Život

imageŽivot sám o sobě nemá smysl. Má smysl pouze tehdy, pokud si můžete zazpívat píseň věčnosti, pokud si můžete vychutnat božskou vůni, pokud se můžete stát lotosovým květem – nesmrtelným, nadčasovým. Pokud se můžete proměnit v čistou lásku, pokud můžete zkrášlit tuto existenci, pokud se můžete stát požehnáním této existence, teprve poté získá život na významu; jinak nemá smysl. Je jako prázdné plátno: můžete se s ním celý život vláčet a možná zemřete pod jeho tíhou, ale co z toho?

Něco na to plátno namalujte! Smysl je třeba vytvořit během života; není dopředu daný. Dostali jste do vínku svobodu, dostali jste tvo- řivost, dostali jste život. Máte tedy k dispozici vše, co potřebujete k vytvoření smyslu. Máte všechny nezbytné ingredience, jen smysl sám vám nebyl dán, musíte si ho vytvořit sami. Musíte se stát stvořitelem. A poté, co se stanete stvořitelem, budete mít podíl s Bohem, stanete se součástí Boha. Continue reading “Život”

Co znamená žít doopravdy?

Happy couple jumping in green field against blue sky. Summer vacation concept

Skutečnou hodnotu představuje láska, přátelství, trpělivost, statečnost, důvěra, dobrosrdečnost, odpovědnost, odvaha, čestnost, slušnost, vědomosti, moudrost, tvořivost, milosrdenství, odpuštění, vděčnost, uznání, podpora, upřímnost, skromnost a mnoho dalších. Všechny uvedené hodnoty jsou ve skutečnosti nejenom povahové nebo rozumové vlastnosti, ale nejčistší a tvůrčí energie, jež napájejí a posilují naši duši. Tato zrnka musíme sbírat všemi možnými způsoby tady na Zemi, protože to neděláme pro nikoho jiného ale pro sebe. Anton Pavlovič Čechov ve své humorné povídce Kniha stížností uvádí mezi spoustou podivných a zábavných zápisů, které byly provedeny v knize stížností v nádražní budově, i následující: „Zušlechťujte se ctností.“ Vznešená rada vypadá mezi ostatními karikaturami zcela nemístně, a proto ji přijímáme jako žert. Continue reading “Co znamená žít doopravdy?”

Neodsudzujme iných podľa výzoru

shutterstock_111213272Na začiatku školského roka triedna učiteľka v šiestej triede zastala pred jej bývalými piatakmi. Rozhliadla sa po triede a povedala, že všetkých má rovnako rada a všetkých rada vidí. Bola to veľká lož, pretože v prednej lavici schúlený do klbka sedel chlapec, ktorého nemala rada.

Ešte v piatej triede si všimla, že sa nehrá so spolužiakmi, je oblečený v špinavých šatách a smrdí, akoby sa nikdy neumýval.Postupom času sa jej vzťah k tomuto žiakovi, stále viac a viac zhoršoval, až mala chuť poškrtať všetky jeho písomné práce červeným perom a dať mu päťku.

Tentoraz dostala za úlohu od riaditeľky školy vypracovať posudok a analyzovať charakteristiky všetkých žiakov. Hodnotenie svojho neobľúbeného žiaka uložila až na samý koniec. Keď sa dopracovala k rozboru jeho osobnosti, neochotne začala študovať jeho materiály a zostala úplne ohúrená. Učiteľka, ktorá viedla malého chlapca v prvej triede, napísala: “Je to brilantné dieťa s rozžiareným úsmevom. Robí domáce úlohy čisto a správne. Je mi potešením byť vedľa neho.“ Učiteľka v druhom ročníku o ňom napísala: “Je to vynikajúci žiak, ktorého si jeho spolužiaci cenia, ale mal problémy v rodine. Jeho matka má smrteľnú chorobu a jeho život doma je podľa mňa neustály boj so smrťou.” Učiteľka v treťom ročníku napísala: “Smrť jeho matky ho veľmi ťažko zasiahla. Snaží sa zo všetkých síl ako sa najlepšie vie, ale jeho otec nepreukazuje o neho záujem a jeho život doma môže čoskoro mať vplyv na jeho vzdelanie, ak sa s tým nič neurobí.” V štvrtej triede učiteľ napísal: “Tento chlapec je neakurátny, nemá záujem o učenie, nemá takmer žiadnych priateľov a často zaspáva priamo na vyučovaní.”

Po prečítaní charakteristík sa učiteľka veľmi zahanbila. Cítila sa ešte horšie, keď jej na Vianoce všetci žiaci priniesli darčeky zabalené v lesklom baliacom papieri s farebnou stužkou. Darček jej neobľúbeného žiaka bol zabalený v hrubom hnedom papieri. Niektoré deti sa začali smiať, keď učiteľka vybrala z balíčka náramok, na ktorom chýbalo niekoľko kamienkov a spolovice prázdnu fľaštičku parfumu. Potlačila výsmech, keď zvolala: „Oh, to je krásny náramok!“ A otvoriac fľaštičku pokvapkala si trochu voňavky na zápästie. V tento deň chlapec vychádzal z triedy ako posledný. „Dnes voniate ako moja mamka,“ povedal. Keď odišiel, dlho plakala.

