„Nikdy se nevzdávejte svaté zvědavosti.“  – Albert Einstein (1879–1955)

cestouztiseniPěstovat si vztah s Bohem znamená více než jen jednoduše identifikovat svou pravdu (a tedy svou definici Boha a své víry). Jak už to bývá s lidskými vztahy, chcete-li si vytvořit skutečně uspokojivý vztah s Bohem,musíte být ochotni dávat i přijímat. Musíte být ochotni přijmout riziko důvěry, když ještě nevíte, zda můžete důvěřovat, riziko lásky, přestože se bojíte, že by vám mohlo být ublíženo anebo že budete zklamáni, riziko žádat, i když nevíte, zda bude vaše žádost vyslyšena, a riziko touhy, když se bojíte, že vaše touha by nemusela být naplněna. A když do tohoto vztahu přinášíte sebe tak naplno a s natolik otevřeným srdcem, jak jste jen schopni, tváří v tvář neznámu musíte být také ochotni vpustit Boha do svého srdce, do svého vědomí a do svého života.

Vyžaduje to otevřenost, ochotu, trpělivost a vnímavost, jakých jste možná dosud nikdy nedosáhli. Musíte být ochotni naslouchat více než jen ušima a rozumem. Musíte naslouchat svým tělem a být ochotni cítit Boha. Musíte naslouchat a přijímat svou intuici a vnímat Boha. Musíte být ochotni přijímat Boha zakoušením Boha, uznáním jeho všudypřítomného požehnání, které se ve vašem životě projevuje všemožnými způsoby: telefonát, objetí, úsměv, strom, vánek, chvíle ticha,inspirace,mír, pochopení…

A když si vytvoříte tento vztah, objevíte intimní zkušenost komunikace se Zdrojem. Naučíte se, že Božské vedení k vám hovoří velmi osobním způsobem a tak, že je to velmi odlišné od ostatních hlasů, které možná ovlivňují váš život. To jsou například hlas strachu, hlas ega, hlas vašich rodičů či hlas společenského očekávání. Hlas Ducha je klidný, jasný, jednoduchý, často rychlý (jako záblesk uvědomění nebo inspirace) a nehádá se. Prvním krokem k zahájení této komunikace je ochota. Stačí se jen rozhodnout, že tento vztah chcete, a jednoduše to říct sobě a vesmíru. Stanovte si svůj záměr a dejte najevo. Když nefunguje zákon přitažlivosti ochotu objevit nejvyšší pravdu vašeho vztahu s Bohem.Všechno ostatní pak přijde samo.

Užitečné tipy pro rozvoj vašeho vztahu se Zdrojem

„Pokud Prozřetelnost chce, abych učinil nebo neučinil jistou konkrétní věc, najde si už cestu, jak mi to sdělit.“– Abraham Lincoln 

Neexistuje žádná správná cesta, jak mít vztah k Bohu. Je jen vaše cesta. Váš vztah s Bohem je osobní, posvátná a intimní zkušenost. Zjistila jsem, že některé věci nelze vtělit do slov bez ohledu na to, jak se snažíte. Pouhý pokus o to danou zkušenost zeslabuje. Je to jako pokoušet se někomu sdělit, jaký je to pocit mít dítě, utrpět ztrátu milované osoby, být ve formě, když hrajete baseball, nebo připojit svůj hlas k harmonickému oceánu stovek dalších hlasů ve sboru. Vytváření vztahu s Bohem je vaše cesta. A přestože na světě existují skvělí učitelé a metody, které vám na vaší cestě pomáhají, tuto cestu můžete podstoupit jenom vy sami. Nikdo to nemůže udělat za vás. A tak teď bude následovat několik doporučení, jež vám mají na vaší cestě pomoci. Nejlepší rada, kterou vám mohu dát, je důvěřovat více tomu, co cítíte, a méně tomu, co si myslíte. Tato rada se týká všech vašich zkušeností, všech učitelů, knih nebo kurzů, s nimiž se během své cesty možná setkáte. Důvěřujte tomu, co cítíte. Stále se ptejte svého nitra na radu. Naslouchejte tichému hlasu Božského vedení a váš jedinečný vztah s Bohem se vám odhalí.

