Důvody vzniku ložisek v dýchacích cestách
Jednou ze základních příčin je stres neboli emocionální stav organismu. Pro dýchací systém je typickým poškozujícím stresem psychické napětí. Je známo, že ve stavu psychického napětí člověk dýchá povrchově, event. zadržuje dech, a naopak uvolnění dechu patří mezi relaxační techniky, které ho odstraňují. Jakmile psychické napětí trvá delší dobu, vznikají podmínky pro vznik ložiska.
Druhou příčinou je přítomnost hlenu, který sliznice dýchacích cest nejsou schopny zpracovat a odstranit. Je-li hlen příliš zahuštěn a jeho složení neodpovídá ideálnímu stavu pro sliznice dýchacích cest, vytváří infekční ložiska v kritických místech, jakými jsou plicní sklípky nebo rozvětvení průdušek, mandle, dutiny a podslizniční vrstvy. Ložiska často vznikají právě v podslizničních vrstvách, a proto nejsou patrná při optickém vyšetření dýchacích cest ani mechanicky odstranitelná. V dýchacích cestách stresovaných psychickým napětím a přítomností ložisek a jejich toxinů špatně probíhá spontánní detoxikace toxinů ze životního prostředí a nezdravého životního stylu. Ve sliznici se hromadí chemické látky, kovy, radioaktivní prvky, zbytky léků a očkování a různé infekce, které dýchacími cestami procházejí, čímž vznikají podmínky pro akutní, recidivující či chronické záněty, což je jedním z fyzických důsledků celého tohoto procesu.
Vstoupí-li do něj i poruchy v imunitním systému, jakými jsou například alergie, vznikají závažnější alergické záněty, přistoupí-li procesy v nervovém systému, zvýšená dráždivost nervových zakončení v plicní tkáni a v tkáních dýchacích cest, vznikají poruchy periferního nervového systému, rozvíjí se astma, přistupují-li ještě závažnější imunitní problémy jako jsou autoimunitní procesy, vznikají fibrózní změny v plicích a hyperplastické změny v plicích a dýchacích cestách. Genetické chyby a plísně zase způsobují cystické přeměny takové tkáně. Tak bychom schematicky mohli popsat prakticky všechny nemoci dýchacích cest, na nichž se podílí přítomnost ložisek, náš životní styl, životní prostředí a genetická výbava.
Chceme-li člověka zbavit například chronické rýmy, musíme mimo jiné vyčistit celé dýchací cesty od ložisek a nánosů volných toxinů a v organismu provést další úkony, které popíšeme v dalších kapitolách. Stejné budeme postupovat u poruch čichového ústrojí – ty jsou zčásti podmíněny těmito vlivy v dýchacích cestách, ale zčásti souvisejí s nervovým systémem. Je tedy zřejmé, že většina nemocí vzniká kombinací vlivů různých systémů na tkáň – slizničních, lymfatických, imunitních, nervových,hormonálních a genetických. Za každým z uvedených vlivů stojí jiný systém, jiný okruh, a jak nám velí celostní medicína, musíme proto ošetřovat celý organismus, nikoli jen jednu z jeho částí. Na dokreslení jsem si ještě nechal vlivy psychické, které bývají někde na počátku celého procesu. Atak máme před očima celý lidský organismus, protože sliznice budou ovládány určitým systémem, nervy a hormony jiným, psychika bude mít další souvislosti a genetický systém rovněž. Do všech těchto souvislostí lze zasáhnout.
Ložiska v tlustém střevě
Dceřiným orgánem plic je tlusté střevo. Zásadním poznatkem je, že se nemůžeme setkat s ložisky v tlustém střevě, aniž by se primárně nevytvořila v plicích. V praxi můžete najít ložiska v tlustém střevě, i když ložiska v plicích byla již vyléčena a odstraněna. Ložiska v tlustém střevě tedy mohou existovat nezávisle na ložiscích v plicích, ale nezávisle na nich vznikat nemohou. Plíce také rozhodují o stavu tlustého střeva tím, že řídí distribuci tekutiny v organismu.
Při chybách v této distribuci může vznikat příliš vodnatý nebo příliš suchý střevní obsah, což má za následek problémy ve kvalitě stolice a vylučování. Je třeba si ale uvědomit, že ne za všemi problémy, které ve střevech můžeme pozorovat, musí stát ložiska v nich. Některé orgány, například okruh játra, žlučník a žlučové cesty, mají velký vliv na tlusté střevo a toxiny které se z těchto orgánů uvolňují, mohou velice poškozovat jeho funkci. Tlusté střevo začíná slepým střevem (caecum), na němž se nachází útvar zvaný červovitý výběžek (apendix vermiformis). Ze slepého střeva, které tvoří poměrně velký vak, vychází vzestupné střevo, které se v pod-jaterním ohbí stáčí do příčného tračníku vedoucího přes celou břišní dutinu až k ohbí slezinnému, kde pokračuje jako sestupné střevo, esovitý tračník, konečník (rectum) a ústí análním otvorem na povrch lidského těla.
