Kategórie
Energia Život sám o sebe

Systémy COEX – klíče k našemu osudu

1880825_obrazky-2013-temy-smartdlna-win4Natrafila som na zaujímavé čítanie o tom, ako podvedomie si naše emočné prežitky ukladá do súborov s rovnakým zameraním. Tieto súbory nám vnútorne pomáhajú vytvárať osobnosť, ktorú prejavujeme potom navonok. Pripomenulo mi to dávny sen, kde som mala presne toto zobrazené. Ukladanie a triedenie súborov, čistenie disku a načítavanie energie. K tomuto poznatku ma doviedlo aj pochopenie, čo pomáha formovať našu osobnosť. Vo svojom podvedomí máme uložené isté informácie, ktoré sme nadobudli prežitkami s predošlých životov.

Vďaka znameniu, v ktorom máme Čiernu lunu sa tieto vlastnosti v nás vynárajú a matka počas tehotenstva môže v dieťatu tieto sily aktivovať. V detstve sa dieťa začne prejavovať ako introvert s pocitom menejcennosti a matka nechápe prečo, lebo dieťa nemalo ešte odkiaľ také veci vypozorovať, odskúšať si. Uvedomila som si to na svojom synovi. Má Čiernu lunu v Býkovi, ktorý mu dáva pocit , že nemá žiadnu hodnotu, nezaslúži si nič mať, vlastniť, čo v ňom ako 6. ročnom vyvolávalo pocit, že je k ničomu…nič nevie…nič nedokáže. Vďaka natívnemu horoskopu som pochopila, že je to skúsenosť z minulosti duše, kedy bol nútený robiť veci proti svojej vôli a ako osobnosť bol silno degradovaný, čo zostalo v jeho psyché hlboko uložené. Takto sa v nás ukladajú aj veci zažité v detstve, či dospelosti,  ktoré sa časom môžu aktivovať a vyvolávať v nás vlastnosti, ktoré nevieme dobre ovládať a spracovať. Zlé veci a traumy chceme zabudnúť a potlačiť, na príjemné  veci si spomenieme okamžite. No stále sú v nás uložené aj tie dobre aj zlé spomienky.

Systémy COEX – klíče k našemu osudu

Významným objevem našeho výzkumu bylo to, že vzpomínky na emoční a fyzické prožitky jsou uloženy v lidské psýché nikoliv jako izolované útržky, ale ve formě složitých soustav, kterým říkám systémy COEX (zkratka slov „systems of condensed experience” – systémy zhuštěných prožitků). Každý systém COEX se skládá z emočně nabitých vzpomínek z různých období našeho života; jejich společným jmenovatelem, který je přivádí dohromady, je skuteč-nost, že sdílejí stejnou emoční kvalitu nebo podobný fyzický pocit.

Každý COEX může mít mnoho vrstev, z nichž každá je variací na ústřední téma a je charakterizována specifickými pocity a emočními kvalitami. Často můžeme identifi-kovat jednotlivé vrstvy podle různých období v lidském životě. Každý COEX má své charakteristické téma, které ho charakterizuje. Tak na-příklad jedna soustava COEX může obsahovat všechny důležité vzpomínky na události, jež byly ponižující, degradující nebo zahanbující. Společným jmeno-vatelem jiného COEX by mohly být hrůzné prožitky, týkající se klaustrofobie, dušení a pocitů spojených s tísnivými a omezujícími okolnostmi.

Zavržení a emoční deprivace vedoucí k naší nedůvěře v jiné lidi je dalším velice běžným motivem COEX. Zvláště důležité jsou systémy, zahrnující prožitky ohrožení života nebo vzpomínky na chvíle, kdy bylo jasně ohroženo naše tělesné zdraví. Bylo by lehké z uvedeného vyvodit, že systémy COEX vždy obsahují nepří-jemný materiál. Systém COEX však může stejně tak obsahovat skupinu pozi-tivních zážitků, stavů úžasného míru, klidu, spokojenosti, blaženství a extáze, které rovněž pomáhaly formovat naši psýché. V nejranějších fázích svého výzkumu jsem věřil, že systémy COEX především ovládají aspekt psýché, známý jako individuální nevědomí.

V té době jsem ještě stále pracoval pod vlivem premisy, kterou jsem se naučil při svém psychiatrickém studiu – že totiž psychický život je výhradně produktem naší výchovy a bio-grafického materiálu, který je uložen v našem mozku. Současně s tím, jak se rozšiřovaly mé zkušenosti s mimořádnými stavy vědomí a stávaly se bohatšími a rozsáhlejšími, jsem si uvědomoval, že kořeny systémů COEX sahají mnohem hlouběji, než jsem kdy byl schopen si představit. Zdá se, že každá soustava COEX je navrstvena na velice konkrétní aspekt prožitku biologického porodu a je v něm také zakotvena. Jak budeme probírat v dalších kapitolách této knihy, prožitky porodu, tak bohaté a složité co do fyzických vjemů a emocí, obsahují základní témata pro každý myslitelný systém COEX.