Kontemplace

Kontemplovat znamená myslet a cítit, myslet a cítit, myslet a cítit… Kontemplace je jedna z metod prozkoumávání, která může otevřít dveře objevu vašeho vztahu s Bohem. Chcete-li kontemplovat, musíte mít nad čím rozjímat. Stačí cokoli, co bude stimulovat vaše myšlení: knihy, zvukové nahrávky, televize, filmy, kurzy nebo rozhovory s jinými lidmi. Když jsou vám prezentovány nové názory, vaše myšlení to stimuluje. Dopřejte si čas a ponořte se do těchto myšlenek. Prozkoumejte je beze zbytku. Zvažte, zda s nimi souhlasíte, nesouhlasíte nebo prostě nevíte. Ale nezastavujte se na úrovni rozumové analýzy.

Až budete o těchto věcech přemýšlet, věnujte pozornost svému srdci a svému nitru a ptejte se sami sebe: „Jaký pocit mám z těchto myšlenek a idejí?“ Připadají mi příjemné, uklidňující, konejšivé a pravdivé? Připadají mi špatné, rušivé, rozčilující, nesprávné nebo chybné?“ Jakmile začnete vnímat, jaké vám tyto věci připadají, pokuste se odložit soud. Pokuste se vytvořit prostor, ve kterém můžete jednoduše být se vším, o čem kontemplujete. Pokuste se oprostit od toho, že víte, když je něco špatné nebo správné, pravdivé nebo nesprávné. Jednoduše s tím buďte a naslouchejte klidnému tichému hlasu Božského vedení. Může k vám promlouvat v průběhu vašich kontemplací nebo jindy ve chvílích, kdy to očekáváte nejméně. Božské vedení s vámi často komunikuje, když se nesnažíte, když se oprostíte. Čím více duchovního prostoru uvolníte ve svém bytí, tím více umožníte hlasu Božského vedení, aby se ozval. Když kontemplujete nad myšlenkami a idejemi o Bohu, poznáte, co je pro vás pravdivé.

Klid/Meditace 

Pro ty, kdo se chtějí naučit meditovat, existuje mnoho dostupných učitelů a zdrojů. Meditace* má mnoho různých stylů a ty přinášejí různé zkušenosti. Já osobně jsem z jejího praktikování získala velký prospěch, ale mohu vám také říci, že nalézt cestu, jak si užít meditaci a cítit se během ní příjemně, pro mě nebylo snadné. Zjistila jsem, že u některých lidí tomu tak je. Někteří si mohou přečíst knihu, navštíví lekci a při meditaci budou jako ryba ve vodě. Jiní s ní však mají potíže. Ti, kteří s ní mají problémy, jsou často natolik v zajetí toho „dělat to správně“, že mají pořád pocit neúspěchu. Možná napoprvé usnuli nebo nedokázali sedět v klidu déle než pět minut či jejich vědomí nepřestalo sepisovat seznamy obav a oni neprožili nirvánu ani žádný typ extáze. Je nezpochybnitelné, že meditace může být vaší cestou spojení s Božským. A tak ji rozhodně stojí zato doporučit.

Zkuste nějaké knihy, lekce nebo učitele. Zkuste, co vám bude vyhovovat. A pokud se vám nebude hned dařit, zkuste nějaké jiné knihy, lekce nebo učitele. Nemusíte provádět meditaci až do bodu dokonalosti, ale stojí zato zůstat otevření představě, že je to jedna z možností a že se vám nakonec meditace vyplatí. Své první pokusy s meditací jsem učinila po dvacátém roce svého života. Jak jsem se zmínila, byla jsem jednou z těch, kdo to zpočátku nedokázali. Přestože jsem to za ta léta tu a tam zkoušela, dospěla jsem k závěru, že meditace se zavřenýma očima nemůže být mou cestou pro spojení s Bohem, protože jsem se pokaždé, když jsem se o to pokusila, cítila tak strašně nepohodlně a nervózní.

