PRVNÍ EMOČNÍ CENTRUM – KOSTI, KLOUBY, KREV, IMUNITNÍ SYSTÉM A KŮŽE

168fdeh36iZdraví skupiny, částí a orgánů těla prvního emočního centra závisí na tom, zda se cítíte na světě bezpečně. Pokud nemáte podporu rodiny a přátel, kterou potřebujete rozvíjet, tato nejistota bude mít vliv na vaši krev, imunitní systém, kosti, klouby a kůži. Klíč k udržení zdraví tohoto centra spočívá v tom, že vaše potřeby a potřeby sociálních skupin, které jsou pro vás důležité, budou vyrovnané. Rodina, přátelé, práce nebo organizace, kterým se obětavě věnujete, vám berou čas a energii. Měly by vám to však vracet, a to ve formě přátelství a pocitu bezpečí; měly by vám dávat pocit, že někam patříte. Z toho důvodu lidé vyhledávají jiné lidi a skupiny. Potřeby těchto skupin by nicméně neměly nikdy převyšovat vaše vlastní – obzvláště pokud se jedná o zdraví.

Jestliže vám vztahy nebo různé aktivity, kterým věnujete spoustu času, nedávají to, co potřebujete, vaše tělo a mysl vám to začne naznačovat. Zpočátku to mohou být zdánlivě nepodstatné příznaky jako bolest hlavy, kožní vyrážka nebo bolest kloubů. Menší obtíže v rámci prvního emočního centra mohou sloužit jako první varovné signály, které napoví, že něco není v pořádku. Pokud budete tyto signály ignorovat, mohou přerůst v mnohem větší problémy: chronickou únavu, fibromyalgii, osteoartritidu, revmatickou artritidu, herpes virus, hepatitidu (typu A, B nebo C), mononukleózu, Lymskou boreliózu, alergie, vyrážky, lupénku, bolesti kloubů, bolesti hlavy a autoimunitní poruchy, jako je lupus, to vše může být následkem nerovnováhy vašeho prvního emočního centra.

V jaké části vašeho těla nemoc začne bujet, je podmíněno tím, co je příčinou toho, že nemáte pocit bezpečí. Pokud například cítíte, že jste zahlceni rodinnými povinnostmi, které vás nutí přehlížet svoje vlastní potřeby, tento pocit nejistoty se odrazí ve vaší kosterní soustavě. Pokud cítíte beznaděj či bezmoc, bude to mít vliv na vaši krev. Jestliže se cítíte osamoceni a vytrženi z rodinného kruhu, utrpí tím váš imunitní systém. A když nebudete schopni stanovit hranice mezi vámi a lidmi kolem vás, začnou problémy s kůží. Podrobně o této problematice pohovoříme později, kdy se budeme zabývat jednotlivými orgánovými soustavami. Prozatím si pamatujte: Je důležité vnímat, co vám říká vaše tělo, a podle toho jednat. Jestliže se zaměříte na to, proč se necítíte bezpečně a jste nejistí, můžete tak změnit svůj způsob myšlení a chování, které mohou vaši nemoc způsobovat.

AFIRMACE A VĚDA V RÁMCI PRVNÍHO EMOČNÍHO CENTRA

Proč je tedy pozitivní myšlení tak důležité? Pokud jste sami přesvědčeni o tom, že jste neschopní nebo že si nezasloužíte něčí oporu a pocit stálosti a bezpečí, sama medicína nedokáže vyléčit to, co vás trápí. Musíte nejprve jít do hloubky a zjistit, jaké myšlenky vám způsobily vaše zdravotní potíže. Jestliže se objevily potíže týkající se krevního oběhu, imunitního systému, kostí, kloubů nebo kůže, pravděpodobně se často zaobíráte negativními myšlenkami, jako například:

  • Sám nejsem schopen se o sebe postarat.
  • Nemám v nikom podporu, kterou potřebuji.
  • Mám deprese, neumím se radovat, jsem zoufalý a bezmocný.
  • Cítím se nemilován a sám.

A zde přichází na řadu afirmace; pomohou vám změnit tyto zaryté myšlenky. Pokud proti negativnímu myšlení – proti pochybnostem a strachu – použijete afirmace a využijete dostupné prostředky medicíny, uvidíte, jak se vaše zdraví a váš emocionální život rapidně změní k lepšímu.