Kromě těchto perinatálních prvků mohou mít typické systémy COEX ještě hlubší kořeny. Mohou sahat dále do prenatálního života a do oblasti trans-personálních jevů, jako jsou prožitky minulých životů, archetypy kolektivního nevědomí a ztotožnění s jinými životními formami a kosmickými procesy. Moje zkušenosti z výzkumu systémů COEX mě přesvědčily, že tyto systémy neslouží pouze k organizování inviduálního nevědomí, jak jsem se původně domníval, ale i lidské psýché jako celku. Systémy COEX ovlivňují každou oblast našeho emočního života. Mohou určovat způsob, jakým vnímáme sebe samé, jiné lidi a svět kolem nás. Jsou to dynamické síly, které stojí v pozadí našich emocionálních a psychosomatických symptomů a účastní se při vytváření typu obtíží, které máme ve vztahu k sobě i ostatním lidem.

Mezi systémy COEX našeho vnitřního světa a událostmi ve vnějším světě probíhá neustálá souhra. Vnější události v nás mohou aktivovat odpovídající systémy COEX. A naopak systémy COEX napomáhají při formování našeho vnímání světa; pod jejich vlivem pak jednáme takovým způsobem, že to navozuje ve vnějším světě situace, které odpovídají tématům v našich systémech COEX. Jinými slovy, naše vnitřní dispozice mohou fungovat jako složité scénáře, pomocí nichž znovu vytvá-říme základní témata našich vlastních systémů COEX ve vnějším světě.

Příbeh Petra

Fungování systémů COEX v našem životě si můžeme nejlépe přiblížit na příběhu muže, kterému budu říkat Petr. Byl to sedmatřicetiletý učitel, který se před psychedelickou terapií neúspěšně opakovaně léčil na našem oddělení v Pra-ze. Jeho prožitky, vyrůstající z velice temného období světových dějin, jsou dramatické, živé a bizarní. Z tohoto důvodu se možná tento příklad bude někte-rému čtenáři zdát nepříjemný. Petrův příběh je však cenný v kontextu naší sou-časné diskuse, neboť jasně odhaluje dynamiku systémů COEX a ukazuje, jak se můžeme emočně osvobodit od těch systémů, jež způsobují bolest a utrpení. V době, kdy jsme začali naše prožitková sezení, se Petr téměř nedokázal o sebe v každodenním životě postarat.

Byl posedlý představou, že musí najít muže urči-tého fyzického vzhledu, pokud možno oblečeného v černém. Chtěl se s tímto mužem spřátelit a vyprávět mu o své naléhavé touze nechat se zamknout v temném sklepě a vystavit se fyzickému i duševnímu týrání. Často se nedokázal na nic jiného soustředit a bez cíle se potuloval městem a navštěvoval veřejné parky, záchodky, bary a nádraží při svém hledání toho „pravého muže”. Několikrát se mu podařilo přemluvit nebo podplatit muže, kteří vyhovovali jeho kritériím, aby splnili jeho přání. Jelikož měl zvláštní schopnost vyhledávat lidi se sadistickými sklony, dvakrát ho téměř zabili, několikrát byl vážně zraněn a jednou ho okradli o všechny peníze. Při těch příležitostech, kdy se mu podařilo dosáhnout prožitku, po kterém toužil, měl úžasný strach a upřímně nenáviděl mučení, jemuž byl vystaven.

Petr trpěl sebevražednými depresemi, sexuální im-potencí a občasnými epileptickými záchvaty. Když jsme procházeli jeho životní osudy, zjistili jsme, že jeho problémy začaly v době totálního nasazení v Německu za druhé světové války. Jako občan nacisty okupovaného území byl přinucen v podstatě k otrocké práci, kdy vykonával velmi nebezpečné úkoly. Během tohoto období jeho života ho dva důstojníci SS pod pohrůžkou zastřelení přinutili, aby se zapojil do jejich homosexuálních pra-ktik. Po skončení války, kdy byl Petr konečně propuštěn, zjistil, že i nadále vyhledává homosexuální styk v pasivní úloze.

