Dosáhnout vnitřní mír

Duševní příprava

Dosažení vnitřního míru je znesnadněno ze všech stran. Cesta k němu má velké a četné překážky, že se zdá nemožné jej uskutečnit. Překážky stojí na straně vnější i vnitřní, takže zápas o získání vnitřního míru je veden na široké frontě, kterou jen zřídkakdy některý mystik obsáhne a dobře prokoná.

Pokud člověk je vázán povinným úkolem práce a služby pro širší okruh lidí a věcí jejich života, jeho duševní život je zrcadlením všech situací světa nebo aspoň místa, kde působí. Nelze se tomu vyhnout jako se silnému větru nevyhne žádný strom ani prach cesty.

Mysl je průchodním domem všech vlivů světa, řečištěm pro každý pramen myšlení. Cit je ještě více otevřenou branou do duše než sama mysl. Jí projde vše, co je živou bytostí v blízkosti. S každou se setkává, něčím se jí dotkne nebo ji přímo v sobě příjemně nebo nepříjemně pocítí.

Cit jsou dlouhá tykadla dosahující někdy až na konec světa, i přes hranice národů a kontinentů. Soucitem a účastí, což jsou citové záležitosti, se člověk dotýká a vlastně spojuje i s lidmi tělesně velmi vzdálenými.

Tímto duševním spojováním s lidstvem nabírá člověk do určité míry odlesk jeho stavů, potřeb nebo i utrpení. Dokáže-li se vnitřně vyrovnat a zklidnit nadosobním životem a v něm, pak mu ještě zbývá překonání různých duševních stavů plynoucích z účasti na životě lidstva.

Pro toto nesnadné si musí vytvořit podmínky, předpoklady:

Klid duše není stavem samozřejmým, spontánním. Vypracovává se, vyvíjí se, prohlubuje a zpevňuje se během celého života. I do velmi dobré a dobře zpracované půdy vnáší vítr semena plevele. Kdyby tam byla bezstarostně ponechána, i ušlechtilé setby by byly znehodnoceny.

Pro vnitřní mír je nutno neúnavně pracovat na duševní úrovni. Je to práce nesnadná a dlouhá. Bez trpělivosti se nedosahuje výsledků a člověk je neustále jako rozvichřená krajina, rozvodněná řeka, v těžkých depresích a zmatcích nebo v prudkém hněvu, jímž se život ještě více komplikuje a znesnadní.

Práce na sobě samém a v sobě je obdobím duševní přípravy v uskutečnění klidu a pokoje v duši. Není to vnitřní mír sám. Ten je výsledkem velké kázně a moudrosti rozvinuté poznáním, jak jedinečné je každé hnutí života, jak účelné a příčinné láskou Boha i jevy nevyzpytatelných protikladů. Duševní příprava je překonáním četných negativních rysů a pak soustavnou výchovou k vnitřní pevnosti a stálosti v tom, co víra a naděje má jako pevné sloupy v Bohu zakotveného člověka.

Duševní práce

Duševní práce ukládá člověku:

• Překonání roztěkanosti, nepozornosti, povrchnosti, zvědavosti, tříštění zájmů, hlučnosti projevu, nerozhodnosti a váhavosti, zdůvodněné i nezdůvodněné melancholie, stavů deprese, komplexů méněcennosti i silného sebevědomí.
• Vyrovnání se s minulostí, aby jí nemuselo být bolestně nebo v zahanbení vzpomínáno – vyrovnání, které pokud možno křivdy a jakékoli ublížení jiným nahrazuje, na stejné od jiných zapomíná a zcela je odpustí.
• Smír se všemi, ať je okolnostmi jakkoli nesnadný.
• Vyvíjení rovnováhy rozumu i citu pro jejich jednotu chápání každé situace.
• Pevnou rozvahu v tlaku konfliktů, problémů a rozporů.
• Shovívavost ke slabostem i chybám druhých, i když se citelně dotknou.
• Přísnost v sobě v každé chybičce.
• Potlačení prudkých reakcí na nemilé a nečekané události.
• Tvoření kladných představ o současném i budoucím.
• Odmítání pocitu jakékoli slabosti, neschopnosti, nemohoucnosti, zhroucenosti.
• Popření a zapuzení nelibosti, odporu, nechuti k čemukoli.
• Porozumění pro každého člověka.
• Osobní nenáročnost.
• Sebevýchova k tichosti, umírněnosti, vážnosti a hloubce chápání.
• Vědomé rozvíjení moudrosti jako pevné základny každého vyššího stavu.
• Ujasněný cíl životní cesty. Vyřešení otázky původu člověka i smyslu života na Zemi i příčin utrpení.

