Když miluješ nesmíš být přítomen jako ego. Jenom láska, pouze čistá energie lásky má existovat. Naprosto se zapomeň tak, že už ani nejsi, už je jenom láska. Buď láskou a vstoupíš do dimenze ‘věčného života’. Během her lásky, milovaná princezno, objímej, jako bys vstupovala do věčného života.

Šiva mluví od začátku o lásce. Tato technika je technikou lásky, protože láska je zkušeností, při které se nejspíše uvolníte. Když neumíte milovat, tak se neumíte ani uvolnit. A naopak to platí také: jen se uvolníte, bude váš život naplněn láskou.

Proč křečovitý člověk nemůže milovat? Protože stále sleduje nějaké cíle. Křečovitý člověk může vydělat spoustu peněz, ale ne milovat, protože láska nepřináší žádný užitek. Láska je nepoužitelná, nedá se skladovat, uložit na konto, ani vlastní ego se jí nedá uspokojit. Láska je skutečně to nejneužitečnější a nejabsurdnější co je, činnost, která nemá vně sebe smysl. Existuje jako samoúčelný jev, ne jako prostředek k něčemu jinému.

Vyděláváte peníze, abyste něco jiného dostali. Peníze jsou prostředek. Stavíte si dům a tím sledujete určitý účel: v tom domě chcete bydlet. Všechny vaše činnosti jsou prostředky nějakého účelu, jenom láska ne. Proč pak milujete?

Láska nese svůj účel již v sobě. To je důvodem, proč prospěchář, člověk který logicky kalkuluje, nemůže milovat. Prospěchář jistě sleduje nějaké záměry, nutně křečovitě, protože všechny záměry mohou být uskutečněny až v budoucnosti, nikdy ne tady a teď.

Když stavíš dům, nemůžeš v něm ihned bydlet: musíš ho nejprve postavit, abys v něm v budoucnosti mohl bydlet. Když spoříš peníze, tak jednou budeš mít tučné konto, ale ne teď. Prostředky jsou používány v současnosti k dosažení cílů v budoucnosti. Ale láska je vždy jenom zde. Láska nezná budoucnost. Proto jsou láska a meditace tak blízce příbuzné. Proto je smrt tak podobná meditaci. Smrt také nastává pouze tady a teď – nikdy v budoucnu.

Smrt, láska a meditace nastávají pouze v přítomnosti. Proto nemůžeš milovat, když máš strach ze smrti. A když máš strach z lásky, tak nemůžeš meditovat. A když máš strach ponořit se do meditace, tak je tvůj život bezcenný – ne bez ceny, co se týče nějakého užitku, ale v tom smyslu, že nebudeš šťastný a život ti dříve nebo později bude připadat nesmyslný.

Může se zdát nezvyklé, že tyto tři věci kombinuji: láska, meditace, smrt. Ale tyto prožitky jsou si velmi podobné a když člověk jeden z nich umí prožívat, má otevřené dveře i ke zbývajícím dvěma.

Šiva mluví od začátku o lásce a říká: “Během her lásky, milovaná princezno, objímej, jako bys vstupovala do věčného života.”

Co to znamená? Mnoho. Za prvé, že minulost a budoucnost při aktu lásky přestanou existovat. Člověk se pohybuje v dimenzi současnosti – Teď a Tady. Už jste někdy někoho milovali? Jestli ano, tak víte, že jste při tom přestali myslet. Proto bývají milenci tak zvanými inteligentními lidmi považováni za slepé, nerozumné a pomatené. V jisté smyslu to odpovídá. Zamilovaní jsou slepí, protože nešilhají očima do budoucna na to, co vzejde z jejich jednání. Minulost také ztratili z očí – jsou prostě slepí.

Co se stane, když se dva milují? Prostě pouze žijí v přítomnosti bez myšlenek na minulost a budoucnost, bez uvažování o následcích. Proto jsou považováni za slepé. Milující jsou slepí pro ty, kteří kalkulují, a zřící pro ty, kdo nejsou zištní. Pro ty je láska jediná pravá perspektiva pohledu.

To první je tedy, že minulost a budoucnost v okamžiku lásky přestanou existovat. A teď se dostáváme k jednomu subtilnímu bodu, kterému je třeba dobře porozumět. Když není ani minulost ani budoucnost lze přítomný moment označit za přítomnost? Přítomnost existuje jen mezi minulostí a budoucností, je tedy relativní. Co znamená tento moment nazývat přítomností, když není minulost a budoucnost? To přece nemá význam! Proto nemluví Šiva o “přítomnosti”, ale nazývá aktuální moment bytí “věčným životem” a tím myslí věčnost. Říká: “Vstup do věčnosti.”

