Našla som článok, ktorý presne vystihuje, ako sa snažíme naplňovať svoje potreby, ak nám chýba láska seba samých. Sme v moci rôznych závislostí a nevieme nájsť cestu von. Nedostatok lásky vytvára prázdnotu a my ju vnímame ako niečo, čo nám veľmi chýba a preto máme snahu vnútro zaplňovať, čo je len chvíľkové…
Bludný kruh výstižně popisují pohádky jazykem svých metafor. Brání hrdinovi pohádky pokračovat v cestě za jeho cílem a svobodou. Nutí ho bloudit v krajinách, kde nechce být, stále dokola po stejných místech. Cesta z bludného kruhu ven bývá nesnadná. Začít ji hledat je možné pouze tehdy, pokud si zbloudilec vůbec uvědomí, že bloudí v kruhu. Obdobně začít hledat cestu z bludného kruhu přejídání je možné, pouze pokud si člověk všimne (připustí) svoji potíž s jídlem (svoje bloudění). Uvědomění je důležitý první krok na cestě k uzdravení (nezávislosti na jídle). Umožňuje nastartovat vlastní sebeúzdravné mechanismy a umožňuje i eventuální vnější pomoc (od odborníků).
Článek navazuje na předchozí články „O nadbytečných kilogramech, hladu po lásce a výchově“ a „O příčinách a dynamice přejídání“.
Dalším krokem při hledání „cesty ven“ je porozumění fungování bludného kruhu – v našem případě cyklu zlozvyku přejídání. Prohlédněme si důležitá místa, která ho startují a udržují v chodu a kterými je potřeba se zabývat při hledání cesty ven. Samotné přejídání není jediným problematickým bodem. Proto také ke zvládnutí zlozvyku obvykle nestačí zaměřit se pouze na dietu. Dobré dietní programy podporují své klienty na všech úrovních cyklu. Někdy je ke zvládnutí zlozvyku potřebná také psychoterapeutická pomoc a podpora.
Schéma cyklu přejídání:
1. Spouštěcím mechanismem k vytvoření cyklu závislosti bývá obvykle hlad po lásce. Citový hlad otupí zdravé vnímání vnitřních potřeb a vnějších rizik, takže pak můžeme snadno překročit „bludný kořen“ a začít bloudit v cyklu zlozvyku. Hlad po lásce začíná nejčastěji v dětství. Člověk pocházející z rodiny, kde nebyl dostatečně citově sycen, vstoupí do dospělosti s hladem v srdci, který ho může hnát k náhradnímu uspokojení – například k sycení žaludku. V některých případech může spustit cyklus závislosti trauma(nešťastná láska, velké zklamání, zohyzďující onemocnění…), eventuálně další příčiny.
2. Nízká sebeúcta – je obvykle důsledek prožití láskou nenasyceného dětství. Bývá pociťována jako bolest. Ta žene člověka ke hledání léku, který by ji utišil – anestetika.
3. Jídlo jako anestetikum („pohon“ pro cyklus zlozvyku). Při hledání cesty, jak učinit bolest snesitelnou, je člověk (s otupělou vnímavostí vůči svým skutečným potřebám a rizikům) náchylný uchýlit se k jídlu, k alkoholu, k drogám, zklidňujícím lékům, sexu, utrácení, nutkavému pomáhání ostatním, zlobení se na celý svět……Všechna tato „anestetika“ mají schopnost tlumit úzkost a bolest. Jejich dlouhodobé užívání, však může bránit vypořádání se s problémy, které bolest dále způsobují a cyklus udržují v chodu. Navíc tlumit bolest jídlem je dvousečné. Jídlo nakrátko uleví od bolesti, ale současně slouží jako prostředek sebepotrestání (pocity viny po přejedení), které způsobuje další bolest. Jídlo je tedy současně pohonem pro cyklus zlozvyku.
4. Důsledkem přijímání většího množství potravy než tělo potřebuje je obezita. Obezita zmenšuje uspokojení ze života. Omezuje své majitele v mnoha činnostech – především v pohybu. Sport a sex se stává nepohodlný a obtížný. Obezita hendikepuje při získávání práce, či na cestě k povýšení. Limituje při navazování citových vztahů. Může přispívat k izolaci a pocitu osamělosti. Má mnoho zdravotních rizik (onemocnění srdce, cév, kloubů, „cukrovka“ /diabetes 2.typu/….).
To vše může přispět k dalšímu poklesu sebeúcty, pocitům viny a studu.
5. Lidé chyceni v cyklu zlozvyku, jsou obvykle zatíženi falešným nákladem vlastní viny a studu, který si nesou již z dětství – kdy byli od rodičů často obviňováni: „Měl by ses za sebe stydět“, „Styď se“, „Nezasloužíš si radost…“… Je velmi nebezpečné, když toto hodnocení dítě přijme za své a začne si říkat: „Nezasloužím si být šťastný“, „Nezasloužím si radost“, „Nezasloužím si být zdravý“, „Nezasloužím si být úspěšný“, „Nezasloužím si být milovaný“, „Zasloužím si trest“…
Stud také může pocházet z falešné viny za věci, které jsme nezpůsobili – jakými byly třeba chudoba rodičů, alkoholismus rodiče, bolest či onemocnění rodiče….
K tomu se přidává vina a stud za přejídání. Tak obézní lidé často nesou dvojí břímě viny.
6. Z pocitu falešné viny se těžko vymaňuje. Člověk ji může obrátit proti sobě a vyřešit situaci sebezničujícím způsobem. Začne se nenávidět, trestat. Obětuje své tělo, obětuje své radosti, zdraví…
Čím více nese člověk studu, tím více si říká: „Nemám právo projevit svoji zlost vůči ostatním!“ A tak jí obrací proti sobě. Tato sebenenávist dál prohlubuje hladová místa v jeho srdci a zvětšuje „díry“ hladu po lásce. Tak znovu roztáčí další kolo cyklu.
Přejídání, jako většina zlozvyků mívá tendenci držet se člověka dlouhodobě a zhoršovat se. Můžou se vyskytovat různě dlouhá období, kdy člověk jí střídmě a pak zase upadne do přejídání. Zhoršení může nastat v obdobích emočního vypětí, nebo také při změnách režimu, s měnícími se zájmy či v těhotenství. Na druhé straně dobrá období v životě mohou naopak přispět ke zvládnutí zlozvyku (dočasnému, či trvalému).
Pokud se vám podařilo porozumět obecnému fungování cyklu přejídání, jsou dalšími kroky na cestě z něj:
- Nalézt vlastní hladová a bolavá místa v duši, a pomoci jim se zahojit
- Uvědomit si zátěže falešné viny a odložit je.
- Nalézt spouštěče přejídání , abychom zbystřili svoji ostražitost vůči riziku.
- Nalézt ochranné mechanismy před spouštěči přejedení.
- Posilovat zdravé sebevědomí.
- Zajišťovat zdroje emočního sycení (rozvíjet tvořivé činnosti, kvalitní vztahy, koníčky a další zdroje radosti, relaxovat…).
- Naučit se rozlišovat hlad od jiných potřeb. Dostat pod kontrolu příjem potravy. Vytvořit si dostatečně chutný a pestrý jídelníček a zdravé stravovací návyky.
- Zajišťovat si dostatečný a pokud možno příjemný výdej energie.
Kroky, které nejsou snadné a někdy k nim bývá potřebná terapeutická pomoc a podpora.
Cestou k sebe... 