Horec žltý

Silvinka ma upozornila na bylinku Horec žltý a ako priaznivo na ňu pôsobí, tak som si ho kúpila a zarobila tinktúru. Čaj z horca by mi syn nevypil a takto ho užije rýchlejšie. Ak máte problém s trávením, horec svojou horkastou chuťou vám pomôže, stačí vyskúšať jeho účinky. 😀

Hořec žlutý

• Lidově: žlučník, trlič, postřelenec, nepravá angostura, gencián, encián
• Čeleď: Hořcovité (Gentianaceae)

Indikační skupina:

Amarum, neurostimulans, stomachikum, anthelmintikum, antianemikum, hepatikum, cholagogum, tonikum, vulnearium

Účinné látky:

Amarogentin, gentiopikrin, silice, cukry, třísloviny, terpeny, alkaloidy, sliz, pektiny, inulin.

Indikace:

• trávení – již v ústech vytváří více slin a trávicích fermentů
• žaludeční katar, nadýmání, žaludeční slabost
• tlumí dyspeptické projevy při poruchách funkce žlučníku, jater a slinivky
• podporuje krvetvorbu
• podporuje funkce centrální nervové soustavy
• proti střevním parazitům
• podporuje tvorbu červených a bílých krvinek
• tonikum v rekonvalescenci po těžkých chorobách
• zevně na nehojící se a zduřelé rány
• zevně obklady při revmatismu

Lékové formy:

Prášek – na špičku kulatého nože, 3x denně, 20 minut před jídlem. Zapíjet vodou.

Bylinný balzám – 3-4x denně 1 KL na 125 ml vody, 1/2 hodiny před jídlem.

Nálev – 1 KL na 1/2 l vody, vyluhovat 15 minut, 1/2 hodiny před jídlem, chladný, vždy několik doušků

Odvar – 1 KL na 1/2 l vody, vařit 15 minut, vyluhovat 10 minut. Použití jako nálev.

Macerát – 1/2 KL na 2 šálky vody, macerovat přes noc. Použití jako nálev.

Tinktura – 3x denně 10-20 kapek na lžíci vody, 1/2 hodiny před jídlem.

Víno – 2-3x denně před jídlem cca 50 ml

Kontraindikace:

Při žaludečním a dvanácterníkovém vředu, krvácení ze zažívacího ústrojí, při akutních zánětech v trávicím traktu, v těhotenství, kojení. Opatrnost je třeba při hypertenzi.

Předávkování způsobuje překrvení sliznic trávicího traktu, bolesti hlavy, odpor až zvracení.

Kombinace s ostatními bylinami:

Oman, puškvorec, pelyněk, řebříček, máta, meduňka a další.

Léčivé přípravky jednosložkové:

Nálev:

Příprava: 1 KL suchého drceného kořene přelijeme 1/2 l vroucí vody, necháme vyluhovat 15 minut.

Použití: Pijeme  vychladlý, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.

Odvar:

Příprava: 1 KL suchého drceného kořene povaříme v 1/2 l vody 15 minut, necháme vyluhovat 10 minut.

Použití: Pijeme vychladlý, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.

Macerát:

Příprava: 1/2 KL drceného kořene zalijeme 2 sklenkami studené vody, necháme přes noc macerovat. Ráno přecedíme.

Použití: Pijeme chladný, půl hodiny před jídlem, vždy několik doušků.

Prášek:

Příprava: Suchý kořen rozdrtíme a přesijeme na sítku.

Použití: 3x denně na špičku kulatého nože, 20 minut – 1/2 hodiny před jídlem. Zapíjíme vodou.

Tinktura:

Příprava: 1 KL suchého drceného kořene zalijeme 200 ml lihu 50% nebo jiného destilátu. Dobře uzavřeme a necháme 14 dní vylouhovat za občasného protřepání. Přefiltrujeme.

Použití: 3x denně 10-20 kapek na lžíci vody,  20 minut – 1/2  hodiny před jídlem.