Dělíme čas do tří fází: minulost, přítomnost, budoucnost. Toto dělení je špatné, naprosto neodpovídající! Čas znamená ve skutečnosti jen minulost a budoucnost. Přítomnost nepatří času, patří věčnosti. To, co bylo, je čas; to, co má přijít, je také čas. To, co je, nenáleží času, protože nikdy neskončí. Je vždy tady. Teď je vždy zde. Je pořád a vždy zde. Teď je věčné.

Když se pohybuješ v myšlenkách z minulosti, tak nikdy ne do přítomnosti, ale vždy do budoucnosti. Chybí moment setkání s přítomností.

Láska je pro vás nejjednodušší cesta do věčnosti. Skrze lásku můžete opustit dimenzi času. Proto chce také každý milovat a být milován. Většinou ani nevíme, proč lásku považujeme za tak důležitou, proč po ni tak toužíme. A dokud člověk tomuto neporozumí nemůže ani milovat, ani lásku přijímat, protože láska je jeden z nejpodivuhodnějších jevů.

Myslíme si, že každý může milovat. Ale ta věc se má jinak, proto jste všichni tak frustrovaní. Láska se odehrává vždy v bezčasové dimenzi a když se pokusíte milovat v časové dimenzi, tak budete vašimi snahami znechuceni. Lásku nemůžete prožívat s vědomím plynoucího času.

Přímo před sebou vidím zeď, ale stačí abych otočil své oči nahoru a vidím nebe … Když se díváte v dimenzi času, tak vidíte vždy jenom zdi. Když se podíváte nadčasově uvidíte otevřenou oblohu.

Láska otevírá dveře do nekonečna, věčnosti existence. Když jsi jednou udělal zkušenost s tím, co je láska, můžeš svou lásku používat jako meditační techniku. A to je ta metoda:

Během her lásky, milovaná princezno, objímej, jako bys vstupovala do věčného života.

Jako milenec nesmíš být nad věcí. Musíš absolutně prožívat něžnost, až se ti otevře dimenze věčnosti. Když miluješ, jsi tam ještě jako já – jako ego? Jestli ano, pak se nacházíš v dimenzi času a tvoje láska je prolhaná a nepravá. Pokud tam ještě stále svým způsobem jsi přítomen, tak že můžeš říci “já”, tak jsi sice své partnerce blízko tělesně, ale duchovně vás dělí světy. Během hry lásky nesmíš existovat jako ego. Jenom láska a něžnost smí zůstat. Staň se energií lásky, něžností, která hladí tvoji milovanou. Při polibku nebuď ani líbající ani líbaný buď polibkem. Zapomeň zcela na sebe, ztrať se v jednání, takže už není žádné já, které jedná. A když se ti to nepovede při milování, tak se ti to nepovede ani při jídle, při procházce nebo při jiné činnosti, protože láska je nejjednodušší metoda, jak rozpustit ego. Proto nemohou egoisti také milovat. Oni mohou o lásce hodiny mluvit , skládat zamilované písničky, psát verše, ale ne milovat. Ego neumí milovat.

Tantra znamená transformaci lásky na meditaci. Nyní asi rozumíte, proč se tantra tak podrobně zabývá láskou a sexualitou. Proč? Láska jsou dveře, skrze které spontánně a snadno můžete opustit tento svět, tuto dimenzi času. Prohlédněte si jednou Šivu a jeho milenku … Podívejte se na ně, rozplývají se jeden v druhém, už nevypadají jako dvě osoby. Jsou jedno. Jejich jednota jde tak daleko, že se pro nás stali symbolem jednoty. Jistě znáte Šivův lingam, falický symbol Hindů, Šivův penis, který spočívá v pochvě jeho milenky Devi. Hindové starých časů měli skutečně odvahu. V dnešní době jsme vytěsnili z našeho vědomí, že Šivův lingam je vlastně falický symbol. Prostě jsme to úplně zapomněli.

