Sme tvorivé bytosti…

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt vyššie jaKto hľadá, ten nájde. Ani si neuvedomujeme, ako sme vnútorne navedení. Stačí, ak  chceme niečo vedieť, či poznať odpoveď na veci, ktoré riešime a z vnútra príde impulz, akým smerom zamerať myslenie. Lenže, ak nie sme pozorovateľom seba samých, tak vnem z vnútra odíde a my nepostrehneme, že už sme nasmerovaní boli.

Vidím to u seba, keď niečo hľadám, či riešim, ako ma vnútro nasmerováva k odpovediam. Pozerala som video Pavli Baladovej, Přijmi život a ona spomínala knihu Hovory s Bohom 2 a nejako ma tá kniha upútala, aj keď som z nej už články dávala. Našla som si ju v PDF verzii a listovaním narazila na odsek, ktorý bol odpoveďou pre jednu známu a jej problém. Uvedomila som si, že  mňa napadlo to isté…príliš nelipnúť na tom, čo chceme..uvoľniť energiu a to isté čítam v článku.

Vnútorné navedenia fungujú a začanú byť intenzívnejšie, ak je človek pozorovateľom a vníma, čo je jeho vlastné a čo mu je niekym podsunuté.

Jsi tvůrčí bytost – stvořená podle obrazu Božího.

Můžeš mít, cokoli si vybereš. Ale nemůžeš mít všechno, co chceš. Ve skutečnosti nikdy nedostaneš to, co chceš, pokud to chceš příliš.“ To jsi mi také vysvětlil v První knize. Říkal jsi, že když něco příliš chceme, vlastně to odstrkujeme. „Ano, a pamatuješ si proč?“ Protože myšlení je tvůrčí; a myšlenka, že něco chci, je prohlášením – prohlášením pravdy – kterou vesmír pak vyprodukuje v mém životě.

„Přesně tak! Pochopil jsi to. Opravdu tomu rozumíš. To je úžasné. Ano, tak to funguje. V okamžiku, kdy řekneš „Já něco chci“, vesmír řekne, „Opravdu něco chceš“, a poskytne ti ten zážitek – zážitek chtění. Cokoli dáš za slovo „já“, to se stane tvým tvůrčím rozkazem. Džin v lahvi – kterým jsem já – je tu jen proto, aby poslouchal… Já tvořím to, co ty vyvoláváš! Ty vyvolá váš to, co myslíš, cítíš a říkáš. Tak je to jednoduché.“ Řekni mi tedy ještě jednou – proč mi trvá tak dlouho vytvořit realitu, kterou si vyberu?

„Z mnoha důvodů. Protože nevěříš, že můžeš mít to, co si vybereš. Protože nevíš, co si vybrat. Protože se snažíš předem zjistit, co je pro tebe „nejlepší“. Protože chceš záruku, že všechno, co uděláš, bude „dobré“. A protože neustále měníš svá rozhodnutí.“ Nevím, zda tomu rozumím. Copak bych se neměl snažit zjistit, co je pro mě nejlepší? „ „Nejlepší“ je relativní pojem, který závisí na mnoha proměnných. Proto je rozhodování tak obtížné. Když se snažíš učinit nějaké rozhodnutí, měl bys přemýšlet jen o tom, zda to, co chceš udělat, je vyjádřením toho, co jsi.

Zda je to prohlášením toho, čím chceš být?

Celý tvůj život by měl být takovým prohlášením. Ve skutečnosti tím je. Takové prohlášení můžeš učinit náhodně nebo úmyslně. Život, který si vybereš, je život vědomé akce. Život, který žiješ náhodně, je život nevědomé reakce. Reakce je jen opakování nějaké akce z minulosti. Když reaguješ, hodnotíš nové informace, hledáš ve vzpomínkách stejné nebo podobné zážitky a jednáš tak, jak jsi jednal už v minulosti.

