže se však chcete zbavit tohoto žebrání, musíte se zba­vit svého ega a své osobnosti. Budete se muset naučit, že to nemá nic společného s respektem, vážeností a úctyhod­ností. Jsou to falešná, nesmyslná a bezobsažná slova. Rea­lita patří vám, ale dokud ji neobjevíte, budete nutně závislí na druhých.

Jste císaři, ale musíte objevit sami sebe. Tento objev není obtížný: vaše království je uvnitř vás. Musíte pouze zavřít oči a podívat se dovnitř. Stačí trochu ukázněnosti. Nebuďte neustále zaměřeni na vnější svět, ale obraťte se dovnitř alespoň jednou nebo dvakrát za den, kdykoli máte čas… a velmi pomalu si začnete uvědomovat svou věčnou podstatu. Potom vaše snaha upoutat pozornost prostě zmi­zí. Zázrakem je, že v ten den, kdy nebudete potřebovat ničí pozornost, si lidé začnou všímat vašeho charizma, protože charizma je vyzařování vaší jedinečnosti. Lidé začnou vní­mat, že jste někdo neobyčejný a jedinečný, ačkoli nedo­kážete přesně určit, v čem je vaše jedinečnost, co je to, co přitahuje jako magnet. Lidé, kteří našli sami sebe, zjistili, že tisíce lidí je k nim přitahováno, ale nepožadují to.

Z knihy o Mužích OSHO

 

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s