Po nejakej dobe, sa s jej pomocou začal najmenej obľúbený žiak vracať späť do života. Ku koncu školského roka sa stal jedným z najlepších študentov.

Neskôr, keď už mala iných žiakov v inej triede, našla pod dverami do triedy lístok, kde chlapec napísal, že je najlepšia zo všetkých učiteľov, ktorých kedy vo svojom živote mal. Trvalo ďalších päť rokov, kým dostala ďalší list od svojho bývalého žiaka. Napísal jej, že zmaturoval ako tretí najlepší v ročníku a že je aj naďalej najlepším učiteľom v jeho živote. Prešlo zopár rokov a učiteľka dostal ďalší list, v ktorom jej mladý muž napísal, že aj napriek všetkým ťažkostiam vyštudoval univerzitu s najlepšími známkami a potvrdil, že je stále najlepším učiteľom, ktorého mal vo svojom živote. Po čase prišiel list, v ktorom písal, že po univerzite sa rozhodol zvýšiť úroveň svojich vedomostí. Teraz už stál titul pred menom aj menom. Aj v tomto liste nezabudol dopísať, že je najlepšia zo všetkých učiteľov, ktorí boli v jeho živote. Ale čas šiel ďalej. V jednom zo svojich listov, napísal, že sa stretol so ženou svojho života a chce sa oženiť. Písal, že jeho otec zomrel pred dvoma rokmi a pýtal sa, či by neodmietla sedieť na tejto svadbe na mieste matky ženícha. Samozrejme, že učiteľka súhlasila. Vo svadobný deň svojho žiaka mala na ruke náramok s chýbajúcimi kameňmi a kúpila si rovnaký parfum, ktorý pripomínal chlapcovi o jeho matku. Stretli sa, objali a on cítil vôňu domova.

“Ďakujem, že ste vtedy uverili vo mňa. Ďakujem vám, že ste mi dali pocítiť, že ma niekto potrebuje a vrátili ste mi sebavedomie. Naučili ste ma veriť v seba, ale aj rozlišovať správne od nesprávneho.” Učiteľka so slzami v očiach odpovedala: „Mýliš sa, to ty si ma naučil všetko. Nevedela som, ako učiť, kým som ťa nestretla.“

Až dozreje čas…

67ww

Uvolni se a věz, že na všechno je čas. Každý má stejné množství času, ale záleží jen na tom, jak ho kdo využije. Užíváš svůj čas plně a raduješ se z něho každým okamžikem, nebo ho marníš tím, že nekladeš na první místo prvořadé věci? Přestaň být otrokem času. Proč si z něho naopak neuděláš služebníka? Potom nebude nikdy čas vládnout tobě, ale ty budeš vládnout jemu. Pochop, že můžeš dělat v určitém okamžiku pouze jedinou věc, proved’ji dokonale, a pak přejdi k další. Nikdy se nesnaž hledět moc daleko vpřed. V daném čase můžeš prožívat pouze jediný okamžik. Jestliže se snažíš plánovat příliš dopředu, můžeš být velmi zklamán, když věci nevycházejí tak, jak sis je naplánoval. Může nastat mnoho změn, a ty s nimi ve svých plánech nemůžeš počítat. Nejlepší je plně prožívat daný okamžik a nechat budoucnost, ať se o sebe postará.  Eileen Caddyová 

Ako sa stať oporou deťom a zároveň aj sebe

downloadCelé generácie  boli vychovávané spôsobom, podľa ktorého  mali deti presne zapadnúť do určitých škatuliek- predstáv o tom, ako by mali pôsobiť , konať a správať sa, aby boli prijímané. Týmto spôsobom stratilo veľa ľudí spojenie so samým sebou, so svojou podstatou, ktorej základom je láska tvorená z pocitov jednoty s ostatnými,  dôvery k životu, spontánnosti a z intuitívnych pocitov, ktoré nás majú priviesť k nášmu poslaniu. Continue reading “Ako sa stať oporou deťom a zároveň aj sebe”

Cítite sa odmietnutý?

hand_with_thumbs_down_800_800_0Jeden z velmi významných triků v našem životě,v rámci programu “Jak nedosahovat svých cílů”, je cítit se odmítnutý. Funguje to, protože pak nemůžeme jít věcem ve svém životě vstříc, nemůžeme přitahovat správné situace, protože a jednoduše “máme strach z odmítnutí”. Tento dokonalý tyran řídí naše kroky a paralyzuje nás ve chvílích naprosto nečekaných, kdy přeci zcela jistě určitou věc chceme, ale pro nás z nepochopitelných důvodů ji nedostaneme. Dokonce většinou víme, že si to Já na nějaké úrovni způsobujeme sami, ale nemůžeme si prostě pomoci… Ale já jsem to opravdu chtěl, já jsem tomu věřil, ale ono to zase nevyšlo! Jako vždycky, zase odmítnutí… A zase to kouzelné zaklínadlo: ono se mi “to” takhle stále děje. Continue reading “Cítite sa odmietnutý?”