To je práce tvého rozumu, nikoli práce tvé duše. Tvá duše si přeje, abys prohledal její „vzpomínky“, abys zjistil, jak můžeš vytvořit opravdový zážitek přítomného okamžiku. Tohle je zážitek „zpytování duše“, o kterém jsi již tolikrát slyšel, ale abys toho byl schopen, musíš doslova „přijít o rozum“. Když se snažíš zjistit, co je pro tebe „nejlepší“, jen plýtváš časem. Mnohem lepší je časem šetřit. Ztráta rozumu ti ušetří čas. Jsi schopen rozhodovat se rychle, protože tvá duše tvoří jen z přítomného okamžiku a neanalyzuje ani nekritizuje zážitky z minulosti. Zapamatuj si tohle: duše tvoří, rozum reaguje.

Duše ví, že to, co prožíváš v tomto okamžiku, je zážitek, jejž ti dal Bůh před tím, než sis jej uvědomoval. Takový zážitek je už na cestě, když jej začneš hledat – neboť já ti odpovím, ještě než se zeptáš. Každý přítomný okamžik je darem od Boha. Duše intuitivně hledá dokonalou situaci, která ti umožní zbavit se špatných myšlenek a ukáže ti, kdo skutečně jsi. Duše tě chce přivést zpátky k Bohu – přivést tě domů ke mně. Duše chce poznat sama sebe skrze zážitky – a tak chce poznat mne. Neboť duše si uvědomuje, že ty a já jsme totéž, kdežto rozum tuto pravdu popírá a tělo toto popření realizuje.

Proto ve chvílích důležitého rozhodování nemysli racionálně, ale zpytuj svou duši. Duše rozumí tomu, co si rozum nedokáže představit. Budeš-li se snažit přijít na to, co je pro tebe „nejlepší“, pak se budeš rozhodovat příliš pomalu a opatrně a budeš očekávat příliš. Nebudeš-li si dávat pozor, utopíš se ve svých očekáváních.“ To je dobrá odpověď! Ale jak mám naslouchat své duši? Jak mám vědět, co slyším? „Duše k tobě hovoří skrze city. Naslouchej svým pocitům. Nech se vést svými pocity.

Respektuj své pocity.“ Proč mám dojem, že právě to, že jsem se nechal vést svými pocity, mně způsobovalo problémy? „Protože jsi růst považoval za „problém“ a stagnaci za něco „bezpečného“. Řeknu ti tohle: Tvé pocity ti nikdy nezpůsobí „problémy“, neboť tvé pocity jsou tvou pravdou. Nechceš-li se nechat vést svými pocity, chceš-li je filtrovat racionálním mechanismem své mysli, udělej to. Rozhoduj se na základě racionální analýzy situace. Pak ovšem nehledej radost ani oslavu toho, čím skutečně jsi. Zapamatuj si tohle: Skutečná oslava je bezmyšlenkovitá.

Budeš-li naslouchat své duši, poznáš, co je pro tebe nejlepší, neboť to, co je pro tebe nejlepší, je to, co je pro tebe pravdivé. Děláš-li jen to, co je pravdivé, urychluješ svůj vývoj. Vytváříš-li své zážitky na základě „pravdy přítomného okamžiku“, místo abys reagoval na zkušenosti z minulosti, vytváříš si „nové já“. Proč ti tak dlouho trvá vytvořit si realitu, kterou sis vybral? Protože neprožíváš svou pravdu. Poznej pravdu, a pravda tě osvobodí. Jakmile poznáš svou pravdu, neměň své rozhodnutí. To jen tvůj rozum se snaží zjistit, co je „nejlepší“. Nepřemýšlej o tom!

Zapomeň na rozum. Vrať se ke svým smyslům!

Tvé myšlenky jsou pouhé myšlenky. Racionální konstrukce. Výmysly tvého rozumu. Zato tvé pocity jsou reálné. Pocity jsou jazykem duše. A tvá duše je tvou pravdou. Už je ti to jasné?“ Znamená to, že bychom měli vyjadřovat všechny pocity – ať jsou jakkoli negativní nebo destruktivní? „Pocity nejsou ani negativní, ani destruktivní. Jsou prostě pravdivé. Záleží jen na tom, jak svou pravdu vyjádříš. Vyjadřuješ-li svou pravdu s láskou, zřídkakdy to má negativní důsledky; a když se to stane, obvykle je to tím, že si někdo vysvětluje tvou pravdu negativně. Na tom však pravděpodobně nemůžeš nic změnit.

