Hľadať

Cestou k sebe…

„Slobodný je iba človek, keď v jeho živote je láska.“

Značka

smrť

Bod smrti neexistuje.

Smrt je součást života.

68946_164907993658563_610321078_nNeexistuje žádný určitý bod smrti. Žijeme mezi malými okamžiky smrti. Neumíráme ani ve smrti. Naše vědomí se třepotá jako světluška – kolísá v neustále se měnících tělesných podobách. To si ale neuvědomujeme.  V kosmickém metabolismu je fyzická smrt pouze změnou rytmu. Krátké změny jsou například výměny buněk během života. Dlouhý interval je například smrt. Tělo, které opustí vědomí, úplně nezaniká. V atomech zůstává primitivní vědomí. Víra v ráj nás přivede do ráje. Strach ze smrti nás dostává do komatu. Takže záleží na myšlence. Svoji realitu si vytváříme sami, svými myšlenkami a tužbami. Pokračovať v čítaní článku “Bod smrti neexistuje.”

Brána do duchovného sveta…

398107_496286760414295_779599232_nObyvatelé starověké Mezopotámie věřili po tisíce let, že brány do nebe a z nebe se nacházejí na opačných kon­cích Mléčné dráhy — a nazývali je Řekou duší. Po smrti podle nich musely duše čekat, dokud se neotevře brána v sou­hvězdí Střelce, a tedy na podzimní rovnodennost, kdy je den stejně dlouhý jako noc. Znovuzrození na Zemi je možné jen v době jarní rovnodennosti, a to skrze bránu v sou­hvězdí Blíženců, jak je známe z noční oblohy.

Moji klienti mi řekli, že pohyb duší je ve skutečnosti mnohem jednodušší. Bránou do duchovního světa je onen tunelový efekt, který prožívají, když opouštějí pozemský život. Přestože duše opouštějí těla velmi rychle, zdá se mi, že vstup do duchovního světa je velmi pečlivě připravený proces. Později, když se vracíme na Zemi do dalšího živo­ta, je cesta zpět popisována jako mnohem rychlejší. Pokračovať v čítaní článku “Brána do duchovného sveta…”

Chronické a smrteľné ochorenia…

Účelom choroby je, aby ste získali lepšie a hlbšie pochopenie seba samého.

Keď to urobíte a pokračujete v liečivom procese, výsledkom je často fyzické zotavenie. Avšak nefunguje to vždy týmto spôsobom. Niektoré choroby nezmiznú dokonca ani keď sa zdá, že ste sa dostali až ku koreňom v pozadí ležiacej emocionálnej blokády. Toto je prípad chronických ochorení.

V prípade chronického ochorenia existujú trvalé fyzické problémy, ktoré sa stále opakujú. Hlavne v zraniteľných obdobiach, keď stratíte kontakt so svojim vnútorným JA, sa symptómy znova objavia dokonca so zvyšujúcim sa stupňom. To môže byť dosť demoralizujúce. Preto je dôležité zvážiť chorobu zo širšej perspektívy. Pokračovať v čítaní článku “Chronické a smrteľné ochorenia…”

Nenaříkejte nad svými mrtvými

Viem, že tento článok mohol byť  uverejnený 1.11.2011 , ale našla som to až včera. Vždy som rozmýšlala, čo želať zosnulému ak zapaľujem sviečku, či svetlo jeho duši a kľud, či  krajšiu inkarnáciu, no každopádne vždy som mala v tom chaos.

Nenaříkejte nad svými mrtvými….Stejně si počínejte, když naříkáte nad mrtvými a truchlíte, neboť vaše ztráta je jejich ziskem. Nečiňte jako ti, kteří truchlí před lidmi a hlasitě naříkají a roztrhají své šaty, aby ostatní viděli jejich smutek. Neboť všechny duše jsou v rukou Božích a všichni ti, kteří činili dobro, budou dlít se svými předky v lůně Věčného. Pokračovať v čítaní článku “Nenaříkejte nad svými mrtvými”

Život vo svete nevidenom…

Vlastní průběh smrti nemusí být nutně bolestný. Za svého po­zemského života jsem viděl mnoho lidí, kteří překračovali hranici do duchovní říše. Měl jsem možnost pozorovat fyzickýma očima boje, které se odehrávají, když se duch snaží navždy se oprostit od těla. Svým duchovním zrakem jsem také viděl ducha odcházet, ale ni­kde jsem nebyl schopen zjistit – totiž z církevních zdrojů – co přesně nastává v okamžiku oddělení, ani jsem nedokázal získat jakoukoli in­formaci o pocitech, které odcházející člověk prožívá. Autoři nábo­ženských učebnic nám o takových věcech nic neříkají z jednoho jed­noduchého důvodu – nevědí to. Pokračovať v čítaní článku “Život vo svete nevidenom…”

Život minulý, súčastný a budúci…

Jsme duch a máme tělo i duši. Náš duch je věčný. Během mnohých životů vyspívá, aby jednou mystickou smrtí splynul s podstatou všeho – s Bohem. Kvalita duševního života a zdraví člověka odpovídá momentální vyspělosti jeho ducha, nebo, je-li dotyčný nějak významně zdravotně omezený (např. narodí-li se postižený), přispívá k jeho rychlejšímu očištění a růstu (včetně jeho nejbližších).

Poněvadž je duch věčný, má jistou (v sobě otisknutou) minulost. Ta se danému člověku buď vůbec neotevírá a dotyčný o ní neví, či k němu během života zvolna a samovolně přichází v souladu s vyspíváním jeho ducha prostřednictvím různých informací a vizí (jde-li daný jedinec duchovní cestou správně).

Minulost není vhodné cíleně „uměle” oživovat (některými s podvědomím pracujícími terapiemi, způsoby dýchání, používáním drog, či nevyžádanými informacemi různě kvalitních jasnovidců). Též o prožitcích a zkušenostech z minulých životů platí, že co se člověk má dozvědět, to mu bude ve vhodný čas „shůry osvětleno“- proč si tedy „přidělávat práci” a nezřídka též starosti. Pokračovať v čítaní článku “Život minulý, súčastný a budúci…”

Up ↑

%d bloggers like this: