Pokud jsi příliš ponořen do fyzické reality, jsi vtažen do iluze.Parkuješ na místě, které se tváří velmi „reálně“.Vypadá to statické, ale to je ten klam.Vše se mění – zdánlivé protiklady, které jsou vzájemně spojené,si mezi sebou navzájem mění pozice.Radost a smutek.Láska a nenávist.Přitažlivost a odtažení.Nadšení a nuda.
Pokud to chápeš, nebudeš překvapený, když věci budou i takové, jaké jsi nechtěl.Protože ony takové být MUSÍ, aby se zachovala vesmírná rovnováha.Pokud si uvědomíš, že zde nenajdeš nikdy trvalý klid a jistotu,je to velký krok k „tvému“ osvobození.Potom více pozoruješ to, co před tebou probíhá.Stáváš se tulákem, který jen prochází.
Občas tě něco stáhne směrem k zemi, ale jakmile vstaneš,opět se z tebe stává pozorovatel.Ze Zdroje pozoruješ ten zmatek a zároveň sebe, jak v něm hraješ svou přidělenou roli.Jsi tady a zároveň i tam.Doma a na návštěvě.Tento dvojí pohled ti zajistí tolik hledaný vnitřní klid.
Venku může být bouřka a silný vítr, ale doma je vždy hluboký mír.Spolehni se na svůj dech – ten tě domů vždy spolehlivě dovede, pokud budeš potřebovat.Já a on.Hra o tobě a jednom Zdroji – hra o jediném.Tam a tady.Na to nezapomeň, až příště budeš zmatený z toho, co se venku děje.
Úryvek z připravované knihy Probuď se ze snu Karel Spilko
Cestou k sebe... 