Nevyjadřovat svou pravdu není samozřejmě správné. Nicméně lidé to dělají neustále. Mají takový strach z případných nepříjemností, že svou pravdu skrývají. Zapamatuj si tohle: Nezáleží na tom, jak dobře je poselství přijato, nýbrž na tom, jak dobře je prezentováno. Nemůžeš ovlivnit, jak druzí přijmou tvou pravdu; jsi zodpovědný jen za to, jak dobře ji sdělíš. Tím chci říci, nejen jak srozumitelně, ale jak láskyplně, jak citlivě, jak odvážně a jak úplně. To vylučuje polopravdy i „brutální pravdy“.

Znamená to pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. K tomu ti pomáhej Bůh. A jestliže mě o to požádáš, vždycky ti pomohu. Takže se neboj vyjádřit to, co považuješ za své nejnegativnější pocity, ale nevyjadřuj to destruktivně. Jestliže své negativní pocity nevyjádříš (to jest nevytěsníš z mysli), nikdy se jich nezbavíš. Udržování negativních pocitů škodí tělu a zatěžuje duši.“ Jestliže však někomu řeknu všechno špatné, co si o něm myslím, určitě to poškodí náš vzájemný vztah, bez ohledu na to, jak láskyplně to vyjádřím. „Řekl jsem, že máš negativní pocity vyjádřit – neřekl jsem jak a komu.

Negativní pocity nemusíš sdílet s člověkem, jehož se týkají. To je nutné pouze v případě, že by jejich zamlčení poškodilo tvou integritu nebo přispělo k tomu, aby druhý věřil něčemu, co není pravda. Negativní pocity nejsou nikdy známkou nejvyšší pravdy, i když se ti v daném okamžiku mohou jevit jako tvá pravda. Takové pocity mohou pocházet z nevyléčené části tvého já. Tak je tomu ostatně vždycky. Proto je tak důležité zbavit se jich. Jedině tak poznáš, zda jim opravdu věříš.

Všichni říkáte všelijaké věci – ošklivé věci – ale jakmile je vyslovíte, okamžitě poznáte, že nejsou „pravdivé“. Všichni jste někdy vyjádřili nějaký pocit – strach, zlost nebo vztek – a jakmile jste jej vyjádřili, okamžitě vám bylo jasné, že už neodpovídá tomu, jak se skutečně cítíte. V tomto smyslu mohou být pocity zrádné. Pocity jsou sice jazykem duše, ale musíte naslouchat svým skutečným pocitům, nikoli nějakému padělku, zkonstruovanému rozumem.“ Ach, člověče, a teď už nemohu věřit ani svým pocitům. To je úžasné! Myslil jsem, že to je cesta k pravdě! Myslil jsem, že to jsi mě učil. „To tě také učím. Ale dobře poslouchej. Je to mnohem složitější, než si myslíš. Některé pocity jsou skutečné pocity – to jest pocity zrozené v duši – kdežto jiné pocity jsou padělky.

Ty jsou konstruované v tvé mysli. Jinými slovy, nejsou to vlastně pocity – jsou to myšlenky. Myšlenky přestrojené za pocity. Tyto myšlenky jsou založené na tvých zážitcích z minulosti a na pozorování reakcí druhých lidí. Například vidíš, jak někdo dělá grimasy, když mu trhají zub, a ty pak děláš stejné grimasy, když tobě trhají zub. Ani to nemusí bolet, ale stejně děláš grimasy. Tvoje reakce nemá nic společného s realitou, nýbrž s tím, jak realitu vnímáš na základě zkušenosti druhých. Pro člověka je nejobtížnější žít v přítomném okamžiku a přestat si vymýšlet. Přestaň si vytvářet představy o přítomném okamžiku. Žij v přítomnosti. Přítomný okamžik obsahuje zárodek nesmírné pravdy. Tuto pravdu si chceš zapamatovat, ale zároveň si o přítomnosti vytváříš různé představy. Místo abys žil v přítomném okamžiku, stojíš mimo a snažíš se jej posuzovat. Pak reaguješ. To znamená, že jednáš tak, jak už jsi jednal v minulosti.

 

Z knihy Hovory s Bohem 2

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s