Kdyby mohl člověk předtím, než vyrazí do života, inkasovat jakousi základní výbavu, co by asi tak hlavně potřeboval? Představ si, že máš před sebou pomyslný životní batoh a máš možnost si do něj vložit základní potřebné věci. Zajímavá otázka, pojďme se na ni podívat trochu zblízka. Jako jednu z prvních věcí bych asi uvedl sebedůvěru. A rovnou řeknu, že té potřebuje člověk opravdu pořádný kus. Protože pokud si nevěříš, nedokážeš v životě téměř nic. I obyčejný rozhovor s neznámým člověkem, kterého se potřebuješ na něco zeptat, se může stát pro tebe problémem. Stejně jako třeba jednání na úřadě, jakákoliv konfliktní situace, problémy v zaměstnání, vztah k učiteli ve škole a já nevím, co ještě všechno. První podmínkou úspěchu je, že si musíš věřit, musíš být přesvědčen, že to nějak zvládneš.
Třeba v dané chvíli sám nevíš jak, ale musíš věřit, že až dojde na lámání chleba, tak tě tvá osobní síla povede tím správným směrem a pomůže ti najít řešení. Se sebedůvěrou souvisí úzce potřeba odvahy a určité osobní statečnosti. Jinak řečeno, občas s tím musíš také trochu bojovat, protože takový je už běh života, že někdy v něm jdou věci ztuha a ty se musíš do nich opřít. Své zájmy musíš prosazovat sám, protože když to neučiníš ty, tak kdo jiný? Nemá smysl se spoléhat na to, že někdo přijde a zatlačí nám. „Život patří těm, kdo se ho dovedou zmocnit. Ustrašeným, zakřiknutým a přezdvořilým, kteří nemají dost vervy ani chuti, těm toho moc neposkytne.
Život miluje statné a odvážné chlapy a pánovité dobyvatele. I v tom je ženou.“ To napsal francouzský spisovatel Gabriel Chevallier ve své slavné knize Zvonokosy.
Hned za odvahou následuje houževnatost a vytrvalost. Něco vydržet a neztratit nervy hned, když se něco zasekne. Trpělivě pracovat, zkoušet a prověřovat různé možnosti, obrazně řečeno „zvedat kameny“ a hledat cesty. Ano, hledat řešení, nikoliv překážky. A musíš se současně naučit čekat a využívat změn, které přináší čas, ve svůj prospěch. Pamatuj, že ani nepříznivé okolnosti netrvají věčně a podléhají změnám. Jak říká čínské přísloví, „je čas rybolovu a je čas sušení sítí“. Co budeš určitě potřebovat na cestu životem, je vůle učit se a pracovat na svém sebezdokonalování. Práce na sobě a na rozvoji tvé osobnosti je tím nejlepším využitím tvého času; čím budeš lepší, tím také budeš platnější těm, kteří budou tvou pomoc potřebovat. Pracuj přitom s těmi podněty, které ti každodenní život přináší a nečekej na velké události a změny.
A pamatuj, že učit se můžeš i od druhých – tedy z jejich chyb a zkušeností, aniž bys musel projít všemi peripetiemi, kterými prošli oni. Má to ovšem jeden háček – musíš se chtít od druhých učit a musíš to také prakticky dělat, nejen slovně proklamovat. Tak jako potřebuješ hygienu tělesnou, potřebuješ také hygienu duševní. Na cestě životem ti rozhodně pomůže, když se naučíš co nejčastěji očišťovat se od všech omezení své osobnosti – jednak od napětí, nervozity, křečovitosti a stresu, jednak od svých záporných emocí. Od jakých záporných emocí se zejména potřebuješ očišťovat? Lze je rozdělit zhruba do čtyřech základních skupin:
1) především od své sebedůležitosti, ješitnosti, závisti a žárlivosti, a vůbec od vší pýchy, arogance a sebestřednosti. Tyto emoce nás rozleptávají jako kyselina;
2) od pocitů hněvu, pomstychtivosti a nenávisti, a vůbec od veškeré zloby a zášti. Tyto emoce nás zaslepují a vnitřně rozežírají;
3) od pocitů strachu, úzkosti, neustálých pochybností a obav, a vůbec od vší ustaranosti a utrápenosti. Tyto pocity nás dokonale paralyzují a chromují;
4) od pocitů smutku, zoufalství a beznaděje, a vůbec od všech depresivních a poraženeckých nálad.
Tyto emoce nás rozkládají a otevírají dveře vážným nemocem. Očišťovat se od nervozity a záporných emocí je účelné každý den tak, jako se každý den umýváš. Důležité je, najít si pro to klidnější chvíli, aby ses mohl uvolnit a cele soustředit. Dobrou metodou je meditace. Nemusí to ale být nezbytně jenom doma v absolutní tichosti, ale třeba i cestou do práce v metru, při čekání v čekárně lékaře, ve frontě na poště či u pokladny v supermarketu apod. Důležité je, aby ses vědomě chtěl těchto omezení zbavit.
Postrádáš-li veškerá omezení, nemůže tě nic zasáhnout a všechno zlo se rozplyne ještě dříve, než k tobě dorazí. Jako voda v písku, jako smrad ve vzduchu. Pokusí-li se tě někdo urazit nebo ponížit, tvé srdce zůstane lhostejné. Neboť máš svůj způsob myšlení a jednání a nejsi odpovědný za jednání druhých. To jsou některé vlastnosti a návyky užitečné pro život. Dodejme, že věcí, které by se ti mohly hodit do tvého životního batohu, by bylo možné jmenovat ještě daleko více. Například pozornost k tomu, co se kolem tebe děje, střízlivou mysl, schopnost pracovat s lidmi a další. O některých z nich už řeč byla, o jiných ještě bude v jiné souvislosti.
Viac v knihe O životní moudrosti aneb Jak žít s lehkostí a vtipem
Autor:
Zdroj: eugenika.cz
Cestou k sebe... 