Cesta Lásky

Ego a duše zápasí o řízení životní síly. V mládí je to často ego, které se svými chutěmi určuje směr. Vždycky navaří něco voňavého. Odsunuje duši k podřadným kuchyňským pracím. V určitém věku však předáváme konečné velení duši. Moc se stěhuje od povrchnosti k oduševnělosti. Duše nepřebírá velení zabitím ega, ale dalo by se říci, že ego je degradováno a je mu svěřen jiný úkol v duši, který nezbytně podléhá jejím zájmům. Od narození máme v sobě divoké nutkání touhy, aby duše vládla našim životům, protože ego může chápat pouze určité věci. Ego je na trvalém a relativně krátkém vodítku, může zajít pouze kousek do tajemství života a ducha. Obvykle se zalekne. Důkazy, které mají charakter pocitu nebo mystiky, egu často nevyhovují. Často se jich zalekne, a proto se cítí tak osamělé. Na počátku života člověka je ego zvědavé na duševní svět, ale častěji se zabývá nasycením svého vlastního hladu.

Jestliže však nemá divoká přirozenost příležitost…

View original post 999 more words