Svätojánska noc…letný slnovrat

Blíži sa letný slnovrat a ja som lenivá niečo nové tvoriť, tak oprašujem starý článok. 😀 No aktuálne dala Katka na blogu článok : Áriové – Letní slunovrat 2015, co nám přinese pro další práci, tak pre tých, čo chcú vedieť,  aké energie budú prúdiť. 😉

Dvacátého prvního června nastává doba slunovratu. Slunce je na samém vrcholku své roční cesty, nastává nejdelší den a nejkratší noc. Slunovrat slavili Keltové i Slované. Když do našich zemí přišlo křesťanství, změnil se slunovrat ve svatojánskou noc, spojenou až se svátkem Jana Křtitele, tedy s nocí z 23. na 24. června.

To ale oslavám nic neubralo na tajemnosti a navíc celá řada prastarých zvyků zůstala zachována. V nejkratší noc roku můžete kouzlit, přivolávat lásku, hledat poklady, sbírat léčivé byliny nebo věštit budoucnost.

Oslavy podle Keltů

Podle keltských tradic se den letního slunovratu nazývá Alban Heruin neboli sabat Litha. Keltové pořádali slavnosti zasvěcené bohyni Matce. Podobně jako v noci na “čarodějnice” se na nejvyšších kopcích o půlnoci pálily posvátné ohně – tentokrát na počest vrcholícího Slunce. Lidé kolem nich tančili a bylinami z ohně zapálenými žehnali dobytku. Uhlíky ze slunovratových ohňů byly rozhazovány po polích pro zajištění dobré úrody. Uzavíraly se tak zvané čarodějnické svatby; novomanželé po nich přeskakovali koště.

Brána mezi světy otevřena
V mnoha čarodějnických knihách obsahujících návody na vyvolávání duchů se píše, že by se daný rituál měl provádět o svatojánské noci, kdy je brána mezi světy otevřená. Podmanit si tyto bytosti dokázal jen opravdu zkušený mág. Ten, kdo přecenil své síly, mohl přijít o rozum nebo i o život.

Země vydává své poklady
Slunce díky svému světlu a teplu vládlo zemi přes den a noc podle představ našich pohanských předků skrývala mnohá tajemství. Vzhledem k výjimečnosti této noci se mělo zato, že ožívají tajemné síly a země vydává své poklady. Rozestupovaly se skály a otevírala země. K nalezení takového místa bylo zapotřebí nalézt kvetoucí kapradí. To kvetlo přesně o půlnoci a vydávalo zlatavou záři. Kdo chtěl mít zázračný květ z kapradí, který byl velmi důležitým pomocníkem při hledání pokladů, měl pod kapradí rozprostřít bílý šat, který měl zachytit padající květ. Kdo prý květ zachytil a nosil u sebe, byl neviditelný, rozuměl řeči zvířat, rostlin a stromů, měl ve všem štěstí a byl předurčen k objevení pokladu. Získat takový květ však nebylo vůbec snadné, protože ho prý střežily mocnosti temné. Krom čertů a čarodějnic v lese číhalo mnoho dalších nástrah jako například bludný kořen nebo bludičky, které člověka lákaly do bažin. Člověk, který překonal všechny nástrahy a poklad objevil, si měl z něho měl vzít jen tolik kolik unesl, jinak by jeho duše propadla pro jeho nenasytnost peklu.

Mimořádná síla bylin
Tajuplná noc propůjčuje svoji sílu i bylinám, které se využívají k čarování. Pokud hledáte lásku, nezapomeňte si natrhat laskavec. Když ho budete nosit u sebe, přičaruje vám muže.
V předvečer Svatého Jana také děvčata splétala věneček z devatera kvítí, aby se ve snu dozvěděla, kdo jim je souzený. Do devatera kvítí patřily bylinky léčivé a voničky, o tomto večeru s magickým účinkem. Byl to devětsil, komonice lékařská, májovník, mařinka vonná, devaterník penízkový, routa, třezalka toužebník a hvozdík. Také kopretina, sedmikráska a květy heřmánku byly zasvěceny lásce.

Budoucnost se zjeví v zrcadle
Zrcadla jsou tajuplná, mocná, ale i záludná. Pokud chcete v zrcadle spatřit, co vás čeká, můžete to zkusit mezi jedenáctou hodinou a půlnocí. Nejúčinnější je postavit dvě zrcadla proti sobě a nasvítit je svíčkami. V nekonečné „chodbě“, kterou uvidíte, pak můžete nahlédnout do budoucnosti. Měli byste si ale dobře rozmyslet, jestli o to skutečně stojíte. Obrazy totiž mohou být děsivé a nejednoznačné. Tím, co uvidíte a co jste si nesprávně vyložili, si pak snadno můžete otrávit život.

Zdroj