Postupně se k tomu připojil i fe-tišismus pro černé šaty a nakonec ho to dovedlo k úplnému scénáři obsese, který jsem popsal výše. Ve snaze vyrovnat se se svým problémem Petr prošel patnácti po sobě jdoucími sezeními psychedelické terapie. Během tohoto procesu se vynořil důležitý COEX–systém, který nám poskytl klíč ke konečnému řešení. Ve vrstvách tohoto kon-krétního COEX nejblíže povrchu jsme podle očekávání našli Petrovy nejsoučas-nější traumatické zážitky s jeho sadistickými partnery. Hlubší vrstva téhož systému COEX obsahovala Petrovy vzpomínky ze třetí říše. Při prožitkových sezeních znovu prožíval své děsivé zážitky s důstojníky SS a byl schopen začít řešit mnohé složité pocity, týkající se těchto událostí.

Navíc znovu prožil i další traumatické vzpomínky z války a vyrovnával se s celkovou tíživou atmosférou tohoto otřesného období dějin. Měl vize pompézních nacistických vojenských přehlídek a shromáždění, praporů s hákovými kříži, zlověstných ob-řích znaků s orlicí a scén z koncentračních táborů, abychom vyjmenovali aspoň některé. Po těchto odhaleních Petr sestoupil do ještě hlubší vrstvy tohoto systému COEX, kde začal znovu prožívat scény ze svého dětství. Rodiče ho často brutálně trestali, zvláště jeho otec – alkoholik, který byl v opilosti velmi hrubý a často Petra bil širokým koženým řemenem.

Matka ho často trestala tak, že ho zamkla na několik hodin do tmavého sklepa bez jídla a pití. Petr si ji nepamatoval jinak než oblečenou do černých šatů. V tomto okamžiku Petr rozpoznal strukturu své obsese zdálo se, že touží po všech prvcích trestů, které mu uštědřovali jeho rodiče. Petrovo prožitkové zkoumání jeho klíčového systému COEX pak pokračovalo dále. Znovu prožil své vlastní porodní trauma. Živé vzpomínky z tohoto období opět soustředěné na biologickou brutalitu – se mu odhalily jako základní vzorec nebo model všech těch prvků sadistických prožitků, které zjevně převlá- daly v jeho pozdějším životě.

Jeho pozornost se jasně soustřeďovala na temné uzavřené prostory, na uvěznění a omezování jeho těla a na extrémní fyzická i duševní muka. Jak Petr znovu prožíval své trauma porodu, začal pociťovat vysvobození ze své obsese, jako by po konečném lokalizování primárního zdroje tohoto kon-krétního systému COEX mohl začít s jeho likvidací. Nakonec se mohl těšit z toho, že se osvobodil od svých tíživých symptomů a začal žít normálním životem. I když objev psychického významu fyzických traumat dodal nové dimenze důležité rozsáhlé biografické úrovni lidské psýché, obrací se tato práce stále ještě především k oblasti, kterou tradiční psychologie a psychiatrie uznávají a dobře znají.

Můj vlastní výzkum mimořádných stavů vědomí stejně jako výzkum dalších badatelů nás však zavedl do rozlehlých nových oblastí psýché, které západní věda a tradiční psychologie teprve začaly objevovat. Nezaujaté a systematické zkoumání těchto sfér by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro výzkum lidského vědomí a psychiatrii, ale i pro filozofii vědy a celou západní kulturu.

Ukážka z knihy  Holotropné vedomie Stanislav Grof

2 replies on “Systémy COEX – klíče k našemu osudu”

Velmi zaujimavy clanok. Prosim vas chcem sa vas spytat: to ze som napriklad neni moc otvoreny k ludom moze byt sposobene nejakym traumatickym zazitkom z minulost/predoslych zivotoch? Dakujem za odpoved

Páči sa mi

Nikoy…ďakujem ,aj mňa zaujal. Vieš …za tým, aká sme osobnosť je viacej príčin. Niekedy je to podmiené prenatálnym vývojom, či detstvom, inokedy minulosťou, alebo aj znamením zverokruhu. Tak isto aj prostredím v akom žijeme, či môže to byť geneticky dané. Podľa astrológie, ak máš napríklad v horoskope v Natíve viac planét na nočnej strane si introvert, človek, ak na dennej si extrovert. Ide o prevahu v hemisfére…pozri sem a skús si pozrieť horoskop….ja som introvert a sedí to …mám až 6 planét na západnej nočnej strane.