Energetická stavba tlustého střeva je komplikovanější. Slepé střevo (coecum) a konečník (rectum) ovládá dvojice játra-žlučník, řitní otvor slezina. Pro léčbu je to velmi podstatné, protože například hemoroidy nebo plísňové infekce konečníku, svědění či jistý druh dysbiózy spojený se značným nadýmáním jsou procesy primárně způsobené ložisky v játrech, porušením energetického pole játra-žlučník a následnými ložisky ve slepém střevě a konečníku. Oblast slepého střeva, do něhož z jedné strany ústí tenké střevo a z druhé strany vychází tlusté střevo, je velmi významná nejen z trávicího, ale i imunitního hlediska, protože se zde nachází zásadní imunitní orgán – Peyerské plaky.
Tlusté střevo je hustě osázeno mikroflórou. Nesmíme zapomínat, že až 80% některých trávicích procesů zajišťuje ona a nikoliv enzymy vznikající v trávicích žlázách. Jde především o trávení živočišných bílkovin a tuků. Mikroorganismy také zajišťují vznik některých vitaminů, ale rovněž číhají na svou příležitost, aby se rozmnožily, obsadily další území a přivodily střevní dysbiózu. Ta tedy může být způsobena buď přímým hrubým zásahem do střevního prostředí pomocí léků, antibiotik, hormonů, psychofarmak a dalších, anebo problémy ve vyšších etážích trávicího ústrojí, chybným složením trávicích šťáv či operačními nebo radiačními zásahy při onkologické léčbě. Avšak v praxi – a tudíž nejčastěji – bývá dysbióza vyvolána přítomností infekčních ložisek.
Ložiska ve střevě mívají obal z tuků, cholesterolu, vlákniny nestrávených zbytků potravy, lepku a dalších materiálů. Jsou uložena buď přímo ve střevní dutině, resp. v haustrech (záhybech tlustého střeva), které poskytují dostatečný prostor pro stovky takových ložisek, nebo podslizničně, což je problém poměrně závažný, neboť takové střevo nelze vyčistit mechanicky. Při mechanických očistách střeva, jejichž postup bude popsán později, můžeme spatřit stovky těchto střevních kamenů – ložisek, v extrémních případech nám pacienti ukazovali dokonce více než 500 takových útvarů někdy velkých jako pingpongové míčky, jindy velikosti pohankových zrn. Vliv toxinů z těchto ložisek na sliznici nebo podslizničních ložisek na hlubší vrstvy sliznice má za následek dysbiózu a rozběhnutí celé řady nebezpečných procesů.
Setkáváme se tak se snížením prostupnosti střevní stěny ve smyslu plus i minus. Může docházet ke zhoršení vstřebávání živin, a tím i některých důležitých z nich, a naopak velké molekuly určitých potravin mohou pronikat do lymfatického a krevního oběhu a organismus následně alergizovat. V haustrech se mohou vytvářet i poměrně velká ložiska mikroorganismů, která nacházejí vhodné prostředí pod přilepenými vrstvami hůře strávených potravin. Tato ložiska produkují toxiny a především antigeny a imunokomplexy – pokud jich v našem organismu krouží příliš velké množství, mohou být vychytávány stěnami cév, žil, kloubními tkáněmi, orgány v ledvinách a dalšími tkáněmi, což má pak za následek chronické záněty různých orgánů našeho těla Nejhorším důsledkem střevní dysbiózy však bývá porucha trávení tuků a živočišných bílkovin, protože v jistém konkrétním důsledku, jak bude popsáno v mé dietní kuchařce určené k detoxikaci, mohou vznikat látky označované jako vnitřní střevní karcinogeny tedy látky rakovinotvorné, jež jsou základním a zásadním průvodcem každého onkologického onemocnění.
Lze tudíž bez nadsázky říci, že jistý velmi častý stav v tlustém střevě je jednou ze základních příčin vzniku zhoubných nádorů. Ve spojení s dalšími orgány, především játry, žlučníkem a slezinou vznikají poruchy v nervovém systému tlustého střeva a dochází pak k nedostatečnému nebo příliš silnému pohybu střeva. Tak se setkáváme se zácpami, dráždivým tračníkem nebo častými průjmy. Zeslabením střevní stěny vlivem chronického zánětu vznikají střevní výchlipky (divertikly), které se pak stávají sídlem pro další infekce a představují nebezpečí v podobě protržení střevní stěny a ohrožení lidského života.
