1261655-img-par-migle-vztahyTo, co od vztahu čekáme, předurčuje také jeho konec. Má-li například náš vztah přinášet do našeho života radost a legraci, bude vztah trvat tak dlouho, dokud radost a legraci budeme dostávat. Má-li náš vztah smysl proto, abychom přivedli na svět děti a vychovali je, bude mít vztah tak dlouhé trvání, dokud děti nevyrostou a neodejdou z domu.  Definujeme tedy obsah a rozsah vztahu a tomu odpovídající začátek a konec, smysl a směřování.

Dej svému partnerství hlubší smysl

Základní chybou v mnoha partnerství je domnívat se, že vztahy mají co činit výhradně s radostí, rozkoší, zábavou nebo příjemným trávením času. Kdyby to byl opravdu jediný smysl a hodnota nějakého vztahu, byl by se neuvěřitelně rychle vyčerpal. A přesně toto se v častých případech také děje, neboť lidé vztahu přisuzují právě jen tuto jedinou hodnotu.

Bez hloubky ale zůstává partnerství vždycky povrchní. Bez hloubky budeme stále připoutáni k povrchnostem, a aniž bychom věděli proč, budeme si stěžovat na její nedostatek. Přitom jsme to my, kdo nedokáže dát partnerství podstatný smysl a naplnit ho. Budeme se ohlížet po jiném smyslu našeho života. Mimo náš vztah. Jedno je zřejmé. Nechceme ve svém životě klopýtat beze smyslu. Ale přesně to děláme, když svému partnerství nepropůjčujeme žádný hlubší smysl. Partnerství rychle vyčerpá svůj potenciál a postupem času zevšední. Potom se už jenom znuděně potácíme časem a cítíme se stále prázdnější a přejeme si, abychom žili v „naplněném” vztahu.

Hlubší smysl v partnerství je právě to jediné, co vztah trvale popohání a bezpečně jej provede jakýmkoliv úskalím. On je tím vlastním motorem, jehož energie se nikdy nevyčerpá. On je tím tajemstvím, které dva partnery poutá k sobě a také v kritických dnech nechává naplněné.

Touhu udělat ze vztahu něco zvláštního, učinit z něj jedinečný tvůrčí akt mají všichni. Jak ale dát partnerství tento hlubší smysl ?

Hlubší smysl už ve tvém vztahu je.

Vždycky tam byl. Jinak bychom se vůbec nepotkali. Musíme ho jen znovu najít. Toho jsme schopní, ale pouze my. Nikdo jiný. Je to náš život, náš vztah a náš zcela osobní životní plán.

Hlubší smysl se tedy v našem vztahu už nachází. Ale musíme ho nejdříve objevit, abychom ho také dokázali žít, a náš vztah tím neztrácel smysl.Jak však nyní dokážeme vycítit náš zcela osobní, hluboký smysl v našem vztahu ? Skoro jako vždycky v životě – pomocí otázek.

Bez hlubšího smyslu je tvé partnerství vyměnitelné.  Především ty jsi vyměnitelný.

Zjisti, kvůli čemu tvůj vztah existuje a proč by měl existovat dál. Pokus se přijít na kloub následujícím otázkám. Nehledej žádné rychlé odpovědi. Uvažuj o otázkách. Zas a znovu. Tímto způsobem se hlubší smysl partnerství vykrystalizuje. Tím, že se otázkami zabýváme, noříme se stále hlouběji do svého úkolu. V každé otázce by se mohl skrývat docela osobní hlubší smysl.

Proč je tvůj partner s tebou ?
Co z toho má ?
Co jej dělá větším ?
Co ho posiluje ?
Na jakou úroveň mu můžeš pomoci se dostat ?
Jak mu pomáháš s osvobozováním se od starých zranění ?  A bez vytváření závislosti !V jakém směru může partner po tvém boku dozrávat ?  Co bys s někým jiným nikdy neprožil ?  Proč by měl tvůj vztah dál pokračovat ?

Neohraničuj odpovědi příliš silně. Mysli také na širší souvislosti. Možná že smyslem společného bytí je například léčení. Léčit staré rány tvého partnera. Nebo si nechat pomoci, aby ses mohl léčit ty. Možná je smyslem tvoje usmíření se starými vzory z dětství. Nebo s rodinou. Možná je smyslem vzájemně se podporovat ve společném vývoji. Nebo si možná vytvořit nový život a mít spolu děti ?  Možná že ve tvé rodině existuje něco, co bys měl dát zase do pořádku, možná existuje nějaký vnitřní úkol.

Neměli bychom se spokojit s prvními rychlými odpověďmi. Opravdový smysl leží vždycky ještě o něco hlouběji. Musíme tedy pátrat ještě o něco hlouběji.

Když nedokážeme jít se svým partnerem do opravdové hloubky a zjistit pravý smysl našeho vztahu, je náš partner vyměnitelný. Potom jsme také my vyměnitelní. Celé partnerství je potom vyměnitelné. Naše partnerství není nic zvláštního. Nikdo z nás není jedinečný.

Když neprožíváme pravý smysl svého partnerství, dojde jednou k jeho rozpadu, protože vlastní hnací motor vztahu chybí. A věř mi, že každé partnerství svůj hlubší smysl má, jen si ho partneři zatím nejsou vědomi.

Pokud se ovšem domníváme, že hlubší smysl našeho partnerství spočívá pouze v tom, abychom si usnadnili život, měli sex nebo uspokojili jiné potřeby, tak vztahu nepřisuzujeme žádnou opravdovou hodnotu, která by jej činila jedinečným. Konec už je na dohled. Protože jakmile už nejsou potřeby uspokojovány v dostatečné míře, a k tomu dříve či později dojde, musí vztah získat novou hodnotu, nový smysl, jinak se rozpadne. Proč bychom spolu také měli zůstávat, když už v tom nevidíme žádný význam.

Většina lidí v tomto bodu vztah opouští, protože v něm nedokážou spatřovat ještě nějakou jinou hodnotu než prožívání tělesných rozkoší. Jakmile ale toto prožívání ztratí na přitažlivosti, nastoupí nespokojenost ještě silněji. Zpočátku uvnitř partnerství, později také mimo něj. Většina rozchodů se tedy neděje z nedostatku vášně nebo potěšení, ale proto, že ve vztahu chybí vlastní hloubka.

Tím, že nepřekročíme svůj vlastní stín, jsme stále menší, místo abychom rostli. To nás nemůže v dlouhodobém měřítku uspokojit a vinu dáváme nikoliv sobě, ale svému partnerovi. Potenciál vztahu přitom nebyl ani rozpoznán, natož vyčerpán.

Pierre Franckh Pravidla pro šťastnou lásku