Jaroslav Dušek: Směšné zázračné bytosti

l8686Jsme směšné bytosti. Z jednoho úhlu pohledu. A zázračné z druhého. Pachtíme se za poznáním a přitom zapomínáme, že ve svých tělech, v tkáních, v krvi a v kostech, ve všech buňkách těla neseme dávná poselství. Máme to všechno ještě před nosem, uvnitř sebe sama, je to stále k mání a my přesto dáváme přednost nekonečnému zkoumání a dobývání vnějšího světa. Podléháme lákadlům. Z radostného poselství se tak krok za krokem stává tajemství. Necháváme si tak snadno odvést pozornost od svého vnitřního pokladu, až vzniká mylný dojem, že si to snad zasloužíme. Pravím: nezasloužíme. Jsme tak jen ze záhadných důvodů od dětství vedeni. K dřímotě ve hmotě.

A protože naše vnitřní bytost ze své povahy touží po probuzení, míváme občas zvláštní naléhavé sny, touhy a nápady, které se zhusta neslučují s naší vypěstovanou představou o sobě samých. To naše duše ve dne v noci zpívá. Její zpěv je jemný. K dobrému poslechu bývá zapotřebí se poněkud ztišit. Naladit se na ni. Po špičkách vstoupit do vnitřního chrámu a naslouchat.

K takovému ladění může sloužit příhodná mantra či modlitba, která je schopna rozpustit všechna ta zaklínadla a smutky všedního dne. Která nastaví zrcadlo všem našim domnělým povinnostem. Ale kde ji hledat? Jak najít tu pravou?

Zdědili jsme úžasné staré knihy, které ukrývají tajemná poselství a mohou se stát vodítkem pro vnitřní cestu. Lačně v nich pátráme po návodu. Ale jejich výklad bývá nesnadný. Protože už neznáme ten pravý jazyk, tu řeč, to původní znění. Máme zápis a často spíš překlad toho zápisu. Pokoušíme se ho nějak vyložit, ale zapomínáme či neumíme nechat jej zaznít. Před několika dny se mi dostala do rukou pozoruhodná knížečka badatele v oblasti náboženství a psychologie, pana Neila Douglase-Klotze. Jmenuje se Aramejský Otčenáš. Přeložil tuto známou modlitbu a další Ježíšovy promluvy přímo z aramejštiny, tedy z Ježíšova rodného jazyka. A v komentářích dokládá překvapivou mnohost osvobozujících významů, které původní texty nesou a které bývají v obvyklých jazykových převodech opomenuty, nepochopeny či dokonce zastřeny. Ukazuje hravost a vrstevnatost aramejštiny. Její energetickou mohoucnost.

S úžasem v ní listuji. Pokud jste dočetli až sem, myslím, že je určena i vám.

(publikováno v časopise Koktejl č. 10/2003)

————————————————————————————

Vysvětlivky k textu níže – barevné rozlišení:

Církevní verze
Správný překlad původního originálu
Původní originál v aramejštině

Otče náš, jenž jsi na nebesích.
Ty, jenž zrozuješ! Otče – Matko kosmu.
Abvún d-bá-šmája

Posvěť se jméno tvé.
Soustřeď v nás své světlo – ať je k užitku.
Netkádaš šmach

Přijď království tvé.
Svou vládu jednoty stvoř teď.
Tejtej malkutach

Buď vůle tvá jak v nebi, tak i na zemi.
Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.
Nechwej c´vjánach ajkána d-bá-šmája af b-árha.

Chléb nám vezdejší dej nám dnes.
Dopřej nám náš denní chléb a vhled – tolik, kolik potřebujeme každý den.
Hav lan lachma d-sunkanán jaomána.

Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.
Wa-š´bok lán chaubéjn (w-achtachejn) ajkána d-af ch´nán švokn l-chaj´bejn.

Prosíme, proveď nás pokušením, ale zbav nás od zlého.
Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje.
We-la tachlán le-nesjúna. Ela pacan min biša.

Neboť tvé je království, moc a sláva na věky.
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.
Metol d´lache malkuta wa.chajlá wa-tešbuchta l´alám almín.

Amen.
V pravdě síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.
Amen

Aramejský otčenáš v mp3

Zdroj: http://www.jeshua.cz/