Nutné předpoklady vnitřního míru

Jde o tyto předpoklady:

• Stav, v němž víra, naděje a láska tvoří jednotu a jsou vyjádřeny celkovým vnitřním duchovním životem.
• Znalost duchovních věd i mystických zkušeností osvícených.
• Uvědomění si vesmírného poslání člověka, na které se již v tomto pozemském životě připravuje.
• Hluboké chápání nádherné smysluplnosti života lidí i přes jejich zjevnou slabost a přechodné jevy zla.
• Myšlení na neustálou péči a ochranu lidí, její vedení a všestrannou pomoc přicházející vždy a na každé místo od Boha v Jeho Otcovství a Mateřství vůči člověku.
• Ničím nezkalená vnitřní radost z krásy, jíž je naplněna Země a ještě ve větší míře krásné krajiny jiných vesmírných světů.
• Vědomí nesmrtelnosti a věčnosti bytí.
• Plná odevzdanost Nejvyššímu.

Působení vnitřního míru

Působení vnitřního míru je nesmírné. Daleko překračuje hranice osobnosti, své vlivy nese celé skladbě zemského života.

Za pevného vnitřního míru se rozzáří podstaty duše, vydají svůj mocný vliv, který mysli umožní vyšší činnost ve vědomých i nevědomých kontaktech s životem univerzálním.

S tímto podivuhodným spojením rodí se v člověku síla a schopnost působit blahodárně na celý vývoj lidstva, zvláště tam, kde je vírou otevřena cesta k duchovní moudrosti a lásce. V této působnosti člověk může pronikat i do oblastí dosud neozářených světlem víry, kde půda duší je planá, nezušlechtěná dobrem a duchovním poznáním.

Vnitřní mír je ústředním sloupem zdárného vývoje ke zduchovnění života. Je hlavní podmínkou mystiky každé formy. Je nalezením sebe v Bohu a Boha v sobě a tím realizací nejžádoucnější skutečnosti.

 Zdánlivý protiklad

Pojmy mír, ticho a klid jsou v lidské představě těžko slučitelné s představou práce a činnosti. Avšak onen mír, který je vnitřní záležitostí a vyšším stavem člověka, není pouhou pasivitou. Je především vyrovnáním se s celou řadou lidských problémů, které těžce komplikovaly vztahy a mučily otázkami po smyslu života.

Jen ten, kdo v sobě nalezl duchovní odpovědi, pochopil život jako Boží dar moudrosti, lásky a krásy, poznal onu věčnou a povždy nejpevnější základnu všeho živého a jsoucího, nesoucí tajuplný název Božství – je uschopněn vyvinout nádhernou rovnováhu duše – vnitřní mír.

Ani jím však vývoj nekončí, ale na obzoru teprve vyvstává nová tvůrčí cesta s aktivní účastí Božských principů, které inteligenci člověka rozvinou do nepředstavitelné šíře. Z malého praménku jeho lásky vytvoří nesmírné moře, jehož vodami poplují bílé vznosné lodi tajemných životů vesmíru.

Vnitřní obroda Část třetí:Vstup do duchovního života  Vnitřní mír

Podle duchovní inspirace přijaté od Krista napsala   Božena Cibulková.

Přepisy textů z originálních rukopisů a první redakce J. V., 1950 – 2003.