hoopKaždý člověk s nímž máme blízký vztah,  je odrazem nás samých. Každý člověk v sobě odráží prvky naší spřízněné duše, té druhé poloviny, která nám tolik chybí. Ve skutečnosti je každý aspekt naší spřízněné duše, jenž vidíme v druhých lidech, s nimiž máme vztah, aspektem nás samotných, který teprve musíme poznat, přijmout a naučit se bezpodmínečně milovat.

To,  co si myslíme, že nám chybí, ve skutečnosti již máme v sobě, jen to čeká na odhalení. Jiní lidé nám nastavují božské zrcadlo. Paradoxně, když se vědomě zacelíme a uzdravíme, žádnou spřízněnou duši už nepotřebujeme, avšak tehdy jsme opravdu připraveni ji potkat.

Osamělí se cítíme proto, že jsme odříznutí od sebe samých, od svého božského původu, od jednoty / Boha, vesmíru, lásky. Je třeba si uvědomit, že „Já jsem ty a ty si já.“ Formy jsou různé , avšak, podstata je stejná. Pochopení, že všechno, co potřebujeme, již máme v sobě, jsme dokonalí takoví, jací jsme.

Čím jsme úplnější a zdravější, tím více chápeme, že oddělenost a osamělost byly jen iluze, a tím víc cítíme skutečnou přítomnost druhých v našem duchovním srdci, za hranicemi času a prostoru, ba dokonce i smrti. Láska přesahuje jakékoliv rozměry a ruší veškeré hranice.

Úryvok z  knihy Chirón

Reklamy