C.G.Jung popisuje ve své autobiografii velmi hezký a legrační zážitek. Při své cestě po Indii navštívil chrám v Konaraku. Průvodce zasvěceně podával výklad k sochám a malbám, pouze lingamy vynechával, což vůbec nebylo jednoduché, protože chrám jimi byl přeplněn. Jung, který samozřejmě věděl, o co se jedná, se ale neustále ptal: “A co je tohle?” , aby průvodce přiměl se lingamy zabývat. Nakonec špitl průvodce Jungovi do ucha: “To vám povím později, o tom se dá mluvit jen mezi čtyřma očima.” Jung se musel smát. Takoví jsou Indové dneška! Po prohlídce řekl průvodce Jungovi: “Neměl jste se mě vyptávat před ostatními. Je to absolutní tajemství.” Sklonil se a zašeptal mu do ucha: “To jsou naše soukromé části.” Při své další cestě potkal Jung Heinricha Zimmera, známého orientalistu, a vyprávěl mu svůj příběh. Zimmer se smál: “Tomu říkám osvěžující změna! Do teď jsem slyšel pouze o velkých Indech, o Buddhovi, Krišnovi, Mahavirovi a podobných. Tady máme konečně nějakého obyčejného Inda.”

Pro Šivu je láska branou do nebe – a sex semeno, z kterého vykvétá láska. Když člověk odsuzuje semeno, odsuzuje tím i květy, které z něj vychází. Sex se může stát láskou, a dokud tomu tak není, zůstává zmrzačenou záležitostí. Odsuzujte toto zmrzačení, ne sex! Sex se musí vyvinout v lásku a když se to nestane, není to sexem ale vámi!!!

Sex prostě nesmí zůstat sexem – to říká tantra. Musí se proměnit v lásku. A také láska nesmí zůstat jen láskou musí se změnit ve světlo, v meditativní zkušenost, v poslední vrchol mystického poznání.

D.H. Lawrence, jeden z největších géniů našeho století, byl nevědomky adeptem tantry. Na západě byl naprosto zatracen, jeho knihy spáleny, a on sám čelil jednomu procesu za druhým protože řekl: “Sexuální energie je jedinou energií, která existuje. Kdo ji odmítá a potlačuje, obrací se proti universu a nebude nikdy schopen vlastní energií realizovat na vyšších úrovních.”

Potlačená energie se vyjadřuje zvrhlým způsobem – a to je začarovaný kruh. Podle kněží, moralistů a veškerých tak zvaných zbožných lidí je sex něco nehezkého a odporného. Ano, když svou sexualitu potlačujete, stane se skutečně ošklivou. A pak vám řeknou: “Podívejte se, měli jsme pravdu! Tady máte důkaz! Podívejte se přece, to co děláte je odporné a vy to víte!” Ale to ošklivé, není sex sám o sobě, ale to, co jste z něj díky moralistům udělali. A poté, co se moralistům povedlo všechno zperverznit, vypadá jejich původní teze jako pravdivá. Po tomto důkazu nabere vaše sexualita ještě ošklivějších a křečovitějších forem, protože si ještě méně věříte.

Sex je naprosto neškodná energie. Sex je ve vás pulzující život, žití, kterým vibrujete. Nemrzačte tuto energii. Ať se stane květinou vaší výrazové formy, ať se stane láskou.

Rozdíl mezi sexem s lákou a bez lásky vězí v tom, že svého partnera vykořisťujete, když máte sex v hlavě a nemáte lásku v srdci. Při sexu je ten druhý pouhým nářadím, které použijete a pak odhodíte. Jakmile se sex stane láskou, není už ten druhý použit jako účelný prostředek – ten druhý už ve skutečnosti není “ten druhý”! V lásce zmizí všechna ohraničení já. Ten druhý bude poprvé objeven ve své jedinečnosti. Už nebude použit! Ne právě naopak, spojíte se. Jste partneři, kteří se společně účastní hlubokého prožitku, není vykořisťovaného ani vykořisťujícího. Vzájemně si pomáháte vstoupit do vyšších dimenzí. Sex je vykořisťování, láska společné vstupování do vyšších světů. A když do těchto světů nevstupujete pouze na krátké, letmé okamžiky, ale celé milování se stane meditací , což znamená, že se oba partneři naprosto zapomenou a jeden se rozplyne ve druhém, tak že už jenom láska existuje, pak – jak říká Šiva – vstupujete do věčného života.

Osho Tantra, Spirituality & Sex

Volně přeložil Manguri

Zdroj: Tantra magazín