Podíváte-li se na typ afirmací, které jsou spojeny s orgány prvního emočního centra, uvidíte, že mají co do činění s budováním opory, pocitem stálosti a bezpečí, uspořádáním, rodinou, pohybem a flexibilitou. Stav vašich kostí všeobecně vyjadřuje to, jak uspořádaný je váš život a jak jste schopni hledat a využívat oporu, kterou vám lidé nabízejí. Jestliže se cítíte milováni a opečováváni, stavba vaší páteře bude pevná a flexibilní. A naopak, pokud ve vašem životě necítíte oporu a bezpečí, můžete trpět osteoporózou a zlomeninami kostí.

Nedostatek pocitu bezpečí nemusí nezbytně souviset jen se vztahy s ostatními. Může souviset i s tím, že nemáte příliš ideální vztah sami se sebou. Louisin systém afirmací podotýká, že neschopnost být sám sobě oporou je spojena s oslabováním imunitního systému a náchylnosti k virovým onemocněním, což může vyústit v onemocnění, jako je herpes virus a mononukleóza. Louise to nazývá “vymizení pocitu, že je člověk oporou sám sobě”. Pokud se na tuto otázku podíváme z biologického hlediska, zjistíme, že příčinou slábnutí imunitního systému jsou často problémy s kostní dření, jejímž úkolem je produkce nových krvinek a která je součástí lymfatického systému, který podporuje systém imunitní.

CO NÁM VĚDA MŮŽE ŘÍCI O SPOJITOSTI MEZI MYSLÍ A TĚLEM A SYSTÉMEM AFIRMACÍ?

Rodina – pocit, že někam patříme – je pro zdraví našeho těla tím nejzákladnějším předpokladem. Sociální interakce hraje klíčovou roli v každodenní regulaci tělesných soustav. Pokud se od ostatních izolujete, vymizí tak metabolické regulátory, které jsou přítomny, když se pohybujete ve skupině, a rytmus života neplyne tak, jak by měl, což ovlivňuje zdraví vašeho prvního emočního centra.

Výzkumy ukázaly, že pocit, že někam patříme, souvisí i s biologickými aspekty a že skutečně existuje jakásí biologická živná látka, která je předávána mezi lidmi žijícími pospolu – živina, která má fyzické i metabolické důsledky. Všechny naše tělesné pochody, které souvisí se spaním, přijímáním potravy, hormony, imunitou, hladinou kortizolu, tepovou frekvencí a endokrinní soustavou, jsou řízeny těmito metabolickými regulátory. A když lidé žijí spolu v jednom společenství, jejich biologické tělesné pochody se synchronizují a stávají se pravidelnými. Žijeme-li v pevném a stálém svazku, jako je například rodinný život – a v rámci tohoto života jíme, spíme, konverzujeme, hrajeme si, pracujeme, modlíme se – synchronizují se tím naše biologické hodiny. Jedna studie například ukázala, že jednotliví členové posádky bombardéru B-52 vykazovali v době, kdy pracovali spolu, stejnou hladinu stresových hormonů.

Jestliže tuto živnou látku pocitu sounáležitosti ztratíme, pocity osamocení a nedostatku smysluplných vztahů se změní v beznaděj, bezmoc a zoufalství. A tyto emoce mohou představovat ohrožení vašeho fyzického zdraví. Váš imunitní systém doslova dostane zánět, když se cítíte zoufale. Dlouhodobý pocit zoufalství či ztráty blízkého člověka, který se změní na dlouhodobou depresi, přinutí imunitní systém produkovat zánětlivé substance, jako je kortizol, IL 1, IL 6 a TNF-alfa. A ty mohou způsobit velkou bolest kloubů; mohou být příčinou pocitu únavy podobné jako při chřipce; a mohou představovat zvýšené riziko mnoha poruch kostní soustavy, kloubů, krve a imunitního systému včetně osteoporózy.

Dalším příkladem, kdy je zdraví ovlivněno pocitem sounáležitosti, jsou lidé, kteří byli od svých rodičů odděleni již v útlém věku nebo kteří vyrůstali s matkami, jež trpěly depresemi nebo se svých dětí stranily. Tito lidé byli náchylní k depresím a poruchám imunitního systému. Protože byli separováni tak brzy a bolestně, nedokázali se se svým pocitem osamocení se světem podělit. A často se pak bezděky sami uvedli do životních situací – tím, jaké měli emoce, jak se stravovali, a také biologicky – které byly velmi podobné jako onen původní pocit opuštění. Žili střídmým, prostým a osamělým životem, který vedl k pocitu deprivace. Beznaděj, kterou zažívali po celý život, je nakonec učinila náchylnými k rakovině.

