Nalezneš-li lásku

Súvisiaci obrázokNalezneš-li lásku, půjdeš světem jako někdo, kdo proměnil své vlastní srdce v Božský plamen, rozptylující temnotu…

V pomlouvačích nalezneš nevědomé duše zatemněné jedem zla a odhalíš každou urážku, která by tě hodiny trýznila …

Překvapíš nepřipravené zahořklé bytosti poblázněné jedem krutosti a odpustíš všechnu nespravedlnost, kterou oslabili tvou naději…

V lichváři spatříš oběť neregulované ctižádosti, hýčkaje si potupu lichvářství, která ho ničí a v závislém spatříš bratra, jež vědomě spadl do kaluže hořkosti, v které ničí sám sebe…

Poznáš nevědomost v každém projevu, která je v rozporu se spravedlností a odhalíš bídu jako příčinu této nevědomosti všude tam, kde utrpení vytváří vězení kriminality, poušť zoufalství, peklo odporu nebo bažiny lenosti…

Nalezneš-li lásku, budeš vědět jak rozvíjet dobro v každém okamžiku, aby se každou chvíli překonávalo zlo…

A pochopíš tedy, jako Kristus bičovaný na kříži, že tví nejhorší pronásledovatelé jsou jen omezené děti s nezdravým cítěním. Je jim potřeba vždy porozumět, pomoci a odpustit, aby sláva čisté lásky dokonce i v mukách umírání pozvedla našeho nehynoucího ducha požehnaného věčným životem.

Ukázky z knihy „Náboženství duchů”

Dílo poprvé vyšlo v Brazílii v roce 1960 jako 63. kniha s originálním názvem „Religião dos Espíritos”. Knihu nadiktoval Chico Xavierovi jeho duchovní učitel Emmanuel.
Zdroj: http://www.chicoxavier.cz/

 

 

Reklamy

2 thoughts on “Nalezneš-li lásku

  1. ……..stále si myslím, že všetko je tak jednoduché a čisté……..no asi nie je ………..hnus DIABLA hovorí skrze EZO a cirkev Rímsku……….
    ……sme tu a prežívame si všetko, nedajme sa zastrašiť , nedajme sa ohýbať………DOBRO, SVETLO , LÁSKA… algoritmy ZLA…….. Máme mať v sebe rovnováhu a TÁ nám ukazuje SMER……..

    …………… a ….. a …………..a……………

    ………R.

    Like

    1. Prídeš mi ako kňaz, či cirkev, ktorá zastrašuje diablom, len aby ľudia konali, ako chcú oni a podriadili sa im a toto nemusím. To čo vnímame vonku je odrazom nášho vnútra, ak je vo vnútro naplnené strachom a hrozbou, vidíme ju vonku. Občas vidím prejavy z osobnosti-Ega ako konám, že nie sú také, aké by som chcela aby boli, ale je to proces učenia, ktorý ma vedie byť lepším človekom….cesta sebaspoznania..sebarozvíjania.

      A to, že som milá a snažím sa ľuďom vyhovieť plynie z vnútra duše..nie z pocitu, že musím…Anita to pekne opisuje vo svoje knihe…

      Jestliže služba vychází ze samého středu naší bytosti, je to nejvyšší forma sebelásky.
      Poznáme to podle toho, že nám přináší radost. Je to dokonce snadné a zábavné! Povznáší to jak nás, tak
      příjemce naší služby, a mimoto pomáhá příjemci pozdvihnout jeho vědomí vlastní hodnoty.
      Když však sloužíme z nutnosti a povinnosti, je to těžké a nás to vyčerpává. V takovém případě se
      vůbec necítíme dobře a pro příjemce to také není nic moc skvělého – zvláště když vnímá, že to děláme z
      nutnosti. Potom si může dokonce připadat nevýznamný a bezcenný.
      Jestliže něco vychází ze středu naší bytosti, nelze již vlastně mluvit o činu – stává se to tím, čím jsme.
      Nemusíme o tom přemýšlet a pracovat na tom. Staneme se nástrojem služby, která se projevuje v tomto
      světě. V tom je rozdíl mezi „sloužit” a „vykonávat službu”.
      Tato propojená úroveň přichází s vědomím, že mezi já a vesmírem není žádné oddělení. Je to
      vědomí, že co dělám pro Celek, dělám pro sebe a naopak – a to je opravdu radostný a příjemný stav.

      Takže čo je na tom temné? Sama viem, kedy prekračujem hranice a kde treba dať značku stop!

      Aj keď podľa alegórie je naše telo(zem) zlo a duša dobro(nebo) a z pohľadu zeme sme nekonečne rozdielne bytosti, ale z pohľadu neba sme prepojený so všetkými živými tvormi vesmírnou vlnou vibrácii zvuku a svetla. Preto treba pozerať na existenciu človeka ako celok, nesúdiť ho, čo ho vedie k jeho činom, akú cestu si sám vybral, pretože ty sám uznávaš inú pravdu a ostatné nie sú s tebou v súlade…je to len tvoj problémn v tvojej hlave, ak to nevieš prijať…preto kričíš do sveta o ezoblude a všetkom, čo je s tebou v rozpore a prečo?

      Každý si nájde svoju cestu, cez svoje pochopenia, poznania…píšeš o práve odsudzovania v iných komentoch a sám odsudzuješ.

      Každý má inú cestu pochopenia, aby našiel seba samého, niekto ide cez náboženstvá, cez dogmy, hinduizmus a neviem aké smery, ale je to jeho cesta, on si ju vybral a až sám bude vedený vnútorným hlasom duše pochopí, prečo si tým musel prejsť, rôznymi odbočeniami. Prečo by sme ho mali za to odsudzovať? Ty sám nevieš čím žil v minulosti duše, čo potrebuje v týchto smeroch pochopiť.

      Máš pocit, že ma poznáš? Nepoznáš ma vôbec a vidím ako krásne sa to vyfarbuje, ak som stála za tvojími názormi, tak bol všetko ok, ale ako náhle som sa niekoho zastala, pretože sa mi nepáčilo tvoje správanie k nemu, už som tá temná.Stále si to nepochopil, zastala som sa len človeka a mne je jedno kým bol.

      Ty sám si odsúdil viac ľudí, s ktorými som písala, lebo podľa teba boli temný…ale oni ma naučili mnoho a pomohli v situácii, kedy som to najviac potrebovala za čo som im vďačná.

      Hmm…Ten koment k článku o vnímaní jasnozrivého človaka si mal dať na Atlara’s Blog, lebo odtiaľ som ho prebrala, takže som ho vymazala…a pokiaľ si pamätám, tak si súznel s ich obsahom článkov, ale akonáhle je na mojom blogu, už si plný rozporov. Smutné.

      Vôbec nechápem o čo ti ide, ak som v rozpore s niekym, či niečim, nebudem tam chodiť čítať a napadať toho človeka, len aby som si upokojil svoje ego…lebo tvoj postoj z roviny duše vôbec nie je.

      Like

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s