Strach dnes můžeme spatřit skoro na každém rohu, přitom on sám je pouhou myšlenou konstrukcí, která na vědomé úrovni neodpovídá skutečnosti. Strach totiž neobsahuje svobodné rozhodnutí a tudíž je přímo závislý na vnějším světě, což má mimochodem společné s většinou nemocí.
Bylo by proto přínosné konečně si uvědomit, že vše, co člověku přináší zkázu, bolest a trápení, pramení pouze z pocitu strachu. Ve stvoření totiž neexistuje nikdo a nic, čeho bychom se měli opravdu bát! Každý záhyb vesmíru vyzařuje jasným a láskyplným životem. Láska je zde jedinou skutečností a jiné projevy života jsou pouhou iluzí. Právě z lásky je nutné vycházet vůči všem našim strachům, životním nepříjemnostem a nemocem. Za její zářivé přítomnosti všem obavám života sdělit, že i ony stojí za lásku. Teprve poté může dojít k životuprospěšné změně.
O strachu se také často říká, že je přímým protivníkem lásky. Není to pravda. Ve skutečnosti láska žádného protivníka nemá. Strach je pouze nejnižší vibrací lásky a lásku tak zbytečně blokuje. Nejvíc se většinou bojí toho, co září nejsvětleji. Lásky. Života. Přítomnosti.
Z knihy MISTŘI ŽIVOTA Vladimír Kafka
Cestou k sebe... 