Pocit ztráty bezpečí může přijít i po nějakém šokujícím zážitku: při ztrátě milovaného člena rodiny, nějaké náhlé a bolestivé změně nebo čemkoliv, co ve vás zanechá pocit dezorientace – jako byste byli rostlinou vytrženou kořeny z půdy a přesazenou jinam nebo jako by vás najednou někdo náhle vystěhoval z domova do nějaké cizí země. A věda dokázala, že v těchto momentech můžeme také ztratit svoje biologické “kořeny” – svoje vlasy. Pokud nejsou mezi rodinnými příslušníky harmonické vztahy, je tu nebezpečí zvýšeného rizika vypadávání vlasů (alopecie), nemluvě o lupénce a jiných kožních problémech.

Takže je zřejmé, že k udržení dobrého zdraví jsou třeba kvalitní vztahy s okolím. Věda tuto myšlenku podporuje tvrzením, že “sociální integrace” – široká sociální síť a sociální opora – pomáhá vytvářet silný imunitní systém. Ve skutečnosti studie ukazují, že více vztahů, a kvalitních vztahů, vede k tvorbě kvalitnějších bílých krvinek, které nám pomáhají čelit infekcím a chrání nás před mnoha vážnými zdravotními problémy, včetně artritidy, deprese a zhoršujících se symptomů onemocnění, jako je HIV a tuberkulóza. Sociální interakce rovněž zmenšuje množství léků, které lidé potřebují, a podílí se na zrychlení rekonvalescence po nemoci.

Jiné studie ukazují, že lidé, kteří měli tři nebo méně vztahů, častěji trpěli chřipkou a byli více náchylní k virovým onemocněním než ti, kteří měli vztahů více. Lidé, kteří měli šest nebo více vztahů, měli nejméně chřipek, a když touto nemocí onemocněli, měli nejmírnější symptomy.

To jste si nemysleli, že? Spíše byste si mysleli, že když máte hodně přátel, jste tak více vystaveni bakteriím a jste tedy náchylnější k onemocnění chřipkou. Teorie zabývající se bakteriemi však očividně nemá uspokojivou odpověď pro to, proč dochází k onemocnění chřipkou a jiným infekcím. Důvod, proč lidé, kteří mají méně přátel, jsou náchylnější, může být takový, že zažívají stres z toho, že jsou většinu času sami a není jim nikdo oporou. Tento stres je příčinou produkce norepinefrinu, který vytvářejí nadledvinky, a negativních vlivů na imunitní systém. Dokonce se ukázalo, že lidé, kteří mají méně přátel, jsou vystaveni vyššímu riziku onemocnění než kuřáci nebo obézní lidé, mají rovněž vyšší hladinu kortikosteroidů a imunosupresiv, kvůli kterým jsou náchylní k chronické únavě, fibromyalgii, revmatické artritidě, lupusu, HIV, častým chřipkám a infekcím a osteoporóze.

Depresivní myšlenkové pochody mají také neblahý účinek.Schopnost, jakou deprese dokáže zvýšit riziko osteoporózy, se rovná riziku nedostatku vápníku nebo kouření. Takže odteď, když uvidíte další reklamu v televizi nebo v časopise na potravinový doplněk kalcia sloužící k prevenci ztráty kostní tkáně, měli byste se rovněž zamyslet nad tím, jak změnou životního stylu a afirmacemi podpořit vaše zdraví.

Pokud vás lidé kolem vás nemají rádi – bojíte se společnosti nebo zažíváte nějaký smutek, kvůli kterému se straníte lidí – je třeba naprosto změnit myšlenkové pochody, které vás drží uvězněné ve vašem dobrovolném exilu, nebo vám vaše kosti, klouby, krev, kůže a imunitní systém dají brzy najevo, že je vaše samota nezdravá.

Louise L. Hay,  Dr. Mona Lisa Schulz: Vše je tak, jak má být
ISBN 978-80-7349-350-9

Zdroj: Terapie u ovečky