https://anitram.wordpress.com/2013/05/07/hemisfery-z-astrologickeho-pohladu/

Introvert. Osobnosť charakterizovaná introverziou je orientovaná smerom k subjektívnemu zážitku, sústreďuje sa na vnútorný súkromný svet, kde realita je reprezentovaná tak, ako ju vníma sám jedinec. Často žije v minulosti, už na pohľad je tichý, zamyslený, v inom svete, zdá sa byť vzdialený, rezervovaný až nesociálny. Je ponorený hlboko vo svojich myšlienkach, má len málo priateľov, je pre neho ťažké nadviazať kontakt. Preferuje prácu osamotene, ťažko prijíma zmeny, prekvapenia, zvraty. Prijíma informácie zo svojho vnútra. Je rád, keď mu všetci dajú pokoj a môže sa zaoberať sám sebou. Introvert je pre spoločnosť extrémna osobnosť. Poznanie o svete získava z vlastnej hlbiny, chová sa voči objektu ako zviera, ktoré si vybudovalo stratégiu obrany. Introvert objekt abstrahuje, snaží sa mu odobrať libido, ako keby mal zabrániť jeho prílišnému vplyvu. Jeho povaha je váhavá, habavá, do seba uzatvorená, skrýva sa akokeby za nedoverčivý postoj. Má rád činnosti ako čítať knihu, rozmýšľať nad hádankou, riešiť úlohy, introspekcia, uvedomovať si pocity, premýšľať, čo chceme povedať. Pri ťažkej introverzii dochádza až k psychickým poruchám, autizmu.

Extrovert. Človek charakterizovaný extroverziou je orientovaný na objektívne prežívanie. Tento jedinec trávi viac času vnímaním vonkajšieho sveta vecí, udalostí a druhých ľudí ako zaoberaním sa sebou a vlastnými vnemami. Javí sa aktívny, zaujímajúci sa o okolitý svet. Je praktický, realistický, spoločenský, zhovorčivý. Komunikuje svoje názory s ostatnými, povie, čo si myslí. Rád pracuje v tíme, nemá problém nadviazať kontakt, prijíma veľa informácií z okolia, je impulzívny. Extrovert je obrátený do vonkajšieho sveta, je otvorený a vrúcny, ľahko sa prisposobuje danej situácii, rýchle si vytvára náklonnosť, nezaoberá sa obavami či pochybnosťami a s bezstarostnou sebadoverou sa často vrhá do neznámych situácií. Dá sa povedať, že extrovert poznáva svet a seba na základe externých interakcií, chová sa voči objektu pozitívne. Stavia sa k jeho významu kladne do tej miery, že svoje subjektívne zameranie orientuje neustále podľa objektu a na neho ho tiež vzťahuje. Objekt pre neho nemá nikdy dostatočnú hodnotu, preto musí byť jeho význam neustále zvyšovaný. Jung prirovnáva extroverta k živočíchovi, ktorého stratégia prežitia ako druhu spočíva v neustálom rýchlom reprodukovaní a relatívnej zraniteľnosti. Najčastejšou neurózou extrovertného typu je hystéria, vyznačuje sa prehnaným raportom z osobami sociálneho prostredia a snahou o dobrý dojem. Medzi jeho obľúbené činnosti patrí komunikácia s ostatnými, relax, práca, pozeranie televízie. Výsledky výskumu ukazujú, že až 75% populácie tvoria extroverti.

Introvert alebo extrovert je človek, v ktorom je jeden z postojov dominantný, nie výlučne zastúpený. V systéme Junga sú introverzia aj extroverzia súčasťou povahy každého indivídua. Tieto dva postoje sú vo vzájomnom protiklade. Ak však jeden riadi osobnosť, druhý má sklon byť potlačený a nevedomý. Tak nevedomie introverta je extrovertované a nevedomie extroverta introvertované. Nezriedka môže nevedomé nastavenie osobnosti nájsť svoj výraz za extrémnych okolností. Správanie v takýchto podmienkach môže byť skôr primitívne až surové, pretože nevedomé procesy nie sú tak dobre vyvinuté ako vedomé. Napríklad stres, šok môžu ovplyvniť vnútornú rovnováhu a tak zapríčiniť, že jedinec koná nevedome. Môže to zapríčiniť aj trvalú zmenu osobnosti. Stáva sa, že v priebehu života človek prejde do opačnej pozície. Podľa Jungovej domnienky sa uplatňuje tak zákon enatiodromie, podľa ktorého všetko postupne speje v svoj opak, deň v noc, život v smrť atď.

Ak uvážim, ako veľmi náš natívny horoskop ukazuje, čo máme dané, aké ochorenie, aká osobnosť budeme, tak si myslím, že zrejme veľký predpoklad aká osobnosť sme je z minulosti….lebo pokračujeme tam, kde sme skončili…nekonečný cyklus učenia. No vždy máme dve cesty, ktorými pôjdeme. 😉

Páči sa mi

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa /  Zmeniť )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.