Jeden z mých učitelů mi řekl, že pro některé lidi může být meditací procházka a další podobné činnosti. Když jsem to slyšela, věděla jsem, že jsem ten případ. Tak jsem se rozhodla, že začnu meditovat na procházkách. V průběhu procházek jsem se cítila svobodná a plná míru. Zažívala jsem záblesky inspirace. Mé rozvířené vědomí se zklidnilo. A zažívala jsem pocity spojení s něčím větším a velkolepějším, než jsem byla já a můj život. Když jsem dosáhla třicítky, pokračovala jsem v meditaci vsedě a tu a tam ji zkoušela. Začala jsem studovat různé formy uzdravování energií, které si vyžadovalo meditaci. Absolvovala jsem mnoho energetických léčení v rámci své výuky a také v rámci své transformace. Nemám pochybnosti o tom, že energetické léčitelství přispělo k mé schopnosti meditovat vsedě a že práce s energií rozhodně stojí za průzkum. Vedle toho jsem však v posledních letech dospěla k pochopení dvou jednoduchých, ale mocných konceptů meditace, které, jak se zdá, jsou oním klíčem, jenž mi umožňuje provádět ji, užívat si ji a mít z ní prospěch.

„Jsme lidské bytosti, ne lidské stroje.“ Deepak Chopra

S prvním konceptem jsem se setkala jednoho dne, když jsem se dostala do televizní show jménem Duše uzdravení s Deepakem Choprou. Vedle řady jiných věcí učil meditaci a hovořil o její důležitosti i o tom, jak ji provádět. Ale když řekl: „Jsme lidské bytosti, ne lidské stroje,“ DOŠLO MI TO. Po celou dobu jsem byla natolik zaujata technikou meditace, zkoušela jsem provádět ji správně, že jsem si nikdy nemohla dát povolení mít takovou zkušenost, jakou mám, a prostě být.

Tato slova mi dala povolení, a tak od té doby je mým cílem, kdykoli medituji, prostě být – přesně taková, jaká jsem, přesně tam, kde jsem, bez ohledu na techniku, bez ohledu na to, co mé vědomí dělá nebo nedělá, bez ohledu na to, jaké zkušenosti s meditací mám. Když jsem začala meditovat tímto způsobem, zakusila jsem novou úroveň spojení a komunikace s Božským duchem a objevila jsem další jednoduchý, avšak mocný koncept meditace, který také přinesl kýženou změnu. Jednoduše vytváříte volný prostor. To je ono. To je všechno, oč při meditaci jde.

Zjistila jsem, že záměrem meditace není to, abych správně dýchala nebo správně seděla ani to, co dělám nebo nedělám se svými myšlenkami. Když jsem v minulosti navštěvovala lekce meditace, vždycky to vypadalo, že jde právě o to. Tak jsem si nesprávně vyložila, že tyto technické náležitosti jsou klíčem k mocnému prožitku meditace. Myslela jsem si, že když to provedu správně, dozvím se, co to znamená o něčem meditovat. Slýchala jsem lidi říkat: „Budu meditovat o tomhle…,“ nebo „meditoval jsem o tom…“ Myslela jsem si, že meditovat o něčem znamená zvolit si téma a potom se na to vsedě při meditaci intenzivně zaměřit. Jako by intenzivní soustředění na nějaké téma mohlo odhalit nějakou věčnou pravdu o dotyčném předmětu. A tak se z toho pro mě stal frustrující zážitek. Když jsem si však při meditaci podržela záměr jednoduše být, zjistila jsem, že ke mně přicházejí odpovědi! Nemusela jsem dělat něco správně. Nemusela jsem se na něco dostatečně zaměřit.

Stačilo jen sedět a být a přicházelo ke mně pochopení někdy při meditaci, někdy později. A cítila jsem jednoduše to, že si vytvářím prostor. Bylo to, jako bych nechala všechno být a vstoupila jednoduše do chvíle, kdy JSEM. Otevřela jsem dveře svého fyzického světa světu Ducha. Nyní chápu, že tato zkušenost vznikla kumulačním efektem mnoha let čtení a naslouchání tomu, jak druzí učí meditaci a vyprávějí o ní. Když jsem to však pochopila,otevřelo mi to úplně novou realitu.

Předstírat, že to už máte

Dalším způsobem, který možná budete chtít použít při zkoumání svého rozvíjejícího se vztahu s Bohem, je spojit některé dovednosti a zkušenosti, které jste už možná získali z mystického receptu. Stanovte si, co chcete od svého vztahu s Bohem, a předstírejte, že to už máte. Když pomyslíte na Boha, zaměřte se na to, co chcete, ne na to, co nechcete.

Zaměřte se na to, co máte, ne na to, co vám zdánlivě chybí. Najděte si vzor nebo příklad někoho, kdo již má vztah s Bohem a komu byste se rádi přiblížili, a předstírejte, že každý den tak trochu ztělesňujete tyto pocity a vlastnosti. Nebo když ležíte v noci v posteli, předstírejte, že už máte takový vztah s Bohem, o jakém sníte, a jednejte podle své víry. Například také s Bohem mluvte, modlete se, rozsviťte svíčku nebo si vytvořte nějaký rituál. Ujasněte si svůj záměr a vložte do něj tvořivou energii.

Zbavit se představ

„Pro mě je Bůh osobní v tom smyslu, že každou osobnost ovlivňuje odlišně. Rabíni v Midraši říkali: „Bůh je jako zrcadlo. Zrcadlo se nikdy nemění, ale každý, kdo se do něj podívá, vidí jinou tvář.“ Harold Kushner přední americký rabín a spisovatel

Představa je mentální obraz toho, jak by podle vás něco mělo být. Stejně jako každý cíl nebo sen může být i váš osobní vztah s Bohem zastaven představami. Představy jsou jako obavy, přesvědčení a očekávání, a tak mohou omezovat vaši schopnost otevřít se jiným možnostem.

Možná máte názor, že musíte chodit do kostela, abyste si vytvořili vztah s Bohem, či meditovat, či se každý večer modlit, pokud s ním chcete mít vztah. Možná však nenaplňujete předsevzetí, která jste si sami dali, a v tom případě se můžete odříznout od citu, že již máte spojení s Bohem. Pamatujte si, že váš vztah s Bohem je váš vztah s Bohem. Je unikátní, osobní a posvátný. Zatímco se tedy sami pro sebe otevíráte objevování této pravdy, stojí za to odložit soudy a zůstat otevření a vnímaví k novým možnostem. S Bohem se můžete spojit při obdivování přírody nebo na loďce, při sepisování deníku či na procházce. Někteří lidé se spojí s jedinečným pocitem, když plavou, zahrádkaří nebo krmí kačeny u rybníka.

Když se oprošťujete od představ a kultivujete přístup otevřenosti a vnímavosti, věnujte pozornost tomu, jak se cítíte, protože podstatou Božského ducha je láska, svoboda, mír, radost, harmonie lehkost, půvab, vědění, pravda, rozvoj, nekonečná moc atd. Jakmile budete cítit více takovýchto pocitů, poznáte, že se spojujete s Bohem. Pokud se cítíte plni klidu, radosti a harmonie, když pracujete na zahrádce, pak byste měli tuto činnost nebo takové prostředí využívat pro rozvoj svého vztahu se Zdrojem. Pokud se cítíte lehcí, mocní a naplnění láskou uprostřed přírody, potom je příroda možná tím místem, na které se budete vracet, abyste objevili své možnosti. Určité prostředí může být základnou pro vaše osobní chvilky s Bohem.

Co potom?

Takže řekněme, že jste si našli svůj čas i místo s Bohem. A pak co? Jak postoupit s tímto vztahem dále? Ze všeho nejdříve si pamatujte: prostě buďte a dopřejte si prostor. To je pro začátek skvělá věc. Potom, jakmile jste si stanovili tento záměr, můžete:
• Kontemplovat – přemýšlet nad konkrétním tématem a prociťovat ho.
• Stanovit si záměr, abyste získali radu týkající se konkrétního tématu vašeho života. Pak prostě buďte, uvolněte se, naslouchejte a důvěřujte tomu, že odpověď je tu a vy ji přijmete.
• Stanovte si záměr cítit Boha, znát Boha, zakusit Boha, vyjádřit Boha tím nejvíce naplňujícím způsobem, jak je to jen možné. Potom prostě buďte, uvolněte se a důvěřujte.
• Položte otázky a uvolněte prostor pro odpovědi, které přijdou. Potom prostě buďte, uvolněte se a důvěřujte, že odpověď je tu a vy ji přijmete.*
• Požádejte o vlastnosti, které v té chvíli potřebujete: o sílu, klid nebo jasnost, a pak prostě buďte (přesně tam, kde jste, a takoví, jací v té chvíli jste), uvolněte se a důvěřujte.

Povšimli jste si opakujícího se tématu? Je dost zřejmé…

Prostě buďte….Uvolněte se….Naslouchejte….Důvěřujte.

Z knihy Když nefunguje zákon přitažlivosti Miller Sonia M.