Bylinný balzám:

Příprava: 70 g čerstvé byliny nebo drogy přelijeme 150 g (asi 175 ml) lihu 40% nebo jiného alkoholu, dobře protřepeme. Po 3 dnech vmícháme do výluhu 200 g medu a vše znovu dobře protřepeme. Další den je balzám připraven k použití.

Použití: 4x denně 1 KL směsi na sítko z nerezu nebo umělé hmoty, směs propasírujeme do šálku lžičkou z umělé hmoty. Pak přelijeme 125 ml převařené vody.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

Víno:

Příprava: 30-50 g drceného kořene přelijeme 1 l bílého vína, necháme macerovat v dobře uzavřené láhvi za občasného protřepání po dobu 8-10 dnů. Přefiltrujeme.

Použití: 2-3x denně cca 50 ml, 1/2 hodiny před jídlem.

Použití ve směsích:

Elixír dlouhého života:

Je to starý ruský lékárenský recept na „Elixírům ad longam vitam” (Dr. Čermák)

Příprava: Sabur    25g

Měsíček květ          40g

Zelený čaj               30g

Oddenek reveně    20g

Hořec žlutý kořen   10g

125g směsi přelijeme 600ml posílené vodky (do 0,5l vodky přidáme 100ml koncentrovaného lihu z lékárny) a za každodenního protřepávání vyluhujeme 7 dnů. Osmý den necháme uklidnit a poté filtrujeme.

Použití:  jako mimořádně účinný univerzální prostředek, který posiluje, zlepšuje řadu fyziologických funkcí a tím, že působí i antiskleroticky, vlastně prodlužuje život, proto elixír dlouhého života.

Obvyklé dávkování se pohybuje v rozmezí 3 x denně 20-25 kapek.

Zdroj: J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie

Směs tinktur:

Příprava:tinktura hořcová   30g, Tinktura skořicová   20g , Tinktura chinová      10g

Použití: 10-20 kapek na lžíci vody při poruchách trávení, horečnatých infekcích se zimnicí.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin 

Při slabé funkci jater:

Příprava: 1 KL kořene hořce a 1KL máty peprné přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat.

Použití: před obědem a večeří jednu vinnou sklenku.

Zdroj: J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin

Výskyt:

Původem z východních Karpat, dnes rozšířený v jižní a střední Evropě a v Malé Asii. Roste v horských oblastech – Pyreneje, Alpy, Karpaty. U nás roste (Šumava, Krkonoše, na Slovensku Velká Fatra a Vysoké Tatry). Je chráněn, proto se pro léčivé a farmaceutické účely pěstuje.

Pěstování:

Rozmnožuje se semeny, ale pak trvá delší dobu, než vykvete, nebo kořenovými řízky, které musíme zasadit hluboko do výživné půdy, ve které se obrovské kořeny mohou volně vyvíjet. Dobře prospívá v oblastech s mírnou zimou. Vyžaduje vlhkou, hlubokou půdu bohatou na živiny, vápenatou. Semena vyséváme v listopadu do truhlíků na povrch, zakryjeme chvojím a necháme přes zimu venku promrznout, za občasného zalévání. Když na jaře vyklíčí, přikryjeme jej vrstvou rašeliny, ponecháme přes léto na mírném slunci a kropíme. Přezimuje v truhlících.Teprve třetím rokem zjara vysazujeme sazenice do sponu 60×60 cm do hlubokých  jamek, aby se nepoškodily tenké kořínky. Kvete až v 6.-7.roce po výsevu.

Sběr, sušení:

Drogou je kořen – Radix gentianae.

Sbírá se od srpna do září od čtvrtého roku růstu rostliny, nejlépe však až šestým rokem. Po sběru se očistí, podélně rozřízne (ihned po sklizni, aby nedošlo k fermentaci).

 Zdroj: klidapohoda.unas.cz